21. 7. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
21. 7. 2008

K čemu je armáda? Ke směňování a agregaci moci

Přejmenujme ministerstvo obrany na ministerstvo zachování bezpečnosti severoatlantického prostoru

Pan Wagner se veřejně ptal, k čemu vlastně má Česká republika armádu. Taky si kladu stejnou otázku, ale k tomu, abych si na ni odpověděl, musím napřed vyřešit určitý předpoklad: jak si vlastně otázku položit?

Možná si řada lidí, vzhledem ke skutečně velké reformě (spíše restrukturalizaci), kterou armáda za posledních patnáct let prošla, říká, jak by to vlastně vypadalo, kdyby byla Česká republika napadena a dostala se tak do konvenční války. Odkud by vyjely tanky, kde by se formovala nějaká pěchota, kde by se vlastně taková armáda vzala? Jenže na tuto otázku se odpovídá dost špatně. Představa konvenční války (nebo také řečeno prostě a jednoduše "války, kterýžto pojem doposud masově zastupuje právě zcela konkrétní podobu války, tedy války konvenční) je určitý typ atavismu a v podstatě neporozumění současné geopolitické skutečnosti. Proto je třeba ptát se potom, komu vlastně armáda slouží? Kdo pochopil její užitečnost?

Kdo ji pochopil velmi dobře, a aby ne, to je politika. Nic jiného jí ani nezbývá, chce-li mezinárodně uplatnit svou moc, což každá národní či nadnárodní politika ze své podstaty předpokládá. Proto reforma armády (stojí za poznamenání, že velmi efektivní a rychlá, podíváme-li se na to, jakým způsobem se reformuje školství nebo zdravotnictví) bleskurychle opustila koncept konvenční války a z armády se stal nástroj čistě politický, diplomatický a ekonomický.

A zde se už střetáváme s panem Wagnerem před skutečností, že je česká armáda, lépe řečeno její elitní část, nasazována v konfliktech, které nemají nic společného s doposud legitimizujícím smyslem existence armády, tedy s ochranou společenství, které si armádu vybudovalo. Nadnárodní struktura ovšem poskytuje nové opodstatnění existence armády, která už vlastně není schopna efektivně naplňovat smysl své existence. Zde je definice z webových stránek Ministerstva obrany ČR:

Hlavním posláním ozbrojených sil České republiky je a vždy bude co nejefektivnější a nejlepší zabezpečení obrany území České republiky s využitím zásad kolektivní obrany dle článku 5 Washingtonské úmluvy.

K tomu, aby byla armáda nasazena k "zabezpečení obrany území České republiky", by bylo nutné, aby toto území někdo neoprávněně obsadil. To se rovná vyhlášení konvenční války. Zásady kolektivní obrany NATO, které jsou na webových stránkách ministerstva obrany vtipně odkázány na tzv. Washingtonskou úmluvu, tedy mezinárodní úmluvu o ochraně biodiverzity, nikoliv na Washingtonskou smlouvu (zakládající smlouvu NATO), však dovolují uniformám daleko větší pohyb v ramenou. Zde je článek 5 této smlouvy, který je, vedle zcela hypotetické obrany území ČR, základem pro poslání armády ČR v současnosti:

Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto se dohodly, že dojde-li k takovémuto ozbrojenému útoku, každá z nich, uplatňujíc právo na individuální nebo kolektivní sebeobranu uznané článkem 51 Charty OSN, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v součinnosti s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a zachovat bezpečnost severoatlantického prostoru. Každý takový útok a veškerá opatření učiněna v jeho důsledku budou neprodleně oznámena Radě bezpečnosti. Tato opatření budou ukončena, jakmile Rada bezpečnosti přijme opatření nutná pro obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.

Samozřejmě je nutné dodat, že tento článek zakládá také efektivní obranyschopnost České republiky účastí armád ostatních aliančních partnerů při jejím napadení. Zdali toho někdy využijeme, těžko říct. Jednotky české, ale i desítek jiných armád, však jsou a budou nasazovány do válečných konfliktů, které jsou ideologizovány jako konflikty ohrožující právě "bezpečnost severoatlantického prostoru". Samozřejmě "preventivně"...

V odpovědi na to, k čemu armáda vlastně slouží, tedy můžeme říct, vzhledem k jejímu současnému nasazení a k její současné činnosti, že slouží coby měna mezinárodní politiky, politiky, která obchoduje s vlivem na dění v neuralgických regionech globalizovaného světa. Pomocí armád vyspělých nebo mocných zemí je aplikován vliv, který dané mocnosti uplatňují tam, kde si myslí, že jej z hlediska udržení moci uplatňovat mají. Dnes to tedy spočívá zejména v pronásledování fundamentalistů z bezmoci v Afghánistánu a v budování demokracie v Iráku.

A ještě jednu důležitou funkci armáda pro politiku má, a to funkci vcelku nenažraného a hlavně těžko kontrolovatelného spotřebiče veřejných finančních prostředků. Do armády tečou desítky a stovky miliard veřejných financí, přičemž o jejich využití rozhodují politické a vojenské špičky. Čím více finančních prostředků armáda spolkne, tím silnější mocenský aparát vytváří (tím více tato moc roste a tím více antagonismu vyvolává). Zda je využití těchto prostředků smysluplné a účelné je však zcela netransparentní. Jak je vůbec možné zjistit, zda byly prostředky vynaložené na nadzvukové stíhačky, obrněné transportéry a stovky menších a méně nápadných armádních zakázek a "běžných" nákladů skutečně potřebné? Pokud nalijeme finanční prostředky do zdravotnictví, je možné statisticky zjistit, zda v dané oblasti, kam peníze doputovaly, přispěly ke zlepšení léčby. Pokud totéž učiníme ve školství, opět je možné ověřit, zda peníze pomohly k úrovni vzdělání, nebo zda protekly bez užitku. Obojí se dá, i když s určitými problémy, měřit. Jak ale změříme, jestli finance napumpované do armády byly investovány dobře? Zkusíme to válkou? Ale jakou, když konvenční válka není na pořadu této doby? Máme se tedy spokojit s tím, že politika, která prostřednictvím vojenské síly obchoduje, prohlásí, že účastí naší armády tam a tam jsme získali "význam", "vliv", "moc"?

Omezme aspoň částečně pokrytectví a přejmenujme ministerstvo obrany na ministerstvo "zachování bezpečnosti severoatlantického prostoru". Potřebný podíl pokrytectví zůstane, pouze se více přiblížíme realitě.

                 
Obsah vydání       21. 7. 2008
21. 7. 2008 Film, který v ČR propaguje Klaus, "porušil předpisy"
21. 7. 2008 Jak si poradíme bez fosilních paliv?
21. 7. 2008 K čemu je armáda? Ke směňování a agregaci moci Bohumil  Kartous
21. 7. 2008 Jedna velmi malá americká základna... Jan  Neoral
21. 7. 2008 Británie "musí kontrolovat" tvrzení americké vlády, že nepoužívá mučení
20. 7. 2008 Test protiraketové obrany: Šaškárna pro české publikum Jakub  Rolčík
19. 7. 2008 Evropa to nebude mít zadarmo
21. 7. 2008 Británie: Statisíce lidí přijdou o zaměstnání, pokud ústřední banka nesníží úrokové míry
21. 7. 2008 Za prosperitu se dobře platí, neboli Neodůvodněné obohacování Uwe  Ladwig
21. 7. 2008 Většina Rakušanů nelituje pádu Alfreda Gusenbauera Richard  Seemann
21. 7. 2008 Evropa šéfů Burkhard  Hirsch
21. 7. 2008 Chemik, redaktor a "utajený" spisovatel Boris Cvek Libor  Martinek
21. 7. 2008 Kritika Britských listů z Izraele Daniel  Veselý
19. 7. 2008 Papež se omluvil za sexuální zločiny katolického duchovenstva
19. 7. 2008 WTO: známý scénář, nebo skutečně (a konečně!) průlom v jednáních? Ludmila  Štěrbová
19. 7. 2008 Channel Four čelí oficiální kritice za film, který miluje Václav Klaus
18. 7. 2008 Na občanskoprávní spor nemá trestní oznámení vliv Otakar  Motejl
18. 7. 2008 Šafr a Reflex: "dává to smysl?" Otto  Drexler
18. 7. 2008 Proč máme armádu Petr  Wagner
17. 7. 2008 Lidský rozvoj: Spojené státy jsou v délce průměrného života na 42. místě
17. 7. 2008 Zpráva o stavu světa: pokrok trvá, společnost se očišťuje, nepřátelé zůstávají Bohumil  Kartous
19. 7. 2008 Hospodaření OSBL za červen 2008