23. 10. 2005
Newyorská konference o ropném zlomu5. října se v New Yorku konala za obvyklého nezájmu mainstreamových médií a naopak doprovázena značným rozruchem na internetu Konference o ropném kolapsu (Petrocollapse Conference). Zúčastnila se jí většina známých amerických aktivistů zabývajících se ropným zlomem a jeho důsledky pro americké hospodářství i každodenní život americké společnosti. Termín konference byl stanoven ještě před začátkem letošní hurikánové sezóny, ale dopady Katriny a Rity nepochybně ovlivnily celkově pesimistické vyznění příspěvků některých přednášejících. Nicméně většina účastníků konference je známa pro své dlouhodobě kritické názory na postoj americké administrativy k hrozbám vyplývajícím z nadcházejícího globálního poklesu těžby fosilních paliv a tak není divu, že referáty z konference nejsou nikterak povzbudivým čtením. |
Nabízíme vám stručný přehled tří patrně nejzávažnějších referátů, jejichž závěry se různou měrou mohou týkat dalšího vývoje v Americe i v celém světě a jejichž doporučení mohou být užitečná i pro evropské a české prostředí. Jan Lundberg, o němž jsme se již v Britských listech zmínili v tomto článku, do roku 1988 analytik ropného průmyslu, od té doby aktivista, je známý jako propagátor celkové změny organizace a kulturních vzorců lidské civilizace. Není divu, že ropný zlom považuje za šanci, která takovou změnu může uspíšit. Lidská civilizace je pro něho největší hrozbou přírodě a moderní způsob života společnosti ohrožuje přežití lidí jako přírodního druhu. Domnívá se, že kdyby nebylo ropného zlomu, lidstvo by se stejně zničilo jinak a že z ropného kolapsu má naopak šanci se vzpamatovat. Neudržitelná lidská populace se podle jeho názoru stejně nevyhne redukci svého početního stavu. K němu může dojít ideálním způsobem, tj.uvědomělým a dobrovolným nebo konsensuálně plánovaným omezením počtu potomků tak, aby počty lidí začaly přirozenou cestou klesat. Toto řešení je ale za současné společenskoekonomické situace iluzí a navíc je na jeho realizaci nejspíš už pozdě. Může však být použito (a nejspíš tajně) také plánované, ale násilné cesty - likvidace některých skupin populace třeba prostřednictvím záměrně rozšířených nemocí účinných jen na některé národy či rasy podle nějakých genetických znaků. Nakonec může dojít i k neplánované sebevraždě celého lidstva prostřednictvím ekologické devastace, hladomorů, klimatické destabilizace, masového použití zbraní hromadného ničení nebo prostřednictvím ropného kolapsu. Jan Lundberg se domnívá, že z uvedených tří "možností" se z té třetí lidstvo má šanci vzpamatovat, jestliže se bude realizovat právě cestou ropného kolapsu. Lidstvo však bude muset od základu změnit způsob života včetně základních vzorců chování. Od individualismu k solidaritě, od spoléhání na stát ke spolupráci v komunitě, od devastujícího konzumu zpět k samozásobitelskému zemědělství a výrobě základních životních potřeb řemeslným způsobem. Růstovou ekonomiku považuje za hlavní hrozbu života na Zemi. Ropný zlom pro něho spíše než geologický jev představuje ekonomický faktor. Panika na trzích rozpoutaná pod tlakem podobných vlivů jako byly hurikány může způsobit celkový rozvrat tak základních mechanismů jako je třeba zásobování potravinami. Jednou prostě nepřijedou kamióny do Albertů, Plusů a Hypernov. Tento způsob civilizace má velmi tenkou slupku. (Celý referát Jana Lundberga najdete na jeho webu ZDE.) James Howard Kunstler (základní informaci o něm najdete ZDE ) je spisovatelem na volné noze a známým kritikem amerického "suburbanismu", tj. způsobu života (včetně příčin, které ho vyvolaly) na amerických předměstích. Ve svém příspěvku na Petrocollapse Conference si nebral servítky ve své kritice na adresu povahy a chování většiny Američanů: Američané dříve bývali odvážnými a pokrokovými lidmi, ochotnými čelit skutečnosti, tvrdě pracovat, uznat obecné dobro a přispívat k němu, činit obtížná rozhodnutí. Stali jsme se národem přežraných pitomců a ubrečených dětinů, ustrašených z pravdy, bez zájmu o veřejný prospěch, dokonce i o společnou kulturu, sobeckými, agresivními, samolibými kňouraly hledajícími všechny možné způsoby, jak se vyhnout reálnému životu v komunitě. Toto jsou důsledky hodnotového systému, který klade komfort, pohodlí a volný čas nad všechny ostatní ohledy. Ty však nestačí k tomu, aby udržely civilizaci pohromadě. Na všechny ostatní hodnoty jsme od konce druhé světové války rezignovali. Naše velké vítězství ... bylo takovým triumfem, že jsme se ...vyvlékli ze všech ostatních povinností, závazků a odpovědnosti. Což je přesně i důvodem, proč jsme se začali označovat za spotřebitele ... Jaká ponižující nálepka pro lidi, kteří bývali občany....vzdali jsme obecný prospěch, což znamená, že jsme vzdali budoucnost a lidi, kteří v ní budou žít. Kunstler volá po reorganizaci všech aktivit, které ovlivňují každodenní život, do rozumných měřítek: ...způsobu získávání potravin, způsobu provozování každodenního obchodu a výroby věcí, které potřebujeme, způsobu vzdělávání našich dětí, velikosti, podoby a měřítka našich měst. Uvědomuje si, že to jsou velké úkoly, a volá po tom, aby se začalo nějakým rozsáhlým, avšak splnitelným úkolem celonárodního rozsahu, který by lidi vrátil do reality a zároveň přispěl k zahájení šetření nedostatkovými zdroji a k přechodu na udržitelnější způsob života. Za takový úkol považuje obnovu veřejné, především železniční dopravy v celých Spojených státech. (Plné znění přednášky Jamese Howarda Kunstlera najdete ZDE.) Patrně největší pozornost na newyorské konferenci o ropném kolapsu však vzbudil Mike Ruppert (informaci o něm a jeho webových stránkách From the Wilderness přinesly Britské listy ZDE.) Jeho referát - jak je u něho ostatně obvyklé - bez skrupulí ostře útočí na americkou administrativu a obviňuje ji z toho, že o ropném zlomu ví již desítky let a že řada restriktivních bezpečnostních opatření i politických rozhodnutí, která byla v USA v poslední době přijata pod různými záminkami, ve skutečnosti skrytě připravuje veřejnost na ještě hrozivější realitu nejbližší budoucnosti. Předpovídá, že americká vláda bude přijímat přednostně taková opatření, která budou chránit zájmy finančních elit a velkých korporací a že vlastní občany v nevyhnutelně nadcházejících krizích obětuje, a to doslova, včetně jejich životů. Připravovaná vládní opatření budou podle Mika Rupperta tato: 1. Přídělové hospodářství. 2. Více uhlí a jádra s důrazem na Fischer - Tropschovu syntézu (tj. konverzi uhlí na kapalná paliva). 3. Zrušení ekologických a těžebních limitů. 4. Ochrana strategické infrastruktury. 5. Zintenzivnění a podpora vnitrostátních vojenských operací - pozastavení zákona Posse Comitatus (tj. zákona, který v reakci na průběh a výsledky Občanské války od r. 1878 zakazuje použít armádu pro řešení krizí na území USA). 6. Omezování a rušení pracovních míst a zákonů o minimální mzdě. 7. Změny a zpřísnění bankrotové legislativy znesnadňující insolventním spotřebitelům odepisovat dluhy. 8. Umožnění a usnadnění redukce počtu obyvatel prostřednictvím hladomorů a nemocí. 9. Posílení a zvýšení pravomocí FEMA (Federal Emergency Management Agency, Federální agentura pro nouzové řízení). 10. Likvidace poptávky prostřednictvím ekonomického kolapsu a alokací nedostatkových zdrojů - i s pomocí síly, bude.li to nutné - k ochraně zájmů nejbohatších obcí a zájmových skupin v zemi. Pro ty, kdo považují ropný zlom za skutečnou hrozbu, má Mike Ruppert následující doporučení:
1. Nikde neexistuje taková kombinace alternativních zdrojů energie, která by zajistila pokračování dosavadní spotřeby a růstu.
2. I kdyby existovala, změna energetické infrastruktury by si vyžádala 30 let a mnoho kapitálových investic. Ropný zlom je tu teď. Současná infrastruktura nebude přestavěna, dokonce ani řádně udržována. Pro finanční elity je návratnost takových investic "nejistá" a neutratí víc, než budou muset na provizorní řešení, dokud se zhroucení nestane zřejmým. 3. Žádný vládní subjekt (federální ani státní) neudělá nic (ani nebude moci udělat) k řešení ropného zlomu a výpadků energií. Politický systém je zcela a nenapravitelně rozvrácen. 4. Dokud se nezmění způsob, jak fungují peníze, nezmění se nic. Bude výnosnější nechat volný průběh úpadku, hladu, válkám, nemocem a nouzi než jim čelit. 5. Všechna reálná řešení budou založena na místní úrovni a budou vycházet z kořenů (grassroots - míněno místního společenství, obce apod.), nezávisle na vládě. Jestli se zachráníte vy a vaše rodiny, bude záviset na tom, co a kdo je ve vašem okolí a jakého stupně spolupráce jste tam dosáhli. Ruppertovo vystoupení na konferenci bylo zakončeno naléhavou výzvou: ...Vyzývám všechny z vás naléhavě, abyste tato varování brali vážně a ihned začali jednat. Pochopte, že jediné produktivní úsilí, které můžete vynaložit, je rozhlédnout se ve vašich vlastních životech a ve vašich vlastních komunitách a začít podnikat takové kroky, které rozšíří vaše možnosti výběru a posílí vaši oporu v nich. ... Ujišťuji vás, že ve Washingtonu není nikdo schopen pochopit a na Wall Streetu nikoho ani v nejmenším nezajímá, jak si s tím poradíte, jedině ... hájí ekonomické paradigma které vyžaduje nekonečný růst a oběť všeho lidského a dobrého v zájmu jeho dosažení, včetně lidského života samotného... existují kroky,které můžete udělat ... které rozhodnou o tom, jak přitom dopadnete. Ale jediný způsob, jak ten proces začít, je pochopit, že nikdo, snad kromě vašich sousedů a vašich rodin, neudělá nic, aby vám pomohl, a že toto je skutečný program na mnoho, mnoho let. (Plné znění referátu v angličtině najdete kupodivu nikoli na From the Wilderness, kde je určeno jen pro předplatitele, ale třeba na tomto nizozemském webu. Naštěstí funguje solidarita v komunitě bloggerů a jiných internetových "závisláků" a díky ní si to tam můžete přečíst celé ...) Co dodat závěrem? Snad slova jednoho z účastníků kontroverzní diskuse k tématu na webu The Oil Drum: "Nestřílejte pošťáka"... Přinesl jsem vám názory, jejichž některé formulace, natož obsah, jsem sám ještě zcela "nerozdýchal". Mike Ruppert tvrdí, že za celá léta jeho aktivismu byla úspěšnost jeho prognóz 80%. I kdyby to nebylo tolik, i kdyby byla pravda, jak tvrdí očití svědkové, že je v některých věcech jako umanutý, přesto bych doporučil brát ho i další účastníky konference vážně, a to i v našich končinách, a především proto, že na spočítání lidí, zabývajících se zde touto problematikou, stačí snad prsty na jedné ruce. Korekci varování z New Yorku pro podmínky české kotliny si už může snando provést laskavý čtenář sám. |
Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
24. 10. 2005 | Evropská komise o ropném zlomu | ||
23. 10. 2005 | Newyorská konference o ropném zlomu | Jindřich Kalous | |
14. 10. 2005 | Pocit marnosti | Jindřich Kalous | |
29. 9. 2005 | Minimální cena benzinu -- utopie, nebo schůdné řešení? | Jan Hošek | |
29. 9. 2005 | Amerika by měla vrátit nakradené létající talíře | Jiří Míka | |
20. 9. 2005 | Co nebylo řečeno o termojaderné fúzi | Michal Ruman | |
15. 9. 2005 | Francie kompenzuje drahou ropu | Simone Radačičová | |
15. 9. 2005 | Jak čelí chudý Jih růstu ceny ropy? | Simone Radačičová | |
13. 9. 2005 | Ještě jednou o termojaderné fúzi | Michal Mašín | |
13. 9. 2005 | Skutečně už hrozí konec ropné éry? | ||
12. 9. 2005 | No justification for soaring oil prices | Jan Čulík | |
12. 9. 2005 | Sluneční energie bez kompromisů | Michal Ruman | |
12. 9. 2005 | Bude mít hurikán Katrina vážné hospodářské následky? | ||
12. 9. 2005 | Bionafta - pouhá náhrada bez řešení problému? | ||
11. 9. 2005 | Británie: Tajný plán omezit prodej benzínu |