Nejdřív ohrozila život našeho národa válka. Pak přišly další špatné časy s událostmi, které ohrozily jeho duševní zdraví a charakter. S nadějemi přijala většina národa program socialismu. Jeho řízení se však dostalo do rukou nepravým lidem. Nevadilo by tolik, že neměli dost státnických zkušeností, věcných znalostí ani filozofického vzdělání, kdyby aspoň byli měli víc obyčejné moudrosti a slušnosti, aby uměli vyslechnout mínění druhých a připustili své postupné vystřídání schopnějšími.

Komunistická strana, která měla po válce velikou důvěru lidí, postupně ji vyměňovala za úřady, až je dostala všechny a nic jiného už neměla.

Problém krize

1. Čas je mimo svou dráhu, mimo svůj řád. Každý z nás je v situaci Hamleta, jemuž osud ukládá, aby napravil křivdu. Stejně jako Hamlet musel jednat bez ohledu na následky, musíme jednat i my.

2. Tříměsíční intermezzo mezi totalitní diktaturou a socialistickou demokracií skončilo přijetím programu demokratizace komunistickou stranou. Teprve nyní se otevřela druhá etapa demokratizačního procesu, daleko podstatnější než prvá, etapa, ve které se rozhodne o charakteru budoucích politických vztahů. Druhá etapa bude rozhodujícím způsobem ovlivněna centrální politickou otázkou, jež svým významem daleko překonává rušné dny posledních měsíců.

Ještě v lednu to vypadalo, že půjde už brzy do tuhého. Na pultech českých knihkupectví to ale koncem dubna vypadá, že se vůbec nic neděje. Zdá se, že "rok plný osmiček" se prostě nekoná. Čím to? Nakladatelé, kterým to již při novoročním projevu prezident Václav Klaus připomněl, jako kdyby spali spánkem spravedlivých. "Nebuďme pověrčiví, ale začíná rok, který končí osmičkou," řekl vyzývavě prezident. Také jeho neúspěšný protikandidát Jan Švejnar se k tomuto tématu vyjádřil, když v jednom z prvních článků před prezidentskou volbou napsal, že tento "osmičkový rok" je "příležitost k přemýšlení a diskusím o naší minulosti, a já doufám i budoucnosti". Nekoná se ale ani přemýšlení, ani diskuse...

A média a film historické povědomí zkreslují ZDE. Takto prezentuje historické skutečnosti Mladá fronta Dnes:

(Podrobnější rozbor takovýchto normalizačních excesů českého tisku, kupodivu z nultých let jednadvacátého století, je k dispozici v angličtině ZDE)

Přitom bylo Pražské jaro 1968 jedním z nejvýznamnějších období, kdy se Čechům a Slovákům téměř podařilo dosáhnout svobody. Hovořili v té době veřejně o zásadních otázkách, které jsou aktuální dodnes, mimo jiné o svobodě, o občanských postojích a odpovědnosti. Přinášíme dnes k tomuto tématu znovu několik textů, a budeme to činit i nadále, neboť jsou to závažné věci. Mladší generace při tom pod nátlakem mladofrontovního a klausovského zkreslování o těchto závažných debatách většinou neví. Zkuste si ty věci přečíst bez zaujatosti. Poznáte, že o komunismus ani o socialismus (navzdory tomu, co tvrdí Klaus) v nich nešlo.

S Karlem Hádkem, tím Vaculíkovým "hubeným mladíkem" jsem se sešel na cele ve vazební věznici v Hradci Králové někdy počátkem roku 1970. Bylo to s podivem, "buřiče", jakými jsme oba dle tehdy platného trestního zákona byli, se od sebe snažili naši věznitelé spíše separovat. Karlovi i mně bylo v té době čtyřiadvacet, "demokratizační proces" se pomalu stával vzpomínkou, nastupovala tvrdá normalizace. Ve společnosti italského obchodníka, trutnovského řezníka, soboteckého funebráčka a dalších figurek Karel na rozdíl ode mne dlouho nevydržel, brzy ho přeložili na jinou celu. My dva třídní nepřátelé obvinění z nenávisti k socialistickému zřízení, jsme tak byli žádoucím způsobem izolováni.

Už jsem jednou o roce 1968 do Britských listů psal (též ZDE a Jan Čulík mne za to pokáral. Chápu, že pamětníkům se zdá, že mladší generace o tom, co oni prožili, nevědí nic. A je to asi pravda. Napoleonské války bychom viděli dnes zcela jinak, kdybychom byli na chvíli v kůži francouzského generála, pruského vojáka či rakouského císaře atd. Očití svědkové událostí přinášejí vždy svá zaujatá svědectví, svůj pohled z místa, kde stáli, a ze zájmů, které sledovali a sledují. Nemají ovšem patent na historickou pravdu, právě naopak.

Skutečně se zdá, že Brdy v posledních dvou letech působí řadě našich politiků neklidné spaní, ať už je jejich postoj k uvažovanému americkému radaru na Břízkovci jakýkoli.

Nemohu se zbavit vtíravého dojmu, že radarová lobby zaznamenala v několika posledních dnech opět jednu blamáž. Má dosti hořkou příchuť -- je diplomatická a navíc přichází ze strany, odkud to asi nikdo zrovna nečekal. Z USA.... Ministryně zahraničí Spojených států, paní Riceová, nebude moci přijet 5. května do ČR, aby s naší vládou podepsala hlavní smlouvu o radaru.

tisková zpráva

Organizace Greenpeace obsadila kótu 718 ve Vojenském újezdu Brdy, kde má stát americký radar. Iniciativa Ne základnám vyzývá všechny občany, kteří nesouhlasí s vybudováním americké základny na českém území, aby tuto akci podpořili:

1) na webu fotoblokada.cz

2) přímo na místě účastí na obsazené kótě:

Iniciativa Ne základnám se akce aktivně zúčastní, zároveň pořádá v pondělí 5. května od 17.00h na Václavské náměstí demonstraci proti radaru.

V Európe začína, ak už nezačala, energetická vojna. Začala jednoducho vojna o prístup k energetickým zdrojom, začala vojna o to, kto bude mať, kde, aké možnosti investovať. Ak sa Slovenská republika nezúčastní na tejto - expresívne povedané - energetickej vojne, nedopadne dobre, a to v krátkom časovom úseku," uviedol dnes Fico na zhromaždení delegátov Slovenskej obchodnej a priemyselnej komory. Podľa Fica má Slovensko dve možnosti. "Buď sa na túto energetickú vojnu budeme prizerať a potom sa ešte viac prehĺbi energetická závislosť Slovenskej republiky a nesamostatnosť, do ktorej sme sa dostali vďaka zatvoreniu dvoch blokov v Jaslovských Bohuniciach, alebo sa postavíme tejto výzve apokúsime sa aj napriek tomu, že sme malí a nie dostatočne silní aj my niečo získať," konštatoval.

podrobnosti SME ZDE

V posledních měsících jsem na stránkách Britských listů zaznamenal několik statí věnovaných alternativnímu paradigmatu současné epochy. Bylo to většinou neveselé čtení, plné stesků, že chybí vize, perspektivy, osobnosti a na slavnou Černyševského otázku „Co dělat?“ jako kdyby nebyla odpověď. Zkrátka připadal jsem si jako na pohřbu dnešní levice.

Pokaždé před demokratickými volbami přichází čas slibování. Politikové začnou cestovat křížem krážem po zemi, přestanou jednat a nabízejí voličům to, co vůbec není finančně uskutečnitelné. A tak se vlastně stane to, na co novináři čekají alespoň od začátku druhé poloviny volebního období. Od té doby se pořád ptají, kdy už politikové přestanou jednat a začnou se jen ucházet o hlasy voličů. Průměrný volič se tomu možná diví, stejně ale často jedná proti svému instinktu a nakonec volí toho, kdo slíbil nejvíc, při vědomí, že členové ostatních stran jednají taky stejně.

V Německu už tohle předvolební období teď už začalo.

Stále větší počet -náctiletých chlapců se v Británii léčí pro problémy s impotencí, poté, co intenzivně kouřili několik let konopí, píše deník Daily Mail. Odborníci podle listu požadují další výzkum vztahů mezi intenzivním kouřením konopí a poklese testosteronu a libida.

Ian Russell, odborník na andrologii a urologii v nemocnici Dumfries and Galloway Royal Infirmary ve Skotsku, sdělil deníku, že na jeho kliniku nyní docházejí stále větší počty -náctiletých chlapců, kteří mají potíže s impotencí, poté, co od cca deseti let kouřili konopí, pět šest jointů týdně.

Americký prezident ve svém posledním projevu k zástupcům arménské menšiny u příležitosti výročí masakru arménského obyvatelstva Osmanskou říší zklamal a navzdory očekávání se namísto přesného pojmenování uchýlil, tak jako mnohokrát v minulosti, k nic neříkajícím formulacím, volajícím po vzájemném odpuštění a společném budování demokracie.

Jihočeský kraj je druhým krajem v pořadí, který mne vyzývá, abych složil funkci. Když mně vyslovila nedůvěru rada Olomouckého kraje, vzdemula se ve straně nevole a žádný další kraj se nepřipojil. Republiková rada pak na moji žádost hlasovala o nedůvěře předsedovi strany a ze třiceti šesti hlasujících delegátů mně vyslovili nedůvěru čtyři. Olomouckou organizaci vede bývalý náměstek ministryně školství, kterého jsem za svého působení na Ministerstvu školství odvolal z funkce. Nyní přichází výzva ke složení funkce z Jihočeského kraje. Je zřejmé, že kraje, kde mají vliv lidé, kteří museli opustit ministerstvo školství, se rozhodli činit za to odpovědným mne.

Měl jsem před časem problém s bezdrátovým internetem, píše Václav Viktora. .Následně jsem zjistil, že v Kralovicích (okr. Plzeň sever) není signál. Byl docela problém vrátit modem. Nyní od prosince 2007 je v oblasti Kralovic problém se signálem na mobilní síť O2. Na opakované stížnosti mi bylo sděleno, že je síť přetížena. A problémem se budou zabývat nejdříve za půl roku.

Takže nehodlám platit za horší kvalitu stejné peníze. To znamená odejít k jinému operátorovi.U O2 je zřejmé, že jim na oblasti, která čítá asi 2 500 obyvátel, nezáleží.

Už přes rok se dohadujeme o tom, zda dovolíme Američanům postavit v Brdech radar. Je to debata nebo absurdní divadelní představení? Následující výstupy připomínají to druhé: Václav Havel, mnohonásobný kandidát na Nobelovu cenu míru kritizuje pacifismus odpůrců radaru. Vicepremiér Alexandr Vondra po protiradarové demonstraci 27. května 2007 vyhrožuje obnovením povinné vojenské služby: Když nebude radar, bude vojna - opravdu nečekané od nositele Ceny za lidské porozumění, toleranci a mír (udělena v Dortmundu, 2006). Dohodu o vybudování radarové základny se za Českou republiku chystá podepsat ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Hledáte slíbenou absurditu? Schwarzenberga do vlády vyslala Strana zelených, která by už ze své podstaty měla odporovat náročným zbrojním programům kdekoli na Zemi.

tisková zpráva Ne základnám

Ministryně zahraničí USA Condoleezza Rice nepřijede podle posledních zpráv 5. května do Prahy k podpisu smluv o radaru. Iniciativa Ne základnám konstatuje, že česká i americká diplomacie patrně nechce podepisovat smlouvy v době, kdy občané budou proti tomuto podpisu demonstrovat. Oficiální zdůvodnění, že se návštěvu "nedaří zkoordinovat" připomíná spíše populární britský seriál Jistě, pane ministře, než skutečný důvod.

Iniciativa Ne základnám chápe odložení návštěvy a podpisu smluv jako další dílčí úspěch v boji proti radarové základně USA. Condoleezza Rice možná přijede do České republiky jiný den na bleskovou a předem neohlášenou návštěvu tak, jak jezdí ona i další vysocí představitelé USA do Iráku či Afghánistánu. I to svědčí o tom, že odpor občanů proti radaru má svůj smysl a přináší výsledky.

Iniciativa Ne základnám bude pořádat předem ohlášenou demonstraci 5. května od 17.00h na Václavském náměstí.

S novým tisícletím přešlo lidstvo k novým existencionálním prioritám. Zatímco dvacáté století bylo stoletím páry a vědeckotechnické revoluce, jednadvacáté století bude jednoznačně stoletím energie, životodárné vody a základních potravin. V minulém a předminulém století se světové banky a celosvětový obchod zaměřoval na rozvíjení průmyslu a strategickými surovinami byly zejména železná ruda, drahé kovy a uran. V této průmyslové době téměř neexistovaly obavy o životní prostředí, dostatek fosilních paliv čí alarmující apel na vývoj energeticky nenáročných technologií. Za zcela bezpředmětné se považovaly úvahy o využívání alternativních zdrojů elektrické energie, o nichž se zmiňovala pouze ekologická hnutí.

Tato doba je však nenávratně pryč a lidstvo stojí před těžkou otázkou, jak zajistit celému lidstvu dostatek energie, pitné vody a potravin? Bonusovým dilematem je pak nalezení cesty z úspěšné devastace naší planety a tedy i životního prostředí k udržitelnému způsobu života.

Zastupitelstvo Pardubického kraje koncem roku 2007 zařadilo svitavského rodáka Oskara Schindlera (28.4.1908 – 9.10.1974) mezi významné osobnosti kraje, přičemž při jeho hodnocení vycházelo z legendy o dobrém nacistovi a obětavém zachránci židů, jak ji celosvětově rozšířil film Stewena Spielberga Schindlerův seznam. Přestože jeho předlohou nebyla historická práce, ale román australského spisovatele Thomase Keneallyho plný hrubých faktografických chyb, je tento Schindlerův příběh chápán jako realistický obraz skutečnosti. Údaje zatím známých pramenů jsou pouze dílčí a mnohdy rozporuplné, ale postačují k tomu, aby upozornily, že schindlerovská legenda nestojí na příliš pevných základech, opírá se o ne vždy zcela seriózní a pravdivá tvrzení. Nepřesně je uváděn i údajný citát z talmudu, jímž prý byl opatřen zlatý prsten, který Schindler dostal od vězňů na konci války: „Kdo zachránil jediný život, zachránil celý svět“. Podle sdělení Židovského muzea v Praze příslušný citát v doslovném překladu zní: „a každý, kdo zachraňuje jednu duši z Izraele, jakoby zachránil /ú/plný svět.“ Volněji lze pasáž přeložit: „a každý, kdo zachrání jednu duši z Izraele, jakoby zachránil celý svět.“

Když jsem kritizoval čtenáře Herouta i "ještěry" za mechanistické vidění linearity vývoje, dokázal mi oprávněnost kritiky i Pavel Janíčko. Stačí se podívat, jak "skvělé zítřky" si "vědecky" plánovali komunisté a ostatní levice uprostřed šedesátých let - v celé Evropě. Od Španělska, přes Francii, Itálii až po Československo. A tehdy ony "objektivní podmínky revoluce" byly daleko více zřetelné než dnes. "Souhlas mas" a sociální nespokojenost hýbala celou Evropou. Jak málo stačilo. Jenže... Vývoj šel jinudy. A stejně tak dnes.

Asi nejen já občas přemýšlím v jakéže zemi bych to chtěl vlastně žít. Určitě není pochyb o tom, že ve svobodné. Co však je svoboda v pojetí českého národa? Jako mnohde jinde - prachy.

Brutální konvergence událostí zasáhla nepřipravený globální trh a ceny obilovin závratně vzrostly. Nejvíce na světě trpí chudí lidé, píše americký deník Washington Post.

Svět se "efektivně" svíjí v bolestech ropného zlomu. Ceny suroviny i rafinérských výrobků směřují nahoru a trhy jsou čím dál citlivější na zprávy a fámy, píše Peter Pogany v listu Energy Bulletin.

Špatné počasí v přístavech, nepokoje v rozvojové ropné zemi nebo populista stojící na hlavní tribuně vedle hlavy státu a ohánějící se geopolitickými frázemi, havárie ropovodu, odstávka kvůli opravám, nové starosti kvůli směnným kursům - to vše může stačit finančním médiím ke zprávám, že "termínové obchody se surovou ropou se vezou s obavami o dodávky".

pozn. JČ: Věta v podtitulku není pravdivá, jak o tom svědčí například zpráva ekonoma Sterna, vypracovaná pro britskou vládu

Dnes uplynulo sto let od narození Oskara Schindlera, který se po své smrti stal legendou díky filmu Stevena Spielberga "Schindlerův seznam" z roku 1992. Vyznamenaný "Zlatým globem" jako nejlepší film roku, natočený nejlepším režisérem na základě nejlepšího scénáře, popisuje subjektivním způsobem, jak tento podnikatel zachránil život více než tisícovce Židů za druhé světové války. Tím se stal tento podnikatel, narozený ve Svitavách, agent nacistických tajných služeb, milovník žen a bankrotář světoznámou osobností, která poslední místo svého odpočinku má v Jeruzalémě.

Námět ředitele Národní galerie Milana Knížáka na rekonstrukci Paláce kultury na Národní knihovnu stojí a uvážení. Objekt v majetku města, vyprojektovaný původně na úplně jiné užití, než které je dnes reálné a ekonomicky opodstatněné, už dvě desítky let chátrá. Ztratil opodstatnění jako palác kultury. Ztratil opodstatnění i jako kongresové centrum bez dalšího jiného využití. Postupně jeho kancelářské zázemí zabydlely soukromé firmy, pro které se stal jen budovou pro jejich administrativní zázemí a luxusní noclehárna pro turisty a obchodní cestující. Trochu příliš velký luxus. Využití objektu jako centra kultury psaného slova je důstojné a nejspíše i ekonomické.

Knížák s razancí sobě vlastní opět vstoupil do veřejného prostoru. A opět rozčílí mnohé pražské kulturní snoby. A opět má pravdu.

◄ Jiří Menzel s překladatelem, který nebyl moc dobrý. Ostatní mluvili rovnou anglicky.

V pátek večer vystoupili v diskusi o cenzuře v londýnském divadelním, filmovém a všeobecně kulturním areálu Barbican Centre tři středoevropští režiséři István Szabó , Agnieszka Holland a Jiří Menzel.

Měl jsem obavu, že diskuse sklouzne k stereotypním vystoupením o tom, jak umělci úpěli za komunistického teroru, ale nebylo tomu tak, prostě proto, že režiséři dokázali mluvit k tématu bystře a inteligentně. Angieszka Holland, která v posledních dvaceti letech, jak uvedla, v podstatě pracuje jen na Západě, srovnávala omezení, jaká klade současná konzumní společnost na tvůrčího umělce, usoudila, že se jí v Polsku za komunismu pod cenzurou pracovalo líp, protože cenzura vedla diváckou obec k tomu, aby v jejích dílech hledala inteligentní významy, kdežto ve svobodě mají podle ní diváci zájem jen o to nejpitomější, a dospěla v závěru diskuse, kterou moderoval britský filmový historik Peter Hames, k poněkud deprimujícímu závěru, že se ukazuje, že je lidstvo prostě dost hloupé.

Média nám vnucují různé příběhy a příběh o Tibetu zní takto. Čínská lidová republika, která ilegálně zabrala Tibet, se po desetiletí věnuje systematické destrukci nejen tibetského náboženství, ale usiluje i o likvidaci Tibeťanů samotných. Nedávné tibetské protesty proti čínské okupaci byly opět rozdrceny vojenskou silou. V době, kdy je Čína hostitelem olympijských her, je povinností každého, kdo miluje svobodu a demokracii, vyvinout na Čínu tlak, aby vrátila Tibeťanům to, co jim ukradla. Zemi s tak bezútěšným stavem dodržování lidských práv by nemělo být dovoleno, aby využila ušlechtilého olympijského spektáklu ke zlepšení svého image. A co udělají naše vlády? Ustoupí, jako obvykle, ekonomickému pragmatismu, nebo seberou odvahu k prosazování etických a politických hodnot před krátkodobými ekonomickými zájmy?

Každoroční květnový happening je součástí celosvětového protestu Global Marihuana March. Jeho letošní ročník proběhne v Praze v kontextu právě probíhajících změn v trestním právu, které by měly být prvním krokem k racionálnímu přístupu společnosti k psychoaktivnímu, netechnickému konopí.

Letnou rozkopali - přijďte na Václavák 10. 5. 2008 ve 13:00

Marihuana jako TÉMA BL

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. V anketě letos na jaře odpovědělo během několika málo dnů více než 5000 čtenářů. Finančně však na provoz listu přispívá jen něco málo nad 100 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře. Nedokáže to česká komunita? Jsou finanční prostředky skutečně k dispozici jen pro cílenou politickou manipulaci, a chce-li list prosazovat svobodnou linii, padni komu padni, národ se pro její podporu nevzchopí?

V únoru 2008 přispělo celkem 161 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 59 236.86 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 29.2.2008 částku 288 237.81Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a 940.56 euro.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely.