Bursík upozornil své spolustraníky, že program musí být projednán za každou cenu. Kuchtová, která pochopila svou porážku, i se svými věrnými odchází do "konstruktivní" vnitrostranické opozice. Tečkou za odchodem byla likvidace 14 členů republikové rady. Včetně rebela Stropnického. Otázkou zůstává, jak se Bursíkem nastavená míra totálního vítězství ve straně projeví na podzim a v zimě při hlasování, které jsou pro Zelené kruciální: hlasování o radaru, dostavbě jaderné elektrárny Temelín a omezení jízdy kamiónů po českých silnicích.

Demonstrativní odchod Bursíkových odpůrců z jednání znamenal odvolání třetiny předsednictva. Rebela Stropnického odvolali také... Všechny nepohodlné odvolali. Rozpad Strany Zelených je za dveřmi stejně jako regionální a senátní volby. Kolik zelených stran unese česká politika? Voličů, kteří jsou ochotni k toleranci vnistrostranické mocenské ofenzívy, není mnoho. Hardcore strany byly v minulých volbách tři procenta. Teď to budou stěží dvě procenta. Dá se předpokládat, že řadě dosavadních, většinou liberálně levicových voličů opravdu zelení členové strany (nyní v "konstruktivní" opozici) soukromě a někteří i veřejně vysvětlí, že se stydí za současnou politiku Zelených. A doporučí jim takovéto zelené nevolit. Snad až příště... Kdo s čím zachází, s tím také schází. Bursík se zcela určitě nehodlá zdržovat vnistrostranickou demokracií a tak zabil bobra, aby zachránil strom. A realizované volební heslo "Silou, Katuško, silou", se Bursíkovi vrátí desetkrát. Až bude předseda strany padat z výšin vládního i stranického piedestalu, kopne ho při pádu nejspíše hodně lidí. V tom je historie neměnná. Stalo se to Zemanovi, Grossovi, Mertlíkovi, Grebeníčkovi i Svobodovi, stalo se to Mlynářovi, Kalvodovi i Ortmannovi. I Zelení si pamatují, kolik svých předsedů a lídrů v minulosti nakopli, když jim bylo nejhůře. Ti všichni totiž v závěru svých kariér pohrdali lidmi, kteří je bezelstně a nezištně vynesli do jejich funkcí. Lidí, kteří jim pomohli. I Zeman kašlal na ty, kteří mu pomáhali nahoru. Výsledkem byl kopanec - i za cenu ztráty prezidentského křesla pro úhlavního oponenta. A to se stane i politicko-mileneckým párům Bursík-Jacques, stejně jako se to stane Topolákovi s Dalíkem, či Paroubkovi a jeho putovním mazlíkům... Mezi členy Zelených a jiných stran není v podobných případech rozdíl. Samec alfa na své cestě vzhůru udělá řadu činů, které ho zařadí mezi predátory. A dravec neschopný obrany je kořistí, která nepřežije. Ani v přírodě, která je daleko čestnější a spravedlivější, než politika.

Liška prohlásil na adresu Kuchtové, že by se měla nad svou politikou zamyslet. Voliči Zelených se nad stranickou politikou v koalici zamýšlí už dlouho. Od sestavení Topolánkovy vlády a realizaci prvních kroků Modré šance. Silou, Katuško, silou... A nemazlit se s nimi. Stalo se. Zelení složili zkoušku z mocenské politiky. Ze spolku aktivistických romantiků se stala politická strana, která si s mladým poslancem ODS Moravou může podat ruce.