Letní filmová škola je pod novým vedením Asociace českých filmových klubů. Za minulý rok se zbavila jejího dlouholetého ředitele Jiřího Králíka, který byl obviněn z finančních nesrovnalostí, a zorganizovala letošní festival zcela pod novým vedením. Uměleckým ředitelem LFŠ je Pavel Bednařík, výkonná ředitelka je Martina Gogolová.

Každá kontroverze instituci či kulturní akci oslabí. Totéž se, jak se zdá, loni a letos stalo i s Letní filmovou školou. Funguje letos v omezené verzi. Sedím v restauraci Orlovna v Uherském Hradišti, kde se v minulých letech celý den konala v rámci LFŠ filmová představení. Letos tu není nic. Omezena byla i kyvadlová autobusová doprava, kterou festival dříve organizoval zdarma. Po nočním představení odvezl autobus LFŠ účastníky do Kunovic i opačným směrem, do Starého Města. Letos autobus do Kunovic neexistuje, ať se účastníci do svého ubytování dopraví jakkoliv. LFŠ chybí charisma.

Chtěl bych napsat krátkou reakci na článek Jana Čulíka o tom, jak Jiří Králík chybí letošní Filmovce. Já nikdy na filmy moc nebyl (i když teď si už několikrát dokola pouštím na svém laptopu film Chimes at Midnight, v němž Orson Welles hraje skvěle Falstaffa) a když jsem se s kamarádem v roce 2005 ocitl na Letní filmové škole v Uherském Hradišti, byli jsme celkem zmateni. Např. jsme pochopili, že filmy jsou překládány v sluchátkách až poté, co jsme bez nich shlédli v originálu film na motivy Joyceova Odyssea, který by asi byl stěží srozumitelný i pro dobré znalce angličtiny. Atmosféra celé školy byla však úžasná a také já bych řekl, že to pramenilo z osobnosti Jiřího Králíka.

Podle listu Rzeczpospolita Američané soudí, že Polsko nepotřebuje drahou techniku na obranu, protože i tak nebude schopné čelit případnému útoku například ze strany Ruska. Američané údajně přesvědčují Poláky, aby místo miliard zlotých na techniku [PAC-3] připravili všechno pro to, aby v případě ohrožení mohly co nejrychleji do země vstoupit armády NATO či USA. "Máme se soustředit na zlepšení logistiky. A pokud již hledat peníze na novou výzbroj, tak ve vlastním rozpočtu," řekl deníku nejmenovaný polský diplomat.

Právo 25. 7. 2008 : Rusko zvažuje kvůli štítu zavést superhlavice ZDE

Více než 5000 aktivistů a Jan Kavan poslali Baracku Obamovi dopis ohledně americké po litiky vůči Íránu. Vyšel v New York Review of Books, vol. 55, No. 13, vydání datované 14. srpna 2008. . Zde je český překlad:

JU│ Izvestija, které se v tomto týdnu věnují velmi intenzívně komentářům o možnostech ruské reakce na rozmístění prvků americké PRO v Evropě, přinášejí další informaci o možné ruské reakci. Poté, co přinesly nespornou spekulaci o možnostech otevřít na Kubě základnu, kterou by využívaly ruské strategické bombardéry a kterou většina ruských expertů označila za novinářskou kachnu a odmítla jako málo efektivní (podle všeho to však byl takový pokusný balonek s cílem ověřit si reakce veřejnosti), tentokrát přicházejí s podrobnějším výkladem možností ruské obrany proti americkému systému PRO.

Karla Steigerwalda straší Rusko zřejmě i ve snu. Při své pověstné ironii vůči odpůrcům radaru zjevil, že „evropští lidé milují Rusko, protože se vznáší, letí na křídlech. Evropa ne“. Má pravdu. Starý kontinent si totiž vyzkoušel jako Ikarus let vzhůru, jenže v žáru osvětimských pecí. Zmořený sebestřednou pozorností vnutil zeměkouli dvě světové války. Vynalezl gilotinu, aby šla práce rychleji od ruky. Hvězdné sny revolucionářů civilizoval na popravištích. Hlupáci byli ti, kteří mohli a z Evropy nezmizeli.

Ve válce, stejně jako v životě, spočívá tajemství úspěchu ve schopnosti zachovat si široký vějíř možností dalšího postupu. Právě toto tajemství bylo základem přístupu polního maršála Helmutha von Moltkeho staršího k operačnímu umění, v protikladu ke škole polního maršála Alfreda von Schlieffen s jeho krátkozrakou orientací na jedinou variantu. Seznam velitelů a národů, jejichž jediné řešení selhalo, je opravdu dlouhý. (Von Moltke byl autorem operačního plánu, s nímž Prusko v roce 1870 porazilo Francii a vynutilo si sjednocení Německa. Von Schlieffen naproti tomu navrhl operační plán, který po neúspěchu na Marně připravil Německo o vyhlídky na vítězství v I. světové válce - KD.)

Ať už post amerického prezidenta a hlavního velitele v lednu 2009 převezme kdokoliv, bude čelit rapidně se zužujícímu vějíři možných voleb. Po pádu komunismu a Sovětského svazu v 90. letech se prostor volby pro USA rozšířil takřka do nekonečna. Mezitím však řada chybných rozhodnutí omezila další možnosti na pouhý zlomek - a žádné z těch, které ještě zbyly, není zvlášť atraktivní.

EA│ Európsky projekt plynovodu Nabucco sa možno čoskoro zlúči z Južnou vetvou konštruovanou Gazpromom, myslí si Neil Barnett z amerického think-tanku CEPA. Výsledkom bude posilnenie ruského vplyvu.

Rozhodnutie rakúskeho OMV pripojiť sa projektu stavby plynovodu Južná vetva, ktorý vedie ruský plynárenský gigant Gazprom, môže byť náznakom plánovaného zlúčenia s plynovodom Nabucco, tvrdí analytik CEPA Neil Barnett. OMV vedie konzorcium plánujúce stavbu plynovodu Nabucco. Ten má prinášať 31 miliárd metrov kubických plynu ročne z regiónu Kaspického mora, cez Turecko , strednú Európu až do Rakúska, kde sa napojí na existujúce trasy. Keďže Nabucco obchádza územie Ruska, EÚ ho považuje za strategicky dôležitú súčasť zvyšovania bezpečnosti energetických dodávok.

Předpokládám, že většina čtenářů Britských listů se nikdy nesetkala s exekučním příkazem. Zde si můžete jeden přečíst. Nebuďte zděšeni, neboť exekuční příkazy jsou směřovány na chudé a bezbranné, vás se tedy netýkají.

Pro obyčejného běžného člověka jsou ovšem vstupenkou do bezdomovectví. Ano, i takto státní moc "vyrábí" bezdomovce! Každá společnost (i v minulosti) si přímo pečlivě a s láskou pěstuje vrstvu lidiček úplně na dně, a to proto, aby mohla svým poddaným vzkázat: Buďte hodní, poslouchejte a nezlobte, můžete dopadnout jako tamti.

Jsem si naprosto jistý, že policie v Ústí nad Labem, kde se soustřeďovala trestní oznámení, výsledek šetření všem účastníkům nezaslala (možná šetřila na poštovném). Proto by bylo vhodné, aby alespoň Britské listy rezultát policejního šetření otiskly.

Telekom, který měl z této "akce" získ 40 %, se podnes jasně ke spoluúčasti nevyjádřil! Telekom si holt může dovolit špičkové právníky.

Ale nač je potom právo, když není o spravedlnosti? Proč tedy neříci otevřeně, že právo je to, co prospívá silnějšímu (Trasymachos). Přesný citát: Tvrdím, že spravedlivé není nic jiného než prospěch silnějšího. [Zl. B 6a z Platóna]

K tomu: Štěpán Kotrba "Mezi právem a spravedlností je stále větší propast"

Tragédii Jana Kadubce zavinil primárně stát, protože neochránil spotřebitele před podvodným jednáním, u kterého policie není schopna zjistit konkrétního pachatele, i když je schopna prokázat, že došlo k nezákonnému obohacení právního subjektu. A i když došlo k zjevnému podvodu, neustanovení pachatele znamená, že následky nedokázaného trestného činu nese poškozený. Fatálně selhala v případě Jana Kadubce i státní administrativa, neboť poškozenému doručovala chybou státního orgánu písemnost čtyři roky. Policie v Ústí nad Labem, kde se soustřeďovala trestní oznámení, výsledek šetření všem účastníkům trestního řízení nezaslala. To je fatální pochybení, za které stát musí nést následky v podobě plné náhrady škod všem, kteří trestní oznámení podali. Těch ale byla pouze stovka, zatímco poškozených byly dvě tisícovky. Zhovadilý kartel telekomunikačních operátorů okrádal technicky nevzdělané zákazníky několik let, a stát tomu několik let mlčky přihlížel.

Chtěla bych poděkovat panu Otakaru Motejlovi za veřejnou odpověď panu Janu Kadubcovi. Nechci se věnovat konkrétně případu pana Kadubce, ale dělení jednotlivých případů na trestní a občanskoprávní. Podotýkám, že nejsem právník, ale naopak občanka, která právní problematice nerozumí. Proto také já nerozumím tomu, proč se některé činy prokazatelně trestního charakteru převádějí do občanskoprávního sporu.

Ruská agentura RIA Novosti přinesla vyjádření bývalého náčelníka generálního štábu strategických raketových sil generálplukovníka Viktora Jesina k plánované americké protiraketové základně v Evropě. Jesin, zastávající pozici viceprezidenta Akademie bezpečnostních studií, obrany a právního řádu (Академия проблем безопасности, обороны и правопорядка) řekl zpravodaji Novostí, že plán na vývoj orbitálních raket schopných zasáhnout území USA po trajektorii vedoucí přes Jižní pól a vyhýbající se tak protiraketovým systémům existoval již v dobách SSSR. Byl však opuštěn kvůli smlouvě o strategických zbraních START I.

Ruský tisk dokázal v minulých dnech předvést, jak může v dnešním globálním světě vypadat asymetrická hrozba bez toho, aniž by byla vyvíjena jakákoliv nová technologie. Systematické podvržení věrohodných informací strategického charakteru a rozehrání "výrokové eskalace" hypotetické konfliktní situace patří do vybavení první části studené války v 50. letech minulého století, kdy jak americká, tak i ruská strana neměly dostatek věrohodných informací o potenciálu, technologiích i konkrétních rozhodnutích velení "druhé strany". Obě dvě strany měly strach. A tak se vývoj "odezíral" z úvodníků tisku a každou zmínku v technickém magazínu pro dospívající chlapce Popular Mechanic vyhodnocoval na druhé straně železné opony štáb vojenských expertů a inženýrů vývojových středisek. Nemálo "aktivních opatření" té doby mělo charakter cíleného matení protivníka a vyčerpávání jeho analytických, vědeckých a vývojových kapacit. Vznikaly prototypy fantaskních strojů (VTOL, autogyry, rozličné kombinace letadel a vrtulníků, pilotované rakety, částicové zbraně), z nichž jen mizivé procento našlo konkrétní uplatnění.

Stejnou cestou šel kdysi i Saddám Hussajn a nyní íránský prezident v úsilí o získání pozice regionální mocnosti pro své země. Nebezpečná hra... . A stejnou cestou se vydává i ruská generalita, rozvíjející celou paletu taktických kroků, ukazujících alternativní scénář vývoje "polsko-české krize" ještě dříve, než se začne s konkrétními objednávkami nových strategických zbraní a jejich rozmisťování, ať už to bude v Kaliningradu či jinde.

Jsou to čtvrtě, které se skládají většinou ze špatných paneláků bez řádné infrastruktury a žijí v nich bez naděje lidé, na než se vládní establishment v podstatě vykašlal. V důsledku třídní loyality hlasovali v těchto dělničtích čtvrtích voliči vždycky automaticky pro Labouristickou stranu, a tak, jak konstatovala nedávno pronikavá analýza v deníku Times, Labouristická strana usnula na vavřínech s tím, že pro tyto ubožáky nemusí dělat nic. Teprve poslední dobou začaly vznikat systematičtější sociální projekty, na nichž se účastnila právě vládnoucí Skotská nacionální strana.

SNP před nedávnem vyhrála všeobecné volby ve Skotsku většinou jediného parlamentního křesla a začala zavádět mírně levicovější politiku, než jakou praktikují labouristé. Snížila poplatky za lékařské recepty a plánuje je úplně zrušit. Zrušila mýtné na velkých dálničních mostech. Připravuje rozsáhlé plány na výrobu elektrické energie prostřednictvím obnovitelných zdrojů. Ve Skotsku jsou od převzení moci skotští nacionalisté nesmírně populární. Jejich vítězství v Glasgow East v jednom z dosud nejloajálnějších labouristických volebních okrsků je známkou neuvěřitelné nepopularity Gordona Browna, unavenosti labouristické politiky a dynamičnosti nově vítězící strany.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Svých myšlenek se nebojící Petr Wagner dne 18.7.2008 zase jednu předložil – v článku "Proč máme armádu". A kupodivu od ní utíkáme. Wagner teprve před několika dny zjistil, že "naše armáda prochází reorganizací a cílem je aby byl jeden každý nebo jak on řekl stoprocentně schopen nasazení v zahraničních bojových misích. Takže ne obrana státu českého, ale stoprocentní schopnost nasazení v zahraničních bojových misích. To jsem nevěděl a možná mi něco uniklo a možná nám to nikdo neřekl." Jenom Bohumil Kartous čtenářům trochu popletl hlavu a shrnul v článku "K čemu je armáda? Ke směňování a agregaci moci", že politika prostřednictvím vojenské síly obchoduje. Způsobem, jakým to podává, má pravdu. Stačilo by také napsat, a v tom je podstata, že prostřednictvím použití naší armády - sloužíme. Ne „lidu“,ne sobě, ale ideologii a zájmům mocných.

V sobotu 19. července 2008 ráno vysílala Česká televize jako obvykle na ČT24 reprízu pořadu Politické spektrum, premiérově vysílaného uprostřed noci. Tentokrát na téma „měli jsme uznat Kosovo?“ Záznamy z diskuze na dané téma jsou zpravidla doplněny krátkými předtáčenými komentáři představitelů mimoparlamentních politických stran, jiných na-slovo-vzatých-odborníků a podobně, píše bývalý poslanec Federálního shromáždění před zánikem ČSFR, dnes představitel neparlamentní Strany demokratického socialismu.

Omlouvám se za takto banální název své přednášky. Ale mám prostě pocit, že debata o budoucnosti energetiky se nám, zejména v Evropě, poněkud vymyká z rukou. Že se často vytrácí její racionální jádro a pohybuje se v iluzích. V nebezpečných iluzích, dodávám. V kontextu hrozeb jako je mezinárodní terorismus, proliferace zbraní hromadného ničení, nebo Zemi ohrožující fundamentalismus dokonce v sebevražedných iluzích. Páchání dobra má zajisté své existencionální meze.

Myslím, že se musíme vrátit na zem. S malým z. Musíme mít odvahu říci, že jedna a jedna jsou dvě. Že pořád platí ekonomické a fyzikální zákony. Musíme dát našim občanům záruku, že i nadále budou zabezpečeny jejich základní životní potřeby -- voda, jídlo, teplo, světlo, pocit bezpečí. Musíme dát našim občanům záruku, že i v budoucnu stále budeme znát kladnou odpověď na onu banální úvodní otázku. Ve chvíli, kdy se po otočení vypínačem nestane nic, lidé okamžitě pochopí, že mají jiný, daleko zásadnější a naléhavější problém, než je nové a zpupné náboženství boje s klimatickými změnami.

• podporovat opatření, která povedou k prohloubení konkurence na energetických trzích.
• přehodnotit svůj dosavadní postoj k unbundlingu (oddělení výroby a distribuce u energetických firem).
• umožnit nastartovat příslušné schvalovacích procesy (EIA), pokud ČEZ, jako hlavní domácí podnikatelský subjekt v sektoru energetiky, zamýšlí zahájit výstavbu dalšího jaderného zdroje. Jaderná energetika představuje jednu z ekonomicky i technologicky přijatelných variant výroby elektrické energie.
• neomezovat podnikatelská rozhodnutí v oblasti těžby hnědého uhlí a je připravena otevřít diskusi o těžebních limitech podle jasně vymezených pravidel.
• měla by do sektoru energetiky zasahovat pouze v případě, kdy to bude ve veřejném zájmu, případně to bude vycházet z mezinárodních závazků, které ČR přijala.
• nepodporovat vývoj, vedoucí v dlouhodobém horizontu k dovozní závislosti české ekonomiky nejen v případě ropy a plynu, ale i elektrické energie.
• měla by považovat úspory energií za mimořádně významnou součást formování dlouhodobé energetické strategie. Je proto připravena věnovat této oblasti zvýšenou pozornost, vyšší finanční prostředky než dosud a systémovou podporu.
• měla by pohlížet na obnovitelné zdroje jako na nezpochybnitelnou součást budoucího palivo-energetického mixu.
• měla by urychlit procesy schvalování investičních projektů v oblasti energetiky; v tomto smyslu provede revizi stávajících zákonných i podzákonných norem a nařízení.
• měla by věnovat zvýšenou pozornost rozvoji elektrických sítí v ČR, především možným vlivům plánovaných nových bloků na spolehlivost elektrizační soustavy.

Zdroj: iDnes.cz

Považuji zprávu o návrhu policistů z ÚOOZ na zastavení trestního řízení v kauze Loreta za šokující. Nejen proto, že se jedná v pořadí již o čtvrtou kauzu, která tvořila tzv. Kubiceho zprávu, a která skončila naprostým fiaskem. V tomto případě se však potvrzuje obava státních zástupců, odborné veřejnosti i některých policistů z týmu plk. Kubiceho, že jeho bezprecedentním nezákonným postupem, kdy zveřejnil ve své tzv. Kubiceho zprávě živé případy, dojde k ohrožení vyšetřování závažných kauz.

Radní Richter (pražský radní pro kulturu za ODS - pozn. red. BL) by si měl uvědomit, že není jediným "zneužitým" v této kauze. Ozvat by se mohl pornoherec, jehož fotografie autor komiksu musel také použít. Mohl by se cítit dotčen tím, že se na jeho těle objevila právě taková hlava.

LN, Miloš Čermák: Kdo rozmazává pornoskandál? Sám Richter! ZDE

"Mal som to privilégium zoznámiť sa so skutočnosťou, že nás mimozemšťania na tejto planéte navštívili, a preto fenomém UFO je skutočný," povedal Mitchell. "Naše vlády to všetko dobre taja približne posledných šesťdesiat rokov, ale pomaly to presakuje von a vybraní z nás mali tú česť sa s niektorými informáciami zoznámiť."

Astronaut Edgar Dean Mitchell (*1930) byl v roce 1971 členem posádky kosmické lodi Apollo 14. Spolu s velitelem modulu Alanem Shepardem drží rekord nejdelší procházky po Měsíci. V nedávném rozhovoru pro Kerrang Radio Mitchell prohlásil, že incident v Roswellu byla reálný a že cizinci navštívili Zemi několikrát, ale vlády pravdu skrývaly.

Pravda: Astronaut NASA: Ufóni existujú ZDE

ČTK│ Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 zamítlo trestní oznámení na ministra zahraničí Karla Schwarzenberga (za SZ), které na něj podal vysokoškolák z Orlickoústecka Martin Kadrman. Podání posuzuje jako občanský nesouhlas s podpisem česko-americké smlouvy a nelze podle ní toto jednání kriminalizovat. Student s verdiktem nesouhlasí a podal stížnost k Vrchní státnímu zastupitelství v Praze. "Věřím, že Vrchní státní zastupitelství v Praze a ostatní orgány se k této záležitosti postaví čelem, nezaujatě a začnou jednat v souladu se svým posláním," uvedl Kadrman pro média.

Pokud vládní politici, včetně ministra zahraničí Schwarzenberga (Zelení), místopředsedy vlády Vondry (ODS) či premiéra Topolánka (ODS) tvrdí, že v jednání s Američany jde jen o radar, a pokud ministryně obrany Parkanová (KDU-ČSL) tvrdí, že radar bez raket by zásadně měnil situaci a vedl by k přehodnocení celého projektu, tak lžou. A oni lžou. Bezostyšně, drze válcují názory občanů. Silou, Katuško, silou....

Odborný informační materiál ministerstva zahraničí už z října 2006 nazvaný "K otázce zapojení ČR do systému obrany proti balistickým raketám" připouští možnost instalace amerických raket na území České republiky spolu s americkým radarem a hovoří zcela nepokrytě o drastických omezeních pro život občanů v okruhu 13,5 km okolo základny. Ve skutečnosti bude pásmo omezení daleko větší.

V pondělí se objevila zpráva, že Rusko zvažuje kvůli českému radaru vyslat na Kubu strategické bombardéry. Ve středu přišla další napínavá informace: Hugo Chávez údajně nabídl Rusku, aby si klidně ve Venezuele otevřelo námořní základnu. A včera se ukázalo, že ani jeden z těchto "šokujících nápadů" není pravdivý. Obě zprávy, přinesené původně ruským tiskem, totiž dementovalo přímo vedení zmíněných zemí.

podrobnosti iDnes: Ruské vojáky nezveme! odmítají zvěsti Chávez a Castro ZDE

Nakonec je to všechno ještě jinak, dodává čtenář Bohuslav Novotný. Z kubánské strany nedošlo k dementování zprávy, ale k jejímu nekomentování. Na aktuálně.cz je uveden přímo překlad inkriminovaného výroku Fidela Castra: <>"Pokud řekneš, že ano, zabiju tě. Pokud řekneš, že ne, je to stejné, každopádně tě zabiju. To je strategie Machiavelliho, kterou impérium na Kubu aplikuje. Není třeba dávat mu vysvětlení, ani se omlouvat." Venezuelský prezident Hugo Chávez na tiskové konferenci v Moskvě skutečně pronesl výrok: "Rusko má dostatek možností, aby si zajistilo svou přítomnost v různých částech světa. Pokud budou chtít ruské ozbrojené síly být přítomny ve Venezuele, budou srdečně vítány... Vyvěsíme prapory, budeme bubnovat a zpívat písně, protože přijedou naši spojenci, s nimiž máme stejný pohled na svět." Tato slova byla součástí odpovědi na otázku novinářů o možnosti vytvoření ruských vojenských základen ve Venezuele. V daném výroku tedy není žádná přímá nabídka ani pozvání. Jenom z něj vyplývá, že by Venezuela případnou ruskou žádost o zřízení ruské vojenské základny ve Venezuela nezamítla. Takže nejde o nějaký výmysl ruských médií, pouze došlo při překladu do angličtiny či češtiny k tvůrčí úpravě Chávezova výroku a byla do něj vložena přímá nabídka, která ve skutečnosti nezazněla.

Koncept "okamžitého globálního úderu" (Prompt Global Strike, PGS) počítá s vedením ozbrojeného úderu konvenční zbraní na jakékoli místo na Zemi během jediné hodiny. Stejnojmenný program amerického ministerstva obrany tvoří položku strategického menu "přiměřeného odstrašení" (tailored deterrence) zahrnujícího jaderné, konvenční a nekinetické (=vesmírné a informační) kapacity. PGS má být údajně odpovědí na nové hrozby ze strany teroristů nebo "darebáckých" států.

DPA│TASR│ Severná Korea podepsala dnes v Singapuru dohodu o přátleství se Sdružením zemí jihovýchodní Asie ASEAN. Ministr zahraničních věcí KLDR Pak Uj-Čchun se setkal na společných jednáních o ukončení severokorejského jaderného programu v rámci regionálního fóra ASEAN s americkou šéfkou diplomacie Condoleezzou Riceovou a dalšími čtyřmi politiky. Při podpisu dohody se všechny zúčastněné strany zavázaly k "přátelskému řešení konfliktů". Mezivládní organizace Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) vznikla v roce 1967 a v současnosti sdružuje deset zemí - Barmu, Brunej, Filipíny, Indonésii, Kambodžu, Laos, Malajsii, Singapur, Thajsko a Vietnam. Sdružení má plán na sloučení členských států do jednotného trhu a výrobního prostoru po vzoru EU do roku 2015.

SME: Singapur: KĽDR podpísala priateľskú dohodu so združením ZDE

Odměnu za zatčení Condoleezzy Riceové slibují na Novém Zélandu. Pro své členy ji vypsal Studentský svaz v Aucklandu. Podle jeho předsedy je důvodem ilegální invaze do Iráku a okupace této země. Student, kterému se podaří americkou ministryni zahraničí zatknout při její víkendové návštěvě Aucklandu, dostane 5000 novozélandských dolarů, tedy asi 56.000 korun. Policie všechny, kteří by se pokusili Riceovou ohrozit, důrazně varovala. Bezpečnostní opatření kolem Riceové policie připravovala několik měsíců...

podrobnosti Rádio Impuls ZDE

Když se točil ten dokument, tak se tam požíval alkohol. Byla to hruškovice. Pili jsme celé odpoledne. Bylo tam tak pět lidí, nevím kolik tam bylo lahví alkoholu. Lidé z televize, ti také pili, bylo to takové posezení, sedělo se, povídalo se. Nikdy jsem neviděl obžalovanou v omámeném stavu, jako po drogách. Viděl jsem ji kouřit, kouřila cigarety. Byly to kupované cigarety, byly to Davidoff.

ŠOK│ Jeden natočený a odvysílaný dokument v ČT, jehož režisér nepřemýšlel, anebo mu to bylo jedno, jeden udavač, jeden policejní primitiv, několik různě nekompetentních žalobců a jeden mladý nezkušený soudce, pro kterého je litera zákona svatá, bez ohledu na logiku. Dohromady tato směska bulváru, trávy, hlouposti a předsudků dává soudní spor, na jehož konci stojí stále ještě otazník. Nicméně televizní režisér Jan Koula se ozval proti výroku, který pronesla obhájkyně Libuše Bryndové po soudním přelíčení v Táboře, kde proti protagonistce dokumentu svědčil záznam vysílání pořadu Kosmopolis České televize.

Výrok o tom, že nejdříve všichni přítomní včetně kameramana na zahrádce Buščiny chaloupky chlastali legální drogu - alkohol v "množství větším než malém" a během chlastání se točilo, pronesl u soudu svědek. K hurónskému smíchu přítomného obecenstva a k studu přítomného reportéra krajské redakce České televize. Režisér Koula měl potřebu napsat otevřený dopis Libuši Bryndové i její advokátce. Jelikož je otevřený, tak jej přetiskujeme, aby se náhodou ze stránek neztratil. Vedle něj přetiskujeme protokol soudního přelíčení a k dispozici je i zvukový záznam, od protokolu místy dost odlišný. Ten se neztratí. To aby si všichni udělali obrázek sami.

Desetitisíce Berlíňanů zablokovaly ve čtvrtek večer jednu z hlavních ulic v Berlíně, když si přišly ve večerním slunci poslechnout amerického prezidentského kandidáta Baracka Obamu. Největší potlesk vyvolalo to, když Obama nabídl jménem Spojených států Evropě spolupráci. Hovořil o tom, že věří ve "spojence, kteří si navzájem naslouchají, kteří jsou schopni se navzájem od sebe poučit a kteří si především navzájem důvěřují".

Obama mluvil tak, jak by nikdy nemluvil George Bush. "Toto je okamžik, kdy musíme zajistit mír světa bez jaderných zbraní," řekl Obama. Válku v Iráku chce "konečně ukončit". "Odmítneme mučení a podpoříme právo a zákonnost?" ptal se. "Přivítáme přistěhovalce z různých zemí?" Co se týče globálního oteplování, hovořil jazykem, který nemohl být důraznější: "Teď nastala chvíle, kdy se musíme všichni spojit, abychom zachránili tuto planetu." (Mluvil to spasitel, nebo demagog, nebo oba? ptá se list Guardian.)

Guardian v jednom ze svých komentářů nedávno varoval, že popularita pro Obamu v Evropě může být u amerických voličů kontraproduktivní; Demokraté jsou často prý v USA považováni za "zrádce" a "cizince" a bývají populárnější v Evropě než v samotné Americe.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Ředitel čelného amerického výzkumného ústavu pro boj proti rakovině rozeslal memorandum tisícům svých zaměstnanců, v nichž je varoval před možným zvýšeným rizikem způsobeným užíváním mobilních telefonů.

Ronald Herberman z Onkologického ústavu na univerzitě v Pittsburghu konstatoval, že uživatelé mobilních telefonů by neměli čekat na definitivní studie, dokazující riziko užívání mobilních telefonů a měli by jednat už nyní.

Román Nesmrtelnost vydal Milan Kundera v roce 1990. Vezme-li ho do ruky čtenář dnes, bude možná překvapen, jak je aktuální. Zdá se, že Francie před osmnácti lety měla s dnešním Českem mnoho společného. V případě románu M. Kundery ale nejde o žádné vizionářství. Spíše se autorovi podařilo zachytit skutečné, určující tendence společnosti, které se během let ještě více zvýraznily.

Novodobí spisovatelé už se nemohou spokojit s klasickým, jednotným příběhem. Ten totiž nedokáže vyjádřit pocit roztříštěnosti, typický pro současný svět. Popularita Milana Kundery spočívá mimo jiné v tom, že jeho knihy dokonale vystihují témata doby, myšlenky a pocity současníků. Jsou mistrovskou, těžko uchopitelnou, konstrukcí, ale ani autor sám nežije v iluzi, že čtenáři jeho dílu porozumí úplně. Přesto se zdá, že i nedokonalého čtenáře se mohou Kunderovy knihy dotknout natolik, že je ochoten ho pokládat za světového autora. Proč Kunderovy knihy tak dobře odrážejí svou dobu? V čem spočívá jejich síla trefit se přímo do centra čtenářova světa? Jak se staly přirozenou součástí postmoderní reality? Pokusíme se najít odpověď alespoň pro případ románu Nesmrtelnost.

Los Angeles není první město na světě, ve kterém se už nebudou zákazníkům vydávat v obchodech plastové tašky. Švýcarské noviny Neue Züricher Zeitung informovaly o tom, ze to bude platit od 1. července 2010. Vzpomněl jsem si, že i australská vláda oznámila, že chce vydávání plastových tašek v supermarketech také zakázat. Uvažoval jsem, jestli takové věci opravdu musejí být oficiálně zakazovány.

V Barceloně dáte za jednu kávu v centru 1,50 - 2 eura (za poslední 4 roky cena roste po deseticentech), píše Petr Furmánek. Stejně stojí kafe i v "normálních" pražských kavárnách. A to nemluvím o cenách zeleniny, masa, ryb a vína na běžných španělských trzích. Jsou totiž dvoutřetinové až poloviční ve srovnání s cenami v Čechách a přitom toto zboží je ve Španělsku v naprosté většině případů kvalitnější. Krom toho, nakupování na takovém trhu je opravdu radost. Narozdíl od Čech, kde se tradiční tržnice (např. Vinohradská v Praze) v době bouřlivého přívalu svobody na počátku 90. let přestavěly na skrumáž superluxusních butiků a drahých kaváren. Již tehdy bylo zřejmé, že normální občané Vinohrad tam zavítají stěží jednou týdně - na nákup jídla do předraženého Meinlova supermarketu. A tak dnes většina tržnice zeje prázdnotou a vedle výloh zaslepených sádrokartonovými deskami dožívá pár nechápajících obchodů s luxusem - místo aby byla místem každodenních setkání a nákupů poloviny čtvrti, jako je tomu v případě starého budapešťského trhu a všech klasických španělských mercados.

Proč by obchodní řetězce neměly mít v ČR vyšší ceny a marže než v mnohem lépe situovaném zahraničí? Řetězce se prostě přizpůsobily poměrům v zemi svého působení. Vždyť v kterém jiném státu by obyvatelstvo (svobodně !!!) hlasovalo ve volbách proti svým vlastní zájmům tak, jak se stalo u nás v posledních parlamentních volbách? Je to asi proto, že lid je uvědomělý a ví, že kapitalisté musejí vydělávat: vždyť občané neprotestují proti horentní výši bankovních poplatků, reálnému poklesu mezd při závratném nárůstu cen, zavedení fakticky degresívního zdanění..., míní Richard Bárta

Poznámka k cenám u nás v zahraničí. Vloni jsem koupila v H+M v Nizozemí (minimální mzda 10 eur na hodinu) sako (modré hedvábí, vyrobené v Číně) za 20 eur (460 Kč). V Praze stálo v H+M 1200 Kč. Chytala jsem oči, píše Lenka Vytlačilová.

Je otázka jestli je to zlodějina a nebo za to může doprava či jestli se jedná o kobinaci obého. Asi před třemi lety jsem byla na přednášce jednoho člověka, který připravoval dopravní politiku pro vládu Nizozemí a ten pravil, že vyrobit zboží v Číně a dopravit ho do Rotterdamu stojí stejně jako dovezení výrobku do místního obchodu a to bylo před nedávným zvášením cen ropy. Takže je otázka kolik stojí dovoz zboží z Rotterdamu do Prahy.

Pro zjištění jak se "pracuje" s cenami v ČR není zapotřebí ani jezdit do Velké Británie či Bavorska. Stačí se podívat k našim sousedům do Polska, kam snad jezdí nakupovat půl severní Moravy. Už jste někdy v Česku viděli kvalitní banány za 14 korun? Já v Polsku ano. Tak bych mohl pokračovat jmenováním celé řady mléčných i průmyslových výrobků. Společenský oblek pořídíte v Polsku za 50% ceny v Česku a to nemluvím o kožených výrobcích. Zboží dovážené z EU do Česka je stále přepočítáváno v kurzu okolo 30 korun za euro (dokonce v C&A to máte jasně uvedeno na cenovkách), píše Antonín Kubačák.

Pro získání představy o cenové politice řetězce diskontních prodejen LIDL netřeba cestovat do zahraničí, stačí srovnat aktuální akční nabídku na www.lidl.cz a www.lidl.co.uk.

(V UK je nutno při první návštěvě zadat PSČ pro zobrazení nabídky nejbližší prodejny, nějaké si snadno najdete na postcode.royalmail.com) - struktura webu je shodná lze tam zpravidla najít desítky identických položek. Stačí přepočítat cenu podle aktuálního kurzu. Shodou okolností jsem to těsně před začátkem debaty o cenách na BL udělal, píše Jan Čáp z Tábora:

CZ Pečicí trouba 899,-
UK Electric Oven with Grill 584,10

CZ Elektrický mlýnek na maso 1.290,-
UK Electric Mincer 873,30

I já se po deseti letech života v zahraničí nestačím divit, jak je možné, že je u nás vše tak drahé, a lidé to přesto pořád kupují. Nakupovat v ČR se nevyplatí snad už vůbec nic. Od nábytku, stavebního materiálu, elektroniky, automobilů, oblečení až po potraviny. Obchodníci jsou v ČR neuvěřitelní, z dovezeného zboží mnohdy ani nesundají cenovky v EUR či GBP, takže se můžete na místě přesvědčit, že kurz přepočtu CZK/EUR je stále nejméně 29 Kč, libra kolem 40 atp.

Jsou u nás lidé tak bohatí, že mávnou rukou nad tím, že stejné zboží (často i mnohem lepší) si mohou pořídit i o desetitisíce levněji pár kilometrů za hranicemi nebo na internetu s doručením až domů? Například nedávno jsem uvažoval o koupi nového motocyklu. Byl jsem velmi překvapen, že jeho cena v Německu včetně dovozu do Prahy je dokonce desítky tisíc pod nákupní cenou dealerů v ČR. O ceně při dovozu z USA ani nemluvě, píše Martin Hovorka.

Tesco ČR a Tesco UK: Nemohl jsem si nevšimnout, že se tu rozproudila zajímavá debata srovnávající ceny v ČR a ceny v UK. Tak bych taky rad přispěl. Např. Navigace TomTom One. Cena v ČR 3999,- ZDE a cena v UK 149,97 (cca 4500,-) ZDE .... a já se ptám proč? Proč Tesco v UK odírá své zákazníky?

• Má vzniknout obří supersíť solárních panelů na Sahaře, investicí 35 miliard dolarů
• Projekt pro severní Afriku podporují Brown i Sarkozy

Připravuje se ambiciózní plán jak snížit evropské emise uhlíku. Jednoduše: využije se obrovské energie pouštního slunce na Sahaře. V oblasti menší, než je Wales, má vzniknout baterie solárních panelů, která by v budoucnosti měla být schopna zásobovat celou Evropu čistou elektřinou. Arnulf Jaeger-Walden z Institutu pro energii Evropské komise konstatoval v Barceloně na Otevřeném fóru Euroscience, že by stačilo zachytit pouze 0.3 procent světla, které dopadá na Saharu a na Blízký východ - a tím by se uspokojily veškeré energetické potřeby Evropy.

"Rada ČRo doporučuje generálnímu řediteli ČRo Václavu Kasíkovi provést programový audit a redefinici vybraných stanic Českého rozhlasu, a to ČRo 1 - RŽ, ČRo 2 - Praha, ČRo 6 a ČRo Rádia Česko. Při zpracování tohoto materiálu stanovit filosofii stanice, cílové skupiny, poměr slova a hudby, podíl tvorby z regionálních studií ČRo a plán přechodu na digitální pozemní vysílání. V materiálu vytyčit základní programové cíle , určit nosné pořady, rozpracovat finanční a personální zabezpečení a jejich efektivitu.
Kontrolní termín: 30. 11. 2008"

Kdyby to měla být příprava na revizi zpravodajského a publicistického obsahu, mající za cíl vyjasnění situace "pseudostanice" ČRo 6, která je vlastně samostatnou redakcí Českého rozhlasu Praha (nemá vlastní kmitočtovou síť, vysílá jen několik hodin denně na kmitočtech ČRo 2) a pohlcení této redakce do nové zpravodajské a publicistické stanice Českým rozhlasem Česko, dalo by se poslednímu návrhu Rady Českého rozhlasu tleskat, protože by přinesl úsporu i zkvalitnění zpravodajství a větší rozšíření publicistických pořadů . Jenže to tak není.

Omlouvám se Pavlu Vernerovi, že jsem si vypůjčil název jeho článku z polemiky (Právo 24.7.2008) se sociologem Antonínem Raškem o souvislosti mezi podpisem smlouvy o radaru Condoleezou Riceovou a návštěvou generála Bužinského na pozvání stínového ministra obrany ČSSD Petra Hulínského, píše Dušan Komanický.

Zákony ministra spravedlnosti Dominika Perbena a policejními metodami zaváděnými Nikolasem Sarkozym je země ohrožována novým politickým systémem – „liberálním fašismem“. Francie a USA – tyto dvě vysoce rozvinuté západní země přicházejí se zásadní tendencí: čím dál tím více svobody pro firmy (liberalismus), čím dál tím více represí pro občany (fašismus). „Liberální fašismus“ nabízí beztrestnost vládnoucím elitám, a současně, zvyšuje kontrolu a represi řadových občanů se zaváděním tzv. „nulové tolerance“.

Američané stále běhají jako pes za svým ocasem. Rusové během té doby organizují asymetrickou odpověď na americkou vojenskou expanzi v Evropě a v zemích bývalého sovětského vlivu - ať už je to postsovětská Gruzie, nebo základny v Bulharsku a Rumunsku, či raketová sila v Polsku a radar v Česku.

Nedávná analýza psychologie současné virtuální války v mozcích ne příliš tvůrčích, ale o to více vojenskou historii studujících amerických generálů se potvrzuje, stejně jako prognóza o Chávezově zájmu o ruskou vojenskou instalaci ve Venezuele. K vystrašení USA dnes nepotřebujete zbraně rozmístit nebo z nich dokonce střílet. Stačí říci nenápadně "bez udání zdroje" nějakému novináři, že byste to chtěli udělat. Amerika v tu chvíli reaguje. Amerika se bojí. Amerika ukazuje, jak moc je slabá.

BL 22.7.2008, Štěpán Kotrba: Analýza možné asymetrické odpovědi na radar v Brdech - Druhá karibská krize anebo PSYOPS? ZDE

reakce na článek "Sluneční energie ze Sahary by mohla zásobit elektřinou celou Evropu, konstatuje Evropská unie"

Těch představ o vybudování solárních elektráren jsem od svého dětství, kdy s nimi přišli jako první Francouzi, zažil několik desítek. Od systémů koordinovaně naklápěných zrcadel, v jejichž ohnisku by byla sluneční pec, přes ony fotovoltaické články až po systémy buď částečně, nebo plně umístěné ve vesmíru. Mnoho vykuků - snílků - vědců strávilo svůj celý produktivní život sněním o ekonomickém využití sluneční energie. Ne jinak je tomu v romantickém, nekritickém promo článku deníku Guardian. Dodnes tomu brání několik technologických limitů:

• nízká účinnost fotovoltaických solárních panelů a vysoká cena polovodičů v nich umístěných
• neexistence průmyslově využitelné supravodivosti při pokojové teplotě, zamezující ztrátám při dálkovém přenosu energie, byť v páteřních vedeních extrémně vysokého napětí.
• složitost konstrukce zrcadel a náročnost jejich údržby a obsluhy v extrémních tepelných a prašných podmínkách pouště.

Dosud největší instalovaná solární farma má výkon 20 megawattů, je vytvořena ze 120 000 fotovoltaických panelů na 100 hektarech. Je v obci Jumilla, v vinařském regionu na jihu Španělska. Další, 3.2 MW farma je na Mallorce. Druhá největší farma je na Nellis Air Force Base v Nevadě a má výkon 14 megawatt. Další projekt o výkonu 280 megawatt se plánuje 70 mil jihozápadně od Phoenixu v v Arizoně s náklady 4 G USD. V Austrálii se plánuje farma slunečních pecí o výkonu 154 megawattů. Plánuje se už několik let, hotova má být nejdříve v roce 2013. Náklady převýší zcela určitě původní spartánský předpoklad 320 M USD. Investorští romantici se snaží získat peníze na celé sítě slunečních elektráren. Doposud jim věří jen voliči zelených. Ale ti uvěří všemu.

Střední východ je dnes jako velký geopolitický balón. Když ho někde zmáčknete, vzduch se prostě přemístí jinam.

Roku 2006 dopadalo vojenské úsilí v Iráku špatně. Irácká válka se tehdy stala hlavním tématem voleb do Kongresu Spojených států. Všeobecně se uznává, že špatné výsledky republikánů v těchto volbách byly do značné míry způsobeny zklamáním voličstva USA z průběhu invaze USA do Iráku a tedy i její užitečnosti.

Je přirozené, že člověk přemýšlí o smysluplnosti své práce, pokud může ovlivnit konečný produkt na základě vlastního svobodného přesvědčení. Po předchozím, celkově "zavrženíhodném" režimu jsme zdědili řadu užitečných věcí a řadu pitomostí. Některé z nich pamatovaly ještě císaře pána. Mezi ně patřila periodika vydávaná městy a obcemi pro své obyvatele. Sloužila jako hlásná tribuna ideologických povelů, k zvyšování prestiže zvolených zástupců „lidu“, ale i jako informační kanál pro přirozené potřeby občanů. Jestli byly ty plátky užitečné, posuďte sami, píše čtenář Miloslav Štěrba .

Pekingská olympiáda se kvapem blíží. --- Také by mohly být zajímavé důvody "pro", anebo "proti" takové účasti; nejen samotných sportovců, ale též politiků. Samozřejmě že na pozadí případného řešení doprovodné otázky, zda je olympiáda "sportovním svátkem světa", anebo na relativně mírovém poli soupeřením především o politické vavříny pro nejširší možné publikum naší současnosti. Přičemž může vypadat jako nepřípadně delikátní otázka, zda se podaří dostatečně zlepšit ovzduší na místě Olympiády. (Může stačit úprava na liché a sudé dny -- podle evidenčních čísel automobilů -- k tomu, aby se "podstatně" změnil k lepšímu vzduch v Pekingu? Zastaví se také výroba v celé pekingské oblasti?)

Klíma ve sférách naší nejvyšší politiky je natolik neúnosné že, mimo jiné, i několik bývalých úspěšných sociálních demokratů se rozhodlo ho napravovat, dokonce i za cenu možného rozkolu ve své straně a tím rizika ztráty jejích současných volebních preferencí. Problém politické kultury je především dlouhodobě nevyčerpatelným zdrojem činnosti většiny novinářů a dominujícím předmětem skoro každé občanské kritiky chování a jednání osob ve veřejném, nejen politickém prostoru. Při tom se v textech i hovorech o politické kultuře prakticky vždy propírá pouze chování politiků od komunálních po státníky, ale skoro nikdy se nehovoří o politické kultuře občanů samotných. A to i přesto, že právě oni jsou v demokraciích zdrojem veškeré moci a tedy by se měli chovat tak, aby byli i zdrojem mocenské kultury, což znamená, aby považovali za svou povinnost nést rovněž tíhu odpovědnost za politickou kulturu v zemi.

Britské listy přinesly 22. 7. 2008 zajímavý článek o ustanovení Komise pro rovnost a lidská práva (“The Equality and Human Rights Commission - EHRC)” ve Velké Británii. Ano, ano, byla doba, kdy jsme byli skoro tak daleko jako ve Velké Británii a na vládní úrovni působila komise pro rovné příležitosti, kterou založila tehdy vládnoucí ČSSD. Problematika rovných příležitostí, včetně genderové problematiky, tehdy pronikla do několika resortů, např. školství, sociální věci a místní rozvoj. Dokonce i pojem "gender budgeting" byl na centrální úrovni známý pojem.

Nová vláda vzešlá z voleb v roce 2006, ve které má většinu ODS, však bohužel komisi pro rovné příležitosti zrušila a nahradila ji pouze náhražkovou vládní komisí pro slaďování soukromého a profesního života. Problematika rovných příležitostí se tak na centrální vládní úrovni opět stala pro Českou republiku hudbou budoucnosti, i když doufáme, že budoucnosti více než blízké.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 170 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V červnu 2008 přispělo celkem 173 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 40 954.45 Kč, příjem z reklamy byl v červnu 2008 400 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 30.6. 2008 částku 256 552.30 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a 1,337.78 euro.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.