21. 10. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
21. 10. 2008

O zkreslování informací

V radiu CBC byl nedávno rozhovor s člověkem, který natáčí dokumentární film o zkreslování informací. Jde o variantu známé dětské hry na tichou poštu: určitý text byl postupně překládán mezi různými jazyky a nakonec zpět do angličtiny. Předběžný výsledek je ten, že po uzavření kruhu se původní informace změnila k nepoznání.

České sdělovací prostředky na případu Milana Kundery dokazují, že se informace dá zkreslit, aniž by prošla kruhem. Stačí buď nedbalé čtení původního textu, anebo trochu zlého úmyslu a informace začne žít svým vlastním životem.

Připomeňme si, že původní informace v policejním záznamu , týkající se Milana Kundery, zněla takto:

Jak jsem již uvedl v článku Lajdácká práce historiků , zápis musel být psán ex post až když byl Dvořáček jako vojenský zběh zatčen.

To, že jediný zveřejněný dokument pochází z Obvodního oddělení Národní bezpečnosti je nepříjemné, protože mnoha lidem by lépe vyhovovalo, kdyby ve hře byla Stb.

Například Boris Cvek v BL píše: "Nechápu, proč by se mělo zpochybňovat, že udání protikomunistického bojovníka do rukou StB je zločin bez ohledu na dobové právo (Norimberské zákony byly taky dobové právo - on rozdíl mezi právem "pozitivním" a "přirozeným" je znám po celé dějiny lidstva).

To není ojedinělá manipulace s původní informací. Časopis Týden například shrnuje záznam veřejné bezpečnosti způsobem, který mírně upravuje sled událostí uvedený v původním dokumentu:

"Dnešního dne o 16. hodině dostavil se ku zdejšímu oddělení studující Milan Kundera...," začíná obšírně úřední záznam pražského obvodního velitelství ze 14. března 1950. Podle zápisu měl Kundera dále esenbákům prozradit, že se na studentské koleji ukrývá jistý Miroslav Dvořáček. (To není pravda, protože v policejního záznamu stojí, že si Dvořáček měl přijít pro kufr.) Když sloužící nadstrážmistři Rosický a Hanton zjistili, že na Dvořáčka je vydán příkaz k zatčení, vydali se jej na kolej zadržet. Muži hrozil za jeho činnost trest smrti, nakonec byl odsouzen na 22 let odnětí svobody. A za mřížemi si odseděl celkem 14 let."

V zásadě to je pravda s tím rozdílem, že policisté šli na kolej šli hned po udání, tam prohlédli kufr a "podle prohlášení Militké (zjistili, že) měl Dvořáček údajně sběhnout z vojny ..." Pak teprve "nahlédnutím do knihy pátrání a zjistili, že týž jest hledán KVNB odd. IV v Plzni [...] k zatčení. Na základě tohoto zjištění zůstali výše uvedení orgánové ve studentské koleji střežit v pokoji uvedené Militké" a pak Dvořáčka zatkli.

Na jinou manipulaci upozorňuje Vladimir Just ZDE

"TŘETÍ PROHŘEŠEK PROTI SLUŠNOSTI: MANIPULACE S DÜKAZEM

Je to však možná ještě horší. Autoři od samého počátku jakoby předem počítali s tím, že většinový čtenář není hnidopich, a čte pouze vlastní text článku, aniž by jej slovo od slova pod lupou konfrontoval s daleko méně čitelněji přetištěných dokumentem. V článku se z dokumentu cituje účelově: citují se pasáže o tom, že Kundera "udal, že v této koleji bydlí studentka Iva Militká", ke které si "jistý známý Miroslav Dvořáček" prý "dal do úschovy 1 kufr s tím, že si při něj přijde během odpoledne." Pak jsou v citaci tři tečky, a následuje toto: "Dvořáček měl udánlivě sběhnout z vojny a snad měl být od jara minulého roku v Německu, kam ilegálně odešel."

Čtenáři, který si pod lupou neprohlédne dokument, je tímto podprahově sugerováno, že to byl Kundera (vždyť "udal", ne?), kdo "udánlivě" promluvil o podezřelých ilegálních aktivitách oběti. V dokumentu však čteme černé na bílém: "PODLE PROHLÁŠENÍ MILITKÉ" - a pak teprve následuje věta: "Dvořáček měl udánlivě sběhnout z vojny" atd. A právě tuto větu autoři článku v Respektu vynechali a namísto ní obmyslně přičinili tři tečky. Proč asi? Snad ne proto, že jeden z autorů je příbuzný dotyčné Militké (už to je přece střet zájmů jako hrom!) a celý článek je koncipován tak, aby ji vyvinil? Aniž byl nabízel jakoukoli svou jedinou "vyšetřovací verzi" (podle mého přesvědčení jich je nejméně pět -- samozřejmě včetně té, jíž nabízí Respekt), ponechávám na čtenáři, aby míru této možná drobné, podle mne však signifikantní podlosti posoudil sám."

Střet zájmů byl ovšem zatajen. V této souvislosti je zajímavé, že autoři vědeckých prací publikovaných v renomovaném časopise Nature musejí explicitně uvést zda existuje či neexistuje střet zájmů. To ovšem nejsou historici.

Celým případem se dosti rozsáhle zabýval Václav Moravec v pořadu radia Impuls. Je škoda, že v rozhovoru s Vojtěchem Ripkou , nepoložil základní otázku. Totiž zda by bylo bádání o osudu Dvořáčka zveřejněno, kdyby se prokázalo, že se dostal do vězení na základě výpovědi Militké nebo Dlaska.

Další manipulaci s fakty předvádějí Lidové noviny . Pomiňme posun v čase Dvořáčkova zatčení. Pozoruhodnější je sdělení, že se Kundera o Dvořáčkovi dozvěděl od kamarádky:

(Dvořáček) tady byl kolem půl osmé večer zatčen (Policejní záznam udává, že Dvořáček přišel kolem 20. hodiny) Patrně ho udal komunistické policii 21letý student Milan Kundera. Ten se od kamarádky podle tehdejšího policejního záznamu dozvěděl, že Dvořáček "měl udánlivě sběhnouti z vojny a snad měl býti od jara minulého roku (1949 - pozn. redakce) v Německu, kam ilegálně odešel."

To je ovšem výrok nápadně podobný lži, protože policejní záznam pouze uvádí, že Militká sdělila Dlaskovi, že se setkala s Dvořáčkem a ostatní informace nepocházely of Kundery, ale Militké. Navíc Kundera tvrdí, že Militkou ani Dvořáčka neznal.

Petr Zídek, redaktor Orientace, rovněž upozorňuje na manipulaci s informací:

"Zásadní problém ovšem je, co z toho autor článku Adam Hradilek vyvozuje a jak celou věc prezentuje. Článek publikovaný v Respektu je manipulativní a nehistorický. Kundera-udavač je v něm prezentován jako protipól kladného hrdiny Miroslava Dvořáčka. Z dokumentu se však pouze dozvíme, že Kundera oznámil, že jistý Dvořáček si chce na koleji schovat kufr. To podstatné řekla policistům o Dvořáčkovi jeho přítelkyně Militká, poté co prohledali kufr a nic závadného v něm nenašli: ("Podle prohlášení Militké Dvořáček měl udánlivě sběhnouti z vojny a snad měl býti od jara minulého roku v Německu kam ilegálně odešel.") Respekt ovšem krátí citaci z dokumentu tak, aby to vypadalo, že tyto informace poskytl Kundera."

Mezi manipulace s informacemi patří i úprava textu faxu, který Adam Hradilek zaslal Milanu Kunderovi. Oslovení v původní versi znělo "Vážený pane Kundera", což Lubomír Zaorálek ve svém blogu označil za "buranskou gramatiku":

"Jeden jediný papír napsaný policistou v podivné době roku 1950 jim stačil jako důkaz! Není zřejmě nic spolehlivějšího než policejní záznamy z oněch časů. Že by měla být slyšena také druhá strana? Tak se pošle Milanu Kunderovi fax. Spisovateli, o kterém se ví, jak je háklivý na jazyk, se napíše buranskou gramatikou "Vážený pane Kundera". Navíc se mu vůbec neprozradí, že se ho celá záležitost osobně dotýká. Jakoby se o odpověď vůbec nestálo. Nakonec nikdo ani neví, jestli spisovatel tento fax vůbec dostal.

Buranská gramatika vrhá nepříznivé světlo na badatele v historii, který fax sepsal a tak Respekt chybu hbitě opravil na "Vážený pane Kundero" viz ZDE .

Další mystifikací je i původně zmíněná reakce na námitku, že historici měli pátrat po dalších pramenech. Obratem se objevila informace, že je pravděpodobné, že takové dokumenty byly zničeny povodní v roce 2002. Všechno je zase poněkud jinak.

Dvořáčkova žena Markéta v rozhovoru prohlásila: "Autor článku pan Hradilek nám letos k případu mého muže poslal přes 60 dokumentů, obsahujících přepisy výslechů, údaje o zatčení i fotodokumentaci." [...] Jméno Milana Kundery se objevilo v jediném z těchto dokladů - ovšem v zásadní roli. Šlo totiž o osobu, která údajně policii Miroslava Dvořáčka udala. Pokud jde o údaje týkající se mého manžela přímo, tedy situací, jichž se sám účastnil a které byly zaznamenány, nenašli jsme v dokumentech nic, co by neodpovídalo skutečnosti," dodala.

Informace o 60 dokumentech se objevila i v tomto blogu . Byla poněkud upravena tím, že byl vynechán údaj, že jméno Kundera se objevilo pouze jednou: "Viděli jsem asi 60 dokumentů, které tezi podporují, takže jsme dostatečně přesvědčeni," říká Markéta (Dvořáčková).

Z rozhovoru s Markétou Dvořáčkovou není jasné, zda oněch 60 dokumentů obsahovalo již známý policejní zápis podepsaný Jaroslavem Rosickým.

V již zmíněném pořadu Václava Moravce řekl Vojtěch Ripka úžasnou věc: "V té formě publikace (čti zasláním materiálů do Respektu), jak už jsem jednou řekl, hrála největší roli ta obava, že buď jiný novinář, historik, člověk méně zodpovědný vytrhne tu věc z kontextu, to reálně hrozilo mimo jiné kvůli tomu, že ten spis je volně k dispozici, Adam Hradílek...

Moderátor (Václav Moravec):

Promiňte, vy už jste měli informace, že novináři mohou mít informace o té jedné stránce, která se asi stala nejznámější stránkou tohoto týdne?

Host (Vojtěch Ripka):

Ano, měli jsme informace v tom smyslu, že se publicisté pohybovali okolo toho spisu, samozřejmě známe důvod, nevíme, jestli na to přišli, ale to samozřejmě sehrálo svoji velkou roli. Druhá věc je, že během biografických rozhovorů, které Adam Hradílek v případu vedl, byla jich celá řada, tak aby dostal od lidí, se kterými mluvil, dostatečné odpovědi na své otázky, tak jim musel takříkajíc odkrývat karty, musel je seznamovat s jinými prameny, konfrontovat s jinými prameny a podobně a opět hrozilo nebezpečí, že někdo ze zúčastněných ten text toho hlášení na národní bezpečnosti bude publikovat nebo předá médiím.

Povšimněme si výrazu "člověk méně zodpovědný vytrhne tu věc z kontextu". Znamená to snad, že Ripka a jeho podřízený badatel Hradilek (ani jeden není historikem viz níže) jsou jediní zodpovědní? Chudák Hradilek prý musel "odkrývat karty", aby dostal "dostatečné odpovědi" na své otázky. To samo o sobě připomíná manipulaci. Svědectví přece nesmí být ovlivňováno tak, aby byly odpovědi dostatečné.

Vědecké "objevy" bývají zveřejňovány prostřednictvím tiskových konferencí a neodborných medií s odůvodněním, že je nutné zamezit tomu, aby nebyly ukradeny. Většinou to dělají podvodníci, kteří se snaží vytěžit z momentální slávy.

Historie není ve stejné kategorii jako jiné vědecké obory. Rozdíl je především v tom, že historik pracuje s archivními dokumenty, na které by neměl mít výlučné právo. V teoretických i experimentálních oborech vědeckých oborech je objev založen na unikátním souboru dat, který je do zveřejnění majetkem toho kterého vědce.

Petr Zídek, redaktor Orientace, zpochybňuje kvalifikaci těch, kdo se za Ústav pro studium totalitních režimů k autentičnosti obsahu dokumentů vyjadřují: "vedoucí oddělení dokumentace, vzděláním politolog, a tiskový mluvčí (Jiří Reichl), absolvent slévárenské průmyslovky. Ani oni, ani Hradilek nikdy nepublikovali jediný odborný historický text."

K policejnímu záznamu nelze zaujmout jednoznačný postoj. Je ale možné předložit hypotézu, že na policii nešel Kundera, ale někdo jiný s tím, že policie musí rychle na kolej zkontrolovat, o co jde. Tato hypotéza může být podložena tím, že hlášení bylo psáno až večer po skončení akce, tedy po dvacáté hodině. Tím se mohlo stát, že již nebyl čas na kontrolu občanského průkazu a podobné náležitosti. Teď se již nedá zjistit, zda uvedený dokument splňuje požadavky v té době běžné, zejména když existuje výmluva skartace dokumentů.

V každém případě by se tento případ měl dostat do rukou kvalifikovaných a nestranných historiků. Ukazuje se totiž, že doba vynesla novodobé svazáky do pozic, které jsou nad jejich síly a životní zkušenosti.

                 
Obsah vydání       21. 10. 2008
21. 10. 2008 Mytologizace "Udání Milana Kundery" Jakub  Češka
21. 10. 2008 O zkreslování informací Jiří  Jírovec
21. 10. 2008 Volby 2008: Senátoři a radar
21. 10. 2008 Vzkaz ODS: Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozve Štěpán  Kotrba
21. 10. 2008 Novořeč a ignoranství Michal  Vimmer
21. 10. 2008 Hůl do vody ponořená
21. 10. 2008 Michael Kocáb: "Paroubek si hraje s ohněm"
21. 10. 2008 Pane prezidente -- nezapomínejte na slib (mezi Žlutým psem a Dědou Mládkem) Miloslav  Štěrba
21. 10. 2008 Co si myslí média na Slovensku o ODS
21. 10. 2008 Snášenlivá bezostyšnost voleb? Miloš  Dokulil
21. 10. 2008 Smysl voleb definují voliči Boris  Cvek
21. 10. 2008 Jak by povinné volby cokoliv změnily?
20. 10. 2008 Za první republiky byla účast ve volbách povinná Jan  Makovička
21. 10. 2008 Co pan Smolák nepochopil Milan  Daniel
20. 10. 2008 Promiňte, že nejsem senilní...
21. 10. 2008 Učitelé a metodika výuky František  Hrdlička
10. 10. 2008 Prosím, pomozte jazykovému výzkumu
21. 10. 2008 Demonstrace proti schvalování radaru
21. 10. 2008 Günter Grass: "Neumím se vyrovnat s minulostí"
21. 10. 2008 Stane se Švýcarsko příštím Islandem?
21. 10. 2008 Paroubek se řídí průzkumy veřejného mínění
20. 10. 2008 Většina voličů byli staří lidé Jan  Smolák
20. 10. 2008 McCainova extremní pravice nyní obviňuje Obamu z "protiamerických názorů"
20. 10. 2008 České ženy jsou schopné a soběstačné, čeští muži jsou líní, nespolehliví a neschopní
21. 10. 2008 Technická chyba ve včerejších BL
20. 10. 2008 Prostudujte si ještě tyto dohody
20. 10. 2008 U ekonomů se dožadujme morálních kvalit, nikoli chladného kalkulu Jan  Sova
20. 10. 2008 Oranžáda s mátou Milan  Daniel
20. 10. 2008 České sebemrskačství, český masochismus a česká vlast Luděk  Toman
20. 10. 2008 Nastal čas svrhnout boha růstu Jindřich  Kalous
18. 10. 2008 Já si to pamatuju Martin  Škabraha
19. 10. 2008 Nesmrtelnost MIlan  Kundera
18. 10. 2008 Le Monde: Milan Kundera, aneb urážka mlčením
18. 10. 2008 Le Figaro: Kdo má na Kunderu vztek?
17. 10. 2008 Hospodaření OSBL za září 2008

Milan Kundera RSS 2.0      Historie >
21. 10. 2008 O zkreslování informací Jiří  Jírovec
21. 10. 2008 Mytologizace "Udání Milana Kundery" Jakub  Češka
19. 10. 2008 Kalenská jako stalinský soudce Martin  Škabraha
19. 10. 2008 Nesmrtelnost MIlan  Kundera
18. 10. 2008 Le Monde: Milan Kundera, aneb urážka mlčením   
18. 10. 2008 Le Figaro: Kdo má na Kunderu vztek?   
18. 10. 2008 Kunderu hájí Milan Uhde Jan  Čulík
18. 10. 2008 Česká sebedestruktivní kampaň? Hynek  Hanke
18. 10. 2008 Já si to pamatuju Martin  Škabraha
17. 10. 2008 Grass, Kundera, neboli O literatuře, bulváru a lásce Uwe  Ladwig
17. 10. 2008 Sekerníci, sračkomety a ÚSTRky Karel  Dolejší
17. 10. 2008 Britské listy jsou stejné jako Respekt   
17. 10. 2008 Reakce BL na kauzu Kundera "byla hysterická"   
17. 10. 2008 Pan Cvek zkresluje pojmy   
17. 10. 2008 Svůj k svému