3. světová válka je na spadnutí

15. 12. 2005 / Darius Nosreti

reakce na článek Václava tiovského "Čeká Írán vojenský úder?" v Reflexu

Je to opravdu směšné tvrzení, že jeden červivý agent může za chybné zpravodajské informace i Iráku, kterými CIA krmila sebe i vlády NATO. Neříkám, že by někteří typičtí Íránci nemohli být rozenými konspirátory, spiklenci a machiavelisty, ale poplést celou CIA v době, kdy byly konány důkladné přípravy na útok, a to nikoliv v časové tísni, ale naopak při dlouhodobém, prakticky trvalém sledování problematiky zbraní hromadného ničení v Iráku, a to při nasazení velkého množství dalších agentů, velkých technických prostředků a při rozvědné spolupráci s mnoha dalšími státy světa, je to absolutní nesmysl. Oddíl dotyčného článku s mezititulkem JAK BUDE ÚDER PROBÍHAT představuje poměrně drsnou zpravodajskou psychologickou přípravu na útok a z novinářského hlediska jde o neetické zaujaté předjímání vývoje.

A dělat z Íránu zločince jen pro to, že chce mít jadernou zbraň je také demagogií a zaváděním čtenáře. Kdybychom na tento pohled přistoupili, pak největším jaderným zločincem jsou USA.

Írán během mnoha tisíciletí představoval reálnou velmoc a tradičně o podobné postavení usiluje i dnes. Měli bychom se vhodnou formou spolupráce a pomoci snažit, aby šlo o velmoc kultivovanou a vyspělou, a ne se snažit tuto zemi přesvědčit, že její hrdost je neúměrná a připouštět, aby každé přehnané tvrzení horkokrevných íránských politiků vedlo v médiích a politice k postojům připouštějícím ztrátu íránské tváře a nepřekonatelný blok v jednáních usilujících o dosažení politických cílů mírovou cestou. U Íránců platí dvojnásob, že pes, který štěká nekouše (pokud ho nezaženeme do kouta).

Zahájením války s Íránem přejde podle mého názoru dnešní skrytá 3. světová válka do fáze otevřené, na jejímž konci budou při nejmírnějším možném scénáři do roku 2012 zcela zničeny dvě země: Izrael a Sýrie, jako i vážně poškozeny USA a Írán. Zcela nevratně by následkem takového vývoje vznikla globální ekonomická krize a s pravděpodobností hraničící s jistotou by tato 3. světová válka pokračovala v následujících letech zavlečením dalších zemí.

To nesmí žádný soudný člověk na zeměkouli připustit. Každé mlčení dnes může znamenat krveprolití zítra, a to nikoli jen kdesi na středním Východě, ale velmi pravděpodobně i na blízkém Východě a v USA a Evropě. Napadení Izraele nebo rozsáhlejší škody v USA povedou velmi pravděpodobně k použití jaderných zbraní, co samo o sobě bude znamenat světovou katastrofu. I bez války s Íránem bude mít svět co dělat, aby zabránil eskalaci následků útoku na Irák a dalších chyb americké zahraniční politiky. Zejména se obávám toho, že zvolená taktika boje proti terorismu tuto metodu boje nepotlačí, ale naopak znásobí. Bída způsobená válečnými následky totiž postiženým žádnou regulerní metodu boje či diplomatické ochrany svých práv často ani neumožňuje.

Vymysleli jsme si systémově chybnou teorii o možné rovnováze strachu, založené na jaderných zbraních. Nezbývá nám než do rodiny jaderných strašidel přijmout i Írán a další země, které na to z různých hledisek mají.

Likvidovat tyto země je morálně neúnosným řešením bez přijatelného konce, a v konečném důsledku představuje likvidaci naší civilizace, rozsáhlých ekosystémů a možná i lidského druhu jako takového. Navíc válka proti další islámské zemi může naplno spustit potenciálně nepředstavitelně ničivou válku muslimů proti křesťanům, nebo vyvolat krvavé ultralevicové hnutí proti nejreakčnějším silám světového imperialismu, ať již odstartované v Severní Koreji, v muslimských zemích nebo přímo v USA.

Zcela mimořádné nebezpečí pro světovou bezpečnost by znamenalo zavlečení Číny do konfliktu, což vzhledem k její levicové (a potenciálně protiamerické) orientaci a dobrým vztahům s Íránem není tak nepravděpodobné. V souvislosti s útokem na Irán a případným následným rozpoutáním 3. světové války je velmi pravděpodobné, že se do konfliktu zapojí i Rusko, a to zcela nečekaným způsobem.

Jde o to, že v podmínkách světové destabilizace způsobené rozvojem 3. světové války Rusko situaci vyhodnotí jako příčinu pro uplatnění své doktríny preventivního úderu s cílem "zjednodušit" situaci alespoň v rámci Evropy. Takový preventivní úder může mít mnoho variant, jednou z odhadovaných je i totální likvidace Německa. Američané, zastavte svého prezidenta, dokud je ještě čas. Kdo seje vítr, sklízí bouři. Zbývají vám poslední minuty.

Nejde o vyhrožování a zastrašování, ale o snahu uvažovat reálně, na základě reálných scénářů, které obvyklý vývoj války uskutečňuje a uskutečnit může. Svět se změnil a vítězství ve 3. světové válce bude výhrou pouze na papíře; jsem si ostatně jist, že o žádné výhře se v mnoha ohledech nedalo mluvit ani u prvních dvou světových válek. Jejich následků jsme se nezbavili dodnes.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 16.12. 2005