Jak to vypadá v praxi, vidíme v Iráku. Tam tito profesionální zabijáci mučí a vraždí válečné zajatce bez jakéhokoli omezení.

"Současné strategické prostředí je charakterizováno velmi nízkou pravděpodobností vzniku globálního konfliktu. Nízká je i pravděpodobnost rozsáhlého regionálního konfliktu či menšího regionálního konfliktu na teritoriu Aliance, který by vyžadoval operaci českých ozbrojených sil v souladu s článkem 5 Washingtonské smlouvy".

Proto musí být naše armáda budována na společné akce v rámci Aliance nebo ve válce proti terorismu. Válka proti terorismu je eufemismus pro takové války, jako je ta v Afganistanu nebo v Iráku. Proto nebudeme mít tankové sbory - těch 36 tanků mohou být dobré tak na přehlídku na Letné, ale praktickou cenu nemají.

"Válečný konflikt v Iráku byl v mnoha ohledech přelomovou událostí v dějinách vojenství a musí být brán v potaz při dalších úvahách o budoucnosti ozbrojených sil, a to i našich. Především definitivně narušil základní strategickou poučku u nutnosti výrazné kvantitativní převahy útočníka nad obráncem. Tento základní axiom válečné teorie byl nahrazen požadavkem jednoznačné technologické převahy. Lépe vybavené, lépe vycvičené a lépe bojeschopné vojsko je schopno vést i ofenzivní operace proti významně početnějšímu nepříteli. Síla ve vojenství definitivně přestala být úměrná počtu".

To je na jedné straně pravda. Na druhé straně však i dva roky po "vítězství" čelí tato super technická armáda útokům obránců v ulicích iráckých měst. Tito supervojáci nikdy neví, kdy budou ze zálohy zabiti patnáctiletým výrostkem. Když povstane národ proti agresorovi a zvolí taktiku asymetrické války, tak technologická vojenská převaha není k ničemu. US Army už jednu takovou válku prohrála - ve Vietnamu. Ani v irácké válce jí velké šance nikdo nedává.

Válka proti terorismu tak dostává trhliny. Jejím velkým problémem je, že teroristé nejsou soustředěni na souvislém území. Mohou být v každém městě. Mohou být v poušti. Mohou být kdekoliv. Teroristou může být každý, žoldákem ne. Terorista bojuje z přesvědčení, žoldák pro peníze. Pro výrobu výbušnin často teroristům stačí koupit si dusičnatá průmyslová hnojiva. Recept je na internetu, případně v učebnici chemie ze sedmého ročníku základní školy. Nepotřebuje lasery, noktovizory, senzory, bezpilotní letadla. Stačí metrák výbušniny a auto. Nebo ruská PTŘS či PLŘS. Roura na rameni. Klasická armáda má v takovém případě velmi omezené možnosti. Armáda není policie, nemá její vybavení ani školení. Není-li možné preventivně zničit teroristy ve městech, je možné následně označit nepohodlné země za zdroj teroristů a tam provést "preventivní úder". Zničit vše. Včetně továren, škol, nemocnic. O tom, která země bude označena za teroristickou, se rozhoduje v sekretariátu Standart Oil Companies a příslušné instrukce se předají do Bílého domu. A pro takové války je připravována i česká armáda. Je to ještě čeká armáda?

Snad proto je budována jako "síly rychlého nasazení" (lepší by bylo říci napadení). Dalo by se také říci - "kanonnenfutter" příštích, asymetrických válek.

"Součástí boje proti terorismu je také proliferace zbraní hromadného ničení a raketových technologií již od počátku 90. let minulého století. Primární použití diplomatických a zpravodajských prostředků může být legitimně doplněno i použitím vojenských prostředků, pokud diplomatická a zpravodajská aktivita nedostačuje či selže". Proliferace je šíření ZHN neboli zbraní hromadného ničení. To je další příklad licoměrnosti současné politiky. Atomové bomby, chemické a biologické zbraně už máme my a nikdo jiný je mít nesmí. Země, které by také chtěly mít vlastní ZHN pro vlastní obranu, nemají nárok. Přitom by je velmi potřebovaly, zvláště pokud se na jejich území nachází nějaké nerostné bohatství. Jenže tyto země je je mít nesmí a "my" uděláme všechno proto, aby je neměly. Proto musíme mít "schopnost vojensky cíleně udeřit v boji proti mezinárodnímu terorismu a proliferaci zbraní hromadného ničení na kterémkoliv místě planety. To vyžaduje schopnost dopravy (letecké a námořní), schopnost selektivních úderů sofistikovanými zbraněmi (ze vzdušných i námořních nosičů) a schopnost přepravitelnosti, udržitelnosti a akceschopnosti ve vzdálených místech pro vybrané jednotky, především pozemních sil". Podobnost takovýchto akcí s terorismem je čistě náhodná. Teroristi jsou přeci vždycky ti druzí.

Naše smůla a jejich štěstí by bylo, kdyby atomové zbraně ty země získaly dříve, než zasáhneme. Všimli jste si, že Severní Korea už není součástí Osy Zla? Postoupila mezi elitu.

Hlavním úkolem pro politiky ODS v otázkách armády je posilování transatlantických vazeb - to znamená přednost styků s USA před většími vazbami s EU. V modré šanci upozorňuje autor na nepoměr výdajů na armádu v USA a V EU: náklady v USA jsou desetkrát větší než evropské. Neříká však, že deficit amerických rozpočtů dosahuje za léta vlády George Bushe více než 500 miliard dolarů ročně a letos je to rekordních přes 650 miliard. Důsledky na sebe nenechají dlouho čekat. Dolar jako globální měna se dlouho neudrží, neboť pokles kurzu je trvalý a dlouhodobý. Množství peněz v oběhu převyšuje možnosti ekonomiky násobně. Takový postup není vhodný pro Evropu a už vůbec ne pro Českou republiku. I proto přešla Česká republika při určování kurzu z "koše měn" na euro.

Nakonec správně dává modrá šance důraz na budování aktivních záloh, což je něco, co zatím nebylo slyšet.

"Příslušníci sboru aktivních záloh pracují ve svých civilních profesích, jsou pravidelně povoláváni k vojenským cvičením. Po dobu cvičení je na ně pohlíženo jako na vojáky z povolání a jsou podle toho i zabezpečeni. Vedle toho jsou i finančně motivováni pro službu ve sboru. V případě potřeby jsou povoláváni k aktivní vojenské službě u nás i v zahraničí. Po dobu výkonu vojenské služby jsou placeni a zabezpečeni oni i jejich rodiny stejným způsobem jako vojáci z povolání".

Aktivní zálohy se dělí na povinné a dobrovolné. Povinné zálohy jsou tvořeny bývalými profesionálními vojáky, součástí jejichž kontraktu je i povinnost služby v aktivních zálohách. Dobrovolné zálohy jsou tvořeny civilisty, kteří se dobrovolně přihlásí do sboru a prodělají nezbytný základní výcvik a postupně i výcvik odborný. V prvním roce absolvují šestitýdenní základní vševojskový výcvik. V dalších letech postupně absolvují nezbytný odborný výcvik. Tyto zálohy jsou rezervou pro obranu země. Pro obranu cizího majetku - cizích továren, cizích bank a cizích skladišť. Ale před kým? Před jinými cizími.

Budování armády je velmi důležitý úkol, který by neměl být předmětem partajních hrátek. Je to úkol, který vyžaduje všeobecný konsensus a součinnost všech politických stran. A je to úkol, který ale také vyžaduje odpovědět si, čí by měla být ta země, kterou chceme bránit.