Jednoho dne nalezl Kopčem mamuta uvízlého ve skalní prohlubni. Přivolal ostatní a společnými silami ho udolali. To byl ovšem zcela mimořádný úlovek a tlupa měla najednou zásoby na celý měsíc. Kopčem pak prohlubeň denně kontroloval, ale žádný další mamut už do ní spadnout nechtěl.

Mohli bychom vyhrabat díru přímo na mamutí stezce, povídá. Tu bychom hrabali čtrnáct dní a přitom neměli co jíst, namítl Veverčák. Mám nějaké nasušené maso a Kopčem také, povídá Mamutík. Když se o ně podělíme, mohlo by to stačit a z uloveného mamuta si ho pak zase vezmeme zpátky.

Všichni souhlasili, plácli si a plán se vydařil. Kdyby to ale nevyšlo, povídá Kopčem Mamutíkovi, přišli bychom o všechny naše zásoby a neměli nic. Takhle se to dělat nedá.

Za další měsíc, když mamuta dojedli, začali lovci uvažovat o novém lovu. Dáte nám zase sušené maso, abychom mohli vyhrabat díru, zeptal se Veverčák. Dám, povídá Mamutík. Dám, povídá Kopčem, ale vezmu si pak z mamuta dvakrát tolik. Lovci chvíli rokovali, ale proti vidině veverek a koroptví to pořád byla dobrá nabídka. Společně tedy ulovili třetího mamuta, pak čtvrtého a Kopčem měl plné ruce práce se sušením.

Rozkřiklo se to, začali přicházet cizí kupci a nabízeli za mamutí maso pazourky, ovčí houně, sůl, hrnce. Věstoničtí teď chodili se sekerou u pasu, maso si krájeli na kostičky a vařili je v hrncích ve slané vodě s kopřivami, na noc se zachumlali do teplých houní a utěšeně tloustli. Už s vámi lovit nebudu, povídá Kopčem Mamutíkovi, je to nebezpečné a kdyby se mi něco stalo, neměli byste co jíst při hrabání. Stačí, když vám dám maso předem, z podílu pak mám stejně víc, než bych si sám nalovil.

Při dalších lovech Kopčem už jen přihlížel, radil a hlavně vyměňoval. Dám ti všechny tyhle pazourky za tvůj podíl z tohohle lovu, povídá mu jednou kupec Steiner. Pche, za ten dostanu víc, Kopčem na to. Možná, povídá Steiner, ale možná se taky nevydaří a nebudeš mít nic. Tyhle pazourky máš jisté a hned. Kopčem chvíli přemýšlel, pak si plácli. Nech mi tady všechnu tu sůl, povídá jinému kupci, přenechám ti za ní svůj podíl z příštího lovu. Kupec si to na prstech přepočítal a plácli si.

Vlastně je docela jedno, jestli nějakého mamut ulovíte, povídá Kopčem Mamutíkovi, úplně stačí, když se na něj chystáte.

Ty houně beru všechny, řekl dalšímu kupci, přenechám ti za ně svůj podíl na přespříštím lovu. A kdy to bude, zeptal se kupec. Kopčem pokrčil rameny, někdy z jara, povídá. Kupec zavrtěl hlavou. Potřebujeme jíst hned, řekl a vyměnil houně za hotové. Kopčem se rozběhl za lovci, kteří se s přecpanými břichy povalovali kolem ohniště. Musíte okamžitě lovit dalšího mamuta, řekl jim. Proč, zeptal se Veverčák, máme ho ještě dost. Abych ho vyměnil za houně, vysvětluje Kopčem. K čemu, vždyť je teplo, Veverčák na to. Kopčem se otočil na podpatku a namířil si to přímo do Dunajovic. Naučím vás lovit mamuty, povídá, a dám vám na to dopředu maso. Pak se zastavil ještě v Drnholci a v Březí.

Za ty hrnce ti přenechám svůj podíl z drnholeckého mamuta, řekl kupci Foxovi. To nejde, řekl Fox, vezu to do Mikulova vyměnit za víno. Ale můžu ti za tvůj podíl z mamuta přenechat svůj podíl z příštího pálení hrnců. A plácli si. Postupně Kopčem získal ještě podíly z pazourkového naleziště, solné jámy a ovčího stáda. Podíly jsou nejlepší, vysvětloval Mamutíkovi, už jsem všechny ty krámy stejně neměl kde skladovat. Teď jich mám ještě víc a přitom se o ně vůbec nemusím starat.

Někdy bylo masa dostatek a nikdo za ně nechtěl skoro nic dát. Zato za sůl a za hrnce. Pak se ale maso dojedlo, nikdo nechtěl sůl a hrnce a všichni zase sháněli pazourky na sekery a oštěpy. Hele, to je úplně jedno co vyměňuješ, povídá Kopčem Mamutíkovi. Hlavní je vždycky dávat to, co zrovna všichni chtějí za něco, co zrovna nikdo nechce. Ono se to pak zase otočí. Nějaké lovy, pálení hrnců, hledání pazourků nebo pěstování ovcí mě vůbec netrápí.

Jednou se přepočítal. Vyměnil všechno za výhodné podíly na ovčích stádech, jenže počátkem léta houně nikdo nechtěl a Kopčem neměl co jíst. Půjč mi svůj podíl na příštím lovu, povídá Mamutíkovi, vrátím ti ho za týden a přidám hrnec. Mamutík se podivil, ale plácli si. Kopčem Mamutíkův podíl obratem vyměnil s Foxem za podíl na příštím pálení hrnců. Během týdne ulovili mamuty v Dunajovicích a v Březí, masa bylo zase dost a nikdo o ně už nestál, začala sháňka po soli a po hrncích. Kopčem získal Mamutíkův podíl od Foxe za pár hrnců zpět a ještě mu zbylo dost, aby za to dostal podíl na pazourkovém nalezišti. Už s tebou měnit nebudu, povídá mu Fox, měl jsem jich hromadu a zbylo mi tohle. Wow, to je teda jiná síla, povídá Kopčem Mamutíkovi, když mu podíl vracel. Neměl jsem nic a do týdne mám hromadu pazourků. Takhle se to musí.

Dám ti za to maso štůček houní, povídá Steinerovi, ale ne hned, až za měsíc. Steiner se zamyslel, proč ne, řekl si, maso nikdo nechce, houně se dají vyměnit vždycky. Po čase přišel Veverčák. Dej nám maso, dojedli jsme mamuta a musíme vyhrabat novou díru, povídá. Nedám, odpověděl Kopčem. Jak nedám, rozčílil se Veverčák, přece musíme lovit, abychom měli co jíst. Jezte borůvky, povídá Kopčem, jsou zdravé. O mamuty nikdo nestojí, jsou jich přebytky. Stejně odmítl i lovce z Dunajovic a z Březí, jen Drnholeckým dal, ale jako podíl si vymínil celou půlku mamuta.

Když se čas naplnil, zašel Kopčem za Steinerem. Tady máš ty houně, dej mi maso, povídá. Nemám, Steiner na to, není. V Drnholci je, povídá Kopčem. Chtějí za něj pazourkové naleziště, solnou jámu a štůček houní. Ale to je všechno co mám, vyděsil se Steiner, to bych pak byl úplně na mizině. No a co, povídá Kopčem, plácli jsme si přece. Steinerovi nezbylo, než všechen majetek přepsat na Kopčema a oběsit se. Kdepak podíly, říkal si Kopčem cestou domů, deriváty, to je ono, Nepotřebuješ k tomu dohromady nic a vyděláváš, ať podíly rostou nebo padají.

Věstonice se teď vrátily ke starému a cizí kupci si je ze svých tras zase vyškrtli. Ani Kopčemovi se nedařilo. Za výměnami musel podnikat dlouhé cesty, často se vrátil s nepořízenou a zásoby se mu tenčily. Je to bída, lamentoval Veverčák, celé dny se honíme po Pálavě za veverkama a koroptvema a nikdo nás nezaloží, abychom mohli vykopat díru. Protože kupci mají strach obchodovat a navzájem si nedůvěřují, povídá Kopčem, Steiner se z toho tuhle oběsil. Ale co s tím, ptal se Mamutík, takhle to přece nejde dál. Měli byste kupce podpořit, povídá Kopčem, dát jim větší podíly a zaručit, že je dostanou, i kdyby se lov nevydařil. Když ostatní uvidí, že za kupcem stojí celá tlupa, nebudou mít strach s ním obchodovat. Lovci o tom rokovali. Kopčem má pravdu, rozhodl nakonec Mamutík, musíme se na kupce složit a podpořit je, jinak budeme o hladu pořád. Všem spadl kámen ze srdce, že to nakonec vyřešili a že zase bude dobře.