|
2. 3. 2008
Občanská sdružení kritizují postup památkových úřadůSkončila mise UNESCO a ICOMOS v Praze
Třídenní reaktivní monitorovací mise Francisca Bandarina, ředitele Centra UNESCO v Paříži a Bruna Maldonera z ICOMOS (Mezinárodní rady památek a sídel - poradního orgánu UNESCO) skončila v sobotu 1. března. Protože dosud publikované zprávy neobsahují některé podstatné informace o čtvrtečním setkání obou pánů se zástupci pražské občanské veřejnosti, rozhodli jsme se informovat o nich nyní, kdy budou výsledky mise vyhodnocovány. |
|
Především proč "reaktivní monitorovací mise". Jde o akci navazující na rozhodnutí nejvyššího orgánu UNESCO, Výboru světového dědictví, který v červnu 2007 zasedal ve městě Christchurch na Novém Zélandu. Zde bylo ve věci záměru stavět v ochranném pásmu Pražské památkové rezervace (PPR) výškové budovy zasahující do dochovaného historického panoramatu města vyjádřeno "vážné znepokojení" nad navrženými projekty, požadováno, aby ČR znovu zvážila probíhající záměry a aby jakékoli nové stavební záměry respektovaly výjimečnou celosvětovou hodnotu Prahy. Dále bylo doporučeno, aby ČR vypracovala ve spolupráci s experty ICOMOS srovnávací studie ve vztahu k trvale udržitelnému řízení historických měst a bylo uloženo do 1. února 2008 zpracovat podrobnou zprávu o stavu péče o PPR včetně studie vizuálních dopadů a popisu veškerých kroků podniknutých ve věci výškových staveb. Rozhodnutí Výboru výslovně uložilo ČR pozvat spojenou reaktivní monitorovací misi Centra UNESCO a ICOMOS za účelem zhodnocení stavu péče o PPR. Výsledky této mise budou v létě projednány na dalším zasedání Výboru světového dědictví UNESCO.
Pokud jde o jednotlivé body rozhodnutí Výboru, prvé dva (vážné znepokojení + požadavek znovu zvážit záměry) developeři, politikové i úředníci desinterpretovali tak, že vlastně o nic vlastně nejde. Zamlčeli, že jde o prvý signál problému, který - nebude-li uspokojivě řešen - může skončit vyškrtnutím PPR z prestižního seznamu světového kulturního a přírodního dědictví lidstva. Pokud jde o doporučení zpracovat srovnávací studie v zájmu trvale udržitelného řízení historických měst, pak o jeho plnění není nic známo. Snad se příslušná místa snaží plnění tohoto doporučení nahradit tím, že zpracují "metodiku posuzování případné výstavby výškových staveb" v Praze. Prý se připravuje jakási "studie vizuální integrity" historického jádra města, jež má být zaslána na UNESCO. K ničemu z toho nebyli zástupci občanské veřejnosti přizváni a je vážná obava, že půjde pouze o oficiální účelovou snahu a nástroj k prosazení dalšího pokračování miliardových komerčních investic do dalších výškových budov v Praze.
Jednání obou zástupců UNESCO a ICOMOS s představiteli pražské veřejnosti se konalo v prostorách Magistrátu hl.m. Prahy ve čtvrtek 28.února v podvečer a trvalo pouhou třičtvrtěhodinu. Přítomna byla úřednice Odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu MHMP (OKP) a rovněž vrchní ředitel z Ministerstva kultury (MK), Ing. Zdeněk Novák, který má na starosti komunikaci s UNESCO a v minulosti byl dlouholetým náměstkem ministra kultury. Jde o jednoho ze zřejmých viníků nynějšího žalostného stavu státní památkové péče v ČR.
Zástupci občanských sdružení se na jednání nejprve stručně představili a uvedli, že jejich aktivity jsou podporovány mnoha tisíci rezidentů, před nedávnem vyhráli spor o nadlimitní hluk z dopravy po Severojižní magistrále a v řadách sdružení působí odborníci - architekti, památkáři, přírodovědci, právníci a dopravní odborníci.
Na úvod bylo konstatováno, že jsme na jednání přišli s cílem uvést na pravou míru to, co tvrdí úřady a politikové. Sdělili jsme, že jak vedení města, tak i český stát ustupují komerčním a politickým zájmům (pokud je samy nereprezentují), kulturní dědictví důsledně nechrání, a to i pokud jde o PPR a její ochranné pásmo. Památky jsou bezohledně devastovány necitlivými přestavbami ke komerčnímu využití (např. klášter je přestavěn na hotel). Uvedli jsme alespoň několik příkladů:
- bývalá Josefská kasárna na nám. Republiky, nyní Millenium - drastické vybourání kulturní památky a zřízení hypermarketu a mohutného administrativního komplexu, - necitlivou přestavbu Augustiniánského kláštera u sv. Tomáše na Malé Straně na hotel, - přípravu vymístění části knihovnického provozu z Klementina a jeho přestavbu ke komerčnímu využití, - záměr výškových budov EPOQUE na Pankrácké pláni - skandální souhlasná rozhodnutí Ministerstva kultury jsme žalovali u správního soudu, - Městský okruh Malovanka - Pelc Tyrolka: dálnici v tunelech v centru města, v dotyku s PPR, s předpokládanými astronomickými dopravními zátěžemi - místy 100 - 120 tisíc vozidel denně (!). - dílčí devastační zásahy přímo v PPR: jako příklady uvedena zástavba proluky v Ostrovní 13 - necitlivá novostavba, jejímž investorem je ministr Karel Schwarzenberg a přestavba komplexu Mostecká 21 - U Hradeb, kde nejde o památku, nicméně zde mají být ve prospěch podzemních garáží zničeny poslední v Praze ještě dochované interiéry v bruselském stylu, který ve své době oponoval socialistickému realismu v architektuře.
Byla zdůrazněna nekonsistentnost rozhodování MK jako nejvyšší instance ve státní památkové péči. Zmíněn případ EPOQUE, kde v průběhu let MK vydalo zcela protichůdná rozhodnutí a také podobně skandální případ rozhodování o zásazích v památkové zóně Barrandov, kde výsledek šetření Památkové inspekce MK byl jednoznačně záporný, přesvědčivě odborně vyargumentovaný, následné rozhodnutí Odboru památkové péče MK pak bylo zcela opačné.
Zdůraznili jsme, že oficiální materiály jsou před námi tajeny a my se k nim dostáváme pouze neoficiálními cestami, nicméně můžeme pánům nabídnout, že pro UNESCO a ICOMOS zpracujeme jejich kritickou oponenturu (pochopitelně za účasti dalších sdružení a odborné veřejnosti). Požádali jsme členy mise, aby sledovali vývoj v ČR a v případě zjištění problémů vyvinuli na ČR náležitý tlak. Dodali jsme, že náš tlak není vždy dostačující. Pan Bandarin se po tomto přednesu dotázal pana vrchního ředitele Nováka, zda se chce k řečenému vyjádřit, on však odmítl.
Následně byl přečten celý text našeho společného stanoviska k výstavbě na Pankráci pro monitorovací misi a s podpisy všech přítomných zástupců veřejnosti byl předán členům mise předán (viz přílohu). Předány i doklady k EPOQUE a k vizualizace záměrů výškových budov (Pankrác, Modřany, Holešovice). Pobavení vzbudil přetlumočený obsah odpovědí Mgr. Jana Kněžínka v deníku "24 hodin" z 26.2. 2008. Pan Bandarin poděkoval za sdělené a výslovně pak při loučení děkoval za naše aktivity podnikané v případech devastace památek v Praze.
Fakt, že se monitorovací mise účastnil sám ředitel Centra UNESCO signalizuje vysoké hodnocení míry závažnosti sporných otázek kolem ochrany PPR. Vyškrtnutí Prahy ze seznamu dědictví lidstva aktuálně nehrozí, nicméně vývoj ochrany a devastace PPR bude i do budoucna z Paříže pozorně sledován. V horším případě lze očekávat stupňující se tlak UNESCO až po možné vyškrtnutí - a ostudu s tím nevyhnutelně spojenou!
V Praze dne 1.3. 2008 Petr Kužvart
Společné stanovisko občanských sdružení k výstavbě na Pankrácké pláni pro misi UNESCOVážení pánové,
velmi si Vážíme toho, že Vaše mise přijela do Prahy a že máme možnost s Vámi hovořit i o výstavbě mrakodrapů na Pankrácké pláni. Jsme však velmi znepokojeni vyjádřením zde přítomného pana Kněžínka, ředitele Odboru památkové péče Magistrátu hl.m.Prahy v tisku ze dne 26.2.2008, který na otázky novináře odpověděl -- citujeme
Otázka: Skutečně hrozí nebezpečí, že UNESCO vyškrtne kvůli Pankráci Prahu ze svého seznamu? Odpověď: UNESCO nás v žádném případě kvůli výškovým budovám na Pankráci nevyškrtne. To jsou výškové budovy, které v panoramatu investor zasadil do pozadí. Nebudou tedy při pohledu na Pankrác rušit. Otázka: Co by to pro metropoli znamenalo, kdyby přece jen ze seznamu zmizela? Odpověď: Prakticky už nic. V roce 1992, kdy byla na seznam připsána, o Praze ve světě téměř nikdo nevěděl a pro město to znamenalo příliv peněz. Dnes už by metropoli vyškrtnutí, kromě ztráty prestiže, prakticky neublížilo. Seznam je pro nás jakýmsi prestižním klubem.
Od tohoto vyjádření se naprosto distancujeme, neboť si velmi vážíme toho, že některé historické objekty v České republice jsou a budou zapsány v Seznamu kulturního světového dědictví. Rovněž jsme Vás chtěli upozornit na skutečnost, že hlavní město Praha Vás sice na misi pozvalo a očekává údajně Vaše stanovisko i k mrakodrapům na Pankrácké pláni. Zároveň však zahájilo územní řízení na výstavbu mrakodrapů na Pankrácké pláni s ústním jednáním 13. a 14.3.2008 i když mu je naprosto jasné, že závěry Vaší mise nemůže obdržet za 14. dnů. Takové jednání vůči Vaší misi i nám občanům považujeme za nečestné. Důvody, proč nesouhlasíme s výstavbou mrakodrapů jsme Vám psali ve svém dopise, tak tedy jen krátce. Výstavbu mrakodrapů na Pankrácké pláni stále považujeme za závažný zásah do historického panoramatu Prahy proti které je jak Národní památkový ústav- ústřední pracoviště, tak i ICOMOS. Magistrát hl.m.Praha Vám sdělil, že se v tomto prostoru počítalo s výškovými budovami již od 20 -- 30 let minulého století. Nesdělil Vám však důležitou okolnost, že výškové stavby v této době znamenaly výškové budovy maximálně o 11 podlaží. Pokud by měly mít takovou výšku nové stavby na Pankrácké pláni, tak bychom proti nim neprotestovali. Za důležité rovněž považujeme, že nebyly splněny požadavky na přepracování dokumentace podle neoficiální mise v Praze vedené paní Dr.-Ing . Irene Wiese-v.Ofen, M. Bonnette, M. Firestone, W. Lipp. Dokumentace předložená k územnímu řízení se vůbec nezměnila. Při úvahách o doplnění výškové budovy na Pankrácké pláni se vždy uvažovalo o umístění do těžiště tzv. Pentagonu, tedy mezi již postavené výškové budovy, budova Epoque je však umisťována zcela mimo vizuální těžiště, mimo již postavené výškové budovy, takže problematický horizont nescelí, ale naopak vizuální chybu rozšíří při pohledu z Pražského hradu. Důvodem je přání investora, aby obyvatelé domu měli nerušený výhled na Prahu. Jedním ze závěrů mise paní von Ofen bylo přepracování parteru budov -- parter však přepracován nebyl a neskýtá pro obyvatele nic zajímavého. Zdůrazňujeme, že dopravní zatížení od těchto staveb bude vedeno po komunikacích, kde v přilehlých oblastí jsou překročeny nepřekročitelné limity hluku. Umisťování staveb v tomto území je i v rozporu s platným Územním plánem hl.m.Prahy. Magistrát tento problém řeší tak, že uděluje výjimky.
Závěrem konstatujeme, že na mrakodrapy dosud nebylo vydáno Územní rozhodnutí ani stavební povolení a je proto stále možnost o redukci staveb jednat.
Arnika, o.s. Martin Skalský
Ateliér pro životní prostředí, o.s. JUDr. Petr Kužvart Občané postižení Severojižní magistrálou Alžběta Rejchrtová
Sdružení - Občanská iniciativa Pankráce Marie Janoušková
Občanské sdružení Pankrácká společnost Zdeněk Holeček
|
