Debata o tom, jestli Mašín je padouch nebo hrdina, je jalová. V porovnání s touto vládou a její emocionálně symbolickými hrami jsou hrdinové všichni, i padouši. Všichni jedna rodina. Není podstatné, jestli Mašínové zastřelili před více než půlstoletím jednoho či tři policajty. Není podstatné, jestli byl pokladník, co vezl výplaty a kterého podřízli, ozbrojený nebo ne. Podstata vyznamenání vrahů stejně zůstala skrytá. Je jí Topolánkův strach z levice a shromažďování jednotné pravicové fronty. I za cenu inkorporace neonacistů a dalších pravicových extremistů.

Stejně tak je falešnou mediální hrou načasování vyznamenání pro Mašíny ve stejnou dobu, jako zveřejnění falešného "zrušení" víz pro Čechy. Asymetrickou vízovou politikou vůči USA (nesvobodný pohyb přes hranice pro občany ČR, absolutně volný přístup do Česka pro občany USA) ukazují Spojené státy nadřazenost. Ponecháváním asymetrie ukazuje česká diplomacie služebnost. Tak tomu je stále. Jen se žádost o vízum jmenuje dotazník a imigrační úředník nerozhoduje v Praze, ale na newyorském letišti.

Snaha neinformovat o překotné syrské diplomatické aktivitě manipulativním zamlčením mezinárodně politického kontextu, zamlčením návštěvy Zbigniewa Brzezińského a plivanci na předsedu ČSSD je další část zakrývací snahy, mající zaplnit mediální prostor balastem a dezinformacemi - právě ve chvíli, když vrcholí souboj dvou nepřátelských skupin americké zahraniční politiky - tajné služby a diplomacie - o podobu budoucí orientace politiky USA na Blízkém a Středním Východě. Odklon od bipolarity souboje dobra a zla k multipolaritě vazeb a zájmů je proměnou od politiky ultrakonzervativců a neocons k politice liberálů a Socialistické internacionály. Proměnou, které se Topolánkova zahraniční politika snaží usilovně zabránit.