"Mozartova hudba vám toho hodně sdělí o člověku, Beethovenova hudba o Beethovenovi, Bachova hudba o celém vesmíru." (Douglas Adams)

Rozhlasová stanice BBC Radio 3 vysílala od pátku 16.12. do 25. 12. bachovský maraton - kompletní dílo Johanna Sebastiana Bacha.

Většinu pořadů v maratonu Bach Christmas můžete stále ještě poslouchat ze záznamu - BBC R 3 RADIO PLAYERRAM

Americký soud rozhodl, že je nepřípustné, aby se kromě Darwinovy evoluční teorie vyučovala ve školách i teorie "inteligentního designu".

Skupina rodičů v městě Dover ve státě Pennsylvania žalovala tamější školní radu, která chtěla, aby místní školy nevyučovaly evoluci jako faktu. Školské úřady chtěly do škol zavést představu, že je život na Zemi příliš složitý na to, aby se býval mohl vyvinout samovolně.

Soudce John Jones rozhodl, že školská rada porušila ústavní zákaz na vyučování náboženství ve veřejných školách. 11 rodičů, kteří podali tuto žalobu, argumentovalo, že vyučování inteligentního deisgnu je vlastně vyučováním kreacionismu, které je zakázáno.

Americká ústava výslovně vynucuje odluku církve od státu.

Podrobnosti v angličtině ZDE

20. 12. 17:30: Na PotterHarry.net rozpoutalo pokračující vyšetřování a nové žaloby nejhorší dobu hrůzovlády, jakou jsem zažil. Teď už jen dostávám reakce kohokoli, kdo na nějakých HP stránkách v ČR dělal. Jeden kluk, co uvedl jen jméno domény PotterHarry.net u sebe, už odmítl i jen tento link mít, protože je to napodobování obchodní známky... Děti hromadně mažou všechny kontakty na sebe a webmasteři HP stránek se bojí k nim přiblížit... Je to Apokalypsa Harry Potter stránek v ČR, ale obávám se, že jen u nich se to nezastaví.

Právě proti tomu jsem se snažil podvědomě bojovat. Vůbec totiž nejde o trest, obvinění, vyšetřování - úplně stačí jen strach, že k něčemu takovému u nás dojít může... Jedna z reakcí kluka, který neměl nic společného s překladem - jen prostě kdysi pomohl s HP stránkami: "lituju toho, ze jsem nekdy uvedl sve jmeno ......jdu smazat odevsad svoji identitu, uz s tim nechci nic mit spolecneho. kaslu na HP, akorat same problemy ...."

Tvrdil jsem o začátku, že policie je příliš mocný nástroj, který teď ani v budoucnu nemá mezi dětmi co dělat. Kdo ho rád užívá, nají se z jeho plodů :-) Spousta lidí teď potřebuje "odděsit"..., píše Martin Macek pro Britské listy.

Kriminalizace fanoušků a Harry Potter TÉMA BL

Policie si takzvaně "podala" mladého teologa Martiana Macka (1972), který pod přezdívkou HJP koordinoval překladatelský tým na serveru potterharry.net. Zahájila totiž trestní stíhání. Kdyby Macek něco věděl, určitě by to řekl... Vždyť lhát se nemá. Boží přikázání... Předvolala ho k podání vysvětlení, aniž by ho vedla jako podezřelého či dokonce obviněného. Důkazy proti sobě si měl na sebe při výslechu opatřit sám svou vlastní neopatrností či neznalostí fines odpovědi "orgánovi"... Britské listy disponují protokolem z tohoto "podání vysvětlení". Vyslýchaný k tomu dodává: "Byly to jedny z nejhnusnějších hodin života a dělá se mi špatně, když si představím, že kdokoli jiný mohl být - a jednou bude - na mém místě."

Nejhorší pro "vyšetřovatele" je, když "zločinec" nic neví a v tomto duchu i odpovídá policii. Když nelze ani využít autorského zákona. Když se důkazy splétají ze slov sepsaných policistou do protokolu, a nikoliv z trestných činů. Když poctivý člověk začne mít panický strach a neví z čeho. Tam začíná moc temných sil. Tam začíná říše Toho-který-nesmí-být-jmenován. Autorský zákon totiž v zásadě upravuje práva autora k jeho dílu. Až v návaznosti na tom pak práva odvozená od tohoto základního. A úplně nakonec řeší práva toho, pro koho tu vlastně všichni jsou. Čtenáře, posluchače, diváka. Přesto policie v úsilí o kriminalizaci dětí, které si zřídily potterovský fanzin, plave. Ale je vytrvalá. Policajti se z toho totiž udělali okresní prestižní záležitost kriminálky . Budou slavní. Konečně alespoň jednou se jich někdo od televize také na něco zeptá. Budou třebas i na obrazovce. A o vánocích. To bude nadělení...

Kriminalizace fanoušků a Harry Potter TÉMA BL

Příští rok by neměl přinést výraznou destabilizaci na mezinárodní scéně. Několik ohnisek konfliktů však vykazuje možnost, že se přiostří či rozroste od prostou.

Před více než čtyřmi lety vyšel v týdeníku Ekonom článek pod názvem Světová válka roku 2006. Dnes je možné téměř s jistotou říci, že hrůzné prognózy, které článek popisoval, se v příštím roce nenaplní. Bude to tedy rok šťastný?

Vzpomínaná stať popisovala scénář světové války z pera analytika z britských zpravodajských služeb Simona Pearsona. Válce měl předcházet čtyřletý růst napětí a rasových bouří v západní Evropě, především ve Francii, což je dnes dáváno do souvislosti s konfliktem civilizací a bojem proti terorismu.

Ne příliš početnou (kdo by demonstroval před Vánoci kromě křesťanů), nicméně společensky určitě nesmírně nebezpečnou. Lze tak soudit z vytrvalé přítomnosti "protiextremistického" útvaru policie na ojedinělých demonstracích "tvrdého jádra" technařské komunity, obohacené o takzvané lidskoprávní aktivisty. Technaře, některé stále ještě protestující proti rozehnání open air party Czechtek 2005 vytrvale dokumentuje redakční spolupracovník, fotoreportér Wolf na svých stránkách. Byl totiž na CzechTeku a vůně slzného plynu už v něm zůstala. Jeho poslední úlovky pocházejí z "vánoční demonstrace" 10.12. na Den lidských práv. V tuto chvíli se vyučuje další generace budoucích sametových revolucionářů. Je jen otázka času, kdy budou skládat maturitu... A jako na potvoru, vždy se fotografovi před objektiv připletou "nezúčastnění protestující" s obstarožní malou videokamerou. Poznáte je podle toho, že jsou vždy minimálně o dvacet let starší než demonstranti, oblečení mají od Vietnamců a tváří se nasupeně. Většinou si zakryjí obličej, když je chcete vyfotografovat VY. "Podivné postavy". Fízli. Prohlédněte si je, kdybyste je někdy potkali v davu... A já už myslel, že se už konečně věnují užitečnější práci. Hezké vánoce...

CzechTek & CzechTek after photoz by Wolf ZDEZDEZDEZDEZDEZDEZDEZDEZDEZDEZDEZDEZDEZDEZDE

Překonat revolučně kapitalismus a nastolit ekonomické podmínky pro budování socialismu jako předstupně ke komunismu. Kvůli tomu se nad Komunistickým svazem mládeže (KSM) stahují mračna. Ministerstvo vnitra považuje cíle KSM za porušování ústavy a zákonů a nařizuje mu, aby do konce roku přestal s nedovolenou činností. A komsomolci jsou v sedmém nebi. V sobotu pochodovali s rudými vlajkami v Brně k Ústavnímu soudu, píší o protikomunistické hysterii, otiskují v Haló novinách solidární prohlášení proti své perzekuci od zahraničních skupin komunistické mládeže, hovoří o přechodu do ilegality. Potřebují na sebe totiž navázat zájem médií a prezentovat se jako pronásledovaní obhájci práv té části mladých, jejichž sociální postavení není zrovna nejlepší. Chtějí také otestovat postoje různých činitelů své mateřské strany, ukázat, kdo drží linii té správné, revoluční levice a kdo že je ten přikrčený reformista. Smysl této hry rozpoznali a ohradili se proti ní i někteří komunističtí poslanci a funkcionáři, levicový novinář Štěpán Kotrba na Britských listech aj., někteří starší komunisté naopak už přispěchali nabídnout mládeži právní podporu.

Jelikož se blíží Vánoce a všichni myslí více na ekonomickou stránku věci, nežli na původ této tradice a místa s ním spjatým, rozhodla jsem se napsat tento článek o Betlémě. Můj otec je Palestinec křesťanského původu a moje matka je Češka. Vyrůstala jsem v Betlémě a nyní v ČR studuji. Ráda bych upozornila na existenci menšiny, o které se v této zemi moc neví ani nemluví, píše autorka.

Kdyby se Panna Maria a Josef vydali do Betléma dnes, pak by se Ježíš možná nenarodil ve chlévě, ale na izraelském kontrolním stanovišti. Dnes, když zed' téměř obklíčila svaté město, stojí poblíž Rácheliny hrobky místo podobné malému letišti.

Polemika s článkem Rudolfa Kučery "Islám může vést k ohrožení Evropy"

Podle internetových stránek CIA má nynější stát Israel 20,770 čtverečních km a 6,276,883 obyvatel. Dle odhadu z roku 1996 z tohoto počtu obyvatel připadá na židovských 80.1% (v Evropě či v Americe narozených 32.1%, v Israeli narozených 20.8%, v Africe narozených 14.6%, v Asii narozených 12.6%), nežidovských 19.9% (většinou Arabů).

To znamená, že 59.3% obyvatel nynějšího Izraele se v Izraeli nenarodilo, ale dle izraelských zákonů má prvořadé právo tam žít, větší než tam po staletí žijící Arabové.

Po zvolení mladého Davida Camerona do čela britské Konzervativní strany ukazují poprvé po mnoha letech průzkumy veřejného mínění, že konzervativci předstihli podporou voličů vládnoucí labouristy. Kromě toho se Tony Blair stal v britské Dolní sněmovně terčem ostré kritiky, že přistoupil na zrušení podstatné části slevy na britský příspěvek k financování Evropské unie. Referuje Jan Čulík.

(Vysílalo se v ČRo 6.)

V pravidelném pořadu "Play of the Week" vysílá BBC tento týden rozhlasovou adaptaci románu vynikajícího švýcarského dramatika Friedricha Dürenmatta Das Versprechen, v anglickém překladu The Pledge, píše Jiří Nezval. Pamětníky bude určitě zajímat, že podle téhož námětu byl v roce 1958 natočen stejně vynikající, nezapomenutelný, slavný film, který se koncem padesátých let promítal v našich kinech pod názvem Stalo se za bílého dne. Otřesný kriminální příběh s hercem Heinzem Rühmannem v hlavní roli. Zajímavá je rovněž skutečnost, že ač se jednalo o nevšedně působivý horor, nebylo ve filmu vidět vůbec žádné násilí.

Hru si je možno vyslechnout do pátku 23.12.2005 ZDE

Plně souhlasím s názorem J. Potměšila.

Občanskoprávní žaloba a trestněprávní postih jsou zde opravdu v trochu jiné rovině.

U občanskoprávní žaloby na ochranu osobnosti je pasivně legitimován (tj. může žalobě proti němu být soudem vyhověno) každý, kdo šíří informaci nepravdivou, případně i pravdivou, kterou však není oprávněn zveřejnit, která žalobce poškozuje na cti, bez ohledu na to, zda u žalovaného šlo o zlý úmysl.

Proti tomu účelem § 206 tr. zákona je chránit občanské soužití před úmyslným šířením lživých informací způsobilých určitého občana (nebo konkrétní skupinu občanů) poškodit na vážnosti u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu.

Předkládám k diskusi svůj otevřený dopis Radě České televize, Radě pro rozhlasové a televizní vysílání a ministrovi kultury.

Televizních programů nabízejících násilí je na našem trhu dostatek. Prakticky po kteroukoliv denní dobu je k dispozici nějaký pořad zobrazující násilí, psychické nebo fyzické týrání člověka, nebo jeho ponižování.

Existují však i lidé, kterým se násilné pořady nelíbí, nebo jim z nějakého důvodu vadí. Dokonce existují tací, kterým může takový "krvák" způsobit i psychické problémy. A také děti, které by takové pořady vůbec neměly vidět, z eticky výchovných důvodů.

Ti všichni dohromady nejsou zanedbatelnou diváckou skupinou. Mají právo mít svůj vlastní televizní program. Bez ponižování lidí, reality show.

Chtěl bych vyjádřit svůj kategorický nesouhlas s článkem, který na vašich stránkách vyšel pod názvem "Pořád stejná sviňárna: Chtěli bychom zmapovat utajené české dějiny devadesátých let". Můj kategorický nesouhlas se zároveň vztahuje i na další články uváděné na vašich stránkách. Rozhodl jsem se, že vám napíši, protože já ani moji přátelé prostě nemůžeme mlčet ke lžím, které vaše stránky šíří. Bohužel se ve vašem případě nejedná o nějáký pouliční bolševický blábol, ale je vidět, že za vašimi Britskými listy stojí zlé síly, disponující bohužel i 15 let po listopadu penězi i vlivem. I přesto že vaše listy hlásají vyložený extrémismus a neštítí se obhajování neobhajitelného a i přesto, že se u vás každý den objevují extrémistické články vyloženě levičáckého obsahu, který by měl být trestně stíhán za šíření komunistického jedu, zůstává na mnoha místech na internetu, i na mnoha zcela nezávadných stránkách váš banner nebo odkaz, píše Marek Košuk z Brna a pokračuje:

"Škvoreckého Zbabělci [demytologizující román o konci druhé světové války na maloměstě] plivají do tváře hrdinům odboje." (Tvorba, 1958)

"Zbabělci jsou červivé ovoce." (Rudé právo, 1958)

V demokracii mají právo na existenci a vyjadřování svých názorů občané jakéhokoliv politického přesvědčení. Jiní občané mají právo s jejich přesvědčením vášnivě nesouhlasit a mohou se s nimi o správnosti jejich politického přesvědčení ostře přít. NIKDY se však v demokracii nedělá to, že by člověk označil svého politického odpůrce - jen kvůli jeho politickým názorům - za zločince a za "zlou sílu". To je předdemokratický, totalitní postoj. Pan Marek Košuk svým článkem projevuje typické komunistické postoje.

Předvánočně jsem se bavil, což je v následujícím smyslu, výraz dost hořký, jak by pravil Josef Jedlička, spisovatel, po němž neprávem ani literární pes neštěkne. Tak už to na světě chodí, princi Hamlete. Slova, slova, slova. A čest, jak praví rytíř Falstaff --je jen zbytečná ozdoba na rakev. Přečetl jsem si v Britských listech, a to se skutečně velkým převážně profesním zájmem, článek o reklamě, korupci a úplatných novinářích.

V devadesátých letech čeští žurnalisté, vysvobození ze jha komunistického útlaku, který převážně spočíval v tom, že do té doby komunisty podporovali, se lstivým úmyslem podkopat tak rafinovaně nenáviděný systém, prohlásili, že už tedy nebudou lhát (když se to smí). A vyprávěli mi občas s upřímným nadšením, kterak připravují pořady s cestovními kancelářemi, které je poté, zřejmě dojaty vysokou úrovní relací, posílaly zdarma, či za symbolickou cenu do afrických hotelů a jinam. K palmám, na pobřeží. I s rodinou. Pro jistotu. Ptával jsem se, zda jim to nepřipadá jako úplatek, ale nepřipadalo.

Chtěl bych se vyjádřit k titulku Vaší zprávy, kde je uvedeno, že "trestní paragrafy za pomluvu ochromují svobodu projevu". Připadá mi totiž, že se zaměňuje, resp. dává na stejnou úroveň využívání a zneužívání svobody projevu. Trestný čin pomluvy je definován jako sdělení nepravdivého údaje, který je způsobilý značnou měrou ohrozit vážnost jiného u spoluobčanů (poškodit jej v zaměstnání, poškodit rodinné vztahy apod.). Údaj tedy musí být nepravdivý a zároveň ještě navíc musí být způsobilý značnou měrou poškodit druhého, míní Jan Potměšil

Možná je to způsobeno jakousi předčasnou předvolební kampaní, že v poslední době jsou události ve Sněmovně českého parlamentu plné ostrých konfrontací. Zpravodajství médii pak tento dojem u občana dál posiluje, nehledě k tomu, že hlavní aktéři parlamentních potyček (Paroubek, Rath, Langer, Tlustý a i další) se zdají být ke slovním konfrontacím povahově uzpůsobeni. Minulý týden ale došlo i k ostré výměně slov při jinak spíše rutinním a nekonfliktním schvalování zahraničně-politických otázek. Pokud nejde o miliardy z Bruselu, kohopak už v Česku zajímá zahraniční politika?

Opravdu netuším, jestli je třetí světová válka na spadnutí, jak píše Darius Nosreti. S jistotou však mohu tvrdit, že mi při čtení titulku jeho článku spadla čelist, a to až někam do přízemí. Protože nejsem pravidelným čtenářem Reflexu, našel jsem si nejprve původní Tikovského článek a musel jsem uznat, že Nosreti má, pokud jde o kritiku Tikovského, v mnohém pravdu, i když v jiných věcech - řekněme - poněkud přehání.

1.

Projížděje příhraničními pošumavskými vesnicemi, narážel jsem všude na příznaky světovosti. Supermarkety, pravda nevelké, střídaly hypermarkety a shopy, hned vedle night clubů o dvou, třech pokojíčcích. Zimmer frei, křičely nápisy do světa jako kokrhající kohouti liliputánci. Blue Light, Pink Light... Představoval jsem si, jak uvnitř straší několik utahaných Romek a Ukrajinek. Naštěstí jsem pak v jedné obci u Volyně spatřil nápis Kupectví u Tůmů a to mě tak rozveselilo, že jsem tam utratil daleko víc peněz, než jsem zamýšlel. Pak jsem zbytek cesty přemítal o tom, co bych provedl, kdybych místo Pink Lightu uzřel nápis Hanbinec u Lidušky nebo Bordel u čtyř stehen.

V říjnu 2005 přispělo celkem 124 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 23 306 Kč. (Viz apel Jana Čulíka "Proč to nejde".) Příjem z reklamy byl 8000 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní nadto 904.24 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než devět tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.