10. 11. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
10. 11. 2005

Výuka cizích jazyků

Tak nám televize a tisk představily další díl oblíbeného seriálu ministryně školství paní Buzkové. V krátkých intervalech nám paní ministryně předkládá svoje představy o výuce cizích jazyků.

Tentokráte překonaly všechny předešlé nápady. V krátkosti shrnu její návrh Národního plánu výuky cizích jazyků, který předkládá vládě ke schválení a pro který požaduje 6,5 miliardy korun. Tak za prvé: výuka cizích jazyků má začínat už v mateřské školce. Pokračovat s výukou se bude i prvních dvou ročnících základní školy, kdy výuka ještě nebude povinná. Bude se to provádět zařazováním "krátkých intervalů angličtiny" v ostatních vyučovacích hodinách -- např. počtech nebo prvouky. To vše má zajistit, aby "každý český občan byl schopen komunikovat ve dvou cizích jazycích" -- konec citátu. Pro dospělé paní Buzková chystá "vzdělávací poukázky" - něco jako stravenky. Tyto poukázky jsou určeny pro ženy vracející se z mateřské dovolené nebo ženy nad 50 let. Bližší vysvětlení však chybí.

Poznámka šéfredaktora: Mladí lidé v ČR by se řádně naučili cizí jazyky, jedině kdyby - řekněme ve věku 13 - 14 let, pro roce či dvou studia cizího jazyka v české škole, měli možnost odjet na další rok-dva do školy v zemi, hovořící jazykem, který studují. Tuto mezinárodní školskou výměnu by české MŠMT mělo začít organizovat ve velkém měřítku. Jinak budou vydané finanční prostředky, obávám se, k ničemu.

V dnešní době jsou v televizi, v rozhlase i na internetu volně přístupné zábava, filmy, zpravodajství, informace v jakémkoliv jazyce, jaký se rozhodnete studovat. Je s podivem, že mladí Češi těchto zdrojů většinou nevyužívají a spoléhají se na špatné informace českých sdělovacích prostředků. Pobytem v zahraničí by se mj. naučili i využívat mezinárodních autoritativních informačních zdrojů.

Něco o výuce cizích jazyků vím z vlastní zkušenosti. Sám jsem se začal učit ve čtrnácti letech francouzsky. Líbila se mi francouzština z francouzských filmů. Ale nástupem na jedenáctiletku (obdoba dnešního gymnázia) jsem byl nucen přejít na angličtinu. Od čtvrté třídy jsem se samozřejmě učil rusky. V jedenáctiletce jsme měli ruštinu 6 krát týdně. Rusky jsem uměl perfektně. Četl jsem rusky knihy v originále bez problémů, rozuměl jsem ruským filmům bez titulků. S výukou angličtiny to bylo horší. V deváté třídě jsme měli učebnici angličtiny s asi 25 lekcemi. Za celý rok jsme stačili probrat tak 5 nebo 6 lekcí. V desáté třídě jsme dostali novou učebnici o 25 lekcích a začali hezky od začátku. Nikomu nevadilo, že nám chybělo těch 20 lekcí z první učebnice. V jedenácté třídě to bylo to samé.

Že jsem se nic nenaučil je každému jasné. Ale nevadilo. Měl jsem rád rock'n'roll a nebylo pro mne těžké si opatřit adresy do Anglie také fanoušků mojí hudby. Dopisoval jsem si s asi 15 dívkami z Anglie. Mohl jsem si to dovolit, protože známka stála 75 haléřů, později 1 Kčs. Ony mne posílaly desky, časopisy a knihy. Já jsem psal a psal a učil se. Tak jsem se naučil slušně anglicky.

Německy jsem se nikdy neučil, přesto se v Německu dobře domluvím. Jak je to možné? Jednoduše. V sedmdesátém roce jsem si koupil konvertor na druhý program a díval jsem se každý den na německou televizi. V sedm hodin "heute" a v osm "tagesschau". Mezitím filmy a zajímavé programy. Za dvacet let jsem se v Německu bez problémů domluvil.

V rámci přípravy na montáž v Alžíru jsem absolvoval speciální intenzivní kurs francouzštiny. Každý měsíc jeden týden jsem byl na kurzu, kde jsme měli od rána do večera francouzštinu. To trvalo rok a půl. Na konci jsem dobře zvládal úlohy i konverzaci.

V sedmdesátých letech jsem byl na montáži v Rumunsku. Za tři měsíce jsem se naučil slušně rumunsky. Přestal jsem smolit zápisy v němčině, která mi moc nešla a nechal jsem psát zápisy sekretářku v rumunštině. Klidně jsem je mohl podepsat, protože jsem jim dobře rozuměl.

A jak jsem na tom s jazyky dneska? Nic moc. Už 10 let po maturitě jsem slyšel dva Rusy na Václaváku mluvit o tom, že jejich fotoaparát Ljubitěl je lepší než naše Flexareta. Chtěl jsem jim říci, že ta Flexareta je lepší, ale nevzpomněl jsem si, jak se řekne "lepší". Věděl jsem "beter" -- "besser" a "plus bon" ale na "lučšij" jsem si vzpomněl až doma. Dnes už rusky moc neumím. Rumunsky jsem zapomněl úplně. Francouzštinu jsem zapomněl za rok. Jsou to jazyky, které jsem už nikdy nepoužíval a proto jsem je zapomněl. Němčinu si osvěžuji na občasných návštěvách v Německu a angličtinu jsem nezapomněl kvůli počítačům. S nástupem počítačů -- hlavně v počátcích -- jsem angličtinu začal používat denně. A tak si udržuji svoje znalosti angličtiny dodnes. Bez počítačů bych ji také zapomněl.

A to je hlavní problém výuky a umění cizích jazyků. Když člověk cizí jazyk nepoužívá často, pokud možno denně, tak rychle zapomene. Proto nápad paní ministryně aby "každý český občan byl schopen komunikovat ve dvou cizích jazycích" mě rozesmál. To snad ani nemohla myslet vážně. Navíc - škola může dát maximálně základy jazyka -- trochu ho poznat. Ostatní už je jen a jen otázka praxe. Mluvit a mluvit nebo psát a psát. Mohla by pomoci také televize a video v originálním jazyce. Ale na to je potřeba už znát jazyk velmi dobře. Rozhodně víc než se člověk může naučit ve škole. Je to vhodné pouze pro udržování znalosti cizího jazyka.

Ve svých minulých prohlášeních paní ministryně mluvila o tom, že se naše děti budou učit dva cizí jazyky. Podle mne nebudou schopni zvládnout dobře ani jeden jazyk. Dvě hodiny týdně není moc a na naučení to nestačí. Pokud dítě nebude mít osobní zájem o jazyk a nebude ho potřebovat a používat, tak to nemá ani cenu.

Mám osobní zkušenosti s výukou angličtiny v mateřinkách. Rodiče jsou ochotni zaplatit horentní sumy, aby se jejich dítě mohlo už v mateřské školce učit anglicky. Je to móda a ta se musí platit. Paní učitelka učí děti slovíčka a celé věty. A děti hezky papouškují. Dvakrát za rok paní učitelka nacvičí besídku. Dětičky předvedou scénky, které s nimi paní učitelka pečlivě nacvičila. Ale co myslíte, umí děti alespoň trochu anglicky? Neumí nic. Na jednoduché " I am a boy. Are you a boy, or are you a girl? Koukají jako kdybych spadl z měsíce. Na otázku "have you a pencil"? neodpoví i když tužku drží v ruce. Prostě vyhozené peníze. Ty děti ničemu nerozumí a nemá cenu je cokoli učit. Ovšem vykládejte to rodičům nebo paní ministryni. Něco jiného by bylo, kdyby ve třídě byl malý Angličánek. Potom by na konci roku většina dětí anglicky uměla mnohem více. Ale to je o tom. Na učení cizích jazyků musí být osobní zájem a používat se musí každý den.

Ale nemusíme si s tím dělat těžkou hlavu. Se znalostmi cizích jazyků v Evropě to není nijak slavné. Byl jsem ve Švédsku, Holandsku, Francii a v Německu. Mohu říci, že jsem se v obchodech anglicky nedomluvil. Jen někdy prodavačka zavolala nějakého vedoucího. Přišel pán v saku a ten mluvil anglicky. Ale jinak - škoda mluvit. Nevím, proč by to u nás mělo být jinak. Můžeme děti učit dva jazyky. Ale výsledek bude jeden. Lidé prostě nebudou umět dva jazyky.

A na závěr řeknu jediné. Rozhodně nemám obavy, že by se těch 6 a půl miliardy korun nespotřebovalo.

                 
Obsah vydání       10. 11. 2005
10. 11. 2005 Návrh britské vlády na věznění podezřelých osob po dobu 90 dnů odmítnut v parlamentu!
10. 11. 2005 "Nenávidíme Francii a Francie nenávidí nás"
10. 11. 2005 CIA vyšetřuje, jak byly prozrazeny informace o tajných věznicích ve střední Evropě
10. 11. 2005 . . . Milan  Ohnisko
10. 11. 2005 WTO: aby byl plán splněn, musí být upraven Ludmila  Štěrbová
10. 11. 2005 Životy v trhlinách Martin  Škabraha
9. 11. 2005 Michael  Marčák
10. 11. 2005 Výuka cizích jazyků Josef  Vít
10. 11. 2005 O znalostech jazyků ve skandinávských zemích
10. 11. 2005 Cizí jazyky Petr  Wagner
10. 11. 2005 Jak se vyučují jazyky na české střední škole
10. 11. 2005 Schüsselovi se bude špatně vládnout Richard  Seemann
10. 11. 2005 Opovrhovanie základnými ludskými právami a situácia na Slovensku
9. 11. 2005 Americké jednotky "užily při útoku na město Fallúdža chemických zbraní"
10. 11. 2005 Reality show Odhalení: Mojo, vidí tě celá Amerika! Štěpán  Kotrba
9. 11. 2005 Michael  Marčák
10. 11. 2005 Protikubánští spojenci USA a embargo Oldřich  Průša
9. 11. 2005 Jak média kolaborují s pachateli válečných zločinů v Iráku
9. 11. 2005 "Naši investigativci" aneb jak se píše o politicích Stanislav  Křeček
9. 11. 2005 Pozor! Hrozí omezení samosprávy akademických obcí
8. 11. 2005 Co si počít ve Francii
8. 11. 2005 Motivace násilí ve Francii není ani politická, ani náboženská
8. 11. 2005 Daily Telegraph: Rozdělená Francie
8. 11. 2005 The Times: Francie diskriminuje své menšiny
7. 11. 2005 Francouzští vzbouřenci: "Přestaňte nám tykat!"
8. 11. 2005 The Times: Příčinou násilí ve Francii je nezaměstnanost
8. 11. 2005 Jaké jsou kořeny násilí ve Francii a proč se tak rychle šíří ? Lucie  Doleželová
22. 11. 2003 Adresy redakce
4. 11. 2005 Hospodaření OSBL za říjen 2005

Školství RSS 2.0      Historie >
10. 11. 2005 Jak se vyučují jazyky na české střední škole   
10. 11. 2005 Výuka cizích jazyků Josef  Vít
9. 11. 2005 Pozor! Hrozí omezení samosprávy akademických obcí   
1. 11. 2005 České univerzity již dávají svým studentům peníze Zdeněk  Moravčík
27. 10. 2005 Pravice chce zrušit v Albertě školné v postsekundárním školství Jiří  Jírovec
19. 10. 2005 Stanou se univerzity otrokem komerčních zájmů?   
9. 9. 2005 Kde jinde než v škole a kdo jiný než učitel Michal  Giboda
6. 9. 2005 Post-moderní reforma školství v ČESKU jako příležitost pro (všeho)schopné Ivo V. Fencl
30. 8. 2005 Kluci hrajou počítačové hry, holky dělají domácí úkoly   
5. 8. 2005 Británie: Studentům bude trvat 15 let, než splatí dluh za vysokoškolské studium   
24. 5. 2005 Změna systému školství aneb univerzální učebnice Jan  Poštulka
28. 4. 2005 Reforma školství je vážně ohrožena   
26. 4. 2005 Je to možné? Igor  Daniš
21. 4. 2005 Nejde o školné, ale o úlohu vzdelania Igor  Daniš
7. 4. 2005 Struktura a funkce Michal  Giboda