22. 4. 2008
Kritiku amerického režimu nelze paušalizovat jako nadávání na AmeričanyČlánek Borise Cveka, v němž popisuje proč podporuje stavbu amerického radaru v Čechách, je pozoruhodný tím, jak v něm slova ztrácejí původní význam a historický kontext. I tak ale jde o důkaz - nechtěný ovšem - že lidská blbost a její doplněk zvaný devotnost poddaných jsou nezničitelné. |
Pan Cvek se shoduje s mnoha militantními idioty, v představě, že se vietnamská válka se dala vyhrát - v záloze přece byly jaderné zbraně a ve skladech další bomby a chemikálie. Problém byl v tom, jak sám naznačuje, že si americká veřejnost začala klást hubičkovskou otázku "ale proč?", která se nakonec objeví v průběhu jakékoli války. Vietnamská válka stála 58 000 amerických životů a 300 000 zraněných, 1 100 000 padlých a zraněných Vietnamců, chemickou válkou zdevastovanou zemi - a to vše kvůli záchraně diktátorského, zkorumpovaného režimu. Pan Cvek píše, že "USA nejsou zdaleka dokonalý stát a dopouštějí se hrozných chyb a zločinů", ale tahle "soudružská" kritika je než vsuvkou, která má vzbuzovat zdání objektivity. Kde ale pan Cvek bere jistotu, že militarismus této země, který vede k na lžích a geopolitických zájmech vykonstruovaným agresím po celém světě - naposledy v Afganistánu a Iráku - není sám o sobě zločinem? Kde bere jistotu, že obkličování Ruska vojenskými základnami (radar na českém území není nic jiného) je v zájmu Evropy? Kde bere jistoru, že politický režim, který produkuje lidské zrůdy jako Madeleine Albright, jíž připadá půl miliónu iráckých dětí, zemřelých díky americkým sankcím, jako cena, která za to stála (ZDE , je spásou západní civilizace? Napadlo někdy pana Cveka, že podporuje režim, jehož zločiny a lži jsou soudně nepostihnutelné, a tudíž se budou opakovat. Pan Cvek ovšem není pacifista a tak ho války a utrpení lidí nezajímají. To mu umožňuje napsat, že americká přítomnost (eufemismus přeložitelný jako bombardování Srbska) v Jugoslávii šla podle něj Evropě k duhu. Škoda slov. PS Před dopsáním této poznámky vyšel v BL příspěvek sdělující, že nadávat na Američany je "in". I v něm ale jde o posun významu slov. Kritiku amerického režimu přece není možné paušalizovat jako nadávání na Američany. S těmi naopak musíme soucítit, protože jim "zaseklá" demokracie neumožňuje dosáhnout změny morálně zkorumpovaného systému, který jim vládne. Kritika USA vychází z obav, že tato země produkuje dostatek pablbů, kteří jsou schopni zlikvidovat život na této planetě. |