9. 11. 2008
Rusko dostavělo atomovou ponorku pro Indii, při poruše zabil plyn 20 lidíJS│JU│ŠOK│ Koncem října 2008 byla spuštěna na vodu po téměř dvacetileté přestávce další ruská jaderná ponorka (rusky APL - atomnaja podvodnaja lodka). Jako oznámila 31. října agentura RIA Novosti, ponorka 4. generace „Něrpa“ (v ruštině slovo něrpa znamená tuleň bajkalský - Phoca sibirica; projekt 971 U, Štika B, NATO Shark II, NATO class Akula-2) byla postavená v Komsomolsku na Amuru v tamějších loděnicích na objednávku ministerstva obrany. Spuštěním na vodu se začaly dvouměsíční testovací zkoušky a procedura odevzdávání ponorky zákazníkovi. Tím zákazníkem je indické námořnictvo. Rusko tak dalo světu jasný signál, že obnovilo výrobu jaderných ponorek, otestovalo kvalitu výroby za peníze zákazníka, a zároveň z loděnic odstranilo a prodalo "šrot" - drak ponorky, kterou začalo stavět v roce 1991... Zákazník si stěžovat nemůže, neboť cena je více než přijatelná a nikdo jiný Indii atomovou ponorku neprodá. Jak ovšem oznámily ruské Izvestije, došlo v sobotu 8. 11. 2008 při zkušební plavbě atomové ponorky ruského Tichooceánského loďstva k havárii, při které zahynulo více než 20 lidí. Příčinou tragédie bylo neočekávání spuštění protipožárního systému ponorky. Mezi oběťmi jsou jak pracovníci loděnice, kteří pracovali na ponorce a doprovázeli ji na zkušební plavbě, tak i námořníci. Izvestije předpokládají, že jde pravděpodobně právě o ponorku Něrpa. |
Usuzují tak z oznámení loděnice v Komsomolsku na Amuru, že v říjnu začnou zkoušky ponorky. Podle zprávy velení ruského námořnictva nedošlo při této havárii ani k poškození reaktoru ani k úniku radiace. Zpráva zatím neuvádí ani typ ponorky, ani její název. Ponorka je schopna samostatné plavby a údajně míří zpět do přístavu. Mělo by jít o ponorku, jejíž stavba sice oficiálně začala již v roce 1991, ale skutečně se začala stavět až v roce 1999 vlivem známých ekonomických problémů Ruska a tedy její systémy mohly být již nespolehlivé - právě kvůli dlouhé době výstavby. Ponorky tohoto typu mají dva systému protipožární ochrany - jeden, který pracuje na principu vodní pěny a druhý chemický. První systém by měl zajistit uhašení lokálních ohnisek požárů a je umístěn na přídi a na zádi. Podle zpráv to byl právě systém na přídi, který se samovolně spustil a způsobil tuto tragédii. Druhý systém by měl působit na hašení požáru v prostoru ponorky a jeho systém má proto protipožární stanice v celém prostoru ponorky s výjimkou reaktoru, který má svůj systém požární ochrany. Systém protipožární ochrany je možné spustit buď centrálně zásahem z velitelského stanoviště nebo lokálně z jednotlivých úseků ponorky. Jen díky indické objednávce bylo možné po dlouhodobé přestávce v letech 1990-2000, kdy ruské vlády neposkytovaly loděnicím žádné vojenské zakázky, započít v loděnicích výrobu ponorek. Představitel loděnic sdělil, že po skončení suchých zkoušek byly zahájeny zkoušky v moři. Po jejich ukončení má být ponorka koncem roku odevzdána státní přejímací komisi. Podle indických zdrojů má být zákazníkem Něrpy indická vláda, která ji pod názvem „Čakra“ získala na desetiletý leasing za 650 miliónů USD. Tuto informaci ruská oficiální místa ovšem kategoricky popřela. Новейшая АПЛ "Нерпа" успешно провела первое погружение ZDE Авария на атомной подлодке ВМФ России унесла жизни более 20 человек ZDE
iHNed: Při nehodě na ruské atomové ponorce zahynulo 20 lidí ZDE
Taktickotechnická data ponorky K-152 Něrpa (Нерпа, Щука Б, NATO Akula-2) Výtlak: 8140/12770 tun, maximální rychlost pod vodou: 30 uzlů, maximální rychlost při tichém chodu 5 uzlů, rychlost na hladině 11,6 uzlů, maximální hloubka ponoru: 520-600 m, autonomnost: 100 dní, posádka: 73 osob, délka 110 m, šířka 14,2 m, výška 16,78 m, hladinový ponor 9,6 m, pohon: těžkovodní reaktor OK-650B 190 MW, turbína GT3A 35MW, 43000 ot, 2 elektrické motory na tichý chod 300-400 ks, sedmilistý šroub, sonar Skat-3, výzbroj: 4 torpédové šachty 533 mm + 4 torpédové šachty 650 mm, 28 raket, torpéd či min; 2 boční šachty pro protilodní střely RKV-500 Granit, protiletecké střely Strela. |