30. 10. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
30. 10. 2008

ANALÝZA

Mám začít poslouchat pop, abych se stal budoucností tohoto národa?

Titulek této úvahy jsem si vypůjčil s diskusního příspěvku "a kde je ta budoucnost?" 31letého čtenáře článku Jana Potůčka v týdeníku Reflex pod titulkem "NEJSEM BUDOUCNOSTÍ TOHOTO NÁRODA". Další názory nejsou o nic méně inspirující.

  • Čím větší kulturní barbar, tím více moci u nás dostane.
  • Tihle odeesáci si můžou směle podat ruku se členy prověrkových komisí z normalizace.
  • Čím větší vůl v rádiu a nadřízených, demokraticky zvolených údech a radách, tím líp.
  • Fašistické skupiny jako Národní odpor pochodují pod prapory Prahou, chráněni policií.
  • Já bych pana Medka nevyhazoval za evidentně fašistická prohlášení, ale za jeho absolutní nekompetentnost.

Potůček píše, že kdyby to nebylo k pláči, bylo by to k smíchu. Jenže ono to je k pláči. Naprostá nekompetentnost programového ředitele, který byl do své funkce vnucen lobbingem několika pravicově orientovaných radních, kterým vadilo, že nebyl zvolen za generálního ředitele, byla známá už ve chvíli, kdy tento mediální čaroděj kandidoval s úmyslem řídit celou instituci. Muž, který má ve svém oficiálním životopise tři klíčové věty: "Autorita - těžko se vytváří, lehce se ztrácí", "Hovado - běžný jev" a "Genialita - stačí záblesky". Ve funkci programového ředitele Medek nahradil sice konzervativního, ale rozhlasového profesionála Jaromíra Ostrého.

Jedinou činností, kterou se mohl Medek pochlubit v oblasti rozhlasové tvorby, bylo komunální pražské rádio Regina. V něm si dodnes dávají dostaveníčko takové hvězdy hudebního nebe, jako šedesátiletý kytarista, skladatel a zpěvák Olda Říha (pro ty, kteří nejsou pamětníci, tak je to frontman kapely Katapult). Vrcholem dramaturgie je pořad Mikrofórum (pro ty, kteří nejsou pamětníci, je to bývalý "kultovní" pořad starších svazáckých funkcionářů z osmdesátých let, dnes přežívající na Regině jako magazín o módě, kosmetice, vaření a hubnutí) či Laskavé vlny Nadi Urbánkové (pro ty, kteří nejsou pamětníci, je to Naděžda Balabánová, bývalá hvězda normalizačního popu - Zlatá slavice v letech 1972-1976 , mimo jiné interpretka hitů Drahý můj, Rolničky, Vilém peče housky , Co jen koukáš, taky zpívej a dalších estrádních kousků) či Tandem Jana Rosáka (pro ty, kteří nejsou pamětníci, je to bývalý hlasatel, který Československém rozhlase začínal na počátku normalizace v roce 1971, v Československé televizi o pět let později. Dnes celebritální moderátor, v televizích známý pokleslými soutěžemi Videostop, Bingo či Riskuj, pořadem pro děti Studio Rosa. Maminky z vesnic po něm šílely...). Toto souhvězdí tvoří intelektuální rámec evergreenové stanice, jejíž program tvořil Richard Medek a kterému šéfuje dodnes. Netvrdím, že formát oldies není pro starší a pokročilé potřebný. Tvrdím ale, že trvalé zaměstnávání komerčních celebrit a poněkud přestárlých popových zpěváků není veřejnou službou.

Dlouhodobý trend poslechovosti metropolitní Reginy odpovídá dramaturgii. 60-50 000 posluchačů týdně, 20-30 000 denně. Dokonce i komunální ČRo Hradec Králové má o třetinu posluchačů více, ČRo Plzeň poslouchá týdně 170 000 posluchačů. Wave pod dlouhodobým tlakem Rady dosahuje 38-43 000 posluchačů týdně, 11-12 000 denně. Před nástupem Dany Jaklové a její cílené snahy Wave pohřbít to bylo 52-55 000 týdně a 20-22 000 denně. Středočeská sestra Reginy - ČRo Region ovšem dosahuje daleko menších výsledků než Wave, aniž by to Radu znepokojovalo - 26 000 posluchačů týdně a 12 000 denně. Jak vidět, stačí mainstreamový vkus ředitele stanice. Jen proboha žádnou alternativu.

Pochybnosti vzbuzoval už Medkův kandidátský projekt . Posuďte sami:

... Zpravodajsko publicistická stanice, stanice klasické hudby, populárně vědecká a vzdělávací stanice a stanice pro mládež jsou opravdu těmi okruhy, které se sami nabízejí a na kterých je možné stavět, okruhy, které korespondují s veřejnoprávním posláním Českého rozhlasu.

Rád bych snad jenom v této souvislosti zdůraznil, že zvláštní dluh ze strany Českého rozhlasu chápu ve směru k mladému posluchači, kterého systematicky už více než 12 let ČRo neoslovuje (od zrušení Rádia Mikrofórum, které spolu se slovenským Rádiem Elán vysílalo na VKV 8 hodin denně) a nechal si tak utéct téměř celou jednu generaci posluchačů, která v současné nabídce o to hůř bude hledat cestu k ČRo. Z dlouhodobého hlediska je trend poslechovosti prakticky všech stanic ČRo sestupný a toto může být jedna z nepřímých příčin.

Věkovou skupinu cca 15 -- 30 let Český rozhlas svým vysíláním téměř neoslovuje, ačkoliv jsou to také koncesionáři a ačkoliv to odporuje jeho veřejnoprávnímu poslání. Jsem proto přesvědčen, že přes veškerou progresivitu digitální technologie je nutné hledat i analogové možnosti částečného pokrytí signálu stanice pro mladého posluchače a je mi také jasné, že uchycení stanice a získání dostatečné posluchačské základny v současné konkurenci bude nesmírně obtížné. Bude také těžké vyprofilovat okruh tak, aby mladé posluchače oslovil. Z hlediska hudebního formátu jsou v podstatě pouze dvě cesty. Buďto úzce zaměřený alternativní hudební formát, který nepůjde do přímého střetu s žádnou existující komerční stanicí a bude vlastně z hlediska posluchačské základny doplňkový, nebo se snažit o přímý střet a oslovit pokud možno co nejširší spektrum mladých posluchačů. Obě cesty jsou možné. V každém případě bude rozhodující úroveň a obsah mluveného slova, které by mělo této skupině posluchačů sdělovat nejenom to, co by chtěla slyšet, ale také to, co by slyšet měla.

Obecně je třeba klást u nově vznikajících stanic důraz na obsah a poslání před soutěžením o posluchače, půjde o stanice specializované s úzce vyprofilovaným posluchačem a toho zajímá především kvalita (vyjímaje z této jednoznačné charakteristiky stanici pro mládež, viz. výše).

Na základě technologického vývoje i budoucích možností Českého rozhlasu lze uvažovat také o dalších okruzích, kterých by se dalo jistě vyjmenovat několik. Z mého hlediska by za zmínku stál ještě alespoň jeden, a to okruh mluveného slova literárně dramaticky zaměřeného. Podpora tohoto rozhlasového žánru by jistě stála za úvahu, nehledě na obrovskou zásobu archivních materiálů, které jsou k dispozici. ...

Richard Medek: Současný pohled na Český rozhlas v období přechodu na digitální vysílání - projekt kandidáta na generálního ředitele ČRo ZDE

Potůček píše, že kdyby to nebylo k pláči, bylo by to k smíchu. Stačí si srovnat Medkův projev k Radě ve chvíli, kdy usiloval o funkci generálního ředitele a jeho projev k Radě teď, když se servilitou sobě vlastní popřel, čemu dříve kýval.

Stanice pro mládež je opravdu tím okruhem, který se sám nabízí a na kterém je možné stavět veřejnoprávní poslání Českého rozhlasu. To ale nesmíte posluchačům říkat, že nejsou budoucností tohoto národa. To je jako kdybyste chtěli vyměnit voliče. Kdo je budoucností tohoto národa? Normalizační svazáci? Šíbři z Pragokoncertu a jejich "stáje" plné blondýn?

Mezi bezobsažnými floskulemi a povrchními "vyčteninkami" se v ředitelském projektu Richarada Medka jako červená nit táhla snaha o soutěž s komerčními stanicemi v oblasti "středního proudu". Brrr. Nicméně Český rozhlas je soustavou rádií s různým posláním dosahem a obsahem. Od celoplošných "vlajkových lodí" Radiožurnálu a Prahy, jejichž hudební dramaturgii i kompozici pořadů jde o "většinového posluchače", co nejvyšší poslechovost a tím i o střední proud, přes subkulturně regionálně vyhrocené programy (Brno, Plzeň) s vlastními, velmi stabilními segmenty posluchačů i velmi konzervativním programem, přes komunální rádia (České Budějovice, Pardubice, Liberec a další) a pohrobky dožívajících konceptů (ČRo 6-RFE) či transformčních projektů (Česko-BBC CZ) až po speciální programové formáty pro specifické publikum (Vltava, D-dur, Leonardo, Wave, nerealizovaná Litera, kterou teď "obšlehl" Slovenský rozhlas). Soutěž mezi formáty budoucího projektu pro mladé probíhala ještě před spuštěním stanice.

Na programové radě ČRo se střetly koncepce "omlazeného Radiožurnálu" ředitele ČRo 1 Alexandra Píchy a "Alternativy Radium" Ladislava Lindnera Kylara z ČRo 8 Online. Omlazený Radiožurnál je a bude nosným projektem až pro druhou fázi digitalizace, kdy bude souběh technologicky staršího analogového vysílání (pro analogové přijímače) a nového digitálního vysílání (pro T-DAB, T-DMB či DVB-T, DVB-H a 3,5G přijímače). Právě technologie oddělí od sebe věkově posluchače a "analogový" Radiožurnál bude stárnout s jednou generací (50-60), zatímco "digitální" hudební obal zpravodajství a publicistiky umožní akceptaci převahy mluveného slova mladšími posluchači (30-40) či nejprogresivnější příjem mobilními telefony 3,5G se sluchátky bude pro ty nejmladší (15-30). Pro nejnáročnější bude stanice mluveného slova - zpravodajství a analytické publicistiky Česko jako jakási "rozhlasová tisková agentura", šířená digitálně a v síti krajských měst po BBC. Modernizace výrobního postupu umožní skládat mozaiku jednotlivých zpráv a prokládat je hudbou "na přání". Náklady digitálního šíření jsou daleko menší, než je tomu u analogového, takže bude možné vytvořit klidně i několik Radiožurnálů.

Dovedu si představit třeba Motožurnál pro jízdu autem (zaměřeno více na muže v produktivním věku SŠ či VŠ z města - stručnost, věcnost a racionalita, méně slov a více hudby), podnikové "rádio po drátě" či stanici Sama-doma (převaha ženského publika, romantičtější skladby, pop, plkání, lifestyl, móda, film a tv, exotické zážitky i země), venkovské rádio Náves (lidová hudba, dechovka, oldies pop, příběhy a osudy, zprávy krátké se zaměřením na konkrétní region, jednodušší jazyk, spotřebitelské rady, zahrádkářská a kutilská poradna, dovolená, domácí cestování), rádio ARMA jako stanice změřená na armádu a bezpečnost, kotlíkové rádio Tramp, rytmická a obsahově jednoduchá Tančírna, nostalgická Kavárna a několik dalších, podobně speciálních aplikací pro speciální publikum. Ani jednu z těchto variant není ale při současném trhu komerčních médií možno zacílit na věkovou skupinu 15-30, kteří tvoří hlavní cílovou skupinu komerčních rádií. Střet by nedopadl dobře z několika důvodů - hlavním z nich je orientace mainstreamové mládeže na brandovou inzerci, outfit, komerční komunikaci mediálních velkovýrobců. Značky jsou ale buď součástí reklamních sdělení, nebo se jedná o skrytou reklamu dle zákona. Reklama obsahem sedá aplikovat v komerčním rádiu, nikoliv v rádiu veřejné služby. To je doména komerce a je nesmyslné investovat veřejné prostředky do podbízení se kapitalismu a mediální mašinérii reklamního a hudebního průmyslu... Instinktivní nedůvěra reklamních a mediálních agentur k veřejnoprávním formátům je vidět i na příjmech ČRo z inzerce a komerčního sponzoringu, o telemarketingu nemluvě. Český rozhlas nemůže být nikdy Rádio Hornbach či Rádio Penny Market. O rádiu Bonton nemluvě.

Proto bylo třeba hledat jinou niku a jiné cílové skupiny. Zaniklé a mezi mládeží velmi populární studentské Rádio Strahov transformované posléze do Rádia Akropolis poskytlo základní vodítko v cílové skupině alternativní kultury - SŠ a VŠ studentech, outdooru, extrémních sportech, kulturní publicistice, klubových programech, v nonprofiní scéně, alternativních labelech, DIY kultuře a tomu odpovídající, velmi jemné profilaci hudby. Cílem nebylo vytvořit ghetto, ale zaplnit segment, který pro většinu komerčních rádií není zajímavý. Samo Rádio Akropolis se ovšem nechtělo připojit pod kodex veřejné služby, u jeho tvůrců byla stále ještě romantická představa o získání komerční licence pro v podstatě nonprofitní projekt. Naivita musela být potrestána realitou. Byla. O několik let později.

Projekt RADIUM byl testovací programovou laboratoří a jeho redaktor v tu chvíli ideálním adeptem na lídra programu své generace. Tříletá detailní zkušenost s hudebními formáty a detailní znalost české scény dávala tušit, že propadák to určitě nebude a koncepční omyl také ne.

Rádio pro mladé nemohou dělat staří a už vůbec ne staří s pedagogickými či rodičovskými sentimenty či ambicemi. To byl limit i pro Alexandra Píchu, to je limit pro každého, komu je víc než 30, mě nevyjímaje. To je základní poznatek, limitující snažení každého, kdo by se chtěl pokoušet oslovit někoho, koho jazyk a kulturní kódy nezná. Právě sémantika alternativ je tvořena kulturními znaky s kontextem přesně definovaným a pro "cizince" nesrozumitelným. Vzniklý koncept, pro který posléze byl vybrán po pretestu na vzorku cílové skupiny název Radio Wave s logem v podobě ruky se vztyčeným prostředníkem, byl ALTERNATIVOU. ALternativou té vší komerci. Rádio bez reklam. Jiné rádio. Rádio, pro jaké ani v rozhlase neexistovali moderátoři a redaktoři. Kylar musel hledat tam, kde třeba byly řemeslné nedostatky, ale nebyl vkus zkažený komercí Evropy 2, Zlaté Prahy a jiných zlatonosných proudů lagardérovského střihu.

Jedním z důvodů, proč jsem nevolil Medka za generálního ředitele bylo právě jeho povrchní mainstreamové myšlení muže od estrády bez schopnosti vhledu do nuancí odlišných cílových skupin a naprostá absence kreativity, suplovaná bezskrupulózní schopností napodobení či duplikace. Trendování ke komerci bez účinných nástrojů marketingu, který u komerce je velmi silnou zbraní a je provázen masivními investicemi do reklamy a parazitní řízené komunikace v bulvárních médiích, limituje použití komerčně úspěšných strategií v médiu veřejné služby. To byl důvod bankrotu Medkova projektu televizního seriálu Píplmetři, kterému dělal Medek jak scénáristu, tak zároveň i dramaturga. Nelze sedět na dvou židlích s vidinou dvojitého honoráře... Nelze sbírat mediální odpadky, jak to dělá Regina i některé regionální stanice, sázející "na jistotu" v komunálních souvislostech. Výsledkem je sběr druhé či třetí jakosti. Každý vinař pak řekne, jak to chutná...

27. 5. 2005, Štěpán Kotrba: Proč jsem nevolil Richarda Medka ZDE

Medek nepochopil koncepční rozhodnutí v oblasti české rozhlasové digitalizace (pětileté zacílení na "televizní" DVB-T a dílčím způsobem i DVB-S, posléze tříleté období nástupu "mobilní" DVB-H či 3,5G a až úplně naposled "rozhalsový" T-DAB, v té době už ale v multimediální podobě T-DMB a plné rozvinutí HD formátů v DVB-T2) a tak při slyšení před Radou plácal to, co si myslel z monitoru veřejných zdrojů, že chce Rada slyšet. Aniž by odhadl to, co řečeno nebylo a v té době být řečeno nemohlo, neb se jednalo o klíčové strategické koncepty.

Medek nepochopil ani "životní cyklus" stárnutí stanic jako brandu a vazby na posluchače. Nepochopil ani potřebu intenzivní programové kooperace, maticové výměny a recyklace programu mezi jednotlivými, zejména regionálními a speciálními stanicemi.

První vlaštovku mozaikové skladby programu zrealizoval až programový ředitel Jaromír Ostrý. Regionální noc jako společný program všech regionálních rádií je předstupněm "multiregionální" celoplošné stanice a zároveň ukázkou možností skladby "rádia na přání" v první fázi. Druhou fázi tohoto schématu tvoří vyhodnocení přání posluchačů dle podcastu a nabídka desítek programových balíčků pro digitální či internetová rádia dopracovaných dle interaktivního schématu, které spolutvoří komunity posluchačů. Posluchač se teprve v tu chvíli stává pánem programu a dramaturgové či hudební redaktoři jsou jen jeho rádci. To vše Medek netuší dodnes, ačkoliv koncept podcastů se realizoval a dnes tvoří jedno z klíčových vodítek zpětné vazby řady tvůrců.

Druhou ukázkou programové integrace tvoří zpravodajství, které se - chtě nechtě - musí vrátit ke konceptu centrální redakce s detašovanými pracovišti, hostujícími v budovách regionálních rádií. Výsledkem musí být společně sdílený zpravodajský koš - ne nepodobný centrální kompozici deníku Deník s desítkami okresních, místních či krajských mutací a centrálními vloženými listy. Projekt zpravodajství tandemu Hikelová (ČRo Česko) a Bobek (ČRo Online) má zanedlouho "hodnotit" Rada a jsem zvědav, zda dojde také k jeho zabití stejně, jako se snaží Rada zabít všechno, čemu nerozumí.

Medka jsem kdysi nevolil jako budoucího generálního ředitele a nehlasoval jsem pro něj, ani když se měl stát programovým ředitelem. Muž od estrády pro mne zůstal nedůvěryhodnou postavou s limity charakterovými i tvůrčími. Nepřekvapuje mne proto jeho výrok o tom, že on chce rozhodovat, kdo bude tou budoucností národa. Rozumím politickým tlačenkám, které ho dodnes drží na židli přes zjevné a dlouhotrvající váhání generálního ředitele. Rozumím tomu, že jeho názorová i charkaterová flexibilita mu umožňuje přitakávat cenzorským záměrům radních, protože stotisícový plat generálního ředitele a moc rozhodovat jsou lákavými "pozitivními stimuly". Vidina zveřejnění okolností jeho odchodu z České televize po zastavení třináctidílného původního sitcomu Píplmetři těsně před zahájením výroby, ale po zaplacení scénářů a dalších nákladů je zase negativním stimulem. Příběh o přihlouplé české rodině Koukalových, scénáristovi i producentovi v jedné osobě (scénárista psal, proucent podepisoval honorář), rozestavěných dekoracích a čtyřech milionech z celkového rozpočtu dvanácti milionů bude pronásledovat Richarda Medka stejně, jako věta o budoucnosti národa, vyřčená ve špatnou chvíli špatným člověkem na špatném místě. Popové myšlení, kumulace funkcí i kumulace ambicí je při nedostatku zpětné vazby a rozumu je smrtelná kombinace.

Nechci se učit písničky Pavla Bobka či Nadi Urbánkové, abych byl budoucností tohoto národa. Nechci. A nechci ani Richarda Medka. Čím větší barbar, tím více moci dostane. Hlas lidu, hlas boží.

Autor byl po tři roky členem Rady Českého rozhlasu. Bohužel jen jedním hlasem z devíti. Své kolegy před Medkem varoval. Co jde ale pojmenovat, odůvodnit a popsat v článku, nejde vždy ovlivnit v praxi. Takový je život ve chvíli, kdy "demokraticky" rozhoduje většina jednoho či dvou hlasů.

                 
Obsah vydání       30. 10. 2008
30. 10. 2008 Chystá se ČSSD (znovu) zradit voliče? Luděk  Toman
30. 10. 2008 Sněmovna i Senát odkládají radar. Do kongresu ODS
30. 10. 2008 Proč jsme drželi hladovku
30. 10. 2008 Nahnědlý říjen Karel  Dolejší
30. 10. 2008 Víza za víza: Krásná, nová, elektronická Karel  Dolejší
30. 10. 2008 Barack Obama mezi koštětem a hadicí Karel  Dolejší
30. 10. 2008 Smlouvy o základnách - Češi proti proudu? Michal  Brož
30. 10. 2008 Mám začít poslouchat pop, abych se stal budoucností tohoto národa? Štěpán  Kotrba
30. 10. 2008 V Senátu se protiprávně na poslední chvíli o americkém radaru hlasovat nebude
30. 10. 2008 Zestátnění průmyslu preferováno, aneb Paradigmatická změna názorů v době finanční krize Uwe  Ladwig
30. 10. 2008 Hledání ztraceného času Ladislav  Žák
30. 10. 2008 Rozbitý stát, pobití lidé a vojenská přehlídka Štěpán  Kotrba
30. 10. 2008 Volby v USA Karol  Krpala
30. 10. 2008 Studie RAND naznačuje, že USA prohrají válku s Čínou
30. 10. 2008 Asijské vesmírné závody
29. 10. 2008 Společnost lidských bytostí a společnost idiotů Tomáš  Koloc
30. 10. 2008 Kde je ona česká státní idea v dnešní politice ODS? Ogňan  Tuleškov
29. 10. 2008 O prázdných rukou na špičce civilizace Hana  Tomšů
29. 10. 2008 Vicky Cristina Barcelona -- únik do vysněného ráje Darina  Martykánová
29. 10. 2008 BBC: Gruzie v srpnu "spáchala válečné zločiny", Saakašvili to popírá
29. 10. 2008 Jak by interpretoval Klausovo chování před volbami Ústavní soud? Václav  Chyský
29. 10. 2008 Je prezident Klaus proti radaru? Bohumil  Kartous
28. 10. 2008 Loga věcí veřejných a Přehlídka impotence 2008 Bohumil  Kartous
29. 10. 2008 Umělci reagují na skandální výrok programového ředitele Českého rozhlasu Štěpán  Kotrba
30. 10. 2008 Proč tolik nenávisti
30. 10. 2008 Poslaneckou sněmovnou se šíří falešný dopis České televize
30. 10. 2008 Co všechno nedělám František  Řezáč
30. 10. 2008 První rozhlasový pořad s titulky - Válka světů a Požár v opeře ve vysílání Leonarda
30. 10. 2008 Pápež má neodnateľné právo, ba povinnosť priamo sa angažovať v záležitostiach českej katolíckej cirkvi! Karol  Dučák jr.
30. 10. 2008 Papež ať se stará o Andělský hrad Štěpán  Kotrba
17. 10. 2008 Hospodaření OSBL za září 2008

Radio Wave na vlně 100,7 FM RSS 2.0      Historie >
30. 10. 2008 Mám začít poslouchat pop, abych se stal budoucností tohoto národa? Štěpán  Kotrba
29. 10. 2008 Podnět Radě ČRo: Radiožurnál propaguje fašismus Bohumil  Kartous
29. 10. 2008 Umělci reagují na skandální výrok programového ředitele Českého rozhlasu Štěpán  Kotrba
28. 10. 2008 Výzva k odstoupení předsedovi Rady Českého rozhlasu   
28. 10. 2008 Bobek: začneme posluchače kádrovat, jestli jsou pro "budoucnost národa" perspektivní? Štěpán  Kotrba
26. 10. 2008 Píseň skupiny Primal Scream může být v českém kontextu interpretována fašisticky Štefan  Švec
25. 10. 2008 Je trapné, když Rada ČRo kritizuje něco, co ani neumí přeložit   
25. 10. 2008 She's got swastika eyes Martin "Destroyer" Přikryl
24. 10. 2008 Cenzoři z Rady Českého rozhlasu zaútočili opět na Rádio Wave Štěpán  Kotrba
28. 8. 2008 Konec Rádia Wave se nelíbí ani jeho komerční konkurenci   
25. 8. 2008 Český rozhlas: nemohoucnost několika radních   
27. 6. 2008 Co by se stalo, kdyby Wave nebylo Štěpán  Kotrba
3. 6. 2008 "Volení zástupci volených poslanců" Štěpán  Kotrba
23. 5. 2008 Manažer mrtvých sponzorů zaútočil na veřejnou službu Štěpán  Kotrba
27. 3. 2008 Rádio bez reklamy? Jinde nemožné Lukáš  Rychetský