8. 11. 2008
Jak se Mc Cain snažil vylhat z porážkyObčan České republiky zajisté užasl při poslechu McCainova loučení po vítězství Baracka Obamy. Zvláště, když si uvědomil, že protikandidát v českých prezidentských volbách nemá šanci promlouvat ke svým příznivcům, ale hledí tváří v tvář svým doslova fanatickým a arogantním poslancům, kteří mu prohru připravili. A tak se může na první pohled zdát, že americká politická kultura má přímou volbou prezidenta blíže k dokonalosti. |
Ano, scénář Mc Cainova (MC) projevu po zvolení Baracka Obamy (BO) byl logickým tahem republikánského kandidáta, který převzal stranickou štafetu končící příštími volbami. Je třeba s ní počítat, na ní pracovat, a tudíž, opakovaně, zdůrazňovat svoji kompetentnost k řízení země. Svým způsobem urvat z vítězství BO co největší část jeho prezidentského koláče. Všechny prostředky jsou použitelné, zejména kladení důrazu na všelidské hodnoty, jimiž poražený kandidát oplývá, jenže jaksi, věřte mu, nešťastnou náhodou, volby prohrál. A tak jemu nekriticky nakloněný dav, s pocitem vlastního uspokojení ze společně sdílených hodnot, zaslzí, když MC vyjádří BO soucit za zemřelou babičku. Tvrdit přítomným, že jsou „nejskvělejším národem na Zemi“, k tomu není co dodat. Zvláště, když jim slibuje odhodlání „znovuobnovit naši prosperitu, ochránit naši bezpečnost v nebezpečném světě“. Nejlépe potřebou pokračovat v politice světového četníka, který už dávno deklasoval roli OSN, což dokonale dokázal realizovat republikánský občan č. 1. Který ani doma nedokázal uskutečnit – teď s nimi přichází za trh jako s kasovním trhákem MC – představu, že „Amerika nabízí příležitost všem, kdo mají píli a vůli je využít“. V souvislosti s BO se pozastavil nad těžkou situací černošského obyvatelstva v dobách vlády prezidenta Theodora Roosevelta, kdy všude vládl „krutý a arogantní fanatismus“. Nám se jaksi na jazyk vkrádá otázka, kde byl, když v New Yorku lili do kanálů francouzské beaujolais? Nebo snad právě pro zviditelnění svých „všelidských“ hodnot si vybral do funkce víceprezidenta senátorku z Aljašky, která nějakou shodou náhod nevzala na vědomí existenci kontinentu zvaného Afrika? A za oblečení utratila ze stranické pokladny horentní částku tří milionů dolarů? Jenže to bychom se dostali i k otázkám víry MC v konzervativní hodnoty jeho strany tak spjaté s všudypřítomným katolictvím. Snad jen bych, na závěr, uvedl, že i já přeji Obamově babičce, ať v míru „zůstává v blízkosti svého stvořitele“. Nicméně i poslední lež musím po Mc Cainovi zopakovat. To když pronesl: „Selhal jsem já, ne vy!“ Neměl zapotřebí odnášet si do politického hrobu pozůstatky George W.Bushe. |