Ne náhodou měla být tato oblast součástí tzv. soustavy NATURA 2000, kdyby ovšem nebyla určena k výstavbě přehrady. Nebudu se divit, když na základě rozhodnutí vlády bude na ČR podána žaloba k Evropskému soudnímu dvoru. Proto vcelku správně ministerstvo životního prostředí doposud odolávalo této variantě. Dokonce ještě v březnu loňského roku obsahoval vládní materiál vyhodnocení tzv. nulové varianty na základě multikriteriálního hodnocení jako výhodnější než Gandalovičem prosazovaná „malá“ přehrada. Tehdy vláda sevřena v „betonovém“ objetí konzervativních vodohospodářů věc odložila, aby mohla rozhodnout později na základě nových „lepších“ podkladů. A ejhle! Bursík již „procitl“, stavět se bude! Názor lidí naše ministry nezajímá?

Odpověď je třeba hledat v historii projektu. Od 60. let byla lokalita chráněna jako potenciální zásobárna pitné vody. Později ovšem zvítězila jiná varianta a postavila se přehrada Slezská Harta, která mimochodem je dnes téměř bez využití. Vodohospodáři už chtěli projekt Nové Heřminovy odepsat, když v roce 1997 přišla strašlivá povodeň. Výborně, řekli si zřejmě na Povodí Odry, změníme účel a projekt oživíme. Tak ministr Lux začal přesvědčovat vládu o prolongaci zábor, neboť oblast je jako stvořená pro výstavbu retenční nádrže. Následné studie však prokázaly, že když přijde obdobná hrůza jako v devadesátém sedmém, nebude přehrada takřka k ničemu. Kdo si vezme politickou odpovědnost za proinvestované miliardy, když to nepomůže? I dohodla se rada moudrých – změníme účel. Nenápadně je dnes nádrž Nové Heřminovy označována jako „víceúčelová přehrada“ se stěžejním cílem ředit splaškové a odpadní vody na dolním toku.

Stavět se prostě bude, i kdyby trakače padaly. Co na tom, že starostové a občané Jeseníku, Rýmařova, Vrbna, Zlatých hor, Karlovic a Nových Heřminov protestují. Gandalovič s Bursíkem se dohodli. Všichni sice vědí, že je to nesmysl – i lidé na spodním toku ví, že je přehrada ochrání tak před padesátiletou vodou a ne víc, ale raději uděláme kompromis. Menší varianta je „lepší“ než ta rozumná. Komu takové řešení slouží, když ne lidem? Předně betonové lobby.

Z dnešních necelých 8 mld. Kč předpokládaných na výstavbu přehrady bude co nevidět 15 mld., na to dám krk. Developerské lobby náramně zhodnotí pozemky v Krnově, které jsou dnes v inundačním pásu a které budou moci být převedeny na stavební parcely. Nakonec se to děje již dnes. Jak je možné, že nový Kaufland v Krnově bude stát tam, kde před jedenácti roky byly 4 metry vody? Jak je možné, že se staví tam, kde bylo možné řešit průtah až stoleté vody?

Stalo se nesporným faktem, že pro zvýšení ochrany před povodněmi sídel jako jsou např. Zátory, Brantice, Krnov (Opava na stoletou vodu ochranu má) v povodí řeky Opavy nelze nalézt řešení, které by se dokázalo vyhnout obytné a další zástavbě a významnému zásahu do vlastnických práv. Zároveň ale nemusí vždy jít o opatření nákladné s výrazným zásahem do životního prostředí. Tzv. koncepce „nulové varianty“ zahrnuje zejména 7 malých ochranných nádrží a soubor změn využití území (organizační opatření jako např. změna kultur, protierozní rozmisťování plodin, agrotechnická opatření jako jsou protierozní agrotechnologie na orné půdě, biotechnická protierozní opatření jako jsou protierozní meze, průlehy, hrázky, stabilizace drah soustředěného povrchového odtoku, apod.) vyžadující provedení komplexních pozemkových úprav a souvisejících společných opatření a využití motivačních ekonomických nástrojů pro prosazení a udržení vhodných osevních a agrotechnických postupů. Celkové náklady na nulovou variantu vládní materiál odhaduje pouze na 360 mil. Kč. Vedle toho musí též důsledně platit zákaz výstavby nových objektů v záplavových oblastech. Stát musí nalézt náhradní parcely pro povodněmi zničené budovy a ne je opravovat na stejném místě, kde je již jednou voda smetla. Jde o to vyčistit povodí od několika špatně postavených domečků. To se přitom týká maximálně dvou stovek domů, za které by měla být poskytnuta náhrada a kompenzace (dosahující cca 1 mld. Kč.). Proč bourat a zaplavovat jiné baráky v Nových Heřminovech, kterých se povodně netýkají, neboť je někdo chytře postavil mimo inundaci?

Kdy už konečně vrátíme krajinu do původního stavu, přestaneme stavět domy v záplavových oblastech? Kdy se začneme inspirovat moudrostí předků? Vždyť všechna původní předválečná čísla popisná byla v 1997 nad vodou.

Petr Petržílek je stínový ministr životního prostředí ČSSD