Pokud příští prezident a Kongres výdaje na protiraketovou obranu podpoří, pak to na konci roku 2013 bude znamenat, že za posledních 10 let bylo utraceno přes 110 miliard, nepočítaje v to výdaje v předchozích dvaceti, třiceti, nebo dokonce šedesáti letech.

Ano, šedesáti. Spojené státy se neúspěšně pokoušely vyvinout účinnou protiraketovou obranu po celých šedesát čtyři let, od doby, kdy německé balistické rakety V-2 útočily na Londýn. Avšak dodnes americký protiraketový hardware neprokázal účinnost proti nepřátelskému raketovému útoku za reálných operačních podmínek.

Zvlášť kontroverzní je požadavek Pentagonu na vybudování obrany proti íránskému raketovému útoku na území Evropy. s antiraketami v Polsku, pevnou raketovou instalací v České republice a druhým radarem schopným transportu někde v jihovýchodní Evropě.

Předpokládaným účelem plánovaného evropského systému je obrana Evropy před raketovým útokem z Íránu. Tato země je možná s to vyvinout takové rakety, avšak obava je bezpředmětná. Írán udělal několik hloupostí, ale nespáchá sebevraždu útokem na Evropu nebo Spojené státy. Balistické rakety mají zpáteční adresu a odplata by byla zničující.

Neexistuje věrohodná íránská hrozba Evropě, která by ospravedlňovala americkou protiraketovou obranu. Ani Severní Korea nemá rakety, které by mohly zasáhnout Evropu nebo USA, a tento stát navíc vyjednává o ukončení svého jaderného programu.

I kdyby existovala hodnověrná hrozba, Pentagon připoští, že by jí nedovedl čelit. Pentagon totiž tvrdí, že je schopen zvládnout přinejlepším jednu nebo dvě rakety, a to ještě za předpokladu, že by Írán nepoužil klamné cíle a elektronická protiopatření.

Americký systém protiraketové obrany postrádá schopnost poradit si klamnými cíli a protiopatřeními, schopnost prokázat účinnost za realistických operačních podmínek a schopnost odolat útoku zahrnujícímu větší množství raket. Plánovaný systém nefunguje proti protivníkovi ochotnému postavit více raket, aby překonat naši maškarní obranu, a ani v budoucnu tuto schopnost nezíská.

Takže pokud by Írán uvěřil, že americká protiraketová obrana bude účinná, a současně byl dost nezodpovědný na to, aby útočil na Evropu, postavil by jednoduše více raket, aby obranu překonal. Írán by prostě postavil víc raket, aby tuto obranu zničil. Provokovat Írán k budování většího množství raket by bylo destabilizující a neučinilo by to svět bezpečnějším.

Už jsme se o tohle v minulosti jednou pokusili. V roce 1975 Spojené státy v Severní Dakotě krátce rozmístily protiraketový systém Safeguard, jehož rakety Spartan a Sprint nesly jaderné hlavice. V roce 1976 americký Kongres tento program oficiálně ukončil, protože nebyl účinný a mohl být překonán sovětskými mezikontinentálními raketami. Podněcovat Sověty, aby postavili víc raket, však tehdy nebylo v našem zájmu -- a podněcovat Írán k témuž není v našem zájmu ani dnes.

Za prezidenta George W. Bushe jsme za protiraketovou obranu ročně utráceli okolo deseti miliard dolarů. Prezidentův požadavek na finanční rok 2009 představuje největší sumu žádanou kterýmkoliv prezidentem na tento program, a pro celé ministerstvo obrany činí 13,2 miliardy. To je sedmkrát více než ve finančním roce 1985, dva roky po Reaganově proslovu o "Hvězdných válkách", kdy rozpočet ještě činil "pouhých" 1,8 miliardy.

Pokud bude senátor McCain nebo senátor Obama zvoleni prezidentem, omezí prostředky vynakládané na protiraketovou obranu?

Pokud se jich na to zeptáte, bude pro ně snadné vyhnout se otázce. Každý z kandidátů může plácnout něco jako "Pokud budu zvolen prezidentem, budu vždy bránit Ameriku". Dokud je reportéři nedonutí hovořit o nákladech, chybějící věrohodné hrozbě, nedostatečné účinnosti a nebezpečí šíření zbraňových technologií, kandidáti nebudou muset ukázat, že chápou situaci.

Kandidáti by měli být rovněž znepokojeni skutečností, že plánovaný systém obnovuje studenou válku s Ruskem. Plánovaná protiraketová obrana v Evropě ohrožuje Rusko i Čínu. Rusko považuje tyto systémy za hrozbu proto, že pokud by byly účinné proti Íránu, mohly by být účinné i proti němu. Pokud je tato obrana umístěna tam, kde může být účinná proti Rusku, pak je to cosi, co Rusko nemůže přijmout.

Jak by se příští prezident vyrovnal s potřebou ruské spolupráce v oblasti energetiky, v jednáních s Íránem a při dalších obtížích na Středním Východě, a při boji s terorismem?

Pokud by byli zvoleni, budou senátor McCain nebo senátor Obama prosazovat protiraketovou obranu v Evropě i přes ruské námitky? Do jaké míry jsou kandidáti ochotni riskovat vojenský konflikt s Ruskem kvůli nefunkční protiraketové obraně? Prezident George W. Bush řekl, že Rusko už není naším nepřítelem, ale čím je nyní, po gruzínské válce? Upevní příští prezident obnovené nepřátelství s Ruskem kvůli ničemu? Kvůli systému, který nefunguje?

Pokud jde o potřeby americké armády v Iráku a Afgánistánu, stejně jako o obnovu ozbrojených sil v příštích letech, je správné tolik utrácet za protiraketovou obranu?

Omezí příští americký prezident ohromné finanční požadavky Pentagonu na protiraketovou obranu? Nebyl by přiměřenější skromnější program výzkumu a vývoje - vzhledem k nedostatku reálných hrozeb? Nedaly by se tyto prostředky vynaložit lépe?

Bývalý senátor Sam Nunn to řekl nejlépe: "Národní protiraketová obrana není pro Spojené státy technologií, ale teologií." Bude příští americký prezident o protiraketovou obranu usilovat s náboženským zápalem, nebo uváženě prozkoumá fakta a rozhodne, že už jsme toho utratili až až?

Z angličtiny přeložil Karel Dolejší

Nieman Watchdog: Ask McCain and Obama about missile defense ZDE