Paprsky smrti?

Přítomný inženýr Milan Hlobil, který do roku 2005 učil na Univerzitě obrany v Brně, je sice odborník na radiolokaci, ale neměl možnost přijít do styku se zařízením, jaké by u nás Američané chtěli postavit. Přesto byl jeho referát velmi zajímavý. Upozornil, že závěry plynoucí z měření, provedených naší delegací na Kwajalejnu jsou takřka nepoužitelné, protože radar do ČR se teprve vyvíjí a pokud se podaří naplnit vize konstruktérů, bude podstatně výkonnější než přístroj na Kwajalejnu a mohl by být použitelný i jako elektromagnetická pulzní zbraň s krátkodobým výkonem až 150 MW. Pulz by prý mohl ochromit satelit, nebo elektroniku letadla. Zařízení však může ohrozit nejen nepřátelskou techniku, ale i civilní letouny, navíc pokud se paprsek odrazí od letadla či dojde k jeho nestandardnímu šíření v atmosféře, může popálit živé tvory na zemi. Vyjádření konstruktérů k těmto obavám je nezbytné a mělo by být získáno ještě před hlasováním o smlouvách v parlamentu.

Před nebezpečím radarových paprsků pro organizmy varoval i Petr Karlík, biolog, který dlouhodobě zkoumá ekosystémy v Brdech. V těsném sousedství plánované základny se nacházejí Padrťské rybníky, lokalita evropského významu, kde se vyskytují čápi černí a hnízdí tu mořští orli. Právě zde dostala čápice Kristýna vysílačku, s jejíž pomocí mohli lidé sledovat její pouť do teplých krajů v projektu Africká odyssea. Nebudou se kolem radaru z nebe snášet pečení orli? Další vážný problém je plánované odvedení splašků ze základny do říčky Bradavy, kde podle nového zjištění autorů referátu žije polovina české populace kriticky ohroženého raka kamenáče. Tento druh je v Evropské unii přísně chráněný. Jak to v Bruselu vysvětlí ministr životního prostředí Martin Bursík?

Převládala politika

Většina referátů se zabývala politickými tématy. Kate Hudsonová, vedoucí katedry Sociálních a politických studií na London South Bank University poukázala na to, že Spojené státy opustily myšlenku demilitarizovaného vesmíru a pokládají kosmický prostor za válčiště, jež hodlají preventivně ovládnout. Nejen, že vypověděly smlouvu ABM regulující prostředky protiraketové obrany, ale v OSN vytrvale hlasují proti přijetí smlouvy PAROS která by měla bránit závodům ve vesmírném zbrojení.

Lubomír Zaorálek (ČSSD), místopředseda Poslanecké sněmovny, prohlásil, že schválením výstavby radaru se přihlásíme k politice rušení odzbrojovacích dohod. Vypoví tedy ČSSD radarové smlouvy, pokud sestaví některou z příštích vlád? Pan místopředseda se 14 minut vyhýbal odpovědi. Nakonec řekl: ,,Každým dnem roste šance, že schválení smluv zabráníme. Pokud budou přesto schváleny, záleží na způsobu, jak se to stane. Když to projde díky nějakému přeběhlíkovi, zvážíme, zda byl proces schvalování legitimní. Pro vypovězení musíme mít důvod. Nerad bych teď předjímal. Je to možnost... Ale ty smlouvy se neschválí. Zvažujeme, že bychom hlasování napadli u Ústavního soudu." Probírali jste v parlamentu možnost jaderného útoku na radar v ČR? Máme dostatečné prostředky k ochraně civilního obyvatelstva a vojska před ničivými následky? ,,To neprojednáváme. Jsme proti dvoustranným dohodám s USA. Chceme zabránit diskusi o detailech, o kterých mluvíte, protože odmítáme samotný princip smluv," uzavřel Lubomír Zaorálek.

Ne základnám na kritiku raději nereaguje

Diskuzi se pokusil rozproudit Ondřej Slačálek (anarchista), doktorand katedry politologie FF UK a pracovník Centra globálních studií. Iniciativě Ne základnám vytkl přílišnou vůli k reprezentaci, snahu přivlastnit si nesouhlas veřejnosti s radarem, což: ,,může na většinu odpůrců projektu působit usurpačně. Je patrná tendence k privatizaci hnutí a přenos na boj jednotlivců..." Dojem z přednášky nechtěně umocňovaly fotografie z demonstrací hnutí Ne základnám, které organizátoři celé nedělní dopoledne promítali na velké plátno nad katedrou. V neustále se opakujícím souboru obrázků se často vyskytovaly záběry na transparent NE ZÁKLADNÁM, reportážní snímky byly občas proloženy zdařilými portréty Jana Májíčka. Ondřej Slačálek ale kritizoval hladovku pánů Tamáše a Bednáře. Takovou formu protestu bude málokdo následovat, navíc odvádí pozornost od radaru k osudu hladovkářů. Výčet výhrad byl dlouhý: Spoluprací s Paroubkem a dalšími (tj. s komunisty) hnutí oslabilo svoji autonomii a může být zneužito politiky; chybný je sklon k antiamerikanismu, protože jiné státy nemusejí představovat lepší alternativu k USA; nesouhlas veřejnosti s radarem neposílí strašení lidí, jehož příkladem jsou nesmyslná přirovnání roku 2008 k letům 1938 a 1968, nebo ,,démonizace nepřítele" vytvářením teorií o všemocných spiklencích, což dle Slačálka: ,,přetváří soudné lidi na skupinky blekotajících paranoiků." Představitelé iniciativy Ne základnám kritiku mlčky přešli.

Oprávněnost výtek doložili někteří přednášející a diskutující. Zazněly referáty brojící proti ,,zbrojařské lobby," kdosi z publika přidal ,,zločinné sionistické bandy" a aby utrpení nebyl konec, došlo i na mimozemšťany.

Někteří diskutéři oslovovali přednášející ,,soudruhu," což je například u Jaromíra Kohlíčka poslance Evropského parlamentu za KSČM pochopitelné. Skutečné obavy však vyvolal příspěvek, kde zaznělo, že Rusko je velmoc, která má právo si libovolně vytyčovat sféry vlivu a my se ruské přítomnosti nemusíme bát, protože z ní neplyne nic špatného.

Strohá čísla nakonec

Osvěžení přinesla poslední přednáška Markéty Škodové z Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Na rozdíl od ostatních přispěvatelů se nesnažila posluchače přesvědčit, ale informovat. V průzkumech CVVM vyslovilo nesouhlas se stavbou radaru v ČR 61 -- 70% dotázaných. Se základnou souhlasí obvykle kolem 25% respondentů a podíl souhlasných odpovědí nikdy nepřekročil 30%. Nejvíce příznivců radaru je mezi voliči ODS, ostatní spíše odmítají. Překvapivých je 40% voličů ODS, kteří si myslí, že by se o základně mělo hlasovat v referendu (15% referendum jednoznačně podpořilo, 25% odpovědělo ,,spíše ano"). U ostatních stran je tento podíl větší a celková podpora referenda ve společnosti dosahuje 68 -- 78%.

Závěr

O radaru stále mnoho nevíme. Iniciativě Ne základnám a zejména panu Májíčkovi by slušelo více pokory. Hnutí nehovoří za všechny odpůrce radaru, zastřešuje především levicové názory, z nichž některé jsou extrémní. Pokud se hnutí nezřekne spolupráce s komunisty, bude pro většinu potenciálních sympatizantů nepřijatelné. Iniciativa by se měla soustředit na jediný cíl: zabránit výstavbě protiraketového radaru v ČR a neplánovat, do čeho se pustí příště (již na tomto setkání se téma začalo rozmělňovat glosami k situaci v Iráku, Afghánistánu, Gruzii, nebo kritikou kapitalismu a naší politické scény). Hnutí má největší šanci na úspěch, pokud jasně oznámí, že jeho posláním je výše uvedený cíl a po jeho dosažení půjdou všichni domů.