5. 9. 2005
Vysvětlovat prospěch z umění je jako vysvětlovat zamilovanostK diskusi o smyslu umění v dnešním světě by se snad mělo doplnit toto: umění transcenduje běžnou skutečnost, má přesah, vymyká se ryze pragmatickým účelům, tedy světu, v němž se snažíme se prosadit, něco materiálního získat. V tom je umění magií, jak ji znaly už přírodní národy, je to tedy základní lidská potřeba. Jiným pokračováním magie je samozřejmě náboženství, které má k umění blízko (tou transcendencí), ale je závazné, souvisí s rituálem předpisů. Umění může být taky religiózní, stejně jako může být prakticky zaměřené -- ale jeho vlastní smysl se tomu myslím vymyká, osvobozuje člověka od účelovosti a vzdaluje se předepsaným ritům. To všechno přitom neznamená, že umění je abstraktní vznešená veličina, vzdálená každodennosti. |
Právě tam, kde vyrůstá z našeho všedního dne, ale zároveň ho přesahuje (Federico Fellini, Bohumil Hrabal), mi připadá nejzajímavější. Vysvětlovat někomu ryze racionálně, jaký má prospěch z umění, je asi totéž, jako vysvětlovat zamilovanost. Nebo většině žen vysvětlovat smysl fotbalu. Nebo ateistům vysvětlovat víru. Nebo antichartistům vysvětlovat Chartu 77. To jsou věci životní intenzity a životního dosahu a naléhavosti, které se rozumově vysvětlit nedají. Jiná věc je srozumitelnost umění. Nesrozumitelnost sama o sobě není zárukou dobrého umění. Ale popularita taky ne. Tady nemám vyhraněný názor. Mozart a Chaplin byli srozumitelní a skvělí umělci. Ale odnese si každý posluchač a divák z nich totéž? Nevnímají je někteří právě v té srozumitelnosti a jiní v té uměleckosti? Jiní autoři byli zapomenutí, ale stali se inspirací dalších umělců. A jiní byli zapomenutí a zůstávají zapomenutí -- třeba jen proto, že se nenašel nikdo, kdo by je objevil. A konečně jiní se zdáli být za svého života nesmrtelně slavní a dnes o nich vůbec nevíme. A konečně společenská podpora umění? Taky nevím. Za časů kanovníka Kosmy ve 12. století bylo v Čechách jenom pár lidí, kteří si mohli dovolit se umění věnovat. Ale i tehdejší společnost je uživila a myslím, že to nebylo na škodu. Ale kdo má rozhodovat o tom, koho podporovat a koho ne? Úředníci, lid, umělci? To je problém. Mnoho dotací přijde na nepravou adresu. Ale co je to ve srovnání s předvolebními sliby a realitou po volbách? A co je těch pár milionů pro kulturu ve srovnání s miliardami, které se každoročně prošustrují? V každém případě si nemyslím, že dobré umění (jako každá dobrá myšlenka) se automaticky prosadí. To jedno procento na kulturu, které pořád ještě nemáme, není zase tolik... |
Co je podstatou uměleckého díla | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
5. 9. 2005 | Systém státních dotací je bojem o moc | Jan Samohýl | |
5. 9. 2005 | Vysvětlovat prospěch z umění je jako vysvětlovat zamilovanost | Jiří Holý | |
5. 9. 2005 | Umění je tyranií, překrucuje skutečnost a chová se k ní jako k děvce | Jan Paul | |
5. 9. 2005 | Státní dotace jsou pro umění zhoubné | Boris Cvek | |
5. 9. 2005 | Má stát dotovat umění? | ||
2. 9. 2005 | "Jen kurvy se musí líbit, básně ne!" | Martin Škabraha | |
2. 9. 2005 | Petr Zvěřina = beránek, který snímá hříchy světa | Štefan Švec | |
2. 9. 2005 | Má estetika v kostce | Boris Cvek | |
2. 9. 2005 | Co je opravdu podstatou uměleckého díla? | Pavel Šmerk | |
2. 9. 2005 | Co hledám v literatuře já | Štefan Švec | |
2. 9. 2005 | Neporadím vám | Martin Škabraha | |
2. 9. 2005 | O podstatě umění: Nepřesvědčili jste mě | Pavel Šmerk | |
2. 9. 2005 | Umění vyjadřuje nevyjadřitelné | Jan Čulík | |
2. 9. 2005 | Umění dotváří historii | Bohumil Kartous | |
1. 9. 2005 | Kdo určí, co je skutečná kultura? | Jan Samohýl |