The Wall Street Journal v pátečním článku Jaye Solomona informuje, že americké ministerstvo zahraničí v reakci na hrozbu ruského prezidenta zaslalo Kremlu "náčrt rozšířeného programu, který by ruským vojenským úředníkům povolil větší přístup k americkým protiraketovým instalacím v Evropě". V Praze se však o tom, že se jedná o nějakém "větším přístupu" Rusů do Brd, opět jaksi mlčí.

KD│ V Pekingu byla v sobotu 8. listopadu 2008 podepsána deklarace o posílení mezinárodní spolupráce a transferech technologií při boji proti změnám klimatu. Oznámila to čínská agentura Xinhua. Deklarace vzešla z dvoudenní konference na nejvyšší úrovni, kterou zorganizovala ČLR společně s OSN. Konference se zúčastnilo více než šest set lidí, včetně třiceti ministerských úředníků a čtyř šéfů agentur OSN.

V době zmatku, kterému svět propadl kvůli finanční krizi, se kelkheimský Zukunftinstitut proměnil v porýnský Apollův chrám. Použil totiž weberovské metody ideálního typu a bifurkační bod světového dění, v němž se právě nacházíme, zobrazil coby přehlednou křižovatku s pouhými čtyřmi cestami. Přesto může být užitečné se na tyto alternativní scénáře podívat blíže, přinejmenším kvůli odpoutání od českého ustrnutí. Jak zdůrazňuje sociolog Matthias Horx, všechny vývojové varianty se v té či oné míře opírají o reálné dění.

Dnes od 17:00 bude ČT2 promítat monumetální devítihodinový filmový dokument francouzského režiséra Clauda Lanzmanna - Šoa o vyvražďování židovského národa německými nacisty v letech 1938 - 1945.

informace - Wiki ZDE

JS│JU│ŠOK│ Koncem října 2008 byla spuštěna na vodu po téměř dvacetileté přestávce další ruská jaderná ponorka (rusky APL - atomnaja podvodnaja lodka). Jako oznámila 31. října agentura RIA Novosti, ponorka 4. generace „Něrpa“ (v ruštině slovo něrpa znamená tuleň bajkalský - Phoca sibirica; projekt 971 U, Štika B, NATO Shark II, NATO class Akula-2) byla postavená v Komsomolsku na Amuru v tamějších loděnicích na objednávku ministerstva obrany. Spuštěním na vodu se začaly dvouměsíční testovací zkoušky a procedura odevzdávání ponorky zákazníkovi. Tím zákazníkem je indické námořnictvo. Rusko tak dalo světu jasný signál, že obnovilo výrobu jaderných ponorek, otestovalo kvalitu výroby za peníze zákazníka, a zároveň z loděnic odstranilo a prodalo "šrot" - drak ponorky, kterou začalo stavět v roce 1991... Zákazník si stěžovat nemůže, neboť cena je více než přijatelná a nikdo jiný Indii atomovou ponorku neprodá.

Jak ovšem oznámily ruské Izvestije, došlo v sobotu 8. 11. 2008 při zkušební plavbě atomové ponorky ruského Tichooceánského loďstva k havárii, při které zahynulo více než 20 lidí. Příčinou tragédie bylo neočekávání spuštění protipožárního systému ponorky. Mezi oběťmi jsou jak pracovníci loděnice, kteří pracovali na ponorce a doprovázeli ji na zkušební plavbě, tak i námořníci. Izvestije předpokládají, že jde pravděpodobně právě o ponorku Něrpa.

KD| Nové zprávy nezávislých vojenských pozorovatelů týkající se začátku letní války mezi Gruzií a Ruskem zpochybňují verzi gruzínské strany, že se jen bránila agresi jihoosetských separatistů a ruské armády, napsaly New York Times.

Vítězství Baracka Obamy v amerických prezidentských volbách přinese řadu důležitých změn. Zde a nyní jsou nejdůležitější dvě z nich, které se České republiky dotknou možná ne nejviditelněji ani nejrychleji, avšak nejzásadněji. Obama v Bílém domě uprostřed světové ekonomické recese a po gruzínském konfliktu totiž přináší tečku za nadvládou neoliberalismu v mezinárodní politice - ale současně i konec pokusů dělit Evropu na "starou" (racionálně skeptickou a umírněnou) a "novou" (kvůli nezvládnutým obavám z Ruska podporující i tu nejkatastrofističtější politiku USA). Obojí dohromady pak znamená jediné: Širší východiska vládnutí českého kabinetu, jehož šéf se před pád dny otevřeně vyslovil pro Obamova soupeře Johna McCaina, leží v troskách.

Můj pocit z vítězství Baracka Obamy v prezidentských volbách 2008 nejlépe vyjádřil jeho protivník John McCain ve svém vystoupení, v němž přiznal svou porážku, píše Boris Cvek. Celou řeč lze najít na stránkách deníku New York Times: ZDE

Pro čtenáře, kteří neumějí dobře anglicky, jsem se pokusil téměř celou řeč přeložit:

Propaguje Radio Wave fašismus? Jsou, nebo nejsou jeho posluchači budoucností tohoto národa? Kde začíná a končí odpovědnost radních Českého rozhlasu? Mohou si dovolit veřejně lhát? Přijďte si na toto téma zadebatovat v úterý 11. listopadu 2008 do pražského Divadla Archa!

Veřejnou debatu "Kdo je budoucností tohoto národa?" pořádá server DigiZone.cz a pozval na ni všechny protagonisty nedávného zasedání Rady Českého rozhlasu, na kterém padlo obvinění Radia Wave z propagace fašismu. Navíc přijdou zástupci Radia Wave, vedení Českého rozhlasu a zastánci současné programové koncepce Radia Wave. Debata proběhne v úterý 11. listopadu 2008 od 17:00 hod. v Divadle Archa, Na Poříčí 26, Praha 1. Od 19:00 následuje koncert proti Radě Českého rozhlasu "Nejsem budoucnost tohoto národa" v klubu Roxy. Pořádá roxy promotion, jsmeteamdevet.cz, le trola media group. Vystoupí ohm square dj set + charlie one, 100°C, beatburger band, bt'n'j (+ djs). Na místě petice a svaztrika. Vstup na obě akce je zdarma.

7.11.2008 Z1 Marketing: Medek, aneb i hloupost může znít věrohodně ZDE

13. 1. 2005, Ladislav Lindner-Kylar a tým projektu Radium: Projekt Radia Wave z roku 2005, se kterým byla Rada ČRo seznámena a jehož programovou skladbu schválila
in: Štěpán Kotrba: Český rozhlas Radio Wave na vlně 100,7 FM: Rada proti rádiu ZDE

Film Veroniky Janečkové je záznam interakcí velmi staré paní, autorčiny babičky, s autorkou. Interakce probíhají v babiččině bytě. Babička má zřejmé poruchy paměti pro nové události a bojí se samoty. Vnučka se ve svém filmu k babičce chová bez stopy empatie, s dětinsky nezralou egocentricitou. Vnučka vyčítá babičce manipulativní chování. Babička se brání. Že by si vnučka uvědomovala, že vlastní babičku psychicky týrá, ze záznamu neplyne. Co z filmu plyne, je pravděpodobná transgenerační deprivace.

Čínské balistické rakety jsou stále obklopeny clonou tajemství. Ale snad proto vzbuzují takové znepokojení, nejvíce samozřejmě v americkém Pentagonu.

Zdá se totiž, že nejnovější generace raket ČLR už představuje vskutku moderní zbraně. Startují z mobilních odpalovacích zařízení a díky motorům na tuhé palivo mají krátký reakční čas, takže nejsou tolik zranitelné. Vzrůstá jejich dostřel, přesnost a také (což stratégy ve Washingtonu zneklidňuje asi nejvíce) schopnost pronikat systémy protiraketové obrany. Nelze pochybovat o tom, že Čínská lidová republika je raketovou velmocí na vzestupu.

UPOZORNĚNÍ: Plné znění článku je rozsáhlé a vybavené ilustracemi, tabulkami a fotografiemi. Počítejte proto s delším časem při jeho načítání .

Občan České republiky zajisté užasl při poslechu McCainova loučení po vítězství Baracka Obamy. Zvláště, když si uvědomil, že protikandidát v českých prezidentských volbách nemá šanci promlouvat ke svým příznivcům, ale hledí tváří v tvář svým doslova fanatickým a arogantním poslancům, kteří mu prohru připravili. A tak se může na první pohled zdát, že americká politická kultura má přímou volbou prezidenta blíže k dokonalosti.

ŠOK│ Záměr Ruska rozmístit raketové systémy "Iskander" v Kaliningradské oblasti v reakci na rozmístění amerického systému protiraketové obrany v Polsku a Česku i nadále způsobuje závažné nežádoucí účinky ve světě. Čínské ministerstvo zahraničních věcí oficiálně prohlásilo, že americký globální systém protiraketové obrany vede pouze k porušování strategické rovnováhy a stability. A Peking vyzval Američany, aby přemýšleli o zájmech svých sousedů.

KD| Po mnoha letech v ofenzívě se velký byznys připravuje přejít do obrany, které už poněkud odvykl. Příčinou je vítězství Baracka Obamy a vzrůst legislativní síly Demokratů.

Americké korporace se v letech 1995-2007, kdy Kongres kontrolovali Republikáni, a zejména za prezidenta Bushe těšily velmi vstřícnému zacházení. Nyní však může dojít k posílení odborů a byznys proto očekává přísnější finanční regulaci, prodělnickou politiku a důraz na sociální výdaje. Kapitolem vane čerstvý vítr a byznysmeni se připravují na bouři.

Jedním z důvodů může být i skutečnost, že podnikatelské organizace investovaly mnoho peněz do snahy zabránit Demokratům ve vítězství -- to se však nepodařilo a Demokraté si naopak polepšili v obou komorách. Obchodnická lobby se nyní utěšuje tím, že v Senátu nezískali šedesát hlasů potřebných k hlasování bez debaty, což by umožnilo prohlasovat kontroverzní zákony.

Jde především o zákon zvaný Employee Free Choice Act podporovaný Obamou i viceprezidentem Bidenem. Zákon nahrazuje tajné hlasování při zakládání odborů na pracovišti prostým shromážděním podpisů většiny dělníků ("card check") a zjednodušuje tak proceduru vzniku odborových poboček. Pro odborovou centrálu AFL-CIO je to návrh s nejvyšší prioritou, zatímco obchodní komora zákon jednoznačně odmítá a doufá, že špatná ekonomická situace Obamu nakonec donutí, aby od jeho podpory upustil.

6.11. 2008, McClatchy Newspapers, Hall, K. G.: Big business prepares for less friendly Washington ZDE

Obamománie sviští a otřásá západním světem, který od nového amerického prezidenta očekává sociální, rasový a ekologický smír. Princip jeho politiky, zejména té zahraniční, ale těžko svět změní k lepšímu. Obamova vítězná řeč byla plná prázdných klišé o "změně" a "jednotě". Zazněla i výhružka na adresu "nepřátel demokracie". Britský publicista a dokumentarista John Pilger nedávno nazval Obamu "jestřábem" a své tvrzení dokázal obhájit. Skutečným problémem Spojených států je jejich ideový a politický systém a nový prezident je jeho pevnou součástí.

Světový fond pro divočinu (anglicky World Wildlife Fund, zkráceně WWF) vydal po dvou letech zase Living Planet Report (Zprávu o živoucí planetě). Ze zprávy vyplývá, že lidstvo žije na příliš vysoké noze, a asi také, že je WWF organizace "jednookých" ochránců životního prostředí...

Globální hospodářská krize začíná těžce postihovat čínské hospodářství. Polovina všech továren, vyrábějících hračky, byla uzavřena a statisíce dělníků vyhozeny na dlažbu.

Desetitisíce dělníků z venkova nyní odjíždějí například z města Guangzhou v jižní Číně poté, co přišly o zaměstnání. Denně z hlavního nádraží odjíždí až 130 000 osob. Důsledkem je světová hospodářská krize. Mnoho čínských firem, které vyvážely výrobky na Západ, udělalo bankrot. Čínská vláda se obává, že náhlé zvýšení nezaměstnanosti může vést k sociálním nepokojům.

Nejpostiženější je sektor výroby hraček, bot a nábytku.

V provinciích Žejlang a Guandong už dochází k demonstracím a nepokojům.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Ústřední Anglická banka snížila neočekávaně úrokové míry o půldruhého procenta na 3 procenta, což je nejnižší úroveň úrokové míry od roku 1955. Velký skok při snížení úroků v Británii - největší od r. 1981 - signalizuje znepokojení Ústřední banky, že Británie vstupuje do vážné recese. Hypotéční banky jsou nyní pod tlakem, aby snížení úrokových měr předali svým zákazníkům.

Evropská ústřední banka snížila úrokové míry v eurozóně na 3, 25 procenta.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Poslankyně Anna Čurdová přivítá v České republice europoslance Gulietta Chiesu a podpoří společně s ním Ligu starostů proti výstavbě radaru v Brdech

V pondělí 10. listopadu přívítá poslankyně Sněmovny Parlamentu ČR Mgr. Anna Čurdová v České republice europoslance Gulietta Chiesu. Italský nezávislý poslanec Evropského parlamentu Giulietto Chiesa působil mnoho let jako novinář a spisovatel. Je velkým odborníkem na mezinárodní vztahy. Je autorem televizního dokumentu "Zero: an investigation into 9/11", který upozorňuje na nesrovnalosti v oficiálním vysvětlení útoků z 11. září 2001.

Jako člen iniciativy Ne základnám bych se rád vyjádřil k článku Ivana Větvičky z 4.11.2008 . Autor o naší víkendové konferenci na Filozofické fakultě napsal:

„Měla to být debata zastánců a odpůrců projektu, avšak žádní zastánci nedorazili. Omluvil se i profesor Erazim Kohák, jehož účast byla jako jedno z hlavních lákadel inzerována do poslední chvíle, ačkoli je dlouhodobě hospitalizován. Chyběli i nejdůležitější experti: konstruktéři, kteří vyvíjejí naváděcí radar a lidé provádějící zkoušky amerického protiraketového štítu.“

Jako pomocník spoluorganizátorů zmiňované akce prohlašuji, že zastánci radaru nedorazili, ačkoli byli – a to je třeba znovu zdůraznit – s předstihem pozváni. Informace o konferenci dostali členové vlády, poslanci i zástupci ministerstva obrany a zahraničních věcí, dále například ředitel Občanského institutu pan Roman Joch. Většina z oslovených nijak nereagovala, prostřednictvím svého asistenta se formálně omluvil jen ministr kultury Jehlička.

Nesouhlasím s kritikou Ivana Větvičky. Zejména proto, že jsem první den konference byl přítomen. Jediné, co bych mohl vytknout organizátorům, byl akademický liberalismus řízení příspěvků i diskuse s publikem po jednotlivých blocích , které měly daleko k rychlému televiznímu rytmu. Debaty s občany mnohdy lákají i ty, jejichž duševní obzor je rozostřen. Ať už stářím, nebo chorobou. Omezení některých příspěvků na polovinu a omezení odpovědí na otázky publika by bývalo prospělo výsledku. Vytknout by se teoreticky dalo i to, že pořadatelé nenechali na stole jmenovky těch, kteří ač byli pozváni, nepřišli. Bojiště si mnohdy nevybíráme, ale bojujeme tam, kde někdo útočí, zní zásada nejen vojenská. Vládní tlampače si myslely, že bojiště argumentů si lze vybrat. A proto ze strachu z další porážky nepřišly. Odměnou jim měla být prázdná židle s jejich jménem a funkcí. Větvička ovšem absentoval v četbě dvou let trvající odborné diskuse. Ten kdo chce psát by měl umět číst.

Autor výroku o mládeži, která není budoucností tohoto národa, nebo jen semtam někdo... , jinak stále ještě programový ředitel Českého rozhlasu Richard Medek dostal příležitost své výroky vysvětlit. Vysvětlit slova, kvůli kterým sto padesát posluchačů Rádia Wave demonstrovalo před budovou Českého rozhlasu, tisíce lidí podepisují petice za odstoupení Richarda Medka i Rady Českého rozhlasu a 11.11. 2008 se bude konat konference v divadle ARCHA a koncert řady hudebních skupin pod heslem "Nejsem budoucnost tohoto národa" v klubu ROXY. Richard Medek by měl přijít obhájit svůj programový koncept, který nemá, na konferenci serveru Digizone. Na úterý 11. 11. 2008 server DigiZone.cz připravil veřejnou diskusi o budoucnosti ČRo Radio Wave a pohledu vedení Českého rozhlasu a Rady ČRo na alternativní scénu a další menšinové žánry a jejich poluchače. Do diskuze zastánce současné podoby vysílání Radia Wave i odpůrců, chce pořadatel rozebrat výroky z posledního veřejného zasedání Rady ČRo v Ostravě a diskutova o dalších plánech s tímto okruhem veřejnoprávního rozhlasu.

Diskuse proběhne od 17:00 do 18:30 hod. v divadle Archa, Na Poříčí 26, Praha 1. Je zván Richard Medek, jsou zváni i členové Rady Českého rozhlasu. A zváni jsou i hudební publicisté a ředitel "konkurenčního" komerčního Rádia1 Saša Michalidis. Odpoledne si své řeknou přítomní odborníci. Večer se pak ukáže, co si myslí hudebníci i jejich posluchači.

Jak povrchní jsou názory programového ředitele rádia veřejné služby, jak plochá a bezobsažná jsou jeho slova, je nejlépe si přečíst v přepisu televizního pořadu televize Z1.

Přepis rozhovoru Richarda Medka pro televizi Z1 ZDE

Zvláště, když se jedná o státní organizace a organizace spravované městy a obcemi. Za poslední léta jsme si museli zvyknout, že nám informace neposkytují lidé, kteří mají přímou odpovědnost za řízení, ale obvykle jsou to tiskoví mluvčí. Čili řadoví zaměstnanci, sloužící jako hlásné trouby, bez řádné právní odpovědnosti za poskytnuté informace. To jsem si znovu uvědomil, když Martin Veselovský dnes v podvečer vedl rozhovor s tiskovým mluvčím Pražského hasičského sboru. O požáru v pražském "Saigonu".

Na VII. Světovém kongresu Mezinárodní romské unie (IRU), konaném v chorvatském Záhřebu 24.-25. října 2008, byl zvolen staronovým prezidentem IRU Stanislav "Stahiro" Stankiewicz z Polska. Novými viceprezidenty se stali Nadežda Demeterová z Ruska, Viktor Famulson z Švedska, Florian Cioba z Rumunska a Santino Spineli z Italie, generálním tajemníkem pak Bajram Haliti, kosovský Rom žijící v Srbsku. Předsedou Parlamentu IRU účastníci zvolili Gjunera Abdulu, makedonského Roma žijícího v Holandsku. Jednání se účastnili zástupci z 27 zemí z celkového počtu 56 členských států IRU. O svoje dojmy se s Romano hangos podělil jeden z delegátů - Ivan Veselý, místopředseda Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity.

Nezískávat prospěch na úkor ostatních, popsal jsem v jedné internetové diskusi jakési etické minimum. Ale když si koupím rohlík, získá přece pekař také korunu na můj úkor , namítl můj partner. Užasl jsem a příležitostně jsem dialog uváděl jako příklad hodnotové desorientace, která nedokáže rozlišit mezi obchodem a krádeží. A žasl jsem dál, když řada partnerů vůbec nechápala, co by na logice mého partnera mělo být chybné.

Pro jistotu tedy: koupím-li za korunu rohlík, má pro mne větší hodnotu, než korunu -- jinak bych ji za něj nedal. Pro pekaře má hodnotu menší -- jinak by ho za ni neprodal. Vydělali jsme tedy oba, koupí se náš majetek zvýšil. Obchod -- či obecně dělba práce -- je oním nevyčerpatelným zdrojem, který nás od křesání pazourkem ve studené jeskyni přivedl před televizor ve vytopeném bytě. Kdybych mu ten rohlík ukradl, nebo on mně tu korunu, zvýšil by se majetek jednoho z nás a majetek druhého by se snížil. Kradení směřuje přesně opačným směrem, to bychom my, Češi, mohli už konečně vědět.

Možná se tím minimalistickým kritériem dá popsat i současné finanční krize. Vraťme se ke známým příběhům z dávných Věstonic a k tomu, kde končí obchod a začíná krádež.

Tiskový mluvčí Junáka Jan Žáček - Křeček, absolvent marketingové komunikace a PR na FSV UK, který je autorem výroku v titulku tohoto článku, mladý sociolog Miloš Říha -- Šípek, počítačový specialista Ladislav Pelcl -- Bilbo, učitel David Yilma - Kšanda, Janek Dočekal -- Lupen a pár dalších kamarádů z pražského skautu se pustili do PR operace, ze které není jasné, zdali se jedná o naivní hloupost, cynický žert skautských aktivistů nebo to parta mladých & neklidných myslí vážně. Vydali provolání "Díky vládě" a připravují "Demonstrací pro vládu" dne 12. 11. 2008 od 12:30h před Strakovou akademií. Doteď našli v Praze s 1,9 milionem obyvatel 26 přívrženců. Topolánkův kabinet chválí za "odvahu k reformním krokům" či dokonce "...za svědomitou přípravu evropského předsednictví" ! "Mirku, víme, že nejsi Dušín, ale vydrž!", píší mladí recesisté na závěr svého prohlášení. Že se ale nejspíš nejedná o žert, ale o nepochopení důsledků politiky této vlády, svědčí jeden z bodů prohlášení, ve kterém se praví snad docela vážně

Již teď víme, že stárnutí populace bude mít na náš sociální i ekonomický systém významné dopady. Kroky k jejich předcházení jsou nepopulární. Jsme tedy rádi, že v čele státu nestojí lidé, kteří by z důvodů "falešné politické prozíravosti" zavírali oči před problémy, které svým dopadem přesahují časové vymezení jejich politického mandátu.

Nejen románový Mirek Dušín, ale i Svojsík, Foglar a další "staří" skauti se vždy zastávali nemocných, starých, slabých, chudých a jinak potřebných. Skautíci z Prahy 5 se zastávají ogara s guľama. Mají ale v jednom výroku pravdu. Mirek Topolánek opravdu není Dušín. Jestli mu za to děkovat, je ovšem otázka.

Zavádění silniční značky "Zimní výbava", která ukládá povinné používání zimních pneumatik a bůh ví čeho ještě, je krásnou ukázkou toho, jak se u nás vládne. Uvědomil jsem si to, když jsem se opakovaně snažil zoufale vysvětlit humbuk kolem této značky lidem, kteří aktuálně nežijí ani v české kotlině ani moravském úvalu a ptali se, co že je čeká, když přijedou. Někteří z nich dokonce vládli češtinou či slovenštinou, takže nešlo o mou jazykovou nezpůsobilost. Nebyl jsem vůbec schopen objasnit, proč se tato značka zavádí, když zatím není nikomu jasné, k čemu má vlastně sloužit. Na jakýkoliv můj pokus srozumitelně popsat smysl, účel a důsledky zavedení takové značky reagovali mí posluchači průzračně logickými otázkami, na které jsem nenalezl odpověď.

Pokračování kauzy popsané ZDE

V Evropském parlamentu roste opozice k direktivě o možnosti vyjednat 65-hodinovou pracovní dobu, která by znamenala ústup od zájmy pracujících chránícího kolektivního vyjednávání a 48-hodinového pracovního týdnu, směrem k vydírání zaměstnanců zaměstnavateli (vinou nerovnosti sil v individuálním vyjednávání) a k nekonečné pracovní době. Evropští levicoví poslanci se mobilizují proti této direktivě, proti níž se v konkrétním případě vyslovil i evropský soudní tribunál. Co dělají čeští poslanci? Dokazují, že si zaslouží důvěru svých voličů? Co dělají čeští pracující, mobilizují se, jako v jiných zemích, proti útoku na výdobytky dělnického hnutí za posledních 150 let? Nebo je nám vše jedno a těšíme se, až si zase na "zkorumpované politiky" od plic zanadáváme v hospodě?

V Britských listech probíhá zajímavá debata, iniciovaná recenzí filmu Veroniky Janečkové, která údajně zdokumentovala psychické týrání své bezmocné babičky. V této souvislosti se Jan Čulík ptá, zda může být mučení uměním. Adekvátně zareagoval jen Jiří Drašnar:"Jak můžete vést smysluplnou diskusi, aniž si alespoň pracovně nevymezíte základní pojmy? A vskutku, museli bychom napřed vědět, co může být uměním, avšak ještě před tím bychom museli znát odpověď na otázku, co vůbec je umění, a to už bohužel dlouho nevíme, pominu-li éru socialistického budování.

Aby se nediskutovalo o něčem, co diskutéři neviděli, organizátoři jihlavského filmového festivalu zpřístupnili film Veroniky Janečkové na internetu. Je k dispozici ZDE. Na pravé straně stránky klikněte levým myšítkem pod titulkem DOWNLOAD na povel "Stream, free".

Pozn. JČ: Jak jsme psali v původní recenzi, na filmu je nejpozoruhodnější ostrý kontrast mezi necitlivě sobeckým, brutálním chováním mladé vnučky, jak se projevuje v dialogu s babičkou, a citlivě jemným vizuálním záznamem křehkosti sympatické staré paní a jejího prostředí. Vzniká otázka, co ten kontrast znamená a zda režisérka záměrně - či podprahově, z podvědomého pocitu viny? - vytvořila vlastní obžalobu.

Film se stal v Britských listech odrazovým můstkem k diskusi, protože je zajímavý právě svým kontroverzním vztahem k etice (vyznění filmu obžalovává vlastní jeho tvůrkyni), a pak nejasným, mnohoznačným, možná nereflektovaným semantickým obsahem.

Možná je to zrovna výpověď o "současné" (čti: konzumní) "mladé generaci" a o jejím "právu na seberealizaci" - bez ohledu na cokoliv. Právě proto možná dostáváme některé reakce, že ten film vlastně drastický vůbec není a že prý "babička je vinna stejně jako vnučka". (Možná byla prý babička v minulosti autoritativně nesnesitelná.) - Skutečně? - Je to děs, má-li někdo takovéto hodnoty. Takhle se nesmí mluvit s nikým, a už vůbec ne s někým, komu je nad osmdesát let.

A jestli mi namítají čtenáři, že film přece zaznamenává scény, jaké jsou asi běžné ve většině českých domácností, "takže to zase taková senzace není" - to přece, sakra, není omluva, že je brutalita všudypřítomná! Taková argumentace jen dokazuje neuvěřitelnou okoralost srdcí.

Jak jsem nastínila v předchozím článku, elektronické volební přístroje lze lehce přeprogramovat a změnit tak výsledky voleb. Nicméně, třetina amerických voličů je nucena tyto přístroje i v letošních volbách použít. Výsledkem je přeskakování hlasů od Obamy k McCainovi, či dalším kandidátům. Ne snad proto, že by s těmito podvody další kandidáti měli něco společného, ale protože každý hlas, který je Obamovi ukraden, ve finále znamená výhodu pro republikánského kandidáta. Zprávy o "ztracených" hlasech zatím přicházejí z Colorada, Tennnessee, Texasu a Západní Virginie.

V pražském Národním muzeu na Václavském náměstí probíhá od 28. října 2008 do 15. března 2009 výstava o meziválečné Republice československé. Myslím, že se jí nepodařilo vytvořit úplně ucelený obraz života meziválečného Československa, celkový dojem je spíš tříšť neintegrovaných fragmentů. Popisky, vysvětlující problematiku, jsou dostatečné, někdy jsou možná až příliš zestručněné a lakonické. Přesto však jsou tyto fragmenty mnohdy zajímavé.

Výstava je rozdělena na dvě hlavní části: jedna z nich se zabývá především pražským, víceméně středostavovským, často kavárenským životem, druhá (ta je integrovanější a snad i přínosnější) životem na československém venkově. Překvapivé je, jak byl často ještě za první republiky život na venkově tvrdý.

V minulém týdnu, proběhla zde na Britských listech zajímavá diskuze o mladých lidech a jejich motivaci k tvorbě demokratické společnosti. Nejvíce mě nadchl pan František Řezáč svou výzvou ke vzpouře mladých. "Zvedněte své hýždě, přestaňte čekat co vám staří navaří a ukažte, co ve vás je, vy ošklivá kačátka ...!" pravil energicky a zároveň popřel tezi, že idealismus odchází s věkem. Nejsou slova pana Řezáče pouhým výkřikem do tmy? Nezbývá než se zeptat. Kdo jsou ti mladí lidé?

O poměrech, za nichž se zahraniční dělníci, nyní zejména z asijských zemí, dostávají do České republiky a pracují v jejich montovnách, bylo už napsáno mnoho. Jen pro připomenutí: systém přístupu např. vietnamských imigrantů je dokonale propracovaný. Veškerým těžkopádným změnám realizovaným českou stranou např. na konzulátě v Hanoji či Ulán Bátaru se místní "agentury" (čti mafie) pružně přizpůsobují. Špatnou situaci zájemců o práci to nemění, ale reálně zhoršuje. Vstup na český pracovní trh nyní stojí Vietnamce zhruba 13 tisíc dolarů, zatímco před dvěma lety to bylo téměř o polovinu méně. V důsledku rozlezlé korupce se k nám nedostávají kvalifikovaní pracovníci, které potřebujeme, ale lidé, na jejichž vkladu do "systému" má mafie ekonomický zájem. Často jde o lidi nekvalifikované, někdy i kriminální minulostí.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V září 2008 přispělo celkem 199 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 55946.43 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31. 10. 2008 částku 205 154.26 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a