11. 5. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
11. 5. 2005

Pár myšlenek o druhé světové válce II

Další na řadě bylo Polsko, to si mezi sebe rozdělili Hitler a Stalin naprosto bez servítků. SSSR obsadil také Pobaltí a pokusil se dobýt Finsko. Obrázek o sovětském přístupu k poraženým si lze udělat na příkladu katyňského masakru. Politbyro KSSS tehdy přikázalo NKVD, aby bylo asi 25 tisíc zajatých polských důstojníků popraveno. Stalo se. Tisíce dalších obyvatel Polska a Pobaltí skončily v lágrech na Sibiři. A Hitler měl pochopitelně také své genocidní plány...

Francie a Británie se v případě Polska cítily zavázány dodržovat spojenecké smlouvy, a tak vyhlásily Německu válku -- to je oficiální začátek světového konfliktu. Ve skutečnosti ovšem vyčkávaly, nehnaly se do přímého střetu a kladly si patrně otázku, na koho se Hitler oboří teď. Ten zas až tak válku nechtěl, šlo mu o rychlá a efektní vítězství, o okupaci nových území. Spojence měl především v Itálii a Japonsku, nicméně přidávaly se i další státy -- Slovensko, Chorvatsko, Norsko atd. Španělský fašista Franco, byť byl Hitlerovi zavázán za vítězství nad republikány v občanské válce, zůstával stranou a vzdoroval i při pozdějším osobním setkání. Myslím, že je vhodné upozornit na to, že fašismus a nacismus jsou dost rozdílné ideologie. Fašismus (ani ten Mussoliniho) není genocidní, nevěří ve světlé zítřky a v zásadní proměnu celé společnosti, má naopak konzervativní a korporativistické tendence. Francovo Španělsko bylo po válce západními demokraciemi chápáno jako spojenec.

Co Švýcarsko? Jakožto sídlo bank, v nichž měla nacistická nobilita peníze, zůstalo chráněno. Jde-li o USA, chovaly se naprosto podle přání svých dnešních oponentů, čili: co je nám do koho, co je nám do Evropy? Izolacionismus, tehdy tradiční v americké zahraniční politice, vůbec nebránil zaoceánským firmám investovat do nacistické mašinérie. Byznys je byznys...

Hitler mezitím, překvapivě, ale přesto naprosto logicky, otočil svou mordu proti Francii -- a vyvedl ji i celý svět z omylu o existenci nějakých konvencí (gauner je dodržovat nemusí...). Převálcoval totiž Holandsko a Belgii a vtrhl do země, jež se od roku 1918 považovala za evropskou velmoc, ze směru, který čekal málokdo. Francie padla překvapivě rychle. Nemalá část společnosti byla ovšem připravena s Hitlerem kolaborovat -- maršálovi Pétainovi se určitě nehnusil, a tak vznikla loutková vláda ve Vichy. Tedy v Evropě i na světě zůstala jen jediná země, která ještě chtěla i mohla s nacisty skoncovat: Británie.

Vůdce měl pro Angličany slabost, nechtěl s nimi válčit. Šlo ostatně o národ germánského původu -- proč se nedomluvit jako rovný s rovným? Jaká to romantika! Námořní a pozemské impérium se snoubí, světovláda Germánů je nadosah... ale Britové si postavili do čela své vlády jakéhosi tlustého alkoholika, dědka s viktoriánskými sny, zarytého ctitele civilizačních ideálů osmnáctého století, který chtěl válku. A válka je zlo, je bytostně amorální, představuje vraždy, mrzačení a ničení všeho pozitivního: materiálních hodnot, charakterů, těla i mysli... Jenže v našem světě může být válka, která je amorální, jedinou efektivní obranou morálky. Je to jistě paradox, tím spíše je to však pravda.

Winston Churchill byl německou propagandou označován za válečného štváče a Hitler vydal rozkazy k letecké bitvě o Anglii (ponorek měl zatím málo). Akce byla promyšlená, vítězství skoro jisté, jenže... poprvé se ukázala hlavní slabost Třetí říše, totiž iracionální Vůdcovo rozhodování. Po anglickém ne příliš vážném bombardování Berlína se Hitler vztekl a změnil taktiku. Sedmého září 1940, čili v době, kdy britské letectvo mělo podle střízlivých odhadů jen několik dnů života, Vůdce odvolal bombardování vojenských cílů a poslal bombardéry na Londýn. Britům se podařilo obnovit letiště, vyrobit nová letadla, sehnat letce a znovu se vrhnout do bitvy, již nakonec vyhráli. Churchill mimoto zvládl ještě mnoho důležitých věcí: zachránil čest Francii a přijal de Gaulla jako jejího autentického zástupce, podobně zapojil i jiné státy do protinacistické aliance, dále přesvědčil svého osobního přítele Roosevelta, aby podpořil válku proti nacistům finančně a materiálně, a kromě toho aktivizoval i celé rozsáhlé Britské impérium.

Komunisté mezitím na příkaz Stalinův podporovali milovaného Hitlera.

                 
Obsah vydání       11. 5. 2005
11. 5. 2005 Je Václav Klaus presidentem svrchovaného státu, nebo figurkou? Jan  Žižka
11. 5. 2005 Skanzen Bohumil  Kartous
11. 5. 2005 Věčná nespravedlnost Josef  Provazník
11. 5. 2005 Povolební kocovina: britská demokracie v krizi?
10. 5. 2005 Michael  Marčák
11. 5. 2005 V prohlížeči Firefox objeveny bezpečnostní díry
11. 5. 2005 Rusko a EU se dohodly na těsnější spolupráci
11. 5. 2005 Mission accomplished - Úkol splněn
11. 5. 2005 Pár myšlenek o druhé světové válce II Boris  Cvek
10. 5. 2005 Nesmírně se těším na Modrou šanci Jan  Bláha
11. 5. 2005 Podnikatel rovná se darebák? Jan  Faltýsek
11. 5. 2005 Proč neslavíme konec druhé světové války Jan  Vnouček
11. 5. 2005 Dokument Havel
11. 5. 2005 Nepřesnosti o Novém Zélandě?
11. 5. 2005 Život jako boží dar a výlučnost křesťanské zvěsti pro značně omezený "orbis terrarum" Miloš  Dokulil
10. 5. 2005 Sedmero rozchodů Irena  Zítková
10. 5. 2005 Mediální násilí -- nahodilost či logický důsledek stavu společnosti Petr  Sak
10. 5. 2005 Hedonismus doby - příležitost pro mravokárce Štěpán  Kotrba
10. 5. 2005 Neveřejný tajný? Štěpán  Kotrba
10. 5. 2005 Nacismus byl poražen v důsledku oběti 50 milionů ruských a čínských mrtvých
10. 5. 2005 Lidé bděte. Probuďte se z modrého snu. Josef  Vít
9. 5. 2005 Příjemná zábava s novým Renčovým filmem Jan  Čulík
10. 5. 2005 Rusko během 2. světové války IV.
7. 7. 2004 Péče o zdraví stojí spoustu peněz Miloš  Kaláb
6. 5. 2005 Hospodaření OSBL za duben 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce

Osvobození Československa v roce 1945 a konec II. světové války RSS 2.0      Historie >
11. 5. 2005 Proč neslavíme konec druhé světové války Jan  Vnouček
11. 5. 2005 Pár myšlenek o druhé světové válce II Boris  Cvek
10. 5. 2005 Smí mít pravda dva konce? Miloš  Dokulil
6. 5. 2005 Tolik válečných mýtů, jako je národů   
1. 4. 2005 Program československé vlády Národní fronty Čechů a Slováků   
1. 4. 2005 Košický vládní program - důležitý krok KSČ na cestě k únoru 1948 František  Hanzlík
1. 4. 2005 Rusko během 2. světové války III.   
24. 3. 2005 Rusko během 2. světové války II.   
23. 3. 2005 Rusko během 2. světové války I.   
22. 3. 2005 Stalingrad během blokády V.   
21. 3. 2005 Stalingrad během blokády IV.   
18. 3. 2005 Stalingrad během blokády III.   
18. 3. 2005 Mníchov a jeho alternatívy Daniel  Šmihula
18. 3. 2005 Krajčíri gardistických uniforiem Martin  Krno
17. 3. 2005 Stalingrad během blokády II.