9. 4. 2008
Můžeme si dělat, co chceme, ale politici to neposlouchajíPřed volbami v roce 06 jsem přemlouvala lidi kolem sebe, aby volili SZ.proto, aby jsme pomohli planetě Zemi. K jejímu oživení, k její záchraně. Dnes se jim za to omlouvám. Namísto toho dnešní hlavní představitelé SZ napomáhají k prosazení záměru, vybudovat tady radar. Tedy k záměru zvyšovat válečné napětí ve světě. Vybrali si za ministra zahraničí člověka, o kterém muselo být předem jasno, za koho kope. Kamarád Václava Havla, dříve idolu velké části národa jakožto posla demokracie a svobody, který nyní hlásá "humanitární bombardování". Kamarád Alexandra Vondry, jehož se pan ministr jeví být prodlouženou rukou. Pan ministr se tím na veřejných besedách téměř netají. Často opakuje, že je ministrem všech, ne jen SZ a jak vidno, stranická usnesení SZ vůbec nerespektuje, míní Jaroslava Richterová. aktivistka "Ne základnám". |
Dovolím si odhadovat, že je snad ani vůbec nezná, že ho nezajímají. Nejen totiž, že mluví v souladu s vyjádřeními Topolánka, Parkánové apod., ale on sám propaguje, aby tu radar byl co nejdříve, hlásá veřejně, že pro to dělá, co může. Inu, vždyť jde jasně s "mocnými" tohoto světa, s Bushem, Havlem (jak jsme byli pomýleni a podvedeni!) a dalšími, za ovládnutí světa se zbraněmi. Za získání zdrojů -- přežití jen těch "mocných" =ne-mocných, nemocných posedlostí po moci, k "dobru jen pro vyvolené", ostatní je nezajímají. Tedy zajímají, ale jen proto, aby od nich pod falešnými sliby vymámili hlasy ve volbách. Mohli jsme slýchat a číst, jak Bursík vždy mluvil o radaru pohrdlivě, ale jakoby bokem, o "nějaké bílé kouli na kopci". Jak se stále víc ukazuje, mezi Zelenými je mnoho těch, kteří s radarem nesouhlasí. Na posledním sjezdu to vykrystalizovalo tak, že zvítězilo (šalamounské?) usnesení, že radar ano, ale jen v NATO. Teď se jeví absurdním, jak Bursík a spol. považují podmínku za splněnou, ačkoli ze zatím dostupných materiálů je jasné, že jde stále jen o bilaterální smlouvu. To že NATO souhlasí, ještě zdaleka neznamená, že by snad šlo o zařízení NATO. A vláda se opět snaží lidem nalhávat, co se jí hodí. Ale proč? Proč vládě na tom tolik záleží? Aby smlouva byla honem, honem. Proč těm našim vládnoucím tolik záleží na tom, aby uzavřeli zrovna bilaterální smlouvu s největším válečníkem světa? Vždyť polovinu všech nákladů na zbrojení vynakládají SSA (proč jsme vlastně zvyklí užívat americkou zkratku USA?). A proč na to tolik pospíchají?! Proč občanům lžou? Vymýšlejí si průběžně různé důvody, proč tu prý radar potřebujeme. Když některé důvody jsou vyvráceny, vymýšlejí další, někdy protichůdné. Najímají placené propagátory. Pomahače ničení zdraví přes cigarety, teď přes radar. Když sbírávám podpisy pod petici za referendum o radaru, někteří lidé na mně křičí, co že jsem dělala proti ruským vojskům a někteří rovnou nadávají "krávo" (snad nadávka těch "mocných", co chtějí ovládnout svět silou. A je pozoruhodné, kolik "pro-radaristů" je agresivních), někteří říkají, že nahráváme komunistům. To nemám v úmyslu, ale už začínám chápat ty, kteří je volí. Vždyť jsou jediní, kteří se jasně vyjadřují proti radaru. A vždyť mnozí z těch, kteří mívali "červené knížky", za účelem kariéry, mají dnes "modré ptáky" -- za účelem kariéry. Nechápu však ty, kteří pořád vidí nebezpečí dnešní doby v komunismu -- komunistech. Nějak to v nich asi "zamrzlo". Spíš se mi jeví výstižným, že dříve přicházel mráz z Kremlu, a teď přichází z Bílého domu. Jsem ráda, že v dnešní době mohu veřejně sbírat podpisy (že už mě neodváží k výslechům, nebo do cely předběžného zadržení, jako v r. 89, kdy jsem sbírala podpisy pod "Několik vět" a podílela se na činnosti Hnutí za občanskou svobodu), jsem ráda, že mohu číst co chci, hledat si informace z celého světa ne netu. To je hodnota, které si cením. Se skutečnou demokracií je to však pořád ještě hodně problematické. Můžeme si sice říkat co chceme, ale politici to neposlouchají. S pronikáním odlišných názorů od těch vládních a zpráv o protestních akcích do médií je stále veliký problém. |