Paul Klemperer, profesor ekonomie v Oxordu, rozvíjí ve sloupku v pátečním vydání Financial Times úvahu, že pokud jsou klimatické modely nespolehlivé a nelze z nich nic vyvozovat, jak tvrdí odpůrci vědeckého konsenzu ohledně globálního oteplování v čele s českým prezidentem Klausem, jsme na tom vlastně hůř, než kdybychom těmto modelům mohli věřit. "Pokud jsou naše znalosti klimatických systémů chybné, můžou být naše odhady nejlepších scénářů vývoje méně pesimistické, ale zvyšuje se pravděpodobnost obou extrémů. " Na článek ve FT upozornil Jiří Hudeček.

Zatímco loutkovodiči držící na špagátkách vrcholné české ústavní činitele usilovně vrtějí psem a česká média jim to žerou i s chlupama, v energetické branži se - kolektivně českými médii ignorovány - dějí věci, které ovlivní energetickou bezpečnost Evropy včetně Česka na dekády dopředu.

Václav Moravec, ikona pořadu České televize Otázky Václava Moravce, je špatný moderátor. Lze mu vytknout celou řadu nešvarů, ale tím asi nejzávažnějším je, že hosty pořadu většinou nenechá dokončit jejich argumentaci a skáče jim do řeči. Jde o nešvar o to horší, že si jej je Václav Moravec vědom.

Tak např. když se v pořadu vysílaném 28. října 2007 ohradil předseda ČSSD Jiří Paroubek proti tomu, že Martin Bursík dostává slovo, aniž on sám domluvil ("Já myslím ale, že byste mě měl nechat domluvit, vy jste ho taky nechal, já trpělivě také čekám."), Václav Moravec reagoval slovy (v čase 01:15:01): "Ne, jemu také skáču do řeči, já tady skáču všem do řeči, pane předsedo..."

Václav Moravec ale všem do řeči neskáče. Dokladem je pořad z neděle 2. března 2008, kde se Václav Moravec choval takřka krotce. Snad proto, že jeho hostem na "telemostu" byl předseda české vlády a ODS Mirek Topolánek.

Plzeň se krátce po sobě objevila v médiích v souvislosti s toutéž demonstrací neonacistů za "svobodu slova". Jednou ji primátor na poslední chvíli zakázal a neonacistům nezbylo než ublíženě blekotat o tom, jak jim byl znemožněn jejich oprávněný "pochod proti slova" a o tom, že teď půjdou "bojovat proti slovu" ZDE. Na podruhé akce už proběhnout musela -- soud se postavil za právní argumenty neonacistů. To nepřekvapí, zákaz jejich akce byl populistickým gestem, které sotva mohlo projít.

Předseda vlády Miroslav Topolánek se při své návštěvě USA v těchto dnech rozhodl vyznamenat svou zvláštní, nedávno zřízenou medailí bratry Josefa a Ctirada Mašínovy, kteří se na začátku padesátých let minulého století rozhodli pro a ozbrojený odboj proti komunistickému režimu zahrnující násilné činy. Jejich motivy mohly být původně ušlechtilé. Při získávání zbraní a peněz a následném úspěšném pokusu o útěk do západního Berlína (a pak dále) však usmrtili několik osob na českém a německém území a k tomu je třeba přihlížet.

Hluboce ale skutečně velmi hluboce nelze souhlasit s tvrzením našeho prezidenta, podle něhož žijeme v dosud nejúspěšnějším období naší české existence. Ba právě naopak se potvrzuje, že jde o jedno z nejhorších (spíše patří na druhé místo hned po německé okupaci). Lidé nemohou pochopit, proč když je nám tak dobře je většině z nich tak zle. Hrad zase ví, že on to dělá výborně a zřejmě přemýšlí, zda by nebylo třeba vyměnit národ.

Z toho všeho plyne, že tu něco nehraje.

ŠOK│ Pravdivost informací, přinesených mnohým v nedávném spamu, že existuje speciálně upravený telefon, dovolující odposlech či monitorování polohy telefonu, prověřila redakce serveru Mobil. A nevyžádaná "inzerce" se ukázala v zásadě pravdivá. Aplikaci Spyphone Interceptor pro operační systém Symbian naprogramovala chorvatská firma SURGO d.o.o. ze Záhřebu. Pro laika je šance na odhalení neprofesionálního systému odposlechu jediná: podrobná kontrola účtů a výpisů. Pokud ten "někdo" ovládá i přístup k síti, zjistíte odposlech už jen z předčasně vybité baterie.

28.2.2008 Mobil.cz: Vyzkoušeli jsme špionský mobil, vaší oběti vezme veškeré soukromí ZDE

Společnost Boeing, která má být hlavním dodavatelem při výstavbě plánovaných základen v ČR a Polsku, ztratila druhou největší zakázku pro americké letectvo v tomto desetiletí. Kontrakt získalo americkoevropské konsorcium Northrop Grumman/EADS. Oznámila to v pátek večer v článku Jima Wolfa agentura Reuters. Zprávu ihned zveřejnila také ruská agentura Ria-Novosti.

Třídenní reaktivní monitorovací mise Francisca Bandarina, ředitele Centra UNESCO v Paříži a Bruna Maldonera z ICOMOS (Mezinárodní rady památek a sídel - poradního orgánu UNESCO) skončila v sobotu 1. března. Protože dosud publikované zprávy neobsahují některé podstatné informace o čtvrtečním setkání obou pánů se zástupci pražské občanské veřejnosti, rozhodli jsme se informovat o nich nyní, kdy budou výsledky mise vyhodnocovány.

Kapitoly jsou z knihy Koukolík, F., Drtilová, J. Život s deprivanty II. Základy stupidologie. Praha, Galén, 2002. Rukopis byl dokončen v roce 2000. Citovaná literatura pochází převážně z devadesátých let minulého století. Výzkum mezi tím pokročil, což kniha nepostihuje.
Současnější fakta a souvislosti v tomto směru najde motivovaný čtenář v knihách Koukolík, F., Drtilová J. Vzpoura deprivantů. Nové, přepracované vydání, Galén, Praha 2006; Koukolík, F. Sociální mozek, Karolinum, Praha 2006; Koukolík F. Proč se Dostojevskij mýlil? ( O vědomí, empatii, altruismu, lásce, zlu a religiozitě), Galén, Praha 2007.

František Koukolík, Jana Drtilová: Racionalita ZDE

Sutherland (1994) o iracionalitě říká: ... iracionální je jakýkoli myšlenkový proces, jenž vede k závěru nebo rozhodnutí, které ve světle důkazů a s ohledem na dobu, jež byla k disposici, nejsou to nejlepší, co se dalo dosáhnout. Připouštím, že to znamená nastavení velmi vysokých měřítek pro racionalitu, ale ve skutečnosti se budu hlavně zabývat úsudky a rozhodnutími, která jsou jednoznačně iracionální, neboť vznikají ze soustavného myšlenkového zkreslování, jemuž se lze vyhnout. ^[P1]

"Uštkne-li had, než by zaklet byl, nic neprospějí slova zaklínače."

"Posbíral jsi vojsko ze všech částí světa: jsou tu křesťané, Řekové i jiní, a přivezl jsi sebou tento vynález rafinovaně vymyšlený evropskými křesťany, kteří se nedokázali utkat s muslimskými vojsky na bitevním poli. Tím vynálezem je mušketa, jež, dokonce i když z ní vystřelí ženská, dokáže zadržet takové a takové množství mužů... A běda tobě! Jak se odvažuješ střílet palnými zbraněmi po muslimech?"

Slova, která Ibn Zabul vložil do úst faríi Kurtbaje, označil John Keegan ve své Historii válečnictví za "lamentování". Nepochybně to také lamentování skutečně je. Kasta egyptských mameluků až do hořkého konce neuznala protivníky za skutečné vojáky - a vynálezy, které jim dávaly rozhodující výhodu, si odmítala blíže osvojit, neboť to považovala za nedůstojné. Nepříteli adresovala výčitky a tvrdila, že bojuje nemuslimským, nečestným, podlým způsobem. Ve finále jí to ovšem nebylo nic platné. Ideologie ospravedlňující mocenský monopol ho totiž sama udržet nedokázala.

I když jsme se dověděli od pana premiéra že jsme pos.......ové, jednoho chlapa a odvážlivce a ne sraba máme.

A tak se zdá, že problém útěku ze začátku padesátých let je vlastně to nejdůležitější v životě obyvatel české republiky. Takřka se stydím, že jsem tento světodějinný příběh podrobně nestudoval. Já, hlupák, se zabývám podružnostmi jako je privatizace zdravotních pojišťoven, fakultních nemocnic, holdingovými vyjednáváními investor - zdravotní pojišťovny - poskytovatelé zdravotní péče. Nebo privatizace penzijních fondů. Ve své profesní zdravotnické omezenosti jsem nedohlédl k významu ocenění nějakých Mašínů, hodně nepovedeného odvaru jejich hrdinného otce. Vždyť já trouba jsem ani nepochopil proč budeme muset psát do "bezvízové" žádosti i velikost slipů a konta a jak nám to zjednoduší cestování. Ne do USA.

Nějak se zapomíná, že jde i o cestování do jiných států lety, které mají letecký koridor nad USA. Třeba Mexiko nebo Kostarika. Ale přečetl jsem si noviny a již vím co je důležité a co podružně. Jsem rád, že premiér není srab. Možná je .... ne, terminologii zelených se pro jistotu vyhnu. Přece jenom se mi nechce utíkat z republiky s mrtvolami za mnou.

Při přistávání letadla společnosti Lufthansa strhl poryv hurikánu stroj těsně nad přistávací dráhou ostře doleva. Pilot zareagoval duchapřítomně (podle informací listu Spiegel Online jsou k tomu piloti vycvičeni na trenažéru) a na poslední chvíli těsně před dotekem s přistávací dráhou s letadlem znovu odstartoval od země. O několik minut později se mu podařilo úspěšně přistát na jiné přistávací dráze. Na palubě letadla bylo 131 cestujících.

Videozáznam horrorového pokusu o přistání ZDE

Zdá se, že modrá "ekonomická reforma" se bude v ČR míjet účinkem. Nejednotnosti kolem jejího uskutečňování a jejího obsahu se začínají projevovat už i v koalici, která jí prosadila. Ani občané reformu nepochopili a nezdá se, že by jejich nepochopení sláblo. Stále narůstající většina se s jejími jednotlivými opatřeními vnitřně neztotožňuje. S reptáním, ale hlavně strachem, co by se nimi mohlo stát kdyby se vzepřeli, se opatřením reformy trpně podvolují a plní je. Reptání a strach je tím silnější, čím více jsou lidé zahlcováni nejrůznějšími informacemi ze světa i z ČR, které vnímají pro sebe jako katastrofické, píše čtenář Jiří Novák.

Komunisté vyhráli v roce 1946 jednoznačně volby a měli vysokou důvěru veřejnosti. Ta podpora se zvolna snižovala, ale patrně by demokratické volby, které se měly konat v roce 1948,vyhráli znovu, i když podle některých tehdejších průzkumů již s menší převahou. Největší podporu měli komunisté v Čechách, nejmenší na Slovensku, kde v roce 1946 vyhrála Demokratická strana a komunisté byli až druzí .

Téma je pre strednú a staršiu generáciu aktuálna stále. Presnejšie, vracia sa pravidelne ako bumerang, a to zďaleka nie len vtedy, keď v obchodoch opäť niečo zdražie. Na výročie revolúcie (nie októbrovej, ale novembrovej, a nie socialistickej, ale kapitalistickej) vysielala TA 3 rozhovor s Viliamom Páleníkom z Ekonomického ústavu SAV a jeho kolegyňou Luciou Pánikovou. Na základe príjmových štatistík z rokov 1989 a 2006 porovnávali, či sme sa mali lepšie vtedy, alebo sa máme lepšie dnes. Zistili, že z hľadiska priemernej mzdy to bolo rovnaké, lebo koľkokrát stúpol priemerný plat, toľkokrát porástla inflácia.

Minulý čtvrtek vyšlo najevo, že anglický princ Harry byl tajně vyslán jako voják do Afghánistánu. Prozradil to americký pravicový server The Drudge Report.

Vyšlo najevo, že britská média o přítomnosti prince Harryho věděla a dva měsíce na žádost britského ministerstva obrany tuto zprávu potlačovala. K dohodě mezi britským ministerstvem obrany a britskými médii utajit přítomnost prince Harryho v Afghánistánu došlo v polovině prosince 2007.

Při opravě notebooku koupeného v internetové aukční síni E-bay našel opravář v anglickém Boltonu pod klávesnicí disk obsahující důvěrné informace ministerstva vnitra. Opravna zjistila, že údaje na disku jsou zakódované, a předala disk policii. Ministerstvo vnitra následně potvrdilo, že disk je pravý, a zahájilo vyšetřování případu.

iHNed: Ve vyřazeném počítači zůstal disk s tajnými údaji britské vlády ZDE

AI│CHANGENET.SK│ Amnesty International víta včerajšie rozhodnutie Európskeho súdu pre ľudské práva, ktorým potvrdil absolútny zákaz mučenia a iného neľudského alebo ponižujúceho zaobchádzania a trestania v prípade Saadi v. Taliansko.

"Toto rozhodnutie by malo pripomenúť všetkým krajinám, že nielenže sa samy nesmú uchyľovať k praktikám mučenia, ale je tiež zakázané, aby poslali kohokoľvek do štátu, kde by tejto osobe malo hroziť mučenie a iné zlé zaobchádzanie," uviedol Ian Seiderman, Vyšší právny poradca Amnesty International .

Komisař EU pro obchod Peter Mandelson konstatoval, že EU si dělá obavy z jednání Světové obchodní organizace v Dohá, jehož vyřešení se v uplynulých letech nikdy nepodařilo dosáhnout.

"Pod hávem kongresů a seminářů odjíždí každoročně tisíce českých lékařů a lékařek za peníze zmíněných firem lyžovat do Alp, slunit se na řecké ostrovy nebo poznávat taje marocké pouště a veřejnosti nezbude než si nalhávat, že se na výpravy na velbloudech vydávají jenom proto, že jde o seminář o léčení natřesené kostrče..., " píše Tereza Šimíková

Toto je tak odporná pomluva, že nemám slov. Zdravotničtí pracovníci jsou povinni se neustále vzdělávat. Zmíněné semináře si všichni platíme, ať už je pořádá firma, nebo ne, píše Soňa Hromátková.. Ty firemní bývají o novinkách na trhu a jsou drahé. Přesto chce každý zdravotník být informován, aby mohl držet krok s nabízeným komfortem. Pokud má autorka informace o zdravotníku, který dostal "zájezd" zadarmo, nechť se laskavě vyjádří konkrétně a nepomlouvá tisíce zdravotníků, kteří se dovzdělávají v zájmu pacientů za vlastní peníze - považuji to za sprosťárnu.

Poznámka ŠOK: Soňa Hromátková je buď mladá, nebo naivní. Anebo obojí. Slušné firmy (například tradiční dodavatel lékařských přístrojů Olympus) si pořídily školící sály v Praze. Jejich semináře dávají lékařskému i zdravotnickému personálu opravdu to potřebné. To jsou firmy s vysokou firemní kulturou, tradicí a postavením na trhu. Firmy, jejichž školení pro Čechy se konají v přímořských letoviscích či lyžařských areálech, případně v různých exotických destinacích, potřebují odměnit dealery více než školit lékaře. Firmy, pořádající "lékařské kongresy" o vynikajících výsledcích právě se svými léky a svými postupy v Egyptě, Brazílii, Mexiku nebo v Malajsii budují pozici na trhu metodami více než problematickými. Chcete jmenovat? Proč? Všechny je stejně vyjmenovat nelze... Kongresová turistika bují ve většině lukrativních oborů, nejen v lékařství. Pokud si seminář platí lékař sám, či mu je platí jeho klinika, je to v pořádku. Pokud ne, tak to smrdí.

Dodává Soňa Hromátková: Nejsem ani naivní ani mladá na to, abych trvala na svém, že takto (jako v prvním odstavci původního článku) neseriosně se nelze vyjadřovat. Konkrétní informace autorka nedodala, takže je to "jedna paní povídala". Žádám ji i ostatní přispěvatele, aby se též vždy vyvarovali soudům (přívlastkům, hodnocením) o případných oponentech. Jinak v BL nebudeme číst nic jiného, než kdo z autorů je naiva, levičák, pravičák, povrchní, úzce vzdělaný. Měla by se uvádět jen fakta, ne dojmy, ev. osobní útoky. Takový požadavek se tu již několikrát objevil a stále se osobní útoky objevují.

Jenom malá poznámka k diskusi Štěpána Kotrby se Soňou Hromátkovou. Jsou lokální zastoupení firem, která si pořídila přednáškový sál. V tom na Evropské občas přednáším. Je pro přibližně padesát lidí a dá se pro jedno téma využít. 90 % budovy je využito pro aktivity, které se zdravotnictvím mají něco společného jen vzdáleně.

Nicméně sjezdy velkých společností - kardiologických, chirurgických nebo laboratorních čítají desítky tisíc účastníků. Center na světě, kde je lze uspořádat, není mnoho. I v USA by jste je spočítal na prstech jedné ruky. Proto se také víceméně ta místa opakují. V Čechách neexistuje místo, kde je možné uspořádat s ubytováním akci pro třeba 40 000 účastníků.

Přinejmenším dvě století existuje podezření, že peníze a ti jež s nimi nakládají mají velkou a snadno zneužitelnou moc. Důkazem je názor amerického prezidenta z počátku devatenáctého století:

„Když americký lid někdy dovolí aby soukromé banky řídily emisi měny, nejprve inflací, pak deflací, banky a korporace, které kolem nich vyrostou zbaví lidi veškerého majetku až jejich děti se vzbudí bez domova v zemi, kterou jejich otcové dobyli“.

V posledních dnech mi v odezvu na mé dva kousavé články ("Výzva proti týrání lišek" a "Výzva proti týrání myslivců") přichází množství rozzlobených dopisů. Houfu myslivců s puškami, jezevčíky a štětkami, připadá osamělé štěkání a plivání z internetové nory dosti drzé. Jak vidno, vzteklina je nakažlivá. Je velmi účinnou biologickou zbraní hromadného ničení, kterou mají lišky k dispozici!

RuskoDnes│ Během návštěvy Bělehradu podepsal v pondělí 25. 2. 2008 ruský vicepremiér Dmitrij Medveděv smlouvu o stavbě plynovodu nazvaného Jižní větev. Plynovod o délce 900 kilometrů povede přes Černé moře do Bulharska, kde se rozdělí na dvě větve. Severní větev bude nasměrována přes Rumunsko, Maďarsko, ČR a Rakousko s možností dodávat plyn i na německý trh. Jižní cesta půjde přes Bulharsko na jih Itálie. Výstavba plynovodu začne v roce 2012.

Devätnásteho februára 2008 uverejnil kubánsky denník Granma ďalší list Fidela Castra. Odkedy dnes už bývalý kubánsky prezident ochorel a prestal sa ukazovať na verejnosti, odkazuje svoje postrehy verejnosti prostredníctvom tlače. Kubáncom minulý týždeň pokojne a bez pátosu napísal, že v nadchádzajúcich voľbách sa nebude uchádzať o post predsedu Rady štátu ani veliteľa ozbrojených síl. Odvtedy sa z denníka Granma vytratila rubrika Správy od Comandanteho a Castrove listy uverejňuje naďalej v rubrike Správy compaňera Fidela.

Ani jedna z krajín tretieho sveta hádam nevyvoláva vo svete takú búrku emócií, ako malý karibský ostrov. V súvislosti s diktatúrami, chudobou či ľudskými právami sa vo svete neskloňuje meno jedinej krajiny častejšie, ako sa skloňuje prosté indiánske slovo Cuba. Pojmy ako chudoba, bezprávie, nesloboda, autoritatívna moc, vraždenie a mučenie nikde inde na svete nikoho netrápia väčšmi, ako práve v súvislosti s Kubou. Všade inde vnímame takéto javy ako čosi prirodzené, ako prirodzený kolorit „zaostalých“ či „necivilizovaných“ krajín. Všade inde si dokonca osobujeme právo vojensky intervenovať a v záujme tých istých ľudských práv, ktoré chceme na Kube chrániť, sme v iných kútoch sveta ochotní vyvolávať a viesť vojny.

Chci zde tvrdit, že ani výborná stupidologie od J. Drtilové a Fr. Koukolíka nám moc nepomůže, pokud si v ní budeme jenom číst a nebudeme konat nějaké docela určité skutky.

Je sice výborné, že si jí konečně někdo na BL všiml, když už ji dostal od autorů tak přímo pod nos. Neměli bychom se náhodou po takových knihách, ať už je náš obor kterýkoliv, pídit sami? Mám dojem, že BL už dlouho potřebovaly se povznést nad politické handrkovačky nebo stranické či skupinové hádanice.

Po obligátním a poměrně korektním důvodu se na rozhlasových vlnách rádia BBC, které je běžně poslouchatelné i v Praze, ve čtvrtek večer ozval jeden z bratrů Mašínů. Myslím, že to byl bratr Josef. Měl pevný hlas, bylo ale znát, že je trochu rozrušen. Reportérka, velmi energická a dosti věcná, se ho zeptala, zda lituje smrti svých obětí. Bratr odpověděl: "Ne." Nastala pauza a reportérka opáčila s naprosto okouzlující anglickou intonací, po níž se na nikoho nemůžete zlobit: "Why not?"

Je až neuvěřitelné, jak neotřele se včera česká média zhostila informování o kauze bratří Mašínů. Vyznamenání, které předal Mirek Topolánek, opět rozproudilo jalové diskuze o tom, zda byli Mašínové vrazi či hrdinové. Znovu nafouklou mediální bublinu však zřejmě provází zlom v paradigmatu. Objevili tuzemští novináři konečně postmodernu?

Zpráva z www.klaus.cz říká, že prezident republiky Václav Klaus se ve dnech 2. – 4. března 2008 v New Yorku zúčastní Mezinárodní konference o klimatických změnách, kde vystoupí s projevem s názvem „From Climate Alarmism to Climate Realism“.

Řekl bych, že klimatická změna to ví. Prostřednictvím větrné smrště EMA mu dala najevo, že jeho úvahy se neubírají tím nejoptimálnějším směrem. To tedy ale opravdu nejspíš vůbec ne. Přiznám se, že si nepamatuji, kdy naposled padaly v ČR sloupy vysokého napětí a veřejnost byla místy dlouho bez proudu a bylo nutné omezovat provoz jaderné elektrárny.

Debata o tom, jestli Mašín je padouch nebo hrdina, je jalová. V porovnání s touto vládou a její emocionálně symbolickými hrami jsou hrdinové všichni, i padouši. Všichni jedna rodina. Není podstatné, jestli Mašínové zastřelili před více než půlstoletím jednoho či tři policajty. Není podstatné, jestli byl pokladník, co vezl výplaty a kterého podřízli, ozbrojený nebo ne. Podstata vyznamenání vrahů stejně zůstala skrytá. Je jí Topolánkův strach z levice a shromažďování jednotné pravicové fronty. I za cenu inkorporace neonacistů a dalších pravicových extremistů.

Stejně tak je falešnou mediální hrou načasování vyznamenání pro Mašíny ve stejnou dobu, jako zveřejnění falešného "zrušení" víz pro Čechy. Asymetrickou vízovou politikou vůči USA (nesvobodný pohyb přes hranice pro občany ČR, absolutně volný přístup do Česka pro občany USA) ukazují Spojené státy nadřazenost. Ponecháváním asymetrie ukazuje česká diplomacie služebnost. Tak tomu je stále. Jen se žádost o vízum jmenuje dotazník a imigrační úředník nerozhoduje v Praze, ale na newyorském letišti.

Snaha neinformovat o překotné syrské diplomatické aktivitě manipulativním zamlčením mezinárodně politického kontextu, zamlčením návštěvy Zbigniewa Brzezińského a plivanci na předsedu ČSSD je další část zakrývací snahy, mající zaplnit mediální prostor balastem a dezinformacemi - právě ve chvíli, když vrcholí souboj dvou nepřátelských skupin americké zahraniční politiky - tajné služby a diplomacie - o podobu budoucí orientace politiky USA na Blízkém a Středním Východě. Odklon od bipolarity souboje dobra a zla k multipolaritě vazeb a zájmů je proměnou od politiky ultrakonzervativců a neocons k politice liberálů a Socialistické internacionály. Proměnou, které se Topolánkova zahraniční politika snaží usilovně zabránit.

Zatímco se česká média, vydrážděná editorem prosionistického serveru Eretz.cz Danielem Wardenem, rozčilují nad "zločinnou" pracovní návštěvou předsedy ČSSD Paroubka a stínového ministra zahraničí Zaorálka v Sýrii, evropští i světoví politici uvažují, jak zmírnit napětí nejen v okolí Iráku, ale na celém Blízkém a Středním východě. Zatímco český apologet americké neokonzervativní politiky Topolánek vzkazuje z cesty do USA za "zrušením" víz na tiskové konferenci v Bílém domě po setkání s prezidentem USA Georgem W. Bushem, že akce Paroubka je zločinná, ve stejnou dobu jako Paroubek se v Sýrii objevuje nestor americké zahraniční politiky a poradce demokratického kandidáta na prezidenta Baracka Obamy, Zbigniew Brzeziński, bývalý poradce pro národní bezpečnost Jimmyho Cartera. Syrská tisková agentura Cham tuto návštěvu popsala jako "důležité znamení, že konec oficiálního dialogu mezi Washingtonem a Damaškem nemá důsledek na pokračování dialogu s důležitými americkými intelektuály a politiky."

O Brzezińského návštěvě ve stejnou dobu, jako o Paroubkově, česká média mlčí...

New York Sun: Obama Adviser Leads Delegation to Damascus ZDE

Díky zákonu o volném přístupu k informacím z roku 1966 (Freedom of Information Act) dnes víme, že Spojené státy si na nechvalně známé, nicméně dodnes fungující vojenské škole, "School of Americas", vychovávaly diktátory, vojenské lídry a guerillové bojovníky. S těmi později spolupracovaly v "terénu" Latinské Ameriky, odkud pocházely i tisíce absolventů "School of Americas". Jejich vzdělání v oboru mučení, vraždění a plošného vyhlazování obyvatelstva, doma bez problémů uplatnili. Cestou k moci se zaměřovali na tzv. měkké cíle, kterými byli vůdcové občanských hnutí, církevní představitelé, učitelé, studenti, humanitární pracovníci, ale mnohdy šlo i o plošnou genocidu místního obyvatelstva, jako v roce 1981 v případě vesnice El Mozote v El Salvador. Při páchání těchto zvěrstev byli často podporováni a někdy i přímo řízeni CIA, která tak zajišťovala spolupráci budoucích diktatur, nejen v Latinské Americe, se Spojenými státy.

Masarykova dělnická akademie Vás zve na seminář na aktuální téma Všeobecný základní příjem. Občanská a sociální práva proti pravicovým reformám.

Základní příjem pro všechny občany je jedním z významných občanských a sociálních práv, které je v současné době prosazováno mnoha občany, politiky a vědci v různých zemích na všech kontinentech: v Belgii, Německu, USA, Jihoafrické republice, Brazílii, Kolumbii a dalších zemích. Diskuse o tomto tématu získává v České republice na významu zvláště nyní, kdy současné pravicové reformy omezují různá sociální a občanská práva.

Diskuse o všeobecném základním příjmu je pořádána při příležitosti vydání knihy Philippe Van Parijs, Marek Hrubec, Martin Brabec a kol., Všeobecný základní příjem, která byla v závěru loňského roku vydána ve spolupráci českých autorů s belgickým profesorem ekonomie a filosofie Van Parijsem (nyní na Harvard University). Hlavní příspěvky přednesou: politolog a filosof Marek Hrubec (Akademie věd ČR), sociolog a filosof Martin Brabec (Akademie věd ČR). Diskusi bude moderovat Michal Pullmann (Univerzita Karlova). Diskuse se bude konat ve středu 5. března 2008 od 17:00 hodin ve Steinerově sále Lidového domu, Hybernská 7, Praha 1

MF Dnes: "My jsme odešli z Československa s cílem, abychom se vrátili do svobodného a demokratického Československa."

LN: Mašín říká, že si českého premiéra velmi váží. "Vidím, že Topolánek dělá správné věci"

MF Dnes: "Podívejte, v České republice už takřka dvacet let oficiálně nevládnou komunisté. Ale stále tam ta jejich strana existuje, stále tam je v mnohém kontinuita s minulostí. Bývalí členové KSČ jsou soudci nebo fungují v politice."

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Při pročtení Čulíkovy obsáhlé knihy o současném českém filmu Jací jsme zůstává v mysli snad jen povzdychnutí, že se česká filmologická obec nechala v reflexi současné kinematografie předběhnout Janem Čulíkem. I Čulíkovy Britské listy se již delší dobu specializují na dobývání aktuálních prvenství žhavě ukvapenými komentáři, aby ostatním mnohdy ukázaly, že tudy cesta nevede.

Lucie Česálková, Literární noviny

Kniha je k dispozici ke koupi na www.kosmas.cz ZDE, též přímo z nakladatelství Host ZDE. Ukázka z jedné ze shrnujících kapitol a obsah knihy ZDE

"Neocenitelná historicko-kritická práce, přehledná, vnímavá a dobře napsaná."

Josef Škvorecký, 6. ledna 2008

Právě přichází na předvánoční trh nová kniha o českém filmu od Jana Čulíka. K dispozici ke koupi na www.kosmas.cz ZDE, též přímo z nakladatelství Host ZDE

V první souborné knižní práci o českém hraném filmu od roku 1989 rozebírá autor více než dvě stě devadesát snímků, které vznikly za posledních osmnáct let. Filmovou produkci rozdělil tematicky do několika celků: v období kolem pádu komunismu se objevila celá řada trpkých výpovědí o životě v Československu sedmdesátých a osmdesátých let; naproti tomu svědectví o stalinském útlaku z padesátých let většinou už nesvědčí o životě v totalitě s tak úzkostnou naléhavostí jako snímky o normalizaci. Autor se dále věnuje četným filmům s historickými tématy, zejména z traumatických období, dále snímkům svědčícím o prvních zkušenostech z postkomunismu, včetně "pokleslých" komerčních komedií, a rozebírá též množství filmů vzniklých o současné společnosti. Nejnověji se česká kinematografie zabývá především mezilidskými vztahy; tyto snímky patří podle autora k nejlepším. Kniha analyzuje i filmy pro děti a mládež, dále četné, více či méně úspěšné umělecké experimenty, a závěrem vybírá "nejlepších pětačtyřicet" --- snímky vysoké kvality, které podle autorova názoru zřejmě přežijí.

Cílem autorovy analýzy bylo zjistit, jakým způsobem vypovídá současná česká kinematografie o dnešní české společnosti, zda o ní vytváří mýty a jakého hodnotového systému se podle českých filmů dnešní společnost přidržuje. Podrobným sémantickým rozborem příběhů jednotlivých hraných filmů dochází autor k překvapivým závěrům.

Současná česká kinematografie zaujímá vůči české společnosti svobodný a kritický postoj. Vytváří o ní podle jeho názoru pozoruhodně ucelené svědectví.

Na mimořádném zasedání Rady Českého rozhlasu 19. září 2007, konané v budově Českého rozhlasu v Praze a v rozporu s jednacím řádem Rady (zasedání nebylo předem zveřejněno na internetových stránkách Rady dle článku IV, odstavce 3 jednacího řádu, veřejnosti tak byla znemožněna účast) projednala Rada Českého rozhlasu stížnost na porušení Kodexu ČRo, zákona 484/1991 Sb., a zákona 231/2001 Sb. pracovníky ČRo 1 - Radiožurnálu zveřejněním Kubiceho zprávy, vysíláním nepravdivých informací, manipulací s důkazy z vyšetřování závažného trestného činu a zatajováním důkazů a i deformací před orgány činnými v trestním řízení, kterou jsem jí odeslal 15. srpna 2007. Rada dobře věděla, proč jedná s vyloučením a bez předchozího upozornění veřejnosti , včetně médií. Odflákla svou práci a rozhodla v rozporu se zněním zákona i Kodexu.

Týdeník Reflex přinesl nyní v posledním čísle rozhovor s bývalou tiskovou mluvčí UOOZ Policie ČR Blankou Kosinovou. A tvrzení novinářů, kterak se na svět a do médií dostala Kubiceho zpráva, se hroutí jak domeček z karet...

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. V anketě letos na jaře odpovědělo během několika málo dnů více než 5000 čtenářů. Finančně však na provoz listu přispívá jen něco málo nad 100 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře. Nedokáže to česká komunita? Jsou finanční prostředky skutečně k dispozici jen pro cílenou politickou manipulaci, a chce-li list prosazovat svobodnou linii, padni komu padni, národ se pro jeji podporu nevzchopí?

V lednu 2008 přispělo celkem 161 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 56 692.22 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31.1. 2008 částku 246 031.56 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a 783.89 euro.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely.