|
6. 2. 2008
Výhledy a rizika ochrany osobních dat v ČR
Stalo se tak krátce po flagrantních průvalech v Británii, kde byla zcizena ze státních počítačů data stovek tisíc civilistů i vojáků. Globální společnost si pro svou sebeorganziaci žádá globální databáze o totožnosti osob, jejich chování, komunikaci, pohybu, zdravotního stavu, majetkových a finančních poměrech. Bez informací se nedá spravovat ani firma, natožpak státu. Co teprve Evropská unie s půl miliardou obyvatel... |
Papírová minulost, elektronická budoucnostPřed stovkou let agendy vedly obce či panství, migrovaly desetiny promile lidí, většinou zámožných. Rizika migrace nebyla žádná. Technologie ale propojily svět. Auta a letadla zkrátila cestování mezi kontinenty na hodiny či dny. Po kontinentech dnes migrují milióny osob. Hranice přestávají existovat. Terorismus postavil před civilizační centra doposud nepoznané hrozby. Svět liberálních svobod se pod tíhou strachu o život hroutí. Demokracie už není pro všechny, ale pouze pro slušné a bohaté, prověřené, zaevidované či očipované. Barevná teorieKdyž v roce 1996 představovala mezinárodní odborné veřejnosti ČSSD vizi informační a telekomunikační politiky ČR, která se pak stala Státní informační a telekomunikační politikou, byla si od počátku vědoma všech rizik, spojených se zneužitím dat. Státem (protože je to mocensky lákavé) i soukromníky (protože to vynáší pohádkové zisky). Ve znalostní společnosti jsou informace zbožím. Řešení je pouze v datové i objektové bezpečnosti, ne nepodobné kritickým aplikacím armád. Měly-li by být všechny agendy státu elektronizovány a propojeny v efektivní systém, případně propojeny i s privátními aplikacemi (zúčtování faktur, vedení online účetnictví, placení daní, úvěrů, mýtného nebo lékařských výkonů a výdeje léků), systémová bezpečnost musí existovat od prvního okamžiku. Černá praxeV praxi to znamená změnu snad poloviny zákonů, masivní investice do technologií i odborníků, transparentní oddělení údajů agend ministerstev od citlivých údajů osob i firem, monitorování všech transakcí, autorizaci všech odpovědných, drakonickou supervizi nad dodržováním pravidel - majetkovou i trestní odpovědnost a nekompromisní tresty pro odpovědné osoby za jejich porušení. Na odporu úřednictva k tak ambiciózním projektům se na deset let zadrhla realizace. Ideologie slabého státu zvítězila nad tezí o efektech e-státu. I když přínos byl vyčíslen v desítkách miliard po prvních letech fungování takovéhoto systému. Teprve po dvanácti letech začíná vláda bývalé opozice realizovat e-government, první část e-health a e-transport. Předsudky ustoupily rozumné praxi. Pamatuje ale dnes česká vláda na bezpečnost, nebo opět riskuje „úprk ekonomů před právníky“? Šedý davKomisař Frattini uvedl, že přes 50% dotázaných v zemích EU se domnívá, že jsou osobní data chráněna dobře. Více než 80% ale přiznalo, že lidé vědí o ochraně osobních údajů velmi málo. Tři čtvrtiny se obávají o osobní údaje na internetu, což se ukazuje být kritickým místem rozvoje elektronického obchodu. Více než polovina ale důvěřuje lékařům, bankám, pojišťovnám a dalším institucím, že jsou u nich jejich data v bezpečí, cituje agentura EurActiv. Podobné procento ovšem nedůvěřuje prodejcům a firmám v oblasti výzkumu trhu či reklamy. Nevyžádaná reklama obtěžuje a krádeže dat jsou zde nejčastější. Důvod k zamyšlení. Přes 70% souhlasí s případným odposloucháváním telefonů a sledování finančních transakcí na bankovních účtech osob podezřelých, ale pouze za určitých okolností a podmínek. Alarmující čísla. Vyměnili už občané Evropy ideál svobody a soukromí za iluzi bezpečí? Rezignovali na svá práva? Občany právem děsí získávání biometrických údajů (DNA, snímky duhovky) kvůli zneužití zdravotními pojišťovnami. Děsí je vševědoucnost státu v oblasti ekonomických agend pro fatální dopady při zneužití i monitorování pohybu vozidel a lidí operátory mýtných a telefonních systémů, nejen kvůli možnému vydírání. Děsí je i flagrantní porušení datové bezpečnosti bank i „czechpointů“. Dokud stát tyto aplikace nezajistí nebo nepřikáže pod hrozbou drakonických trestů zajistit na takové úrovni, aby k únikům dat nemohlo dojít a dokud o tom nepřesvědčí občany, budoucnost elektronizace státní správy i ekonomiky bude v nedohlednu. Vláda musí ukázat nejen sílu a vůli, ale zájem o potřeby všech občanů. Všemi je placena, všem musí sloužit.
Článek vyšel v týdeníku Strategie 5/2008 ZDE Strategie 4/2008, Štěpán Kotrba: Výhledy a rizika e-governmentu a t-governmentu v ČR ZDE |
