Profesor mediálních studií a komunikace z New York University, Mark Crispin Miller, autor knih Poražený bere vše, aneb volební podvod a rozvrat demokracie 2000-2008 (Loser Take All: Election Fraud and the Subversion of Democracy, 2000-2008) a Zase nás převezli, aneb jak pravice ukradla volby 2004 a proč ukradne i ty příští (Fooled Again: How the Right Stole the 2004 Election and Why They'll Steal the Next One Too) říká:

"Vidíme obrovský nárůst přeskakujících hlasů na volících přístrojích v několika státech. Toho už jsme byli svědky v nejméně jedenácti státech během voleb v roce 2004. Tehdy stovky a stovky lidí vystoupily a řekly: "Zmáčknul jsem tlačítko s Kerrym a rozsvítilo se tlačítko pro Bushe." Takže je jasné, že šlo o naprogramování systému lidmi, kteří měli volební přístroje na starosti, což je v obou případech republikánská strana."

Důkazy o přeprogramování volebních přístrojů se velice detailně zabývá dokument s příznačným názvem "Heknout demokracii" (Hacking Democracy) ZDE

Obdobná situace se odehrála i během prezidentských voleb na Floridě v roce 2000, kdy Republikánská strana zvolila taktiku tzv. seznamu zločinců. Pět měsíců před volbami republikáni nařídili vyškrtnout několik tisíc jmen ze seznamu registrovaných voličů s odůvodněním, že tito lidé spáchali trestný čin. V celé řadě států USA totiž platí zákon, který občanům usvědčeným z trestného činu upírá právo volit. Vycházejíce z této premisy, republikáni zaplatili společnosti Choicepoint/DBT, aby vytvořila co nejdelší "seznam zločinců", a neděla si při tom hlavu s jeho přesností. Na seznamu padesáti sedmi tisíc původně registrovaných voličů se v naprosto drtivé většině ocitly především Afro a Latinoameričané, kteří zpravidla volí demokraty.

Jeden okres na Floridě si dal tu práci a ověřil seznam jméno po jméně a zjistil, že devadesát pět procent jmen na seznamu bylo "omylem"(!). Greg Palast se k tomuto podvodu na voličích vyjadřuje také v dokumentu s názvem: "Co se opravdu stalo na Floridě 2000" (What really happened in Florida 2000). Dokument je k nalezení na stránkách BBC.

Během následujících voleb v roce 2004 se oblíbenou taktikou republikánů stalo "unášení" volebních přístrojů. Z okresů, kde se zaregistrovalo i o dvacet sedm procent více afroamerických voličů přístroje prostě mizely. Dohromady jich z podobných oblastí "zmizelo" 125. Jejich nedostatek způsobil více než čtyřhodinové fronty, v jejichž důsledku se v Ohiu přibližně 129 000 ekonomicky slabších voličů vzdalo práva volit. Bez problémů se však volilo v republikánských okrscích, kde se jako zázrakem objevily "nové" volební přístroje. Podrobnosti opět najdete v dokumentu "Americké zatmění", nebo v článku Grega Palasta "Jak ukradli Ohio" (How They Stole Ohio) či v knize kongresmana Joe Conyerse "Co se pokazilo v Ohiu: Coneyersova zpráva o prezidentských volbách 2004" (What Went Wrong in Ohio: The Conyers Report On The 2004 Presidential Election), která také mapuje podvody, které se během těchto voleb odehrály ZDE. Podobných knih vyšla celá řada. Ale jak je z událostí posledních dnů vidět, Republikánská strana si s nimi žádnou hlavu nedělá.

Profesor Miller upozorňuje, že radikálnější pravice ve Spojených státech v těchto praktikách pokračuje, a dodává, že nešlo jen o obecně známý případ Ohia v roce 2004, ale že volební přístroje v obvodech demokratů chyběly po celých Spojených státech. "Ty volby byly jasně ukradené", říká nejen Miller a předkládá důkazy. "Early Voting Sees Reports of Voter Intimidation, Machine Malfunctions"

Lidé na jihu Spojených států dnes opět stojí čtyř až šestihodinové fronty. "Can Dems Reclaim the South? Once Solidly GOP, Virginia and N.C. Emerging as Battleground States"

Výše zmíněný snímek "Heknout demokracii", by měl snad nejjasněji osvětlit úroveň voleb ve Spojených státech. Doporučila bych ho zejména těm, kteří stále věří v přítomnost demokracie na druhé straně Atlantiku. Volební systém ve Spojených státech není možné považovat za demokratický již z jeho fundamentální podstaty. Hlavní a závěrečné slovo v něm totiž nemá většina obyvatel, ale většina volitelů, tzv. Electoral College. Úroveň demokratičnosti prezidentských voleb v USA je víceméně systémově srovnatelná s volbou Karla IV. Ano, v době Karla IV. sice obyvatelé neměli volební právo, ale sofistikovaný americký systém se o volební turbulence, jak je vidět, umí efektivně postarat. Nejmasivněji mu v tom pomáhají mainstreamová média, která jsou vlastněna hrstkou korporací stejně jako politika prezidentských kandidátů, jejichž volební kampaně jsou na nich závislé. No a nejdetailnější "nesrovnalosti" se v této hře na demokracii řeší způsoby, které jsem se vám v tomto článku pokusila nastínit.