Praha 2. listopadu 1989, 1353Z

Důvěrné

Prague 07670

Věc: Sovětský diplomat o Ševardnadzeho prohlášení o roce 1968

Ref: (A) FBIS LD 2710185789 DTG 27185Z Oct. 89; (B) Prague 6252

1. Důvěrné -- celý text.

2. Souhrn. Sovětský diplomat vysvětluje skutečnost, že ministr zahraničních věcí Ševardnadze nedávno odmítl jakékoli přehodnocování roku 1968, snahou vyhnout se vnějším komplikacím, pokud by nepřispěly k řešení vnitřních sovětských problémů, s čímž v tomto případě nelze počítat. Tento diplomat se také domnívá, že na sjezdu KSČ, který se má konat v květnu 1990, dojde k zásadním personálním změnám ve straně a že v současné době není postavení generálního tajemníka KSČ Jakeše ohroženo. Vývoj v NDR by zdejší situaci sice mohl ovlivnit, avšak podle sovětského diplomata se proreformní členové KSČ odhodlají prosadit změny tak, že navrhnou nové stanovy a nový program strany, které se pak budou projednávat na květnovém sjezdu. Konec souhrnu.

3. Vedoucí politicko-ekonomické sekce se 31. října setkal se sovětským politickým radou Vasilijem Filipovem (chránit), aby projednali zdejší politickou situaci. Filipov se zvlášť zajímal o reakci vlády USA na demonstraci 28. října; pracovník velvyslanectví mu ji popsal a zmínil se také o našem protestu proti zadržení novinářů a o ostré deklaraci ministerstva zahraničních věcí USA týkající se dodržování lidských práv jak před událostmi minulého víkendu, tak i po nich. Následuje souhrn diskutovaných otázek.

Ševardnadze o roce 1968

4. Zpráva, kterou přineslo Rudé právo o Ševardnadzeho prohlášení týkajícího se Sověty vedené invaze v roku 1968, byla podle Filipova přesná. (Poznámka: Zpráva Federální rozhlasové informační služby o Ševardnadzeho interview s polským novinářem je obsažena v ref A. Označil v něm oficiální hodnocení jako "závazné"; změnit by je bylo možné jedině po vzájemné dohodě s československým vedením. Odmítl také jakékoli srovnání sovětské vojenské intervence do Československa k zásahu v Afghánistánu. Konec poznámky.) Filipov řekl, že nemá žádné informace o pověstech, které minulý týden kolovaly po Praze a podle nichž komise sovětských historiků vypracovala dokument doporučující přehodnotit události roku 1968, že však předsednictvo ÚV KSSS hlasovalo proti jeho uveřejnění. (Poznámka: Tato informace pochází od bývalého ministra Dubčekovy éry Galušky. Konec poznámky.)

5. Filipov poznamenal, že když se s pracovníkem velvyslanectví setkal naposledy (ref B), zdálo se, že se sovětské vedení chystá svou roli v invazi přehodnotit, avšak "od té doby se toho hodně stalo". Asi tak před čtrnácti dny byl v Izvěstijích uveřejněn pod titulkem Podzimní sklizeň významný článek. Byl věnován důsledkům invaze roku 1968 na vnitřní situaci v SSSR a úspěšně "vyčistil vzduch" kolem takových událostí, jako byl poinvazní hon na čarodějnice, který udělal konec Chruščovovu období tání šedesátých let. Podle Filipova je Ševardnadzeho slova třeba chápat v souvislosti s úspěchem článků tohoto druhu, které se zabývají negativním dopadem invaze na sovětskou společnost. (Komentář: Filipov se domnívá, že sovětské vedení zatím nemá v úmyslu zabývat se složitými zahraničními otázkami, pokud by nebyly podstatné pro řešení domácích problémů, a k těm události roku 1968 nepatří. Konec komentáře.)

Vyhlídky na změny v Praze

6. Zdejší demonstrace 28. října Filipova utvrdily v názoru, že před květnovým sjezdem KSČ nedojde k žádným významným personálním ani politickým změnám. Vývoj v NDR ukázal, že veřejné mínění nelze ignorovat, ale zde je tlak zdola omezený. I když je československé vedení vývojem ve východním Německu zneklidněno, bude se i nadále přidržovat svého programu postupných změn, pokud se zde nevytvoří "jedinečný komplex předpokladů". V současnosti tu prý ve stranickém vedení neexistují vážnější neshody a je zřejmé, že generální tajemník KSČ Jakeš má situaci pod kontrolou. Předseda vlády Adamec se zcela jasně vyslovil pro radikálnější hospodářské reformy, avšak podporují ho v tom pouze mladší členové strany a vlády.

7. Proreformní tlak se podle Filipova projeví, jakmile se v KSČ začnou projednávat praktické otázky týkající se jejího květnového sjezdu. Návrhy nové ústavy, stranických stanov a stranického programu by se mohly stát vhodnými východisky pro proreformní snahy členů strany. Změny v NDR tomuto procesu napomohou. Filipov se ke třem uvedeným dokumentům vyjádřil takto:

Návrh nové ústavy naráží na tolik problémů, že ho ústřední výbor letos ještě nebude s to projednat, opakuji, nebude s to;

návrh souboru zásad nového stranického programu bude na pořadu jednání prosincového pléna;

nejdůležitějším momentem nového návrhu stranických stanov, který Rudé právo uveřejnilo 31. října, je vytvoření Komunistické strany České republiky, na úrovni Komunistické strany Slovenska.

8. Pokud jde o poslední otázku, zmínil se Filipov o tom, že se právě v souvislosti s návštěvou vedoucích ruských stranických činitelů právě setkal s Karlem Urbánkem, předsedou Výboru pro stranickou práci v ČSR. Přestože se vyhnul odpovědi na otázku, jaký dojem na něj Urbánek dělá osobně, pokládá za jednu z jeho předností, že je -- podobně jako jiný člen ÚV KSČ Miroslav Štěpán -- mladý, a tedy nezatížený minulostí.

Izolace československé vlády

9. Když byl Filipov požádán, aby se vyjádřil k nedávnému zintenzivnění diplomatických vztahů s ortodoxnějšími socialistickými státy (ministr zahraničních věcí Johanes například odjel 1. listopadu na návštěvu Čínské lidové republiky), řekl, že v tom nevidí žádný zřetelný záměr. I když jsou vztahy československé vlády s některými státy, jako je např. Maďarsko, napjaté, mnoho návštěv do ortodoxních států, např. do Rumunska, bylo plánováno již dlouho dopředu. Čechoslováci prý mají dlouhodobý program takovýchto návštěv a Filipov je nepovažuje za reakci na nějaký pocit izolace. To, že Čínu navštívilo několik výše postavených československých činitelů, je prý už něco jiného. Mnohé z těchto návštěv předem plánovány nebyly. Tuto skutečnost lze podle Filipova vysvětlit normalizací sovětsko-čínských vztahů a rovněž zájmem Československa vytěžit z této návštěvy výhody pro rozvoj obchodu.

Komentář

11. [10.] Měli jsme dojem, že Filipov byl Ševardnadzeho prohlášením překvapen, stejně jako tím, že se Ševardnadze rozhodl poskytnout rozhovor právě listu polské Solidarity . Byl poněkud nesvůj, když o tom hovořil, a řekl nám, že Moskva jeho velvyslanectví dosud neposkytla ruský text Ševardnadzeho prohlášení.

12.[11.] Ševardnadze učinil své prohlášení v době demonstrací k výročí 28. října, proto tu jeho jednoznačnost vyvolala obzvláště silný dojem. Udusilo jiskru naděje, že by sovětské přehodnocení událostí roku 1968 pomohlo vyvolat ve veřejnosti i v komunistické straně sílu, která by zbavila moci Jakešovo vedení. Disidenti jsou zvlášť rozhořčeni tím, že Gorbačov jakoby odmítal sovětskou odpovědnost za vedení, které zde bylo dosazeno před dvaceti lety. Mnozí si při komentování Ševardnadzeho výroků připomněli skutečnost, že se Gorbačov za své návštěvy Československa v dubnu roku 1987 o událostech roku 1968 vůbec nezmínil.

Blacková