Rovnou se na to přímo zeptám -- hrozí v nejbližší budoucnosti válka mezi Ruskem a USA?

Ivašov: Je třeba rovnou říci, že “studená válka“ mezi USA a Ruskem nikdy neskončila. Soupeření dvou světových center -- námořního a kontinentálního -- je založeno v anglosaské geopolitice. A proto soupeření ozbrojených sil těchto zemí je trvalé nehledě na změnu ideologií.

Nemůžeme tedy žít v míru?

Ivašov: Západ je se svými nadnárodními finančními strukturami je zaměřen na vytvoření kontroly nad celou planetou, na vytvoření jednopolárního světa. Všichni klasici geopolitiky říkají, že Rusko, které je „hardlandem“ centrem kontinentálního světa, vždy bude překážet vytvoření takové světové nadvlády... A dojde-li k tomu, že vše nakonec skončí velkými ozbrojenými střetnutími nebo se vše zakončí „studenou válkou“ (což nevylučuje lokální konflikty) to v mnoha směrech závisí na Rusku, na stavu našeho geopolitického potenciálu a na naší schopnosti způsobit dostatečně velkou škodu USA nebo jejich spojencům v případě vojenské agrese vůči naší zemi.

Jsme schopni provést takový úder?

Ivašov: Po celou dobu reforem probíhal proces jakoby vzájemného odzbrojení, zejména ve sféře jaderných zbraní. Ale o žádné vzájemnosti se zde nedá hovořit.... Rusko na počátku devadesátých let velmi blahosklonně přijalo návrh Západu na snížení úrovně strategických zbraní. Tento proces byl nutný. Ale Rusko již od prvé dohody o snížení útočných zbraní (START 1) v podstatě dělalo ústupky Západu. Američané si mohli zachovat a zvyšovat svoji základní součást jaderné triády -- námořní síly. My jsme likvidovali své síly -- vysoce chráněné rakety v jaderných silech zejména těžké rakety a získali jsme právo rozvíjet námořní síly. Američané kalkulovali s tím, že naši ekonomiku čekají zlé časy a že my nebudeme moci v plné míře rozvíjet naše námořní síly.

Za druhé v čem jsme jim ustoupili -- likvidovali jsme jako kategorii rakety taktické a operační. Zlikvidovali jsme unikátní komplexy SS-20 Pionýr. Američané zlikvidovali mnohem slabší komplexy\ Pershing -- 2A, přitom v mnohém menším počtu.

...a co dohoda START 2?

Ivašov: Také zde byla řada omylů. Když se vytvářela, museli jsem kompenzovat škodu, která vznikla dohodou START1. Ale nakonec jsme zase šli na řadu ústupků. Nakonec jsme ratifikovali START 2 a téměř na polovinu jsme snížili náš potenciál a potom Američané odmítli dohodu ratifikovat. Nakonec vystoupili z dohody o protiraketové obraně a začali zvyšovat svůj potenciál protiraketové obrany, čímž ještě více devalvovali náš raketojaderný potenciál.

Máme tomu snad rozumět tak, že zítra bude válka?

Ivašov: V současnosti je válka mezi Ruskem a USA, dokonce s použitím zbraní hromadného ničení, prakticky nemožná. Dosud máme možnost odvetného úderu, který by v podstatě Ameriku zničil. Proto Američané velmi pozorně usilují o rozvoj, přesněji, degradaci naší jaderné triády. Na druhé straně -- vyvíjejí globální systém protiraketové obrany a realizují koncepci „rychlého globálního úderu“.

Pro realizaci tohoto programu Kongres nedávno vyčlenil 277 mld dolarů. Konkrétně to znamená, že se vytváří souvislé radiolokační sledování celého území Ruska a jeho vzdušného prostoru. Jde o pozemní radary (který má být postaven v České republice) a námořní radary (např. na Aleutských ostrovech) a jde také o kosmické radary a radary umístěné na letadlech.

Vytváří se vícevrstvý systém působení na naše jaderné síly a strategické letectvo. Američané si vytyčili za cíl mít do roku 2015 k dispozici 100 tisíc křídlatých raket. Od roku 2009 bude do výzbroje zavedena unikátní útočná raketa, kterou je prakticky nemožné sestřelit. Dokonce i při obvyklém vybavení má být schopna k úderům na základní prvky naší jaderné triády. To je první vrstva obrany.

Druhá vrstva -- kosmická a vzdušná. Na Boeingy 747 budou umístěny chemické lasery, které budou schopny efektivně zasahovat mezikontinentální balistické rakety. Tyto letadly budou střežit prostory, kde hlídkují naše strategické ponorky. Dále sem patří i tři kosmické prvky PRO. Na oběžnou dráhu bude uvedeno 16 kosmických základen s chemickými lasery na palubě (což je mimochodem náš systém, který jsme na počátku devadesátých let doslova darovali Američanům) -- které budou schopny ničit naše rakety za letu. Kromě toho je zde ještě mnohonásobný kosmický útočný systém, na který také Kongres vyčlenil peníze. V určenou dobu tento systém bude vynesen na oběžnou dráhu a bude schopen ničit zadané cíle, což mohou být družice a po tomto úkolu je schopen se vrátit na Zemi a znovu být vyzbrojen. A nakonec to jsou i družice útočné zasahující jen svojí kinetickou energií.

Konečně jde o třetí vrstvu -- antirakety pozemní a námořní, které se mohou umisťovat jak na území USA, tak i na blízkém území. Ty rakety, které proletí předchozími stupni obrany, budou zničeny systémem teritoriální obrany USA.

Jsou nebezpečné antirakety, které USA chtějí rozmístit v Polsku?

Ivašov: Jistě. I když Američané neuvádějí jejich technicko taktické parametry, experti předpokládají, že tyto nejnovější rakety budou schopny doletět až 5000 km a do výšky až 1500 km. Hlavice těchto raket budou mít kazety, kde bude kolem 40 náloží a budou používány proti raketám ve startovní fázi letu a také na střední dráze letu.

A co se stane, když budou mít proti naší zemi takový nástroj?

Ivašov: Když budou Američané přesvědčeni, že mohou „pokrýt“ náš raketojaderný potenciál, pak jejich politika a vojenská strategii vůči nám se kardinálně změní. Budou nám moci předkládat nejrůznější ultimáta, požadovat další odzbrojení. Prostě takový model se již nyní projevuje v americké vojensko politické strategii.

Tento program Američané mohou uskutečnit nejdříve v letech 2015 -2017. Ale do té doby nedají pokoj. Jejich vojenské akce budou mít charakter lokálních konfliktů. Mohou použít některé vlády, které jsou pod americkou kontrolou. Proč by například nemohli vyprovokovat konflikt třeba s Norskem. Jsou zde problémy se Špicberky a také s rybolovnými pásmy. Nebo to mohou být problémy s Pobaltím a také vztahy s Polskem jsou napjaté. Nakonec na Ukrajině trvají problémy se základnou Černomořské flotily. Prostě budou nás trvale držet v napětí.

Nakonec i konflikt s Gruzií byl něco podobného. Byla to prověrka toho, zda ruské vedení má dostatečnou politickou vůli. Byla to také prověrka bojeschopnosti našich ozbrojených sil, které mají celou řadu nedostatků. Hlavní však bylo diskreditovat Rusko a představit ho jako agresora a zastavit nárůst mezinárodní prestiže naší země.

Jaké jiné síly mohu ještě použít proti nám?

Ivašov: Ty další nejsou tak zjevné. Na základě iniciativy Američanů se vytvářejí soukromé ozbrojené síly. Na světě je již více než 200 firem takového charakteru. Aktivně to dělá Izrael, USA i Velká Británie. Např. v Iráku již Pentagon uzavřel dohody s 68 takovými organizacemi. Proto tam snižují svůj kontingent, ale přitom narůstá počet těchto žoldnéřů, kteří se zabývají ochranou, ale i specifickými úkoly. Nakonec i v Abu Ghrajb jen 30 % personálu byli američtí vojáci. Ostatní jsou zaměstnanci vojenských firem, kteří se specializují na výslechy.

Stejní žoldnéři byli i v Gruzii. Dnes je všude na internetu plno inzerátů podobného charakteru, kdy se nabízejí tyto služby. Je velké nebezpečí, že tyto firmy se mohou vymknout kontrole. Za určitou cenu se mohou „zabývat“ situací v určité zemi. Nakonec my máme podobné poznatky ze severního Kavkazu.

Co proti tomu můžeme dělat?

Ivašov: Musíme vytvořit reálné hrozby. Proto musíme rozvíjet naši armádu a především síly speciálního určení tak, abychom vždycky mohli zasáhnout území USA. Musíme rozvíjet naše námořnictvo, zvyšovat počet našich družic na oběžné dráze. Potřebujeme vojenské základy v zahraničí, a třeba i na Kubě. Musíme se vážně zabývat strategickým letectvem. Potřebujeme mobilní síly strategického určení, což jsou také výsadkové jednotky, ale k tomu nemáme dostatečné dopravní letectvo. Proto stejně tak potřebujeme mít námořní síly a letectvo, které jsou schopny proniknout proti raketou obranou. Rozvíjet musíme skoro všechno, ale v prvé řadě síly, které jsou schopny zasahovat území případného protivníka. K tomu potřebujeme i oddíly speciálního určení, které mohou nepozorovaně působit na území pravděpodobného protivníka.

Nemůžeme se jenom bránit. Srbové se také chrabře bránili, stejně jako Iráčané byli schopni sestřelovat vrtulníky. Ale oni nemohli zasadit úder na území protivníka. Proto Rusko musí mít schopnost preventivními údery odvrátit možnost zahájení války proti Rusku. Prostě to je málo jenom se bránit.

Kdybych měl říci, co je taková schopnost obrany, pak jde o to zasadit protivníkovi nepřijatelně vysoké škody. Musíme proto pochopit, kdo vládne Americe. To nejsou prezidenti, ale velké kapitálové skupiny. Pro ně ztráta několika tisíc lidí nic neznamená. Proto jako minimum je nutno počítat s možností zasadit alespoň 40 úderů na největší centra. I když bych byl nejraději, kdyby k ničemu takovému nikdy nedošlo.

Андрей Коц: Всемирный эндшпиль
Что случится, если Запад пойдет войной на Восток? ZDE

Ивашов Леонид Григорьевич - Биография ZDE