13. 10. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
13. 10. 2006

Co se stane po pádu severokorejského režimu?

Americká démonizace Severní Koreje pomíjí některá závažná fakta, píše Robert D. Kaplan v měsíčníku The Atlantic Monthly. Zakladatel Severní Koreje, Kim Ir Sun, nebyl jen stalinský tyran. Je to také populární partyzánský velitel, který vedl své spoluobčany v úspěšném povstání proti nacistům. (Japonci jsou kvůli okupaci Koreje za druhé světové války nesmírně nepopulární i v Jižní Koreji, pozn. red. BL.) Je pravda, že jeho syn Kim Džong Il býval kdysi playboyem, ale stal se z něho během času velmi inteligentní stratég.

Kim Džong Il měl možnost převzít po Kim Ir Sunovi moc v Severní Koreji také proto, že v severokorejské mysli je spojován s režimem rodiny Kimů a s dynastií Čoson, která vládla na korejském poloostrově po dobu 500 let, od konce 14. století. Kim Džong Il uměl konsolidovat svou moc a dokázal manipulovat Čínu, Jižní Koreu i Ameriku, aby mu po celá devadesátá léta poskytovaly peníze. Kim nejedná impulzivně -- má celé výzkumné ústavy na to, aby studovaly, jak nejlépe reagovat na potenciální útoky od USA či z Jižní Koreje, které by samy byly reakcí na krize, které chytře vytvořila severokorejská vláda v Pchjong-jangu. Severokorejský režim se skládá z nesmírně racionálních vrahů, konstatuje Andrej Lankov, profesor historie na Kookmin university v Seoulu.

Navzdory jeho inteligenci, je nyní možné, že Kim Džong Il ztrácí kontakt s realitou. To může být nebezpečné -- totalitní režimy před svým pádem často panikaří a jednají zbrkle.

V Koreji nikdy neskončila studená válka. Na hranici mezi severem a jihem se oba státy neustále snaží navzájem se přetrumfnout. Jednou se zástupci Severní a Jižní Koreje setkali v Panmundžomu. Jednání trvalo jedenáct hodin. Protože nebylo oficiálně dohodnuto, kdy bude čůrací pauza, ani jedna strana se od jednacího stolu nepohnula. Jednání proslulo jako "bitva močových měchýřů".

Ostatní rozdělené země, Vietnam, Německo, Jemen, se nakonec spojily. Avšak k sjednocení dochází během kataklyzmatických událostí, které většinou prognostiky překvapí.

Vzhledem k tomu, že většina vojáků ze severokorejské armády, čítající 1,2 milionu mužů, je umístěna na hranici s Jižní Koreou, hrozí, že se Korea stane příští americkou noční můrou. A severokorejská armáda není žádná třetiřadá armáda z Blízkého východu. Tito "Asiaté s vymytými mozky budou bojovat", sdělil autorovi článku jeden americký voják. Proto je Korea pro Američany velmi nepříjemným místem. I počasí je špatné: vítr ze Sibiře způsobuje, že je v Koreji v zimě nesnesitelný mráz, v létě je tam v důsledku vlivu z Tichého oceánu nesnesitelně horko a vlhko.

Severní Korea je nebezpečný nepřítel. Má 100 000 dobře vycvičených příslušníků zvláštních jednotek a snad největší arzenál biologických a chemických zbraní na světě. Pokud by se rozložila vládní infrastruktura v Pchjong-jangu, důsledkem by zřejmě bylo všeobecné bezvládí, které by zhoršila ještě partyzánská mentalita armádních jednotek Kimova rodinného režimu. Potenciál pro vznik anarchie v Severní Koreji je stejný jako v Iráku a potenciál pro použití zbraní hromadného ničení ještě větší.

Dobré je připomenout si poslední dny komunistického režimu v Albánii. Během návštěvy v Albánii těsně před tím, než tamější stalinský režim konečně padl, viděl autor tohoto článku gangy pouze osmiletých dětí, šikanující lidi. V Severní Koreji prý dochází mimo hlavní město k témuž jevu. Jihokorejci se především obávají vlny Severokorejců, která by mohla zahltit jih země.

Touha Kim Džong Ila dokázat, že má jaderné zbraně, je známkou jeho slabosti. Kim se neobává tlaku ze Spojených států. Daleko víc se obává Číny. Ví, že Čína vždycky měla větší zájem o severokorejské území (s jeho přístupem k moři, blízkým Rusku), než o dlouhodobé přežití Kimova režimu. (Číňané mají plány pro severní část korejského poloostrova, jejichž součástí Kim Džong Il není.) Hlavním cílem Kimovy strategie, v jejímž rámci agresivně ukazuje severokorejské střely, je přimět Spojené státy, aby jednaly přímo s ním, aby nevypadal slabý. Čím silnější je Pchjongjang, tím je ve výhodnějším postavení při jednání s Pekingem. A o to hlavně Kimovi jde.

Kim musel být zklamán, že Američané nad nedávnými balistickými testy, provedenými v Severní Koreji, prostě jen pokrčili rameny.

Američtí stratégové by se měli nyní soustředit na to, co vypovídá Kimovo rozhodnutí provést jadernou zkoušku o stabilitě jeho režimu. Američtí důstojníci, rozmístění v Jižní Koreji, počítají s tím, že jakmile dojde ke kolapsu severokorejského režimu, americká armáda bude čelit největší stabilizační operaci od konce druhé světové války. "Bude to zřejmě matka všech operací humanitární pomoci," řekl autorovi plukovník amerických armádních zvláštních jednotek David Maxwell. Jeden den bude 23 milionů polovyhladovělých Severokorejců odpovědností Kim Džong Ila, druhý den za ně bude odpovídat americká armáda, která si bude muset ve spolupráci s čínskou armádou připravit plán jak si s touto krizí poradit. Pravděpodobně však bude rozklad Severní Koreje pomalejší. Robert Collins vypracoval sedm etap rozkladu Severní Koreje:

1. vyčerpání zdrojů

2. neschopnost udržovat celostátní strukturu v důsledku vyčerpání zdrojů

3. vznik nezávislých panství, která ovládají místní funkcionáři nebo váleční magnáti, široká korupce, která ochromuje centrální vládu

4. Pokus o potlačení těchto místních funkcionářů a válečných magnátů

5. Aktivní odpor proti ústřední vládě.

6. Rozklad režimu

7. Utvoření nového státního vedení.

Severní Korea pravděpodobně dosáhla v devadesátých letech etapy 4, ale zachránila ji hospodářská pomoc z Jižní Koreje, z Číny a ze Spojených států. Nyní se situace vrátila do etapy 3.

Kim Džong Il se poučil z pádu Ceauseskovy rodiny v Rumunsku. Proto absolutně ovládl armádu. Vojáci v severokorejské armádě se bojí navzájem spolu diskutovat o politice.

Severokorejská armáda je příliš velká na to, aby mohla být spokojena a aby mohla dostávat dostatek potravin, tak se režim soustřeďuje na to, že dává zvláštní výsady elitním jednotkám. Těm se vede dobře, ale absolutní chudoba řadových vojáků by prý zpochybnila jejich loajalitu Kimovi v dlouhé válce.

Někteří američtí odborníci se domnívají, že zatímco se severokorejský režim může rozložit, armáda asi zůstane funkční. To znamená, že budou Spojené státy muset poskytovat civilnímu obyvatelstvu humanitární pomoc a zároveň bojovat proti severokorejské armádě. Ve snaze vyhnout se chaosu a povstání jako v Iráku bude nutno integrovat velení severokorejské armády do struktury amerických vojsk. K tomu jsou nejlépe připraveni Číňané, významnou roli zřejmě budou hrát i americké zvláštní jednotky.

Amerika nebude moci okupovat Severní Koreu sama. Zřejmě vznikne mnohonárodnostní armáda, složená z amerických, čínských, jihokorejských a ruských jednotek. Japonci se účastnit nebudou, ale mohou přispět penězi.

Rozpad severokorejského režimu by výrazně prospěl Číně. Ta má připraveny četné severokorejské emigranty, aby se do země vrátili a připravili politicky scénu na to, že Čína část Severní Koreje převezme ekonomicky.

Jižní Korea nemá zájem o sjednocení se Severní Koreou, pokud by k tomu nedošlo během dlouhých desetiletí. Pád komunistického režimu by ji hospodářsky nesmírně zatížil.

Pokud by bylo možné po sjednocení Koreu stabilizovat, tato Velká Korea by měla okamžitého nepřítele -- Japonsko. Každý korejský politik by mohl vystoupit okamžitě v parlamentu a získal politický kapitál z vyvolávání protijaponských nálad. Japonsko to ví, a proto zbrojí.

Podrobnosti v angličtině ZDE

                 
Obsah vydání       13. 10. 2006
14. 10. 2006 Rada bezpečnosti OSN schválila sankce proti Severní Koreji
15. 10. 2006 Václav Moravec selhal
15. 10. 2006 Činy současného prezidenta jsou protiústavní
13. 10. 2006 Proč si kupovat za dva miliony informace, které jsou dostupné na internetu? Michael  Kroh
15. 10. 2006 Letecká společnost British Airways čelí soudnímu sporu
13. 10. 2006 Několik poznámek ke kauze Doležel Michael  Kroh
14. 10. 2006 Poradce: "Bílý dům se vysmíval evangelikálům"
14. 10. 2006 Muslimské autority přijaly papežovu omluvu
13. 10. 2006 Eduard Freisler (LN) - importér mediálních zdí do Čech, zn. levně Michal  Brož
14. 10. 2006 A co budeme dělat teď, Mirku....? Irena  Ryšánková
13. 10. 2006 Vysoký armádní činitel: Britská vojska musejí odejít z Iráku
13. 10. 2006 Ústava úpí, bude ji demokracie následovat? Oldřich  Průša
13. 10. 2006 LangerTek: "Policista ucítil při otáčení přes tonfu kontakt s druhou osobou" Michal "Wolf" Vlk
14. 10. 2006 Randák ke sloučení tajných služeb : diletantismus napomáhající totalitě Štěpán  Kotrba
13. 10. 2006 Reportér britské televize "protizákonně usmrcen americkými vojáky"
13. 10. 2006 Česká televize nejspíše ví už nyní, jak dopadnou senátní volby
13. 10. 2006 Pomník neznámé úřednici Petr  Kužvart
13. 10. 2006 Kritika Štěpána Kotrby vůči Petru Kužvartovi "je téměř závistivá"
13. 10. 2006 Colin Powell: Sloužil jsem špatnému prezidentu a vládě, která selhala
14. 10. 2006 Zaorálek o antiraketovém systému USA Jiří G. Müller
13. 10. 2006 Bezpečnost v Asii - alarmující doprovodná akce Fóra 2000 Miroslav  Polreich
13. 10. 2006 Jan Beránek: Modrá Strana zelených diskredituje ekologickou politiku
13. 10. 2006 Spojené štáty nebudú "riadiť internet", ale... Matúš  Holý
13. 10. 2006 Nevada: Kam o víkendu? Pozorovat atomové výbuchy Miloš  Kaláb
13. 10. 2006 Bingo, za všechno můžou komunisti. I za bingo?
12. 10. 2006 Haiti: bezuzdné násilí v zemi desetitisíce mrtvých Daniel  Veselý
12. 10. 2006 Globální oteplování -- Brezina, Mann, McKitrick a hokejka Ladislav  Metelka
13. 10. 2006 Boj s větrnými mlýny Darina  Martykánová
16. 10. 2006 Zpravodajství iráckého odboje za dny 16. -- 30. září 2006
13. 10. 2006 Paranoidní představa o skutečnosti paní Martykánové Věra  Říhová
13. 10. 2006 Podotázky Jan  Polívka
13. 10. 2006 Co se stane po pádu severokorejského režimu?
13. 10. 2006 Chuligáni, antisemité a rasisté Uwe  Ladwig
13. 10. 2006 2019: Spoveď sklamaného liberála Michal  Polák
13. 10. 2006 Balada 3 Jan  Vladislav
13. 10. 2006 Nevkus a devastace narůstají řadou geometrickou
13. 10. 2006 Obři z hoven, spousta andělů a květy zla Jan  Stern
13. 10. 2006 S Lulom alebo bez Lulu Sergio Iván Moya Mena
12. 10. 2006 Tři pětiny občanů proti americké základně
13. 10. 2006 Policejní bdělost a ostražitost v Bosně
12. 10. 2006 Petr Kužvart a jeho nezávislá samochvála Štěpán  Kotrba
11. 10. 2006 Golbální oteplování a sluneční aktivita Ladislav  Metelka
11. 10. 2006 Irák: 650 000 mrtvých od roku 2003?
12. 10. 2006 Česká politika: Existuje skutočný problém, alebo "narcisi" sa hrajú? Igor  Daniš
11. 10. 2006 Selhávání úřednictva pod nadvládou místních politických reprezentací a komunální volby Petr  Kužvart
11. 10. 2006 Žena, kterou miloval primář Sova Darina  Martykánová
12. 10. 2006 Kanada odmítla poskytnout azyl teroristovi americké CIA Miloš  Kaláb
22. 11. 2003 Adresy redakce
6. 10. 2006 Hospodaření OSBL za září 2006

Severní Korea RSS 2.0      Historie >
14. 10. 2006 Rada bezpečnosti OSN schválila sankce proti Severní Koreji   
13. 10. 2006 Co se stane po pádu severokorejského režimu?   
11. 10. 2006 Jaderná Severní Korea Oskar  Krejčí
11. 10. 2006 Jaderná politika Severní Koreje vůbec není iracionální   
11. 10. 2006 Severní Korea: Americký nátlak by znamenal válku   
10. 10. 2006 Bush požaduje zásah proti Severní Koreji   
10. 10. 2006 Guardian o "provokativním aktu" Severní Koreje   
27. 9. 2006 Nezúčastnená politika -- antisystémové hnutie privilegovaných Radovan  Geist
17. 8. 2006 Rakety "darebáckých států" používají kapalná paliva a mezikontinentální balistické rakety nelétají podle pravidel civilních kosmických letů Karel  Dolejší
1. 7. 2006 Korejská umanutost a mezilidské vztahy Jan  Čulík
26. 6. 2006 Severní Korejci nejspíše rozhodnou, zda budou na českém území americké rakety Štěpán  Kotrba
10. 1. 2006 Potřeba mezinárodně zavrhnout zločiny totalitních komunistických režimů   
18. 10. 2005 Život v Severní Koreji -- bída, hlad a státní represe   
20. 9. 2005 Severní Korea chce civilní jaderný reaktor   
26. 8. 2005 Čína usiluje o stabilní vztahy se Spojenými státy