Nárůst transferu peněz od emigrantů je důkazem sílícího nárůstu ekonomické migrace; zvyšuje se rychleji než růst světové populace -- v poměru 4 : 1. Tento trend tlačí americký senát k imigračním reformám a jednou z nich by mělo být udělování pracovních víz až pro 400 000 ilegálních imigrantů ročně.

Odhaduje se, že 25 až 27 milionů Latinoameričanů pracuje v zahraničí, z  toho 22 milionů v USA, Evropě a Japonsku. Například v Madridu představují více než 20 % pracovní síly hlavního města Španělska a v USA spolu s emigranty z Karibiku až 12 % pracovní síly.

Zkvalitnění monitoringu toku peněz ze zahraničí do mateřských zemí mohlo vést k nárůstu financí zasílaných migranty domů v roce 2005. Mnozí z nich však využívají neoficiální kanály, takže udávaná oficiální částka 53,6 miliardy dolarů mohla dosáhnout až 59 miliard dolarů.

Občané Latinské Ameriky tak výrazně posílili ekonomiku mateřských zemí dolary zaslanými z USA svým příbuzným (v milionech USD).

Z transferu peněz od zahraničních pracovníků profitují i banky. Španělská banka BBVA, která převádí až 40 % peněz zasílaných do Mexika, podepsala dohodu s privátní bankou v Indii o převodu 23 miliard USD v roce 2005. Jen v USA a Kanadě pracuje 9 milionů Indů. V roce 2005 obdržely Filipíny 10,6 miliardy dolarů zaslaných členy rodin ze zahraničí. Staly se tak třetím největším recipientem na světě. BBVA má zastoupení v Indii, Mexiku, na Filipínách a v Číně, čtyřech zemích s největším přísunem peněz od krajanů ze zahraničí.

"Američané demonstrují za práva přistěhovalců," píše server Svět portálu ihned.cz dne 11. 4. 2006. Zapomněli ale specifikovat, kdo jsou ti Američané: z 90% emigranti z Latinské Ameriky, jichž pracuje v USA ilegálně téměř 11 milionů. I to je jeden z mnoha světových paradoxů! Doma je o práci nouze, našli ji až v USA. Proč nejdou doma do ulic a nevolají: "Chceme práci, slušný život a dobré vzdělání pro naše děti!" Proč za zlepšení své životní úrovně činí zodpovědné Spojené státy? Mnozí z nich je nemají v lásce, všichni ale milují dolary těch zlých gringos. Z mnoha koutů světa slýcháme výtky, že USA se považuje za spasitele světa, a na druhé straně odevšad ze světa přicházejí rady a doporučení, že je povinností USA imigrantům, a zvláště z Latinské Ameriky pomoci. Schází argument proč. Tvrzení, že Spojené státy budovali emigranti, je pravda, jenže historická. Dnes je to země plně suverénní a má právo posoudit, koho do své země přijme a koho ne.

Nečetl jsem v našich médiích stížnosti na imigrační politiku Dubaje (SAE), kde neudělí státní občanství cizincům žijícím tam celá léta, i po několik generací. Ani koupit nemovitost si tu nemohou, jenom pronajmout. Teprve po příletu do Dubaje zjistíte na letišti, zda vám bylo vízum uděleno, nebo ne.! A protestujeme?

Migrující rodiny či jejich jednotliví členové mění světovou mapu zdrojů pracovní síly.

Změny v mezinárodním obchodu, toku investic a v komunikaci nutí světový politický a ekonomický systém přijmout nová pravidla a mechanismy, odpovídající současné realitě. Platí to i pro legislativu regulující současné problémy migrujících pracovníků, kteří jsou integrální součástí světového trhu práce. Přijímající země má zákonné právo rozhodnout, kdo smí na její území vstoupit, nebo se tam dokonce trvale usadit.