Z toho odvozuje, že kapitalismus je jev několika posledních staletí, ale kapitál, ve své primitivní formě existoval několik tisíciletí.

Důležité dle Mészárose je, že pokud chceme něco ve společnosti měnit a nezměníme chod kapitálu, nezměnili jsme nic.

Sovětská verse socialismu neuspěla údajně proto, že z historických a dalších důvodů se nedokázala vymanit z „metabolismu“ kapitálu, jeho dělby práce, řízení ekonomiky apod. Proto také nedokázala eliminovat odcizení, podobné jaké je v kapitalistických zemích. Dle Mészárose sovětský typ socialismu byl post-kapitalistický systém kapitálu. Nebo jinak, platí že nemusíte mít nutně kapitalismus, aby vládl kapitál. Jde o to jak by vypadal kapitalismus, kde nevládne kapitál. Představivosti se meze nekladou.

Pro úplnost reference k jeho přednášce stojí za zmínku, že současnou světovou krizi pokládá za „znárodnění bankrotu kapitalismu“.

Na druhé straně však Mészáros uznává, že jak kapitál v jisté podobě, tak nakonec i kapitalismus má své racionální stránky a docela je negovat není rozumné. Každý „nekapitalismus“ totiž nemusí být něco lepšího, může to být i barbarismus.

Napadlo mne, že je to otázkou míry, kapitál je tak trochu jako oheň. Je dobrým a potřebným sluhou, ale zlým pánem.

Rozvineme-li tuto mentální analogii a kapitál přirovnáme k ohni, pak kapitalismus bude společností co rozsáhle využívá oheň, což není nutně k újmě. Vznikne-li však požár, máme něco jako krizi s destrukcí, která po odeznění nutí stavět nové věci a lze to tudíž někdy i dělat lépe a Schumpeter by zajisté dodal svůj pojem „kreativní destrukce“.

Samozřejmě, že využívání ohně prošlo velkým vývojem, což také není na škodu. Od primitivního vytěžování nadhodnoty z primitivního zemědělství Římské říše Cézarem, jež si razil své peníze (tj. topil si obrazně řečeno poleny), přes feudální lichváře až po první bankéře na světě na Threadneedle Street v Londýně kde (v r. 1794) vznikla Bank of England, která tiskla peníze pro krále na válku s Francií. Toto bylo první vybočení „plamenů“ mimo společensky potřebné „ohniště“. Vznikl tím však kredit a ten se pěstuje někdy až „hypertroficky“dodnes.

Neznám lepší popis toho jevu, než co podal muž nejpovolanější, Sir Josiah Stamp, ředitel Bank of England a druhý nejbohatší muž Británie ve dvacátých létech. Když mluvil v roce 1927 na Texaské univerzitě „svrhl“ tuto „zápalní bombu“, jež ale zřejmě nikoho nezapálila http://www.webofdebt.com/excerpts/introduction.php:

„Moderní bankovní sytém vyrábí peníze z ničeho. Tento proces snad patří mezi nejvíce ohromující kejkle, jež byly kdy objeveny. Bankovnictví bylo počato v nerovnosti a porozeno v hříchu....... Bankéři vlastní zeměkouli. Vezměte jim jí a ponechte jím moc vytvářet peníze a oni škrtnutím pera vytvoří dostatek peněz aby si jí koupili zpět.... Vezměte jim tuto moc a veškeré bohatství, jako je moje zmizí, ale pak tento svět bude lepší a šťastnější pro život... Ale když chcete být nadále otroci bankéřů a platit náklady svého vlastního otroctví, nechte bankéře vytvářet peníze a kontrolovat kredit“.

To co se děje dnes bychom v naší „ohňové“ analogii mohli nazvat něčím k nerozeznání od žhářství. Finanční inovace posledních desetiletí možnosti bankéřů totiž ještě podstatně zvýšily. Popsal je ekonom New York University Nouriel Roubini takto:

„Jakýkoliv movitý jedinec může vzít milion dolarů a jít za zdatným brokerem a finančními pákami zvednout tuto sumu třikrát; výslednou sumu čtyři milióny (1mil. vlastní jmění a 3. mil. dluh) investovat do fondů jež tuto sumu zvednou 3-4 krát a investovat je do zabezpečovacích fondů (Hedge funds); tyto fondy vezmou dané sumy a zvednou je 3-4 krát a koupí velmi mladý kousek CDO (Collateral Debts Obligation) jež je sama zvednuta pákami 9-10 krát. Nakonec tento řetěz kreditu, z původního jmění 1 milion se stane 100 miliónovou investicí, z čehož 99 miliónů je dluh (páky) a jen jeden milión vlastní jmění. Tak jsme dostali pákový poměr 100 ku jedné. Pak ovšem i malý 1% pokles ceny finální investice (CDO) smete původní kapitál a vytvoří řetěz požadavků na úhrady jež rozplete tento dluhový domek z karet“.

To je to, co se dnes „hasí“ a následně zachraňuje penězi daňových poplatníků.

Pro informaci, HDP celé zeměkoule je asi 50 biliónů dolarů. Hodnota všech akcií a dluhopisů se odhaduje na 100 biliónů dolarů, ale hodnota všech derivátů se odhaduje na 512 biliónů dolarů. Daňoví poplatníci se prohnou. Proto někteří skuteční odborníci , jako Warren Buffett, nazývají deriváty „finančními zbraněmi hromadného ničení“.

Hlavním úkolem dnes asi bude uhasit finanční zbraně hromadného ničení, dokud nepřejdou do zbraní jiného typu. Cestu kromě jiného nastínila v tyto dny Pekingská deklarace.