Generál Norton Schwartz, navžený do čela amerického vojenského letectva, varoval dle agentury Bloomberg Rusko před "překročením červené čáry" amerických zájmů umístěním tankovací základny jaderných bombardérů na Kubě. Podle něj by tak eskaloval spor o protiraketovou obranu. Podobně ovšem argumentuje Rusko ve věci plánovaného amerického protiraketového štítu v Polsku a Česku. Schwartz odkázal na článek v ruském deníku Izvestia z 21. 7. 2008, který připustil na základě "vysoce postaveného zdroje" tuto asymetrickou odpověď Rusů na americký pokus o instalaci radaru v Česku a raketových sil v Polsku.

Pokus o rozmístění sovětských raket na Kubě přinesl USA a Sovětský svaz na pokraj nukleárního konfliktu během tzv. kubánské raketové krize v roce 1962. Po dohodě, která krizi ukončila, SSSR stáhl rakety a slíbil neumístit útočné zbraně na ostrově, který je jen 145 kilometrů (90 mil) od jihu Floridy.

Bloomberg 23. 7. 2008, Henry Meyer: U.S. General Warns Russia on Nuclear Bombers in Cuba ZDE

Putin navštívil Kubu hned v roce 2001 s úmyslem o technologicko-vojenské spolupráce - obnovení elektronické špionážní základny v Lourdes (22°59'00"N 82°27'47"W, 23°00'01"N 82°28'56"W) která fungovala během studené války. "Cožpak někdy dříve byly naše strategické bombardéry na Kubě?" odpověděl nyní představitel ruského ministerstva protiotázkou na dotaz agentury Reuters.

ČTK: Izvestija.ru: Ruské bombardéry možná zamíří na Kubu ZDE

Na ostrově zůstala infrastruktura, kterou tam svého času vybudovaly sovětské jednotky, rozmístěné na Kubě. Základna SIGINT v kooperaci ruiské vojenské rozvědky GRU a ruské elektronické rozvědky (vzniklé po rozpadu SSSR sloučením 8. a 16. hlavní správy KGB pod názvem FAPSI neboli "Federální agentury pro vládní komunikaci a informace") v Lourdes, jejíž součástí byl sledovací radar, byla postavena v roce 1964, dva roky po kubánské raketové krizi. Úkolem základny ležící 150 kilometrů od Floridy bylo monitorovat americké komunikační sítě. Zařízení je schopno i blokovat mikrovlnné přenosy z telekomunikačních družic i pozemních stanic v USA . V komplexu vybudovaném na ploše větší než 70 kilometrů čtverečních pracovalo a žilo více než 1500 ruských vojáků, inženýrů a techniků spolu s rodinným příslušníky. Teprve v říjnu 2001 padlo rozhodnutí ji uzavřít, nicméně definitivní uzavření nikdy nebylo potvrzeno. Ministr obrany Ivanov a místopředseda vlády Ilja Klebanov odmítli potvrdit zprávu o likvidaci základny. Současná miniaturizace nejspíše ale nepotřebuje tak rozsáhlý personál a dá se předpokládat, že po sběru informací dochází zde dnes pouze k jejich retlanslaci prostřednictvím vojenských družic do Ruska a vyhodnocování "doma". Nyní se dá očekávat, že asymetrická odpověď Ruska může tuto elektronickou špionážní instalaci obnovit v plném rozsahu, ale s daleko modernějším terénním vybavením, které by mohlo i dnes sledovat a rušit kosmický program NASA i jeho vojenské části nejen na Cap Canaveral, ale i na základnách v okruhu několika tisíc kilometrů od Kuby a narušovat americký telekomunikační provoz na používající družice na geostacionární orbitě. Základna v roce 2003 úspěšně rušila americké vysílání Hlasu Ameriky do Íránu. Podle sdělení kubánským ministrem obrany Raula Castra v roce 1993 , Rusko získalo 75 procent vojenských strategických informací právě z Lourdes. Ruským zařízením je vybavena i základna čínské elektronické rozvědky umístěná severovýchodně od Santiaga de Cuba a v Bejucalu, v havanské provincii (22°55'43"N 082°23'19"E).

Britské listy, 11. 8. 2000: Sílí kontroverze ohledně monitorování internetu policií a špionážními agenturami - Špión ve vašem serveru ZDE

V dokumentu "Aktuální úkoly ozbrojených sil Ruské federace" se konstatuje, že sice neexistuje přímá vojenská hrozba Ruské federaci, ale že ruské vojenské plánování musí počítat s řadou faktorů neurčitosti, což je "taková situace, konflikt nebo proces politického nebo vojensko-politického charakteru, jehož vývoj může podstatně změnit geopolitickou situaci v prioritním regionu zájmů Ruska nebo vytvořit přímou hrozbu bezpečnosti Ruska." To se stalo podpisem americko-české smlouvy o radaru v Brdech. Za "faktory neurčitosti" je kromě vývoje vnitřní situace v klíčových zemích světa považován vývoj situace v zemích SNS, v zemích Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB - Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán) a Šanghajské organizace spolupráce (ŠOS - Čína, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Uzbekistán), ale i vývoj v regionech hraničících se státy SNS. Klíčovou roli hraje v těchto vztazích především ropa a její přeprava na finální trhy stření a západní Evropy, ale i do Číny a Indie.

Nyní se venezuelský prezident Hugo Chávez setkal s ruským prezidentem Dmitrijem Medvěděvem a premiérem Vladimirem Putinem včera blízko Moskvy. Chávez Rusku nabídl prostor pro stavbu vojenských základen. Podepsal s ruským prezidentem i několik smluv o spolupráci v oblasti energetického sektoru a zorganizoval podpis smluv mezi ruskými koncerny Gazprom, Lukoil a TNK-BP a venezuelskou státní firmou POVSA o těžbě na nových ropných polích a o zkoumání zásob plynu ve Venezuele. Nejspíš také dohadoval konkrétní podmínky pro rozsáhlé zbrojní obchody - od 100000 kusů nového modelu kalašnikova, až po víceúčelové stíhače Su-30MKV s doletem bez tankování za letu 3500 km a rychlostí 2,04 M, nejspíš vyzbrojené laserovymi bombami KB-500R/L a laserovými protizemními střelami Kh-29T či velkokapacitní transportní a tankovací letouny Il-76 a Il-78MK a vysoce sofistikované taktické systémy protivzdušné obrany Tor-M1 (dálkový dosah 12 kilometrů, výškový 6000 metrů) . Chávez kupuje i supertiché útočné ponorky Projektu 636 Varšavjanka / Paltus (NATO kód Kilo) o výtlaku 3000 t s na vzduchu nezávislým diesel-elektrickým pohonným systémem, s protilodními raketami 3M-54E1 Novator Klub-S (SS-N-27, 450 kg hlavice na 220 km) , potileteckými raketami 9K36 Strela-3 (NATO SA-N-8 Gremlin) či 9K310 Igla-1 (SA-N-10 Gimlet) a 6 příďovými torpédomety ráže 533 mm, 24 minami a 18 počítačem dálkově řízenými torpédy VA-111 Škval-2 s dosahem až 13 km a rychlostí až 370 km/h, které mohou nést konvenční či jadernou hlavici, digitálním sonarem MGM-400EKM, radarem, systémem rušení a špičkovým systémem velení a řízení palby MVU-110EM). Dá se předpokládat, že bude mít snahu koupit i poslední model ruských protiraketových systémů S-300PMU2 nebo S-400 s výkonnými radary, se kterými se dá kontrolovat velmi rozsáhlý vzdušný prostor. Podle Cháveze mají obranné systémy ochránit průmyslová zařízení a armádní základny před domnělými leteckými údery Spojených států.

Medveděv nyní po jednání s Chávezem označil Venezuelu za nejdůležitějšího partnera Ruské federace v regionu. "Naše vztahy jsou klíčovým faktorem regionální bezpečnosti. Máme společný úkol - učinit okolní svět demokratičtějším, čestnějším a bezpečnějším," řekl Medveděv na tiskové konferenci. "Jestli budou ruské ozbrojené síly chtít přijít do Venezuely, budou srdečně vítané", uvedl venezuelský prezident Hugo Chávez na téže tiskové konferenci. "Vytáhneme vlajky, budeme tlouct na bubny a zpívat písně, protože přijdou naši spojenci," dodal teatrálně.

ČT24 23. 7. 2008: Chávez: Ruské základny ve Venezuele budou srdečně vítány ZDE

Nepřipomíná vám to něco?