Nový ropovod, který bude fakticky prodloužením potrubí na Sibiři, bude podle ministra energetiky Sergeje Šmatka hotov nejdříve příští rok. Podle dohody má Rusko dodávat Číňanům v příštích dvaceti letech 15 miliónů tun surové ropy ročně. Na oplátku by Čína měla podle ruského listu Kommersant poskytnout úvěr v hodnotě 20--25 miliard dolarů.

Rusko, odkud zahraniční kapitál v poslední době prchá, potřebuje peníze na investice. Jeho energetický sektor, zdroj nového ruského bohatství, je totiž silně podinvestován -- tak, že v Evropě, zatím největším odběrateli ruské ropy i plynu, sílí pochyby, zda bude Moskva s to plnit své závazky dodávek plynu a ropy. Na včerejším rusko-čínském ekonomickém fóru v Moskvě se obě strany dohodly i na spolupráci v řadě dalších odvětví včetně bankovního sektoru, dopravy, letectví a jaderné energetiky. Rusko má postavit dva nové reaktory v největší čínské jaderné elektrárně.

Návštěva měla i symbolický rozměr. Odehrála se pouhý týden poté, co obě strany oficiálně ukončily letitý spor kvůli hranicím. Rusko je proti vyslání pozorovatelů Unie do Abcházie a Jižní Osetie, které vyhlásily nezávislost na Gruzii. Podle šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova zajistí bezpečnost obou oblastí přítomné ruské vojenské jednotky. Unijní pozorovatelé mají podle něj působit v jen nárazníkových zónách v Gruzii. "Je nutné respektovat mírový plán prezidentů Medveděva a Sarkozyho, podle kterého byli pozorovatelé EU vysláni do zón přiléhajících k Jižní Osetii a Abcházii, což se stalo," uvedl Lavrov po jednání s vysokým představitelem EU Javierem Solanou a šéfy francouzské a české diplomacie Bernardem Kouchnerem a Karlem Schwarzenbergem.

Zatímco Kouchner předtím v novinách ocenil Moskvu za stažení vojsk z Gruzie, Schwarzenberg tvrdil, že k tomu nedošlo. "To (stažení) se právě tak úplně nestalo. Naopak, Rusko buduje své vojenské základny v Abcházii a Jižní Osetii," řekl.

Většina světa totiž neuznává nezávislost Abcházie a Jižní Osetie a považuje je za součást Gruzie. Rusko je ale vnímá jako samostatné státy. Lavrov včera dokonce vyzval Unii k přímým jednání s abcházskými a jihoosetskými činiteli, například o humanitární pomoci.

Požadoval také, aby rozsáhlá pomoc, kterou Západ slíbil Gruzii, nebyla použita ke znovuvyzbrojení této země. Odmítl obavy Kouchnera z vypuknutí války o Krym.