Jistě, sociální demokracie nasadila k dosažení drtivého vítězství všechny páky a určitým dílem se na jejich výsledku podílela i volební kampaň. Především však dokázala voliče zdravě nabudit tématy, jež se jich týkají, a na které slyší. Nejde přitom jen o poplatky ve zdravotnictví a privatizaci nemocnic, ale např. i o téma radaru a politické suverenity země. To, že strany vládní koalice, tedy nejen ODS, ale i lidovci a zelení, zcela ignorovaly požadavky na jejich spoluúčast při rozhodování a rozhodovaly bez mandátu za ně, či dokonce proti nim, se jim v okamžiku, když jim měl být vystaven účet, muselo vymstít.

Lidé zkrátka nejsou blbci a v okamžiku, kdy názor projevit mohou a cítí, že bude slyšen, to udělají. To je pozitivní prvek, účast ve volbách byla nad očekávání a doplatila na ni nejen ODS, ale svým způsobem a z jiné strany i KSČM, tedy strana s pevnou (leč vymírající) členskou základnou. Pokud chce KSČM na levé straně politického spektra sociálním demokratům konkurovat, nebude jí stačit jen dobrý program, ale bude muset použít k jeho prosazení podstatně modernější marketingové nástroje. Stará veteš, srp, kladivo a pěticípá hvězda, kombinovaná s nostalgickým ohlížením, bude stačit jen na pozvolný sešup.

Ještě hůře než komunisté na tom budou po volbách ovšem lidovci a zejména zelení, jejichž šéf hýřil před volbami optimismem podporovaným doznívající euforií z převálcování vnitrostranické opozice. Ta ale teď jistě zvedne hlavu.

Čunek si k odjezdu do Vsetína může začít pomalu balit kufry, jeho kritici mají nabito. Lidovečtí pragmatici budou nyní pošilhávat po nějaké cestičce k sociální demokracii, protože výsledek krajských (a možná i senátních) voleb vydal a vydá jasné svědectví o tom, co chce volič nejen slyšet, ale čeho chce hlavně dosáhnout. Exhejtman Juránek v Brně, exvicehejtman Línek v Pardubicích, europoslanec Březina a jiní budou nyní v paláci Charitas velmi slyšet. Dalším členstvím ve spolku, z něhož se zatím čestně vymyká jen poslanec Ludvík Hovorka, roste váha balvanu, který je stahuje ke dnu volebních výsledků.

Zato pragmatik Bursík vypadá, jakoby se ho prohra vůbec netýkala. On i jeho předsednictvo hledá příčiny všude jinde, jen ne u sebe. "Jsme mladá strana, budeme si to muset v krajích odpracovat," komentuje výsledky, jako kdyby k debaklu nepřivedl zelené on sám, když akcentoval v kampani témata z pohledu voliče málo významná. Zájem lidí pro něj neznamenal vůbec nic. To, co na stranickém sjezdu prosadil díky trafikám pro sjezdové delegáty, voličům přirozeně stačit nemohlo.

Povolební mapa země by mohla být barevnější, kdyby i lidovci a zelení řekli voličům "slyšíme vás a budeme podle toho jednat". Nestalo se tak a účet podle toho vypadá. Bude na všech stranách koalice, jak se ze svého Armagedonu dokáží poučit.

Už ve středu mohou nejen slušní, ale i větřící poslanci KDU-ČSL a SZ složit reparát při hlasování o důvěře Topolánkově vládě. A v sobotu jí zřejmě účet orazítkují voliči v druhém kole senátních voleb. Až příliš mnoho lidí si přeje, aby byl opravdu mastný.