Kontrakt na dodávku 179 tankovacích letounů v hodnotě zhruba 35 miliard dolarů byl vypsán poté, co předchozí přidělení zakázky Boeingu bez výběrového řízení (2001-2003, 100 letounů Boeing 767 pronajatých za zhruba 23,5 miliardy dolarů + 1,7 miliardy na modernizaci infrastruktury) zpochybnil Kongres a kriminální vyšetřování. Arizonský senátor a dnes prakticky jistý republikánský kandidát na prezidenta John McCain záležitost sledoval od samého počátku. Ještě během irácké války, 23. května 2003, vydal tiskové prohlášení k uzavřené smlouvě, v němž rozhodnutí ministerstva obrany pronajmout letouny Boeing 767 označil za výsledek lobbyistických tlaků a za plýtvání penězi daňových poplatníků. Finanční analýzy ukazovaly, že obě další varianty - modernizace stávajících letadel nebo nákup nových - by byly pro letectvo výhodnější než pronájem Boeingů, a že nahrazení stávajících tankerů KC-135 lze odložit až za rok 2013.

"Za celá ta léta, co jsem v Kongresu, jsem nikdy neviděl, aby bezpečnostní a účetní zodpovědnost federální vlády byla tak nepokrytě podřízena jedinému výrobci výzbroje," prohlásil tehdy McCain. Obvinil ministerstvo, že ignorovalo požadavky senátního výboru pro ozbrojené síly, a za jediný možný účel zakázky označil maximalizaci zisku dodavatele.

Během následujícího vyšetřování, které skončilo zrušením smlouvy v roce 2004, musel McCain čelit mnoha obstrukcím. Když si vymohl přístup k neklasifikované (!) dokumentaci, nebylo mu povoleno pořídit fotokopie a v místnosti bez telefonu pořizoval poznámky ručně. Rozhodnutí Kongresu nakonec přimělo Boeing k ukončení výroby civilní varianty typu 767 a uzavření výrobní linky. Aféra stála místo řadu vysoce postavených osob jak z US Air Force, tak dodavatelské společnosti -- včetně tehdejšího ředitele Boeingu Phila Condita (podrobnější informace zde).

Analytici předpokládali, že v pátek uzavřené výběrové řízení nakonec stejně vyhraje Boeing, protože konkurenční projekt odvozený od Airbusu 330 obsahuje jen malé množství dílů vyrobených ve Spojených státech. Rozhodnutí letectva bylo tedy značným překvapením a akcie Boeingu okamžitě na burze ztratily 3 procenta ze své hodnoty.

Tankovací letouny slouží k doplňování paliva bojových strojů během letu a výrazně tak zvyšují jejich operační dosah. Nepostradatelné jsou zejména pro strategické bombardéry, jejichž mise typicky vyžadují překonávání extrémně dlouhých vzdáleností.

Americká agentura pro protiraketovou obranu (MDA) již počátkem prosince 2006 -- tedy ještě před odesláním nóty s žádostí o vybudování základny v ČR nové Topolánkově vládě -- dala na vědomí, že pokud se základna bude stavět, zakázku získá společnost Boeing. Překvapivě -- bez výběrového řízení. Protiraketová obrana v Evropě má však stát "pouhé" 3 miliardy dolarů. Tato částka představuje jen zlomek ceny nových tankovacích letounů pro americké letectvo - a malou motivaci k tomu, aby si nějaký americký zákonodárce zkomplikoval kariéru podobně, jako John McCain. A ten se už dlouho věnuje prezidentské kampani...