Přepis pořadu televize Z1

Václav Sochor, moderátor: Dobrý den, při sledování pořadu Z1 Marketing vás i dnes vítá Václav Sochor. Dnešní téma: Rádio Wave. Poslední události kolem téhle stanice Českého rozhlasu vzbudily dramatickou vlnu ohlasů a dokonce vyhnaly posluchače do ulic, aby demonstrovali za zachování stanice. O co konkrétně stoupencům Rádia Wave jde, se dozvíte v následující reportáži.

Reportáž - redaktor: Rada Českého rozhlasu nedávno obvinila jednu ze svých stanic, Rádio Wave, z propagace fašismu. Základem byl nepřesný překlad jedné věty jedné z písní, která byla na rádiu prezentována. Na veřejném zasedání Rady Českého rozhlasu v Ostravě prohlásil Richard Medek, programový ředitel Českého rozhlasu, že mu s Rádiem Wave dochází trpělivost a že posluchači alternativních rádií jsou menšinovou skupinou, která není budoucností národa.

Reportáž - hudební publicistka Marie Čtveráčková, organizátorka protestu: Rada v první řadě dala důkaz o tom, že není kompetentní rozhodovat v týhle věci, protože z diskuse vyplývá, že jsou neinformovaní. Působí to, jako kdyby byli nevzdělaní, a že nemají přehled o současné kultuře.

Reportáž - Tomáš Turek, hudební dramaturg Rádia Wave: Máme tady ten zatím nikým pořádně nepopsaný formát veřejnoprávního média. Tak to, co je na něm zřejmé, to, co si myslím, že by měl popsat každý, kdo trochu rozumně uvažuje, tak je nabízet věci, které si třeba komerční subjekty jednak nemůžou dovolit, protože by příliš riskovaly, a myslím si, že právě veřejnoprávnost, nebo služba, veřejná služba médií by měla sloužit nejen v tom, že nabídne to, co lidi řekněme baví, ale to, aby mohli objevovat nové záležitosti.

Reportáž - redaktor: Celá debata vzbudila obrovské emoce a reakce. Remixy inkriminované skladby Swastika Eyes s nasamplovanými hlasy členů Rady počínaje, a demonstrací před budovou Českého rozhlasu prozatím konče.

Reportáž - hudební publicistka Marie Čtveráčková, organizátorka protestu: No, ta úterní akce nebyla v pravým slova smyslu demonstrace, ale mělo to být spíše takový symbolický zahájení toho protestu proti způsobu jednání Rady.

Reportáž - Tomáš Turek, hudební dramaturg Rádia Wave: Člověk, který sleduje tu kauzu v médiích - stačí jen v médiích - od začátku, což už se táhne rok a půl, nebo skoro dva roky, kdy jsme pod takovým tím pressem řekněme, tak ví, že ty výtky jsou různé, pokaždé jiné a zkrátka - jako bychom si už na to měli zvyknout spíš.

Reportáž - redaktor: Rádio Wave nejdříve vysílalo v klasickém éteru. Po sérií útoků, ale také díky nejasnostem v zákoně, bylo jeho vysílání přesunuto na internet. Formát rádia se opravdu věnuje alternativním žánrům, nicméně ty se vyskytují ve vysílání většiny státních médií v zemích Evropy.

Reportáž - Tomáš Turek, hudební dramaturg Rádia Wave: I důkazem ze všech těch okolních států s tradicí, jako je Rakousko, Francie, Anglie, Německo, tak víme, že prostě veřejnoprávní rozhlas pro mladé v tomhle formátu je absolutně, má absolutní oporu u lidí a je většinou na FM celoplošně, a lidé, kdyby tady byla ta tradice už řekněme od roku 1989, tak by si na to nenechali šáhnout.

Reportáž - hudební publicistka Marie Čtveráčková, organizátorka protestu: Pokud se někdo zvedne a jde ven, tak už to má nějakou větší platnost a zároveň to taky na sebe strhne nějakou pozornost. A myslím si, že to zviditelní tu věcnou debatu, která by měla následovat.

Reportáž - redaktor: Kauza Rádio Wave nekončí. Poslanec Petr Rafaj dnes celou kauzu označil za "absurdní projev likvidační politiky a iluzi demokracie" a vyzval Radu Českého rozhlasu k rezignaci.

Reportáž - hudební publicistka Marie Čtveráčková, organizátorka protestu: Když vám někdo předloží svojí debatu, nebo to, že se radí o nějaký svý práci a výsledek je to, že vy z toho poznáte, že svý práci nerozumí, tak přece ho nemůžete nechat dál vykonávat tu práci.

Reportáž - redaktor: V celé kauze se totiž nejedná jen o Rádiu Wave, ale o celý systém veřejné služby.

Václav Sochor, moderátor: A teď dejme prostor druhé straně. Ve studiu vítám programového ředitele Českého rozhlasu Richarda Medka. Přeji dobrý den.

Richard Medek, programový ředitel Českého rozhlasu: Dobrý den.

Václav Sochor, moderátor: Pane Medku, byl jste překvapen tou vlnou odporu? Sešlo se tam asi sto padesát lidí, na té demonstraci, probírá se to veřejně, ostatně důkazem je i ten náš dnešní pořad. Jak to vypadá, celá ta kauza, z vašeho pohledu?

Richard Medek: No, tak já jsem tím byl trošku překvapen. Na druhou stranu to do určité míry chápu, protože ta diskuse, která proběhla na Radě samozřejmě vycházela z jakéhosi hodnocení. Rada má na všechny, nebo na většinu stanic - jenom upozorňuju, že Český rozhlas má 21 stanic - na většinu stanic své hodnotitele. A já mám pocit, že pan hodnotitel, který rozebral písničku, o které byla řeč, a udělal z toho závěr, že se jedná o propagaci fašismu, tak posléze se ukázalo, že pochybil. Ale jestliže tam zazní obvinění, že Český rozhlas v jakékoliv formě na jakékoliv stanici by se měl věnovat, nebo měl uvolnit prostor pro propagaci fašismu, tak to je věc, na kterou se musí ihned reagovat. A to vlastně zapříčinilo takovou tu, já bych řekl neformální, diskusi, která samozřejmě byla dost tvrdá a kde zazněly i dost tvrdé výroky, které na základě toho hodnocení si myslím, že byly smysluplné.

Václav Sochor, moderátor: Můžu Vás tedy parafrázovat tak, že kdybyste dostali přesný překlad, tak by vlastně nebylo o čem mluvit, protože pak by si Rada uvědomila - a Vy osobně asi také, že o propagaci fašismu s největší pravděpodobností nejde?

Richard Medek: No, tak..

Václav Sochor, moderátor: ...a že to celé vzniklo díky tomu?

Richard Medek: Zcela určitě, že jo. Já taky jsem ten výrok, který jsem tam řekl, o Rádiu Wave, o posluchačích, a tak dále, tak kdyby se potvrdilo to, že se jednalo o propagaci fašismu, tak bych ho klidně desetkrát podtrhl. Ale když se, ne bohužel, ale bohudík, ukázalo, že se o propagaci fašismu nejedná, tak jsem se samozřejmě za něj omluvil a vzal jsem ho zpátky.

Václav Sochor, moderátor: Znamená to tedy, že Rádio Wave má teď před sebou růžovou budoucnost ve stávající podobě?

Richard Medek: (smích) No, tak to bych takhle neřekl.

Václav Sochor, moderátor: Tak jakou tedy?

Richard Medek: Řekl bych to tak, ... Rádio Wave má před sebou budoucnost. Nikdo nezpochybňuje jeho existenci. Ale myslím si, že se nacházíme na jakémsi mezníku, kdy si musíme zhodnotit celkovou koncepci vysílání pro mládež ze strany Českého rozhlasu. Rádio Wave, ať už je to jakkoliv, ať už kdokoliv cokoliv říká, je to prostě stanice, která za prvé je technicky ne úplně dokonale dostupná poté, co odešla z analogu a za druhé je namířena na poměrně úzkou skupinu mladých lidí.

A já si myslím, že veřejnoprávní prostředek by se měl snažit oslovit co nejširší spektrum mladých lidí. A k tomu má samozřejmě nástroje, které jsou ne jenom experimentální, a musíme si říct, že digitální vysílání v rozhlase je vlastně na úrovni experimentu. Ale má své analogové stanice, které jsou tradiční a my si musíme teďka sednout, říci si, jaké prostředky máme k dispozici, jak se situace změnila od té doby, co... Jenom mě ještě nechte domluvit, prosím... od té doby, co se založilo Rádio Wave. A jakým směrem a kde všude můžeme využít možnosti tak, abychom oslovili pokud možno co nejširší skupinu mladých lidí, ale s určitým záměrem, samozřejmě.

Protože veřejnoprávní prostředek musí vysílat s určitým záměrem.

Václav Sochor, moderátor: Vy jste sám říkal, že teď, když vysílá Rádio Wave pouze digitálně, tak že ten jeho technický dosah je omezený. Když ještě bylo na analogu, mohl byste srovnat jeho popularitu s ostatními stanicemi Českého rozhlasu? A kde byste tedy viděl ten positioning?

Richard Medek: No tak jeho popularitu... Já si myslím, že jeho popularita odpovídala jeho zaměření. To znamená, myslím si, že ani těch tvůrců, kteří u toho byli, když vznikalo Rádio Wave - já jsem u toho nebyl - tak, tak, že ta očekávání se úplně nesplnila, protože ta sledovanost byla tak jako velice kolísavá, nebyla příliš vysoká, ale budiž - to nemusí býti to nejdůležitější. Nejdůležitější je vlastně jakási nadstavba, nebo poslání, že jo. Je sice hezké míti hudební rádio, ale kdybychom pro všechny generace vytvářeli jenom hudební rádia, tak bychom asi nedostáli zákonu tak, jak bychom měli.

Václav Sochor, moderátor: Ještě, prosím stručně - v reportáži zazněly poslanecké výzvy k rezignaci, a tak dál. Co si o tom myslíte? Zvažoval jste něco podobného třeba na vrcholu té diskuse, když se v podstatě ukázalo, že šlo o chybu, pokud jde o tu údajnou propagaci fašismu?

Richard Medek: Tak já jsem to určitě nezvažoval. Ale tam je potřeba říci, že jedna věc je situace, která se teďka stala. Druhá věc je, že už před časem jsme si s generálním ředitelem řekli, že nastal čas naprosto přirozenýho vývoje, a to je u všech stanic, že se nad tím budeme muset zamyslet a prostě hledat nové cesty, jak se k mládeži dostat a jak ji oslovit.

Václav Sochor, moderátor: Já Vám moc děkuji, že jste přišel do studia Z1 Marketing a že jste podal svůj pohled na celou kauzu Rádia Wave. Díky moc a přijďte zas, prosím.

Richard Medek: Rádo se stalo, děkuju.

Komentář

Rádio Wave nemělo být mainstream, není mainstream a nebude mainstream

Je ostudné, když programový ředitel Českého rozhlasu nepovažuje za nutné se seznámit se základními dokumenty, závazně upravující téma, o kterém hovoří. Richard Medek si totiž dodnes nepřečetl projekt, který schválila Rada jako strategický plán programového rozvoje stanice Rádio Wave a který byl od samého počátku míněn a prováděn jako program několika regionálních studií s počátečním poměrem hudby a mluveného slova 85% / 15%. Už to není čistě hudební rádio. Je zde zpravodajství, je zde publicistika. Od roku 2005 se navyšoval podíl mluveného slova na dnešních 30% a hudba klesla na 70%. Cílem už v roce 2005 bylo během několika let postupně stabilizovat podíl hudby a mluveného slova na 60% / 40%. Harmonogram takovéto změny nelze řešit příkazem programového ředitele. Limitem je snesitelnost pro posluchače, kvalita a množství příspěvků redakce. Nicméně, i ty vstupní podmínky 85% / 15% schválila svým usnesením tehdejší Rada po důkladné rozpravě s autorem projektu a sociologickým pracovištěm ČRo. Analytik Václav Hradecký potvrdil testy a průzkumy optimálnost tehdejších údajů.

13. 1. 2005, Ladislav Lindner-Kylar a tým projektu Radium: Projekt Radia Wave z roku 2005, se kterým byla Rada ČRo seznámena a jehož programovou skladbu schválila
in: Štěpán Kotrba: Český rozhlas Radio Wave na vlně 100,7 FM: Rada proti rádiu ZDE

Stejně tak scestným je i názor programového ředitele na "masovost poslechu" stanice pro mladé. Bývalý dramaturg zábavy České televize má samozřejmě jinou představu o zacílení. Rozumím televizním požadavkům, motivovaným hlavně a jedině sledovaností vázanou na prodej reklamního času. To ale není veřejná služba a to je jeden z důvodů, proč se zákonodárci rozhodli odejmout České televizi reklamu. Aby nekopírovala dramaturgii komerčních stanic a aby se chovala nezávisle a jako veřejná služba. Český rozhlas má pro mainstreamové hudební proudy Radiožurnál. Pro vážnou hudbu zase stanici Vltava. Rádio Wave bylo zřízeno generálním ředitelem dle jeho oprávnění z § 8 odst. 1 písm. h) zákona 484/1991 Sb. při vědomí Rady (usnesení 12/05), jeho programové schéma bylo schváleno Radou usnesením 103/05. Rádo Wave vysílalo celou svou analogovou éru jako regionální studio dle § 9 odst. 8 zákona 484/1991 Sb. , schválené Radou Českého rozhlasu usnesením 6/06 z ledna 2006. 13.1. 2006 vyčlenil generální ředitel pro vysílání FM frekvenci a studio zahájilo vysílání digitálně a analogově na kmitočtu Praha-Cukrák 100,7MHz/50kW. Názory RRTV, kterým se vysílání Rádia Wave nelíbilo stejně, jako se jim nelíbila reakce Českého rozhlasu, byly natolik scestné, že jimi udělenou pokutu soud zrušil jako nezákonnou. Nicméně určitá část Rady ČRo se chytila domněnek soudu, které byly součástí odůvodnění rozsudku ve prospěch Rozhlasu, a vydávala je za závazný rozsudek. I když po právní stránce je to nesmysl, chápu, že generální ředitel se odmítl soudit s Radou, což bylo jediné řešení, které přicházelo v úvahu. Ve slušné společnosti se takto neválčí.

V žádné zprávě nezávislý hodnotitel programu, překladatel a hudební publicista Petr Hnilo (mj. autor řady filmových překladů), kterého si tehdejší Rada na můj návrh jednomyslně vybrala, nikdy nekonstatoval, že by byl vysíláním Radia Wave závažným způsobem porušen §2 nebo § 3 zákona o Českém rozhlasu. Rádio Wave nicméně - na rozdíl od komerčních stanic, nikdy nedostalo peníze na mohutnou startovací reklamní kampaň. Přesto vzbudilo pozornost posluchačů a jeho výsledky byly plně odpovídající konkurenční situaci na trhu rádií Prahy a Středočeského kraje. Do chvíle, než ho začala poškozovat kampaň Rady Českého rozhlasu.

10. 8. 2007, Štěpán Kotrba: Radio Wave má dvojnásobek posluchačů, než celý Region ZDE

V komentářích o hlouposti a neinformovanosti výroků programového ředitele Českého rozhlasu jen na základě jednoho jeho rozhovoru lze pokračovat ještě dlouho. Například lze do detailu rozebrat lživý výrok, že "digitální vysílání v rozhlase je vlastně na úrovni experimentu". Český rozhlas je v České republice už skoro deset let lídrem rozhlasové digitalizace. Má ji ze zákona nařízenu a v tuto chvíli vysílá řádně jako součást multiplexu veřejné služby - spolu s Českou televizí. A vysílat digitálně bude, i kdyby se programový ředitel na hlavu stavěl. Narozdíl od komerčních televizí nemá probléma ani s EPG. Vysílá RDS-TMC dopravní informace, což oceňujíá zejména řidiči. Připravuje T-DAB a na celosvětové konferenci to byl právě Český rozhlas, který jako jediný měl pro T-DAB připraveno multimediální řešení vysílání T-DMB. Pokud to programový ředitel neví, měl by se zeptat technického ředitele a ne žvanit nesmysly do médií. Ještě mnoha slovy by šlo vysvětlit programovému řediteli Medkovi, co vše dělá Český rozhlas v oblasti digitalizace. Může si ale přečíst výroční zprávu ČRo za rok 2006 či 2007, zde to je napsáno všechno. Na rozdíl od programového ředitele to byl právě generální ředitel, který umožnil, aby Český rozhlas se měl čím v oblasti progresivních technologií chlubit. Bohužel od doby, kdy v rozhlase vládne hloupá a nenávistná Rada, je toho progresivního stále méně.

6.8.2007, Štěpán Kotrba: Gorily v pražské ZOO zná díky rozhlasu celá republika, Rada ale útočí drsněji než Richard ZDE

Mnoha slovy by šlo vyvracet Medkovy výmluvy, lži a hlouposti. Ale dvě slova stačí: Škoda slov.

Výroční práva Českého rozhlasu za rok 2006 ZDE

Autor byl po tři roky členem Rady Českého rozhlasu. Bohužel jen jedním hlasem z devíti. Své kolegy před Medkem varoval. Co jde ale pojmenovat, odůvodnit a popsat v článku, nejde vždy ovlivnit v praxi. Takový je život ve chvíli, kdy "demokraticky" rozhoduje většina jednoho či dvou hlasů.

30.10.2008 Štěpán Kotrba: Mám začít poslouchat pop, abych se stal budoucností tohoto národa? ZDE