Film je mimo jiné důkazem, jak špatnou ruku při vybírání scénářů pro grantovou podporu má Státní fond ČR na podporu kinematografie.

Je stále ještě možné, že se Vít Klusák a Filip Remunda rozhodli nalákat pražskou veřejnost, aby se vydala na prázdnou louku do Letňan, protože snad chtěli kritizovat manipulativnost reklamního průmyslu. Jasné to není, z projektu ani z filmu to v důsledku jeho myšlenkové zmatenosti nevyplývá.

Potíž je, že sami Klusák a Remunda se chovají manipulativně. Pokud svým filmem něco kritizují, kritizují to, co sami dělají. Na pražských billboardech na Český sen jsou oba studenti FAMU před svým letňanským hypermarketem vyfotografováni zbroceni krví. I v upoutáce na film Český sen, promítané v českých kinech, se oba autoři filmu stávají terčem fyzického útoku rozhněvaných a podvedených zákazníků. Tato reklama je však lživá, stejně jako celý jejich projekt. Klusáka a Remundu nikdo nenapadl, když vyšlo najevo, že inzerovali neexistující hypermarket. Ve filmu to není - autoři se dopouštějí ve snaze udělat reklamu svému filmu další neseriózní mystifikace. Zdá se, že jediným cílem celé akce bylo vejít osobně, kontroverzně, ve známost. Jaký jiný účel by projekt a film mohl mít - to je nejasné. Během celého filmu z autorů nevypadne jediná ucelená, lidsky artikulovaná myšlenka. Jeho hlavním charakteristickým rysem je tvůrčí impotence a myšlenková ochablost.

Jednu věc však Klusák a Remunda udělali dobře: po prvotním nápadu zorganizovat reklamní kampaň pro neexistující nový hypermarket, ať už byl jejich nebo nikoliv, se jim podařilo přesvědčit mnoho nejrůznějších firem, aby se na jejich projektu podílely. Většina těchto firem pak udělala nejdůležitější práci za Klusáka a za Remundu.

Český sen je především dobrou vizitkou oné reklamní kanceláře, jíž autoři nápad na reklamní kampaň pro neexistující supermarket zadali. Tato reklamní kancelář odvedla opravdu profesionální práci a Remundův a Klusákův film věrně zaznamenává tuto skutečnost.

Jak kamera sleduje vznik projektu a natáčí vyjednávání obou autorů s nejrůznějšími sponzorskými firmami (například jednou západní firmou, prodávající oblečení, která jinak neforemným, obtloustlým a nesportovně vyhlížejícím tvůrcům zapůjčí elegantní "manažerské" obleky), film zpočátku připomíná četné dokumentární filmy, vysílající se v těchto dnech v britské televizi na téma: "Bylo jí čtyřicet, ale vypadá na pětapadesát. Předhodíme ji odborníkům a uvidíte, jak tato zanedbaná žena omládne." A pak jí chirurgové provádějí liposukci, kosmetikové ji líčí, oděvní návrháři jí vybírají nejlepší oděvy, kadeřníci nejlepší účes - no prostě britský sen. Jenže Český sen se nakonec nezmůže ani na zpracování takovéhoto tématu.

Snad jen jednou dvakrát se ve filmu objeví jiskra něčeho, z čeho by mohlo vzniknout něco zajímavého: to tehdy, když se pracovníci dvou firem, zabývajících se reklamou, vzepřou a protestují proti lživosti projektu. Zdá se, že vznikne zajímavá diskuse o tom, zda je reklamní průmysl jako takový svou podstatou zosobněním lhaní a manipulace či o tom, kde je hranice, za kterou nelze eticky už jít. Pracovník schopné reklamní agentury, která celou reklamní kampaň na Český sen vypracovala, před kamerou přiznává, že se mu líbí, když svou reklamní prací dokáže lidi přimět, aby houfně něco udělali.

V jedné chvíli však reklamní kancelář odmítne podle návrhu autorů do reklamy zapracovat slogan "Každý si od nás něco odnesete", a namítá, že je to nepravdivé. Klusák a Remunda se hájí, že reklamní společnosti nevadí, že dělá reklamní kampaň pro neexistující hypermarket - jak to, že to jim nepřipadá lživé? Bohužel, Klusák a Remunda však provést zajímavou analýzu této otázky nejsou schopni a téma opouštějí dříve, než se může vyvinout v cokoliv nosného a zajímavého.

Na filmu Český sen fascinuje jeho pasivita. Film je dramaturgicky nestrukturovaný a myšlenkově nezralý. Působí dojmem, jako že autoři poté, co měli původní nápad uskutečnit tento happening (anebo jim ho někdo dal) zůstali už nadále bezradní, co s tím nápadem, co vlastně znamená a co by se na jeho základě dalo objasnit. Ve filmu je jen to, co autoři zorganizovali a co se stalo. Žádný nadhled, žádná analýza, žádný názor, žádný cíl. Kamera (která není příliš profesionální a materiál, jí natočený, je z technického hlediska - neostrost, nedostatek rozlišovacích schopností - nevhodný pro promítání v kině na velkém plátně) jen trpně sleduje celý projekt od začátku až do konce. Nic nového k happeningu nepřidává. Celý film je přesně tak neuspokojivý, jako byl loni na jaře onlinový chat s oběma tvůrci v Britských listech i celý projekt.

V závěru filmu kamera po dlouhé minuty zabírá potenciální zákazníky, kteří přišli na otevření neexistujícího supermarketu, a sleduje, jak se vydávají k jeho falešné průčelní stěně, aby na konec zjistili, že za ní není nic. Divák toleruje natahování této scény, protože se domnívá, že je to záměrná retardace chabého děje filmu, a že brzo bude následovat dramatické a překvapivé rozuzlení, že se něco nového dovíme. Potíž je, že žádné rozuzlení nenásleduje. Veřejnost trochu zareptá a pak se pokojně rozejde. Je na podobné podvody a zklamání navyklá?

Film neosvětlil vůbec nic. Dověděli jsme se z něho jen tři věci:

1. Je politováníhodné, že Státní fond ČR pro podporu kinematografie poskytuje peníze takto slabým projektům.
2. V Praze existuje schopná reklamní agentura, která vypracovala pro pochybný projekt Českého snu vysoce profesionální kampaň, která byla opravdu účinná. Film je vlastně pro tuto agenturu devadesátiminutovou reklamou.
3. Zvláštní je, že až do "otevření" hypermarketu "Český sen" dne 31. května 2003 česká média neprozradila, že jde o mystifikaci. Nevěděla to, anebo "držela basu"? Těžko se na spiknutí mlčenlivosti mladých "intošů" kolem České televize asi záměrně podílela i komerční televize Nova. Po happeningu odvysílala totiž televize Nova o "Českém snu" několik rozhořčených reportáží. Pozoruhodné však je, že nikdo z televize Nova předem neodhalil, že projekt "Českého snu" je podvod. Stavěla-li se Nova po "otevření" tohoto "hypermarketu" rozhořčeně do postavení obhájce podvedené veřejnosti, pročpak se žádný její reportér předem neobtěžoval do Letňan zjistit, že se tam žádný hypermarket "Český sen" neotvírá? Zcela zjevně museli vědět ve filmu vystupující pracovníci supermarketu Tesco, že jim žádná konkurence nehrozí a nový supermarket se nestaví, jinak by těžko s projektem Český sen spolupracovali tak vstřícně. Jak to, že to Nova předem neobjevila?

Tyto tři body, tak to je asi tak všechno o filmu Český sen. Myslím, že je docela podvod lákat na tento nefilmový film diváky do kina a požadovat od nich 130 Kč za vstupné. I pro televizní vysílání je slabý. Kdyby bych učitelem obou studentů, asi bych jim tento projekt jako diplomový film nepřijal - právě pro jeho myšlenkovou nezaostřenost a chabost.

Film prý stál 19 milionů korun. Byly to zcela zbytečně vyhozené peníze.