Dvě třetiny britských voličů jsou nyní přesvědčeny, že britské labouristické vládě už takříkajíc "došla pára". Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu veřejného mínění společnosti ICM pro deník Guardian. Poprvé po pěti letech mají v současnosti podle tohoto průzkumu konzervativci volební podporu 37 procent a vítězí tak nad vládnoucími labouristy s 36 procenty. Ještě před měsícem, před zvolením mladého Davida Camerona do čela britských konzervativců, vedli labouristé nad konzervativci o pět procent. 55 procent britských voličů je nyní nespokojeno s tím, jak zemi vede Tony Blair, i když Blair zůstává populární u 82 procent labouristických voličů. Postaví-li se do čela Labouristické strany při příštích volbách v roce 2009 nebo 2010 dosavadní labouristický ministr financí Gordon Brown, náskok konzervativců se zvětšuje na 41 procent vůči labouristických 36 procentům. Labouristé budou jistě nynější náskok konzervativců bagatelizovat jako krátkodobé zlepšení, v důsledku "novosti" Cameronova zvolení, nicméně, poznamenávají komentátoři, nepopularita Tonyho Blaira i jeho plánovaného nástupce Gordona Browna musí bezpochyby vyvolávat v ústředí Labouristické strany podstatné obavy.

Dvě třetiny britských voličů jsou nyní přesvědčeny, že britské labouristické vládě už takříkajíc "došla pára". Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu veřejného mínění společnosti ICM pro deník Guardian. Poprvé po pěti letech mají v současnosti podle tohoto průzkumu konzervativci volební podporu 37 procent a vítězí tak nad vládnoucími labouristy s 36 procenty. Ještě před měsícem, před zvolením mladého Davida Camerona do čela britských konzervativců, vedli labouristé nad konzervativci o pět procent. 55 procent britských voličů je nyní nespokojeno s tím, jak zemi vede Tony Blair, i když Blair zůstává populární u 82 procent labouristických voličů. Postaví-li se do čela Labouristické strany při příštích volbách v roce 2009 nebo 2010 dosavadní labouristický ministr financí Gordon Brown, náskok konzervativců se zvětšuje na 41 procent vůči labouristických 36 procentům. Labouristé budou jistě nynější náskok konzervativců bagatelizovat jako krátkodobé zlepšení, v důsledku "novosti" Cameronova zvolení, nicméně, poznamenávají komentátoři, nepopularita Tonyho Blaira i jeho plánovaného nástupce Gordona Browna musí bezpochyby vyvolávat v ústředí Labouristické strany podstatné obavy.

V pondělí odpoledne zaútočil právě nový šéf konzervativců David Cameron na Tonyho Blaira v Dolní sněmovně, že se mu nepodařilo ve věci rozpočtu Evropské unie dosáhnout vlastních cílů. Blair se obhajoval argumentací, že je v hospodářském zájmu Velké Británie, aby platila o další skoro tři miliardy liber ročně více do rozpočtu Evropské unie. V hlučné Dolní sněmovně postavil Blair obviňování za zrady Británie na hlavu tvrzením, že právě kdyby Británie nesouhlasila s tím, že bude do rozpočtu EU na rozšíření evropské organizace přispívat víc, "bylo by to zradou všeho, co Británie právem podporuje".

"Jsou to naši spojenci. Je naší povinností je podpořit. Ale je to také obrovským způsobem v našem vlastním zájmu. Jestliže podporujeme a prosazujeme politiku ukončení poválečného rozdělení Evropy, musíme být připraveni přijmout férový podíl nákladů tohoto procesu," řekl Blair.

Podle dohody o rozpočtu Evropské unie, k níž o minulém víkendu dospěla v Bruselu evropská pětadvacítka, britská sleva, kterou kdysi vyjednala Margaret Thatcherová bude během následujících sedmi let snížena o více než 7 miliard liber. Británie bude do rozpočtu EU přispívat o 63 procent více než dosud.

Blair argumentoval, že Evropská unie souhlasila s "hloubkovou analýzou všech aspektů evropského rozpočtu, včetně Společné zemědělské politiky." Dodal, že Francie bude nyní platit v podstatě totéž jako Británie a že její rozpočet v následujících sedmi letech stoupne o 124 procent. Konzervativní poslanci mu přitom v parlamentě hlučně vyjadřovali posměch.

Šéf konzervativců David Cameron připomněl Blairovi, že ještě letos v červnu tvrdil, že o britské slevě se "nebude jednat" a že "selhal na celé čáře".

Rozezlený Blair se na oplátku Cameronovi vysmál, že se nedávno rozhodl stáhnout britské konzervativní poslance z evropského poslaneckého klubu Lidových stran. Zdůraznil, že to znamená, že britští konzervativci budou od nynějška v Evropském parlamentu zasedat vedle šéfa francouzské extrémně nacionalistické Nacionální fronty Jeana Marie Le Pena. Obrátil se pak na Camerona s otázkami: "Vy podporujete rozšíření Evropské unie, ano? Podporujete princip, že bohaté země by měly platit za chudší země? To je snad správné, ne? Vy ale nepodporujete, aby platila Británie. Mluvíte o krizi v Evropské unii. V jaké krizi by se Evropská unie octla, kdybyste byl s touto politikou u moci vy," posmíval se Blair.

Na Blaira také předtím ostře zaútočil britský konzervativní, silně euroskeptický, deník Daily Telegraph, cituji: "Blairův proevropský postoj nebyl nikdy založen na úvahách o britském národním zájmu. Když Blair podporuje Evropskou unii, je to proto, že sám sebe vidí jako moderního "internacionalistu". Neusiluje o to, aby zajistil konkrétní výhody pro vlastní zemi. Rozpočet Evropské unie přitom není nástrojem jak pomáhat chudším zemím. Největší prospěch na jednoho obyvatele z něho má Lucembursko. Tím, že se Blairovi nepodařilo zajistit reformu Společné hospodářské politiky, Blair vážně poškodil ty země na světě, které si pomoc opravdu zaslouží."

Naproti tomu list Guardian nezaujal úzce probritskou perspektivu a pochválil, že bylo v Evropě dosaženo kompromisu, i to, že schválený rozpočet bude podle něho přece jen znamenat "podstatnou pomoc bývalým komunistickým zemím ve východní Evropě". "Pokud to bude znamenat, přesun bohatství a příležitostí se realizovat pro lidi ve východních zemích EU, čímž přispějí ke stabilizaci své demokracie, pak má právě dosažený bruselský kompromis historický význam. Blair projevil solidaritu s Poláky, Čechy a Slováky. Je to něco, co Británie v minulosti vždycky zrovna nedělala," uzavírá Guardian připomínkou mnichovské zrady, která za kterou se informovaní Britové dodnes právem stydí.