Minulý týden byla schválena direktiva, která umožňuje prodloužit pracovní týden na 60 hodin týdne, pro lékaře až na 65. Už to vidím: Lékaři v běžných nemocnicích budou operovat ospalí po 12-hodinové službě, zatímco na drahých klinikách pro bohaté si privilegovaní jedinci budou moci zaplatit odpočaté specialisty.

Direktiva předpokládá, že k danému prodloužení pracovní doby dojde po dohodě zaměstnance se zaměstnavatelem, ale jak upozorňují odborníci, obyčejní zaměstnanci nemají obvykle silnou vyjednávací pozici a budou muset přijmout podmínky, které si zaměstnavatel nadiktuje (krok k nadvládě "silných", po níž volá pan Chalupa).

Direktivu nejde posuzovat z pozice kvalifikovaného manažera či manažerky, kteří mají jistě vyjednávací možnosti. 90% zaměstnanců nebývá v pozici, kdy by si mohli klást požadavky, takže budou nuceni pracovat v podmínkách, které jsou negací veškerých evropských výdobytků posledních 150 let.

Neoliberální vlna v politice EU a demontáž sociálního státu, ke které k nelibosti mnohých starých členských zemí přispívají i nové země Unie jako Česká republika, jsou jevy, který přímo ovlivní naše životy. Nová direktiva byla přijata v době evropského poháru. Je to náhoda? Znamená ticho kolem nové direktivy nezájem novinářů nebo se vládnoucí struktury snaží o to, aby si lidé nevšimli destrukce práv, za něž jejich předkové riskovali život?

Poznámka Bohumíra Molnára : ČTK k tomu vydala text již 10.6. a je to trochu jinak , více o procesu schvalovaní NÁVRHU této směrnice lze nalézt na české verzi serveru EurActiv.

• 10.6.2008 České noviny (ČTK): EU se dohodla na maximální pracovní době
• 10.6.2008 Lidovky.cz: Lidé si sami určí práci přesčas
• 9.6.2008 FT: Business angry at EU work time opt-out draft
• 10.6.2008 Evropská komise: Commission strongly welcomes today's political agreement on Working Time and Working conditions for Temporary Agency Workers
• Eur-Lex: Směrnice o pracovní době
• červenec 2007, Jaroslav Kux: Směrnice EU o pracovní době: stručná charakteristika vývoje a přetrvávajících problémů

Poznámka europoslance Richarda Falbra: Nové znění vyvolalo pobouření a nesouhlas Evropské odborové konfederace a řady odborových centrál v zemích EU. Pregnantně to vyjádřil španělský ministr práce, když řekl, že znamená návrat do 19. století. Směrnice totiž dovoluje, aby zaměstnanci pracovali průměrně 60 hodin týdně! Takže úmluva Mezinárodní organizace práce, přijatá již v roce 1919, a Evropská sociální charta jdou k čertu.

Referenční dobou pro výpočet průměrné pracovní doby jsou tři měsíce. V praxi to tedy znamená, že zaměstnavatel může po zaměstnancích požadovat, aby část této referenční doby pracovali až 78 hodin týdně. Jedinou zárukou, že se nebude pracovat déle, je povinná doba denního odpočinku v délce 11 hodin. To vše je možné dojednat se zaměstnancem, který na takovou úpravu "dobrovolně" přistoupí.

Údajná ochrana zaměstnance spočívá v tom, že se dohoda nesmí podepsat v prvním měsíci trvání pracovního poměru. To v českých podmínkách znamená, že ji zaměstnavatel může požadovat již v tříměsíční zkušební době, následky případného odmítnutí jsou jasné. V Británii podepsalo takto dobrovolně 12hodinové pracovní směny pět miliónů lidí.

... Nezbývá než doufat, že Evropský parlament ve druhém čtení tento neuvěřitelně cynický výplod zamítne. Bude to ale těžké, protože k odmítnutí bude potřeba hlasů 395 poslanců. Před volbami do Evropského parlamentu by tedy měli pracující a odbory pozorně sledovat hrobaře evropského sociální modelu. Pokud by směrnice prošla Evropským parlamentem, začala by v České republice platit jen za předpokladu, že bychom změnili náš zákoník práce. Doufejme, že v té době budeme mít vládu, která to nedovolí.

zdroj: Richard Falbr: Hrobaři evropského sociálního modelu in: Právo, 13.6.2008, str. 6