17. 3. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
17. 3. 2005

Případ Petra Partyka je svým způsobem pro české soudnictví typický

Jedním ze stěžejních principů trestního práva je zásada, podle níž se při pochybnostech rozhoduje ve prospěch obviněného. Na stránkách Britských listů popisovaný případ Petra Partyka není v české soudní praxi ničím ojedinělým. Pokud je někdo už jednou obžalován a v průběhu soudního řízení vyvstanou pochybnosti o jeho vině, český soud raději přistoupí k mírnému trestu, než aby vynesl osvobozující rozsudek. A v dalších instancích je tendence přitakat prvnímu rozhodnutí. Ostatně nejen v trestním řízení se takto porušuje základní ústavní právo na spravedlivý proces.

Petr Partyk je právník a na vlastní kůži zažil pocity člověka, jehož argumenty byly ve všech soudních instancích (až po Nejvyšší soud) ignorovány. Rozhodně by se však neměl vzdát. Za úvahu stojí zvážit podání ústavní stížnosti k Ústavnímu soudu. V českém soudnictví nejsou ničím výjimečným spory, v nichž se namísto logické argumentace a rozhodování podle skutečného stavu dostává účastníkům lekcí z překrucování práva. Uvedu případ, který by se mohl zdát neuvěřitelný, kdyby se skutečně nestal.

Ač samotná podstata sporu se nemusí jevit jako příliš složitá, trvala cesta od vydání pravomocného rozsudku soudu do potvrzení jeho obecné závaznosti Ústavním soudem dlouhých 12 let. Ke sporu a jeho průběhu alespoň krátce.

V roce 1992 byla pravomocným rozsudkem okresního soudu určena za neplatnou darovací smlouva z roku 1962, kterou někdejší podnikatel daroval Československému státu dům a pozemky. Jednalo se o jeho poslední větší majetek, který mu po dřívější násilné likvidaci živnosti ještě zůstal. Bývalý podnikatel, dříve majitel dopravní firmy, se tak vyhnul zájmu o svou osobu ze strany státní bezpečnosti a mohl z milosti státu setrvat dál jako zaměstnanec jistého národního podniku v profesi řidiče. V roce 1992, po rozsáhlém důkazním řízení, shledal soud neplatnost darovací smlouvy. Prokázalo se, že darovací prohlášení bylo učiněno v tísni, vyvolané bezprostředním a intenzivním nátlakem. Pravomocný rozsudek byl v roce 1992 vydán v řízení o určení neplatnosti darovací smlouvy mezi žalobce -- vlastníkem a žalovaným státem, zastoupeným finančním odborem okresního úřadu. Vlastník tak měl v rukou pravomocný rozsudek, podle něhož bylo darování v roce 1962 neplatné.

Ještě před vynesením rozsudku převedl stát nemovitost na další osoby. Noví držitelé nemovitostí byli žalobci před uskutečněním převodu na celou situaci upozorněni a bylo jim tak známo zpochybnění dispozičního práva státu s předmětnými nemovitostmi.

S poukazem na pravomocný rozsudek soudu prohlašující darovací smlouvu mezi žalobcem a státem za neplatnou (neplatnost absolutní, vyplývající přímo ze zákona), domáhali se majitelé nemovitosti jako žalující strana v novém sporu s držiteli nemovitostí svých vlastnických práv žalobou o určení právního vztahu (vlastnictví) k předmětným nemovitostem. Okresní soud, stejně jako soud krajský se však pravomocným rozsudkem, jenž prohlásil ve sporu mezi žalobci a státem darovací smlouvu za neplatnou, necítili vázáni. Dále se soudy shodly na tom, že onen rozsudek z roku 1992, prohlašující darování za neplatné, nebyl řádně doručen, neboť na doručence ve spise je pouze razítko "referát majetkoprávní" okresního úřadu a nikoli jedině správné razítko samotného okresního úřadu. Žaloba o určení vlastnictví byla ve všech instancích zamítnuta. Dovolání žalobců proti rozsudku krajského soudu Nejvyšší soud odmítl, aniž se vůbec věcně zabýval podstatou sporu.

Po odmítnutí dovolání napadl žalobce zamítavé rozsudky (okresního soudu, krajského soudu) jakož i usnesení Nejvyššího soudu o odmítnutí dovolání ústavní stížností. Ústavní soud napadená rozhodnutí zrušil nálezem Ústavního soudu I. ÚS 647/02 z 27. 8. 2004, jenž byl vyhlášen dne 24. 2. 2005.

Z rozsáhlého odůvodnění ústavního nálezu, který svým významem přesahuje předmětný spor, cituji alespoň některé jeho části: "Možnost vydat konečné a závazné rozhodnutí, které je mimo předepsaný postup nezměnitelné, patří vedle nezávislosti, nestrannosti a dodržování esenciálních pravidel spravedlivého procesu, k základním atributům pojmu soud ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Soud nerespektoval předchozí soudní rozhodnutí ve věci, která představovala předběžnou otázku v řízení následujícím. Proto tuto věc poté rozhodl rozdílně. ...,, tím porušil i základní ústavní princip spočívající v povinnosti neohrožovat důvěru osob v akty veřejné moci". Dále Ústavní soud vyslovil názor, že "princip respektování smyslu pravomocných rozsudků patří k obecným právním principům požívajícím ústavní ochrany", neboť opačný aplikační postup je "překrucováním práva".

Ohledně posuzování předběžné otázky platnosti darovací smlouvy z roku 1962 Ústavní soud vyslovil: "Pokud obecné soudy při posuzování předběžné otázky platnosti darovací smlouvy ignorovaly předchozí pravomocný rozsudek prohlašující, byť mezi odlišnými účastníky, tuto smlouvu za neplatnou, vykročily z mezí čl. 2 odst. 2 Listiny a porušily tak právo stěžovatelů na spravedlivý proces vyplývající v našem ústavním pořádku z čl. 36 odst. 1 Listiny. Zejména krajský soud, jehož názor na celou věc byl klíčový, zcela pochybil, když nevzal v úvahu shora uvedené principy. Nejvyšší soud ČR v tomto zásahu pokračoval".

Argument soudů o "špatném razítku" okresního úřadu na doručence státu k rozsudku z roku 1992 Ústavní soud kvalifikoval jako "přestoupení zákazu libovůle a vážné ohrožení principu právní jistoty a důvěry v právo."

V závěru svého nálezu Ústavní soud konstatoval, že "předložené spisy obsahují dokumenty, z nichž je patrné, že současní držitelé nemovitostí si museli být vědomi zpochybnění dispozičního práva státu s předmětnými nemovitostmi".

Vlastníka nemovitosti jsem zastupoval v odvolacím řízení u krajského soudu, v řízení o dovolání u Nejvyššího soudu a v celém průběhu řízení před Ústavním soudem. Záměrně jsem se vyhnul hodnocení kvality dvanáctileté práce českých soudů. Pomíjím rovněž pocit bezmoci a desiluse, jaké po výkonu justice musel prožívat státem okradený účastník řízení. Uvádím jen fakta dokumentující postup v letitém řízení a cituji z nálezu Ústavního soudu I. ÚS 647/02 z 27. 8. 2004.

Autor je právník, působí jako advokát ve Frýdku-Místku

                 
Obsah vydání       17. 3. 2005
17. 3. 2005 Případ Petra Partyka je svým způsobem pro české soudnictví typický Aleš  Uhlíř
17. 3. 2005 Česko vydražilo latinský překlad Dalimila
17. 3. 2005 Kalousek rezignoval na vedení rozpočtového výboru Sněmovny Irena  Ryšánková
17. 3. 2005 Favely kontra Castrova Kuba Fabiano  Golgo
17. 3. 2005 Výzva intelektuálů na podporu Kuby
17. 3. 2005 Odmítáme spojování našich zájmů se zájmy Jakuba Patočky
17. 3. 2005 Chytrolín se doma nespálí Václav  Dušek
17. 3. 2005 Michael  Marčák
17. 3. 2005 Bushova vláda: Vládní úřady smějí šířit neoznačené PR video
17. 3. 2005 Jak Němci okupovali Prahu
17. 3. 2005 Slova, jak jim rozumí Ondřej Slačálek Ivan  Brezina
17. 3. 2005 Budeme pomlouvat policii, Nejvyšší soud a prezidenta
17. 3. 2005 Iráčtí veteráni proti válce
17. 3. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 1. - 5. března 2005
17. 3. 2005 John Lennon: Nevěř nikomu přes třicet Michal  Rusek
17. 3. 2005 Stalingrad během blokády II.
17. 3. 2005 Krize demokracie na pozadí Grossovy aféry Milan  Valach
16. 3. 2005 Paul Wolfowitz nominován šéfem Světové banky
17. 3. 2005 Michael  Marčák
17. 3. 2005 Dura lex, sed lex Jaroslav  Štemberk
17. 3. 2005 Evropská identita není tímtéž, čím byl narychlo vytvořený čechoslovakismus
16. 3. 2005 Bude prezidentův poradce schvalovat otroctví? Bohumil  Kartous
17. 3. 2005 Legální vnitrostranická čistka?
17. 3. 2005 Michael  Marčák
16. 3. 2005 Nejdůležitější materiály pro jednání XXXII. sjezdu ČSSD
16. 3. 2005 Ipse dixit: Prokubánský omyl Fabiano  Golgo
16. 3. 2005 Jak soud potrestal Petra Partyka za to, co mu neprokázali
16. 3. 2005 Modleme se: aféry Grosse a chiméra Šimonovského Václav  Jirovský
16. 3. 2005 Knížák - trochu buldok, trochu cholerik Martin  Štumpf
16. 3. 2005 Je byrokratičnost omluvou? Jan  Čulík
16. 3. 2005 Krejza, Kubínek, Kalousek a důchodci Vladislav  Černík
22. 11. 2003 Adresy redakce
13. 2. 2005 Hospodaření OSBL za leden 2005

Hon na svobodu slova RSS 2.0      Historie >
17. 3. 2005 Dura lex, sed lex Jaroslav  Štemberk
17. 3. 2005 Případ Petra Partyka je svým způsobem pro české soudnictví typický Aleš  Uhlíř
16. 3. 2005 Jak soud potrestal Petra Partyka za to, co mu neprokázali   
16. 3. 2005 Je byrokratičnost omluvou? Jan  Čulík
15. 3. 2005 Chvála soudce Šídla Zdeněk  Jemelík
11. 3. 2005 Nejde o Hitlera ani o Zítka, jde o demokracii Ivan  David
10. 3. 2005 Stát nemá trestat občany, kteří kritizují úředníky Jan  Čulík
2. 3. 2005 Petr Partyk byl za verbální "trestný čin" odsouzen do vězení   
28. 2. 2005 Špatný zákon omezuje svobodu projevu   
18. 2. 2005 Británie chce na ochranu muslimů obětovat svobodu slova   
16. 2. 2005 Amerika "chce umlčet Al Džazíru prostřednictvím privatizace"   
16. 2. 2005 Firma Apple naléhá na americké novináře, aby prozradili své tajné zdroje   
15. 2. 2005 Osoby žalované mezinárodní velkofirmou za pomluvu mají nárok na bezplatnou právní pomoc   
15. 2. 2005 Reportéři musejí prozradit své zdroje, anebo půjdou do vězení   
28. 1. 2005 Mezinárodní organizace na ochranu novinářů kritizuje šikanování televize Al Džazíra   

Případ Petra Partyka RSS 2.0      Historie >
17. 3. 2005 Dura lex, sed lex Jaroslav  Štemberk
17. 3. 2005 Případ Petra Partyka je svým způsobem pro české soudnictví typický Aleš  Uhlíř
16. 3. 2005 Jak soud potrestal Petra Partyka za to, co mu neprokázali   
16. 3. 2005 Je byrokratičnost omluvou? Jan  Čulík
15. 3. 2005 Chvála soudce Šídla Zdeněk  Jemelík
10. 3. 2005 Stát nemá trestat občany, kteří kritizují úředníky Jan  Čulík
2. 3. 2005 Petr Partyk byl za verbální "trestný čin" odsouzen do vězení   
28. 2. 2005 Špatný zákon omezuje svobodu projevu