Znám tu situaci velmi dobře, staral jsem se několik let o svoji tetu, která zemřela v 93 letech, a teď se starám o sedmaosmdesátiletou matku a vím velice dobře, jaká duševní a posléze i tělesná muka může pociťovat stará paní, když neví, jestli ji někdo třeba doprovodí na záchod. Jestli si tedy na FAMU myslí,že natočit vlastní zločin je umění, mýlí se. Vždy to bude především zločin. Bude další fází této duševní okoralosti film o tom, jak režisér vraždí? Jaký je rozdíl mezi tímto filmem a sekvencemi na netu, kde školáci prezentují vlastnoručně natočené šikanování slabších spolužáků?

Ti školáci jsou možná někdy i vtipnější - samozřejmě přistoupíme-li na zvrácenou morálku. Postoj režsérky není postojem umělce, ten totiž spočívá ve vcítění, ale je to postoj člověka, který je opojen vlastní mocí, a protože režisérka nemá takovu moc, aby ovládala někoho silného, spokojí se s manifestací své vlastní malé moci nad tím nejslabším a nezranitelnějším člověkem, jímž je člověk starý a fyzicky slabý. Režisérka je tedy hlavně nesmírně zbabělá.

Jenom z této recenze bych řekl, že mohlo jít o trestný čin domácího násilí, ne-li vydírání. Dále by mohl objekt této brutální manipulace žalovat režisérku v civilním řízení na ochranu osobnosti o dost velké peníze, nehledě na omluvu a zničení filmu.

Autorky recenze bych se ještě rád zeptal na kontakt na starou paní - pokud bydlí v Praze, jsem ochoten jí se svoji rodinou alespoň občas nezištně pomoci.