Kdybychom se nikdy neviděli, tak skutečnost, že jste běloch či černoch by mi usnadnila poznat Vás při sjednané schůzce od ostatních. Stejně jako ty borce v ringu.

Skutečnost, že jste Čechobrit, vypovídá o tom, že pravděpodobně znáte Járu Cimrmana a Big Ben, a že když Vám řeknu "Good bye", nebudete to považovat za maďarský výkřik zoufalství.

Jako heterosexuál mi pravděpodobně nebudete dělat postelové návrhy. Ne že by na tom sešlo, ale informace to je.

Vzhledem k tomu, že jste novinář, budu od Vás očekávat kvalitní jazykový projev. Od českobritského novináře se navíc dá se solidní pravděpodobností očekávat politická korektnost, v čemž bych se zjevně nemýlil.

Jako učitel středního věku budete nejspíš vědět, kdo stál na balkóně v Melantrichu v roce 1989, a má smysl se o tom s Vámi bavit.

Jako diskofil pubescentního věku byste naopak asi věděl, kde hraje za týden DJ Ladida, a mělo by smysl se o tom s Vámi bavit.

Jako učiteli středního věku Vám tuto otázku nejspíš klást nebudu, leda bych opravdu zoufale hledal odpověď.

Všimněte si, že všechny tyto informace nejsou sice zcela jisté, ale vysoce pravděpodobné. Ve skutečnosti řada z nich člověku značně pomáhá orientovat se v situaci. Politická korektnost rozlišuje pouze "platí/neplatí", ale to je zjevně primitivní přístup.

Některé věci a stereotypy prostě platí (s určitou pravděpodobností), a přehlížet tuto pravděpodobnost si může dovolit pouze člověk, jemuž eventuální chyba neuškodí.

Příklad za všechny: máte v noci možnost jít domů pěšky přes čtvrť A nebo přes čtvrť B. Ve čtvrti A je nebezpečí přepadení mizivé, ve čtvrti B podstatně vyšší. Kterou cestu si vyberete? A kterou cestu si vybere Jan Čulík? A jak se rozhodne v situaci, kdy bude místo přesných čísel o kriminalitě vědět něco jiného, a totiž, že čtvrť A je běžná domkářská čtvrť a že čtvrť B je obydlena výlučně romským etnikem?

Druhou věcí je, že politicky korektní jedinci mají tendenci považovat jakékoliv stereotypy, ale zejména ty související s rasou, náboženstvím nebo národností, za urážlivé a negativní. Ve skutečnosti řada rasových, náboženských či národnostních skupin ráda posiluje svoje stereotypní vnímání.

Většina Němců je hrdá na to, že se slovem "Němec" se cizincům vybaví zejména pořádek a pečlivá práce, atd. Poněkud si tento stereotyp ovšem "pokazili" druhou světovou válkou, kdy k němu v okolních zemích přibyl stereotyp "fanatického SSmana".

Politická korektnost v podání Jana Čulíka bohužel vede k tomu, že se za chvíli nejen novinář, ale kdekdo, bude obávat vyslovit do očí bijící skutečnost, aby nebyl nařčen ze šíření negativních stereotypů. Kromě jiného mi toto jednání přijde hrubě infantilní. Dospělý člověk, není-li hysterik, by se přeci neměl urazit, je-li pravdivě označen za černocha, Ostraváka či Balkánce.

"Černá huba", "ostravský debil" nebo "balkánský gauner" je samozřejmě jiné kafe, ale takové výrazy se snad v médiích už dávno nevyskytují.

Bohužel mám pocit, že v rámci politické korektnosti se ustupuje zejména těm hysterikům, které bude časem urážet i to, že slunce svítí.