7. 11. 2008
Obamovým zvolením se svět nezmění k lepšímuObamománie sviští a otřásá západním světem, který od nového amerického prezidenta očekává sociální, rasový a ekologický smír. Princip jeho politiky, zejména té zahraniční, ale těžko svět změní k lepšímu. Obamova vítězná řeč byla plná prázdných klišé o "změně" a "jednotě". Zazněla i výhružka na adresu "nepřátel demokracie". Britský publicista a dokumentarista John Pilger nedávno nazval Obamu "jestřábem" a své tvrzení dokázal obhájit. Skutečným problémem Spojených států je jejich ideový a politický systém a nový prezident je jeho pevnou součástí. |
Někteří pozorovatelé vidí v Baracku Obamovi nového Kennedyho, který svoji zatoulanou zem dovede k zářným zítřkům. Okolo JFK však panuje plno mýtů a nepravd. Prezident Kennedy zahájil válku v Indočíně bombardováním Jižního Vietnamu již v roce 1962. V průběhu kubánské krize týž rok, kdy svět stál několik dlouhých dnů na pokraji nukleárního holocaustu, nepřerušil teroristické aktivity namířené proti Kubě. Byl to kovaný stalinista Chruščov, který nakonec přišel s návrhem, že SSSR stáhne rakety z Kuby, a na oplátku požadoval, aby Spojené státy stáhly své rakety z Turecka a přestaly usilovat o Kubu. Kennedy splnil pouze první požadavek. JFK stál u zrodu eskader smrti v Latinské Americe, jež podle jeho poradce Charlese Maechlinga při potírání levicového aktivismu používaly "metody Himmlerových vyhlazovacích komand". Kennedyho bratr Robert, který v roce 1968 kandidoval na post amerického prezidenta a představoval jakéhosi "hippie kandidáta", šel do voleb s tím, že válku v Indočíně ukončí, ačkoliv ji o pár let dříve horlivě podporoval. Robert Kennedy také na počátku 60. let vedl tzv. Operaci Mongoose, jejímž cílem bylo násilím svrhnout Castrův režim na Kubě pomocí sabotáží, destrukce úrod cukrové třtiny, zaminování přístavů i vražd. Volební kampaň novopečeného prezidenta, navzdory jeho uměle vytvořenému sociálnímu fluidu, sponzorovaly nejsilnější finanční instituce z Wall Streetu, dále pak třeba agrární gigant Monsanto, který masovým prodejem herbicidů a produkcí dotovaných plodin ničí zemědělské trhy v nejchudších zemích. Barack Obama podobně jako prezident Bush vidí militaristickou doktrínu pod taktovkou USA: "Silně podporuji rozšíření našich armádních sil o 65.000 pěšáků a 27.000 mariňáků". Chce tedy ještě více navýšit už tak předimenzovaný vojenský rozpočet, který pro letošek činil 711 miliard dolarů. Ve světle pokračující finanční krize to věru může být bravurní ekonomický tah. Obamova nezkušenost týkající se zahraniční politiky má být vyvážena zkušenostmi budoucího viceprezidenta Joe Bidena, jenž patřil k největším zastáncům útoku na Irák. Před dvěma lety přišel senátor Biden s návrhem, který počítal s rozdělením Iráku na tři snáze kontrolované celky, spravované loutkovými vládami, aby byl příliv irácké ropy do Států lépe zajištěn. Nový nájemce Bílého domu nechce úplně opustit Irák. Plánuje, že tam zanechá kolem 50.000 "reziduálních sil" a 14 vojenských základen. Hodlá přesunout 10.000 jednotek z Iráku do Afghánistánu, kde se odehrává "dobrá válka". "Opravdovým centrem teroristických aktivit je Afghánistán. S těmi se musíme agresivně vypořádat," hřímal v létě Obama. Britský ambasador v Afghánistánu tento měsíc naopak prohlásil, že přítomnost USA/NATO v této zemi je "součástí problému, nikoliv jeho řešení." Letos v červnu Obama uvedl, že "neexistuje větší hrozba Izraeli a stabilitě v regionu než Írán." V jednom z mnoha rozhovorů na otázku, jak by řešil íránskou otázku, suše konstatoval: "Všechny možnosti řešení jsou na stole (tedy včetně nukleárního úderu)." Co se týče izraelsko/palestinského konfliktu uvedl, že Jeruzalém zůstane nedělitelným městem Izraelců, čímž dokázal trumfnout Bushovu administrativu, která na papíře podporuje vznik palestinského státu s centrem ve Východním Jeruzalémě. Obama chce také posílit vojenskou přítomnost Spojených států v Latinské Americe, na kterou neměla Bushova administrativa dost času. Na závěr bych chtěl vyjádřit přání, aby nový americký prezident většinu svých předvolebních slibů nesplnil. |