16. 3. 2005
Jak soud potrestal Petra Partyka za to, co mu neprokázaliStručné shrnutí spisu zn. 25T 136/2001 vedeného OS pro Prahu 7"Ač tedy skutková zjištění soudu obsahují zčásti i údaje, které nenaplňují znak trestného činu, byl obviněný správně uznán vinným tímto trestným činem." Pozoruhodná historie o tom, jak se můžete stát obětí soudu. |
V říjnu 2000V tehdy necenzurovaném diskusním fóru na internetových stránkách "www.praha7.cz" se velice neformálně diskutovalo. Vedle dotazů na představitele Prahy 7 a kritiky některých jejich kroků a jejich odpovědí na ně, se mnozí diskutující navzájem uráželi. Mimo jiné se zde objevil výrok, jehož autor spekuluje o možném rozhovoru dr. Šťastného se zájemci o koupi části domu k vybudování dvoupodlažní nástavby: "Dobře věděli, že od většinového spoluvlastníka dr. Šťastného kupují ideální části domu se stavebním povolením na půdní VESTAVBU. Někým (dr. Šťastným?) však byli poučeni, že to není problém, Česká republika je banánová republika, stačí podplatit příslušného úředníka (Ing. Choura?), ten za porušení stavebního povolení vyměří směšně nízkou pokutu a nepovolenou stavbu dvoupodlažní NÁSTAVBY dodatečně schválí." Pod příspěvkem sice bylo napsáno: "Petr PARTYK" ale zaslání příspěvku do diskuse je zcela anonymní, takže to mohl napsat kdokoliv. Článků označených : "Petr PARTYK" se v diskusi objevovalo poměrně značné množství a o neshodách pana Partyka s představiteli Prahy 7 byli pravidelní čtenáři diskusí dobře informováni, takže se pod tímto označením (záměrně neříkám jménem) mohl ukrývat kdokoli, kdo chtěl "anonymně" zaútočit na bezúhonné úředníky. Dokonce to mohl napsat i někdo s úmyslem poškodit pana Partyka. Ing. Chour měl již dříve několik neshod s panem Partykem. Navíc se v jeho služební e-mailové schránce začaly objevovat pornografické materiály. Mimochodem, nikdy se neprokázalo, kdo tuto pornografii odesílal. Přestože orgány činné v trestním řízení tuto činnost bez jakýchkoli důkazů přisuzují panu Partykovi, mohl být odesílatelem kdokoli z přátel či nepřátel poškozeného. Ing. Chour podal trestní oznámeníPolicie kupodivu případ neodložila, jak bývá zvykem, ale naopak okamžitě začala jednat. Zabavila počítač na kterém podezřelý pracoval a předala jej soudnímu znalci k prozkoumání. Při tomto zásahu způsobila na jeho pracovišti veliký rozruch a znevážení dobré pověsti u zaměstnavatele, který takto napjatou situaci vyřešil nabídnutím výpovědi dohodou. 7.6.2001Panu Partykovi bylo sděleno obvinění z trestných činů ohrožování mravnosti a pomluvy. 12.7.2001Při výslechu na Policii ČR na Praze 7 je obviněnému nabízeno podmíněné zastavení trestního stíhání pod podmínkou, že se přizná a projeví lítost. To obviněný odmítá. Prohlašuje pouze, že je nevinen a dále nebude jakkoli vypovídat. 4.10.2001Soudní znalec z oboru počítačová kriminalita doc. ing. Zdeněk Častorál DrSc vypracoval na žádost policie znalecký posudek. Na 14 stranách odborného posudku podrobně popisuje průběh a výsledky zkoumání důkazů s jasným a naprosto jednoznačným závěrem: "Nelze jednoznačně stanovit, že pro přístup k uvedeným adresám byl použit počítač používaný obviněným." 22.10.2001Přes zjevnou důkazní nouzi podala státní zástupkyně obžalobu u Obvodního soudu pro Prahu 7. 30.10.2001Samosoudce JUDr. Rudolf Šídlo vydal trestní příkaz, v němž shledal obžalovaného vinným v plném rozsahu obžaloby a odsoudil jej k trestu odnětí svobody v trvání 1 roku, s podmíněným odkladem na zkušební dobu 3 let (tedy na horní hranici zákonné sazby). 17.12.2001Obžalovaný podal odpor proti trestnímu příkazu, ve kterém se domáhá svého práva na řádný proces kde mu bude umožněna obhajoba. Současně zde soudce upozorňuje na formální i věcné chyby trestního příkazu. 11.3.2002V hlavním líčení bylo vyslechnuto několik svědků. Pro ilustraci uvádím několik stěžejních výpovědí na které se soudce odvolává v odůvodnění rozsudku: 22.4.2002Samosoudce JUDr. Rudolf Šídlo vydal rozsudek, v němž potvrdil vinu zmíněnou v trestním příkazu ale způsob potrestání nečekaně mění na trest 200 hodin obecně prospěšných prací. V odůvodnění rozsudku se dopouští velice volného hodnocení důkazů, kdy nerespektuje závěry soudního znalce. Jako jediný důkaz, že údajné ohrožování mravnosti spáchal obžalovaný uvádí velice podivnou logickou konstrukci: "...Ze znaleckého posudku vyplývá, že nelze jednoznačně stanovit, že pro přístup k uvedeným adresám byl použit počítač používaný obžalovaným. Z výpovědi svědků však jednoznačně vyplývá, že tento počítač byl používán obžalovaným. Byl umístěn v jeho kanceláři a i když nelze vyloučit jeho občasné použití některým z kolegů, je tato okolnost vysoce nepravděpodobná....Obžalovaný měl neshody s ing. J. Chourem a tímto způsobem se mu chtěl pomstít." Jako důkazy, že autorem údajné pomluvy je právě obžalovaný, uvádí POUZE výše citované výpovědi svědků, což jsou většinou nepodložené domněnky nebo informace zprostředkované policií. Jako přitěžující okolnost uvádí, že pachatel má právnické vzdělání a stupeň společenské nebezpečnosti je tedy vyšší než u pachatelů, kteří takové vzdělání nemají. 24.6.2002Obžalovaný podal odvolání, kde kromě upozornění na další procesní vady uvádí: I.- Skutky, které jsou obžalovanému kladeny za vinu nejsou trestnými činy. II. - Nebylo nad veškerou pochybnost prokázáno, že tyto skutky spáchal právě obžalovaný. 1.8.2002Městský soud v Praze rozhodl o odvolání takto: Ve věci trestného činu ohrožování mravnosti uznal pochybení obvodního soudu a souhlasí s názorem obžalovaného, že se nejedná o trestný čin. Ohledně tohoto skutku je obžalovaný zproštěn obžaloby. Ve věci trestného činu pomluvy však potvrzuje výrok obvodního soudu. Zřejmě proto, že rozsudek je napsán velice nelidskou řečí, plnou logických rozporů, proloženou většině soudců nesrozumitelnými technickými detaily. Soud se patrně styděl přiznat, že zdůvodnění rozsudku vůbec nerozumí, proto se spokojil s konstatováním: "Námitkami obžalovaného, které uvádí ve svém odvolání, se obvodní soud v napadeném rozsudku zabýval a uvedl, kterými důkazy má vinu obžalovaného za prokázánu." Obžalovaný podal dovolání k Nejvyššímu soudu, kde opět volá na slepou a patrně i hluchou justici: I.- Skutky, které jsou obžalovanému kladeny za vinu nejsou trestnými činy. II. - Nebylo nad veškerou pochybnost prokázáno, že tyto skutky spáchal právě obžalovaný. Předseda senátu Michal Mikláš odpovídá toto: "Obviněný pouze opakuje již dříve uplatněné argumenty, s nimiž se soudy obou stupňů dostatečně a logicky vypořádaly. Nejvyšší soud proto dovolání odmítl." Ve stejném rozhodnutí však zcela logicky (nezaměňujte prosím s pojmem matematická logika - ta u soudu nemá co pohledávat) připouští jisté nedostatky ve vypořádání se s důkazy: "Ač tedy skutková zjištění soudu obsahují zčásti i údaje, které nenaplňují znak trestného činu, byl obviněný správně uznán vinným tímto trestným činem." Které konkrétní údaje tvoří onu část zjištění však odmítá zkoumat. 2.3.2005Soudce Šídlo přeměnil trest na 75,5 dnů odnětí svobody nepodmíněně. Po dvouleté nečinnosti, kdy je obviněný poškozován pouze zápisem v trestním rejstříku, bude konečně exemplárně potrestán za své kverulantství. Tento trest mu nabízí velkorysou možnost převýchovy v řádného občana se strachem z vlastního názoru, s podlomeným zdravím a pocity bezradnosti. |
Případ Petra Partyka | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
16. 3. 2005 | Jak soud potrestal Petra Partyka za to, co mu neprokázali | ||
16. 3. 2005 | Je byrokratičnost omluvou? | Jan Čulík | |
15. 3. 2005 | Chvála soudce Šídla | Zdeněk Jemelík | |
10. 3. 2005 | Stát nemá trestat občany, kteří kritizují úředníky | Jan Čulík | |
2. 3. 2005 | Petr Partyk byl za verbální "trestný čin" odsouzen do vězení | ||
28. 2. 2005 | Špatný zákon omezuje svobodu projevu |