13. 10. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
13. 10. 2008

Kopnete-li si do Kundery, stanete se komickou postavou jeho románů

Česká média teď přehrávají to, co Milan Kundera napsal už před lety, jenže o tom nevědí

Týdeník Respekt "odhalil", že Milan Kundera možná v jednadvaceti udal na policii diverzanta, kterého do Československa vyslaly z Německa americké úřady. Nebo spíše ne. Žádné důkazy nejsou, za Kunderu se na policii mohl vydávat kdokoliv, Kunderův podpis na udání není, ani číslo jeho občanského průkazu. Kundera sám obvinění popírá. U soudu, kde platí presumpce neviny, by tento cár papíru neprokázal nic. Tak proč česká média Kunderu vláčejí bahnem? Proč někteří "odborníci" na českou literaturu přijímají tvrzení médií bez kritického odstupu? To jako stačí, že Respekt kohokoliv obviní z kolaborace s komunismem, a všichni si před tím sednou na zadek?

Zdá se, že se Milan Kundera tomu všemu musí strašně smát. To, jak se totiž teď česká média chovají, zachytil už dávno svou vynikající prózou. Chovají se přesně podle toho, jak to varovně popsal v románu Nesmrtelnost v roce 1993:

Ležím v posteli v sladkém polospánku. Sáhnu po malém tranzistorovém rádiu a stisknu knoflík. Jsou to dva hlasatelé, žertovně skáčou do řeči jeden druhému: "Bude horký den, dusno, bouřky." Otočím knoflíkem na sousední stanici, protože chci do usínání, které se blíží, přivolat zajímavější představy. Na sousední stanici ženský hlas oznamuje, že bude horký den, dusno, bouřky, a já se raduji, že máme ve Francii tolik rozhlasových stanic a na všech se přesně ve stejnou chvíli říká totéž o témže. Harmonické spojení uniformity a svobody, co si může lidstvo přát lepšího?

Zpěvavým hlasem, napodobujícím právě ztichlou melodii reklamy, oznamuje hlasatel, že vyšla nová biografie Ernesta Hemingwaye, v pořadí už sto sedmadvacátá, ale tentokrát opravdu velmi významná, protože z ní vyplývá, že Hemingway neřekl celý život jediné slovo pravdy. Předstíral, že je velký svůdce, ačkoliv je dokázáno, že v srpnu 1944 a pak znovu od července 1959 byl úplný impotent.

Když jsem jednoho dne pochopil, že jde o nesmrtelnost, zmocnila se mě panika, říká Hemingway. Tisíckrát jsem od té doby prohlásil, že mají všichni nechat můj život na pokoji. Ale čím víc jsem to prohlašoval, tím to bylo horší. Odstěhoval jsem se na Kubu, abych jim zmizel z očí. Když jsem dostal Nobelovu cenu, odmítl jsem jet do Stockholmu. Jakmile vás nesmrtelnost nalodí na palubu, už nemůžete vystoupit, a i když se zastřelíte, zůstanete na palubě i se svou sebevraždou a to je hrůza, Johanne, to je hrůza. Ležel jsem na palubě mrtvý a kolem sebe jsem viděl své čtyři ženy, seděly na bobku a všechny psaly všechno, co o mně věděly, a za nimi byl můj syn a také psal, a babice Gertruda Steinová tam byla a psala a všichni moji přátelé tam byli a vyprávěli nahlas všechny indiskrece a pomluvy, které o mně kdy slyšeli, a stovka žurnalistů se za nimi tlačila s mikrofony a armáda univerzitních profesorů po celé Americe to všechno třídila, analyzovala, rozváděla a sestavovala do článků a knih.

Žurnalista pochopil, že kladení otázek je způsob, jak vykonávat moc. Žurnalista není ten, kdo se ptá, ale kdo má svaté právo se ptát, ptát se kohokoli na cokoli. Moc žurnalisty je založena na jeho právu vyžadovat odpověď.

Politik bude chtít využít chvíle, kdy ho konečně uvidí celý národ, a honem říci všechno, co má na srdci, ale reportér se ho bude ptát jen na to, co politik na srdci vůbec nemá a o čem mluvit nechce. Bude se tvářit, že odpovídá na otázku, ale ve skutečnosti bude mluvit o tom, co si pro vysílání připravil doma. Jenomže jestli tento trik platil kdysi na profesora, neplatí na reportéra, který ho nelítostně napomíná: "Na mou otázku jste neodpověděl!"

Milan Kundera, Nesmrtelnost, 68 Publishers, Toronto, 1993, str. 13-14. 89, 113 (citace zkráceny)

Respekt našel kdesi cár papíru, z něhož možná vyplývá, nebo spíš ne, že před osmapadesáti lety, v té době jednadvacetiletý student Kundera udal na policii diverzanta, slovy dnešního establishmentu potenciálního teroristu. Jde o velmi spornou věc. Komunistickému režimu se nevěří nic, jen to, co psala komunistická policie, se kupodivu považuje za důvěryhodné.

V dokumentu, který objevili "naši historikové", není ani Kunderův podpis, ani třeba číslo jeho občanského průkazu. Podle toho mohl přijít vlastně kdokoliv a za Kunderu se vydávat.

A kromě toho, jako obvykle, nevzdělaná a primitivní česká média hodnotí věc bez kontextu. Respekt nedokáže zaujmout nezávislý postoj. Pro Respekt, jak pro katolickou církev ve středověku, existuje jediná pravda.

Komunismus byl projednou zločinecký, a tak kdokoliv, kdo režimu udal diverzanta, spáchal nutně zavrženíhodný čin. Skutečně? Co kdyby Miroslav Dvořáček začal vraždit obyčejné lidi tak jako bratří Mašínové? A kdyby řekněme Rusové poslali v téže době do Německa či do Británie diverzního agenta a britský či německý student se o tom dověděl, neměl to oznámit úřadům a britské či německé úřady by takového agenta neodsoudily do vězení?

A měl mladý Kundera v roce 1950 už vědět, že komunistický režim je protiprávní a nelidský? V březnu 1950 ještě nebylo jasné, že režim v Československu půjde cestou monstrprocesů a justičních vražd. Určitě to nemuselo být jasné jednadvacetiletému studentovi, který byl komunistou, nikoliv však doktrinářským komunistou, což ostatně zjevně vyplývá z jeho sice neohrabané, ale v některých místech pozoruhodně odvážně protistalinské sbírky Člověk, zahrada širá (1953), kterou např. Lidové noviny označily za stalinskou, ačkoliv ji v tamější redakci zjevně nikdo nečetl.

Jak stalinské jsou tyto Kunderovy verše, milé Lidové noviny?


"Není, soudruzi, hned nepřítelem ten,
kdo s sebou vleče na zádech batoh
smutků, pochyb, zlozvyků.
Možná, že ten člověk i s tím těžkým batohem
raděj než mnohý z vás dá život za republiku.

Není, soudruzi, hned individualistou ten,
kdo brouzdá rád samoten přes lesy a sady.
Možná, že ten samotář má lidi raději
než všichni jeho karatelé dohromady.

Kritika neznamená číhat s mečem zlým
za každým krůčkem svých kamarádů.
Jinak se jejich krok stane bojácným
a oni zůstanou vzadu.



"Vy jste, Konstantine, nikdy neuvěřil,
že je komunistou ten, kdo nemá lidi rád,
ti zachmuření kněží,
co zavřeli se do marxismu jako na studený hrad.

Mrazivým dechem hesel a příkazů
zhášeli plamének radosti, který se rozhoříval.
Dávali pouta básním i obrazům,
jimž příliš směle vlála hřiva.

(...)

Když někdo viděl v komunismu více,
hned oblékli mu úchylkářův háv.

(...)

Vy tušil jste to, Konstantine:
Nepřátelé života i poesie jedni jsou.
Kdo chtějí socialismus změnit v pouště nehostinné
nejdřív jeho poesii kadeř oškubou.

(Více o tom v angličtině ZDE)

Jaký má smysl vláčet kvůli pofidérnímu obvinění médii devětasedmdesátiletého starce? Takový jako věznit devadesátiletou prokurátorku?

Martin Šimečka vyžaduje ve svém komentáři v aktuálním vydání Respektu, od Milana Kundery stalinskou sebekritiku: "Bez Kunderovy vstřícnosti a upřímnosti" mu podle Šimečky "společnost" jen těžko odpustí. Skutečně?

Jenže Kundera už k tomu, jak se teď chovají česká média, všechno řekl. Čtěte jeho Nesmrtelnost.

Možná je společnost o trochu chytřejší než Respekt. Možná normální lidé poznají, že celé Kunderovo dílo vyvěrá z hlubokého traumatu vědomí vlastní, lidské nedokonalosti, kterou člověk cítí s přibývajícím věkem a zkušenostmi stale intenzivněji -- právě proto, že se postupně dokáže něco naučit o sobě, o životě i o světě.

Možná Kunderovi ale opravdu nezáleží na tom, co si o něm myslí v týdeníku Respekt.

Docela dokážu pochopit Kunderovo naléhání, že člověk má právo na soukromí -- svá soukromá traumata nikomu nevysvětlí a tzv. "novináři" z nich -- imagologicky -- udělají primitivní maglajs.

Ta traumata ovšem mohou být katalyzátorem ke vzniku velkých uměleckých děl. Právě protože postihují složitost lidské existence se svými vrcholy i pády tak, jak to propagandistický novinář nikdy nedokáže.

To, ohledně čeho Martin Šimečka teatrálně vyžaduje, aby se Kundera postavil a jak na stalinském pranýři zodpovídal před celým " národem", a mnohé jiné Kundera zkoumá svým uměleckým literárním dílem už desítky let. Tak trochu líp než Respekt.

Kundera ovšem neopisuje do svých románů svůj životní příběh.

                 
Obsah vydání       13. 10. 2008
13. 10. 2008 Radar u Prahy Ivan  Větvička
13. 10. 2008 Ramstein, závisle pohodové městečko Jan  Neoral
13. 10. 2008 Kopnete-li si do Kundery, stanete se komickou postavou jeho románů Jan  Čulík
13. 10. 2008 Jak "naši historikové" pronásledují devětasedmdesátiletého autora
13. 10. 2008 Nevíte koho volit do Senátu? Nechte si napovědět na www.KohoVolit.eu Michal  Škop
13. 10. 2008 Řekněte ve volbách NE výpovědi z práce bez udání důvodu! Jan  Sova
13. 10. 2008 Budu volit ODS Boris  Cvek
13. 10. 2008 Volte voly, volte krávy, jen nevolte klerikály Štěpán  Kotrba
13. 10. 2008 Anální vesmíry. A co je za nimi? Bohumil  Kartous
13. 10. 2008 1945: Češi popravovali snad nejvíc z Evropanů Jan  Čulík
13. 10. 2008 Čína zřejmě dovolí zemědělcům prodávat svou půdu
13. 10. 2008 Írán chce trestat odpadlictví od víry smrtí, Západu je to jedno
10. 10. 2008 Prosím, pomozte jazykovému výzkumu
13. 10. 2008 Michael  Marčák
13. 10. 2008 Smrt hejtmana Ladislav  Žák
13. 10. 2008 Rakouskem otřásá Haiderova smrt Richard  Seemann
13. 10. 2008 Krumlov, Kleť a Ekofilm František  Řezáč
13. 10. 2008 Michael  Marčák
13. 10. 2008 Je to Škoda Beno  Trávníček
13. 10. 2008 Není "jen" krajská politika Milan  Daniel
12. 10. 2008 Dělnická strana: Za rudou kamufláží hnědé jádro Pavel  Pečínka
12. 10. 2008 Ceny dříve a dnes Josef  Vít
13. 10. 2008 Zestátnění bank -- následek finanční krize, aneb Podivné obojetnictví kancléřky Merkelové Uwe  Ladwig
12. 10. 2008 15 zemí EU se dohodlo na záchranném plánu pro banky
12. 10. 2008 Ztráta Ruska jako obchodního partnera hrozí Ukrajině katastrofou
13. 10. 2008 Kritický rok 1938 Jan  Máče
13. 10. 2008 V Rusku proběhly regionální volby, Jednotné Rusko získalo většinu. I v Čečensku
13. 10. 2008 Praha 1968 a poté -- Na prahu nové éry
13. 10. 2008 I když slova jsou hrachem toliko
13. 10. 2008 Smysl života v bolestech
12. 10. 2008 Kauza Asanace po osmnácti letech skončena. Skončena?
12. 10. 2008 Hamižnost ano, ale držená na uzdě
11. 10. 2008 Volby 17. a 18. října budou referendem o radaru Jan  Tamáš
11. 10. 2008 Skupina G7 schválila globální záchranný plán
10. 10. 2008 Finanční krize ohrožuje ruské zemědělství
10. 10. 2008 Vyhlídky českých "futures" na trhu s bezpečností Karel  Dolejší
11. 9. 2008 Hospodaření OSBL za srpen 2008

Česká literatura RSS 2.0      Historie >
13. 10. 2008 Kopnete-li si do Kundery, stanete se komickou postavou jeho románů Jan  Čulík
28. 8. 2008 Ironický vypravěč Pavel Jansa Pavel  Svoboda
23. 8. 2008 Škvoreckého Mirákl: Politická detektivka? Petr  Kleňha
23. 8. 2008 Bylo odpoledne... Josef  Škvorecký
19. 8. 2008 Špatná kniha o životě za komunismu Tomáš  Krček
13. 8. 2008 Vesnická magie: pozdrav ze starých časů moderním civilizacím Hana  Tomšů
13. 8. 2008 O dvanácti koláčcích a normalizaci trochu jinak Jiří  Beránek
28. 7. 2008 Překvapivě kvalitní filmy Pavla Kohouta Jan  Čulík
26. 7. 2008 Kohoutovy a Jasného Zářijové noci: pozoruhodně zralý a promyšlený film Jan  Čulík
25. 7. 2008 Aktuální Nesmrtelnost Milana Kundery Hana  Tomšů
21. 7. 2008 Chemik, redaktor a "utajený" spisovatel Boris Cvek Libor  Martinek
9. 7. 2008 Jdi a otevři dveře...aspoň průvan bude   
23. 6. 2008 Dvanáct vzpomínek na "Gustu" proti gustu intelektuálního establišmentu Michael  Volný
22. 6. 2008 Zveme vás na večer poezie   
12. 6. 2008 Hluboká textová analýza žije nejen v Londýně, ale i v Hradci Králové Tomáš  Koloc

Milan Kundera RSS 2.0      Historie >
13. 10. 2008 Kopnete-li si do Kundery, stanete se komickou postavou jeho románů Jan  Čulík
25. 7. 2008 Aktuální Nesmrtelnost Milana Kundery Hana  Tomšů
8. 2. 2007 Opona   
22. 10. 2006 Milan Kundera konečně svolil k vydání Nesnesitelné lehkosti bytí v ČR   
19. 6. 2006 Kunderův román Totožnost v českém překladu   
3. 9. 2004 Britové oslavují Kunderu Jan  Čulík
2. 9. 2004 Britové se diví, že Kundera nevychází v Česku   
26. 8. 2004 Britská média oslavují Milana Kunderu   
3. 5. 2004 Kunderova Nesnesitelná lehkost bytí "nezestárla"   
21. 4. 2004 Mladá generace už je objektivnější Jan  Čulík
1. 4. 2004 Milan Kundera pětasedmdesátník Jakub  Žytek
1. 4. 2004 O rodné sestře plivance Jan  Čulík
30. 3. 2004 Jak vidím krále české literatury Tomáš  Koloc
6. 1. 2004 Opusy o nevěře Josef  Švéda
10. 12. 2003 Co znamená Kunderův škleb Štefan  Švec