23. 5. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
23. 5. 2005

Pár myšlenek o druhé světové válce IV.

Začnu slovy Winstona Churchilla, která pronesl v rozhlase bezprostředně po Hitlerově útoku na SSSR v červnu 1941: "Nacistický režim není k rozeznání od nejhorších rysů komunismu. Je zbaven všech pohnutek a zásad kromě chtivosti a touhy ovládnout jiné rasy. Předstihuje všechny formy lidské špatnosti účinností své krutosti a krvežíznivé agrese. Nikdo nebyl za posledních pětadvacet let důslednějším odpůrcem komunismu než já. Neodvolám ani jediné slovo z toho, co jsem o něm řekl.

Ale toto vše bledne před podívanou, jež se teď před námi otvírá. Minulost se svými zločiny, bláznovstvími a tragédiemi dohasíná. Vidím ruské vojáky stojící na prahu své rodné země, střežící pole, jež jejich otcové obdělávali odnepaměti. Vidím je, jak střeží své domovy, kde se jejich matky a ženy modlí -- ach, ano, neboť jsou časy, kdy se modlí všichni -- za bezpečnost svých drahých, návrat živitelů, za svého zastánce, za svého ochránce... Jsme rozhodnuti zničit Hitlera a zahladit každou stopu po nacistickém režimu. Od toho nás nic neodvrátí -- nic! Nikdy nebudeme vyjednávat, nikdy nebudeme jednat s Hitlerem ani s nikým z jeho bandy. Budeme proti němu bojovat na zemi, budeme proti němu bojovat na moři, budeme proti němu bojovat ve vzduchu, dokud s pomocí Boží nezbavíme zemi jeho stínu a neosvobodíme její národy zpod jeho jha... Ohrožení Ruska je proto ohrožením nás i Spojených států stejně jako věc každého Rusa bojujícího za svůj krb a domov je věcí svobodných lidí a svobodných národů ze všech koutů zeměkoule (Druhá světová válka III, Lidové noviny 1993)."

Takovýmto geniálním způsobem Churchill obrátil někdejší naděje zbabělého Západu v to, že Hitler pokoří ruský komunismus, na solidaritu s lidmi, kterým hrozila katastrofa. A setrval na svém postoji i po skončení války, když vzdoroval komunistickému teroru, který pošlapával základní lidská práva drtivé většiny Rusů. Rozdíl mezi Stalinem a Hitlerem spočíval mimo jiné i v míře primitivismu -- Stalin vyvraždil během pěti let skoro celý ústřední výbor (98 ze 139 členů) KSSS zvolený na XVII. sjezdu strany, krutě zdecimoval vedení sovětské armády, "stěhoval" celé národy a nečinil nic pro to, aby jeho země byla připravena čelit případnému útoku Hitlera. Když se pak v červenci 1941 dozvěděl, že německá vojska vstoupila do SSSR, propadl zoufalství. Některé oblasti, jež si bolševickou vládu prožily do dna (jako třeba Ukrajinci), vítaly nacisty jako pravé osvoboditele.

A přitom útok musel očekávat. Jednak Hitler už dobyl v Evropě skoro všechno, co chtěl, nabízely se mu už jenom neomezené prostory širé Rusi -- navíc Churchill dlouho před útokem dostával zprávy o velkém soustředění mohutných německých vojsk na hranicích SSSR a Stalina informoval.. Čili mluvit o tom, že se Stalin zvláštním způsobem zasloužil o svou zemi za druhé světové války, je dost zavádějící. Jeho taktika proti vítězícímu nepříteli vyplývala především z jeho principu sebezáchovy: ucpat cestu mrtvolami vlastních vojáků, jež naprosto bezohledně obětoval v miliónech. Pro Stalina neměl jiný život než jeho vlastní hodnotu, prokázal to nade vší pochybnost často. Ovšem ani bezměrné mrhání krví by mu nepomohlo, kdyby jej Británie a USA nezásobily v masivním měřítku materiální pomocí. K tomu bylo zapotřebí, aby si spojenci udrželi převahu na moři. Válka o moře, jež dostala příznačný název ponorková válka, byla v prvé řadě pokračováním Hitlerovy snahy o invazi do Británie, dále měla blokovat konvoje rozvážející pomoc z USA i z kolonií a konečně atakovat britské panství všude na světě, srazit k zemi jeho imperiální slávu. O nesmírných rozměrech tohoto souboje vypovídá následujících několik fakt. Konvojové lodě, jež umožňovaly přežít Británii a SSSR, vzdorovaly víc než tisíci německých ponorek, z nichž bylo přes osm set zničeno spojeneckými silami. Během ponorkové války bylo potopeno na dva tisíce lodí. Pro konečný výsledek byla rozhodující technická převaha Britů, kteří používali k lokalizaci ponorek radar a rozluštili tajnou německou šifru ENIGMA.

V SSSR se wehrmachtu nejdříve velmi dařilo. Do září 1941 německá vojska postoupila na sovětském území o tři sta až šest set kilometrů, zlikvidovala dvacet osm a těžce poškodila sedmdesát z celkových sto sedmdesáti západních divizí Rudé armády. V září padla Ukrajina a ne bez obrovských ztrát. Němcům se dařilo, byť za cenu vypjatých bojů, realizovat rychlý tah na Moskvu a v polovině září byly vydány rozkazy k rozhodující ofenzívě, která se nezdařila nakonec patrně především kvůli ruské zimě (ukázalo se, že původně plánované, květnové datum útoku na SSSR nebylo dobré měnit). Hitler přejímá velení nad východními silami a urputná, vyrovnaná konfrontace zastaveného wehrmachtu a sílících sovětských vojsk trvala až do osudné bitvy u Stalingradu v červenci 1943.

Nacistická invaze do SSSR byla od samého začátku doprovázená zvěrstvy a spálenou zemí. Utrpení obyvatel napadených území bylo strašlivé, nicméně kromě této zkušenosti, která jistě dala Rudé armádě obrovskou sílu vytrvat i v naprosto nepříznivé situaci a za cenu obrovského počtu obětí, tu byl Stalin a jeho brutální přístup k lidem. To, co se v dobách míru ukázalo jako nanejvýše zrůdné, se v extrémní situaci napadení nakonec hodilo... voják měl dvě možnosti: buď ho roztrhá Hitler, nebo Stalin. Když mi můj otec líčil stav, v němž sovětští vojáci přišli na konci války do Holešova, uvědomil jsem si, jak tito hrdinové byli vlastně oběťmi. Nemohli přinášet svobodu, vůbec netušili, co to je... stali se odlidštěnými stroji, bytostmi, které vychovalo, uplácalo a odduševnilo temné peklo, v němž museli žít.

                 
Obsah vydání       23. 5. 2005
23. 5. 2005 Zrušme komunisty, 7.A Bohumil  Kartous
23. 5. 2005 SRN: Po 39 letech začátek konce
23. 5. 2005 František Koukolík: Mozek a jeho duše Jan  Sýkora
23. 5. 2005 "Bez paměti žilo by se lépe ..." Jakub  Kára
23. 5. 2005 V BBC stávkuje 11 000 zaměstnanců
23. 5. 2005 Anglo-německý spor o obětech a vinících Richard  Seemann
23. 5. 2005 Michael  Marčák
23. 5. 2005 Prase na talíři Štěpán  Kotrba
23. 5. 2005 Lety, prasata a komunisté Boris  Cvek
23. 5. 2005 Akty vedoucí málem k všeobjímající lásce Ladislav  Žák
21. 5. 2005 Ježíšmarijá! Bohumil  Kartous
21. 5. 2005 Komunisté jsou ošklivá selátka Bohumil  Kartous
23. 5. 2005 Levicová frakce v levicové straně má své opodstatnění Jan  Kavan
23. 5. 2005 Levicová levice -- a co dál? Irena  Ryšánková
21. 5. 2005 Fotky Saddáma ve spodkách vyvolaly kontroverzi
23. 5. 2005 Konzervativní pravice a konzervativní komunisté si jsou bližší, než se zdá Milan  Valach
23. 5. 2005 Každá instituce je závislá, stejně jako každý člověk je závislý na společnosti, ve které žije. Jan  Samohýl
23. 5. 2005 ČSSD radí francouzským občanům Karel  Košťál
23. 5. 2005 Američané vzájemně solidární nejsou
23. 5. 2005 Liberalismus (?) a represe
22. 5. 2005 Co není liberalismus Petr  Fiala
23. 5. 2005 Jak se nechal politik ČSSD úkolovat policajty, honil autem kolegu z ODS přes půl Moravy a oba ohrožovali své okolí
23. 5. 2005 Mírně těhotná / velmi těhotná František  Schilla
23. 5. 2005 Nepříliš spolehlivé fotografie z Iráku
23. 5. 2005 Pár myšlenek o druhé světové válce IV. Boris  Cvek
23. 5. 2005 Průša a Votava natírají nejen Posselta
23. 5. 2005 Mnoho jich zemřelo a mnozí, trpící rakovinou, čekají
23. 5. 2005 The Awaited SVU Publications from the Czech Republic Are Now Available
23. 5. 2005 D -7: Do referenda o Evropské ústavě ve Francii zbývá 7 dní Karel  Košťál
23. 5. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 8. - 17. května 2005
6. 5. 2005 Hospodaření OSBL za duben 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce

Osvobození Československa v roce 1945 a konec II. světové války RSS 2.0      Historie >
23. 5. 2005 Pár myšlenek o druhé světové válce IV. Boris  Cvek
23. 5. 2005 Anglo-německý spor o obětech a vinících Richard  Seemann
16. 5. 2005 Pár myšlenek o druhé světové válce III Boris  Cvek
13. 5. 2005 Skutečnými hrdiny druhé světové války byli Svědkové Jehovovi Filip  Sklenář
12. 5. 2005 Válka Milan  Valach
11. 5. 2005 Proč neslavíme konec druhé světové války Jan  Vnouček
11. 5. 2005 Pár myšlenek o druhé světové válce II Boris  Cvek
10. 5. 2005 Smí mít pravda dva konce? Miloš  Dokulil
6. 5. 2005 Tolik válečných mýtů, jako je národů   
1. 4. 2005 Program československé vlády Národní fronty Čechů a Slováků   
1. 4. 2005 Košický vládní program - důležitý krok KSČ na cestě k únoru 1948 František  Hanzlík
1. 4. 2005 Rusko během 2. světové války III.   
24. 3. 2005 Rusko během 2. světové války II.   
23. 3. 2005 Rusko během 2. světové války I.   
22. 3. 2005 Stalingrad během blokády V.