Schindlerovi rodiče Jan a Františka byli drobní katoličtí podnikatelé. V Jihlavské ulici (dnes Poličské), kde žila jeho rodina, pobýval i svitavský rabín, s jehož dětmi si hrál a přátelil.. V 16 letech byl vyloučen z gymnázia pro padělání vysvědčení. Vstoupil do otcova podniku a jako dvacetiletý se oženil s Emilií Pelzlovou, která mu přinesla stotisícové věno. Za ně si koupil luxusní auto a zbytek utratil. Jako v červené knihovně byl po aféře s jednou blondýnkou naverbován k německé tajné službě. Stal se členem nacistické Sudetoněmecké strany Konráda Henleina. V roce 1936 se jeho rodina přestěhovala do tehdejší Moravské Ostravy, kde začal pracovat jako agent nacistického Abwehru admirála Wilhelma Canarise, popraveného v roce 1944 Hitlerem. Jako špion byl v roce 1939 zatčen česko-slovenskou policií a odsouzen k smrti. Život mu zachránil vstup německých jednotek 15.března 1939, kdy likvidace Česko -- Slovenska byla nacisty završena.

Schindler již před válkou vstoupil do NSDAP a spolu s činností agenta to využil zejména pro své obchody. Když se mu podařilo po okupaci Polska v říjnu 1939 získat v Krakově zbankrotovanou továrnu na smaltované nádobí "Rekord", vyhnul se tím službě ve Wehrmachtu. V továrně přejmenované na "DEF -- Deutsche Emailenwaren Fabrik" vyráběl nádobí pro německé ozbrojené síly. Válečná výroba se mu úspěšně rozvíjela, podnik se razantně rozšiřoval a potřeboval stále více židovských nucených dělníků. Čím déle trvala válka, začal se zbohatlík a oportunista Schindler měnit v ochránce "svých Židů". Jak se nyní ukazuje, rozhodující úlohu v tom hrála jeho žena Emilie.

Když Rudá armáda zahájila svůj postup do Polska a židovský tábor u Krakova měl být zlikvidován, získala povolení o přeložení podniku včetně osazenstva do Brněnce nedaleko Svitav. Tak vznikl proslulý "Schindlerův seznam", který obsahoval povolení pro všech více než 1100 židovských dělníků, kteří mohli být převezeni do této obce. Tím je zachránil před deportací do vyhlazovacího tábora. Schindlerova sekretářka Mimi Reinhardtová, která tento seznam sepisovala, prohlásila izraelskému listu "Haaretz", že byl "mužem, který stále riskoval svůj život pro tento čin. Byl člověkem, který musel mít zlaté srdce". Když se Rudá armáda přibližovala, podařilo se mu "své Židy" zachránit podvodem, podplácením a falešnými informacemi. Po válce mu z vděčnosti předali prsten ze zubařského zlata s gravírovaným talmudským výrokem "Kdo zachránil jediný život, zachránil celý svět".

Emilie a Oskar Schindlerovi uprchli před Rudou armádou z osvobozeného Československa a vydávali se za jedny z milionů vyhnanců. Nejprve se ubytovali v Řeznu, ale již v roce 1949 se vystěhovali do Argentiny spolu s jeho milenkou. Zde se pokusili podnikat na farmě na chov nutrií pro výrobu kožešin. Projekt však ztroskotal a po osmi letech se vrátili zpět do Německa. Zde se opět pokusili neúspěšně podnikat, a to v oboru stavebnictví. Svou ženu zanechal v dluzích a ekonomické potíže stále více poznamenávaly jeho život.

V roce 1963 založil jeden z jeho zachráněných Židů fond na jeho podporu a v roce 1967 byl památníkem holocaustu Yad Vashem v Jeruzalémě poctěn titulem "Spravedlivý mezi národy" a na jeho počest zasazen strom v "Aleji spravedlivých". Dostal i celou řadu dalších mezinárodních ocenění, stal se držitelem stříbrného záslužného kříže, řádu papeže Pavla VI. a jiných. Sedm let poté zemřel v německém Hildensheimu. Na své přání byl pohřben na františkánském hřbitově v Jeruzalémě. Na jeho náhrobku je německy vytesán nápis "Nezapomenutelnému zachránci 1200 pronásledovaných Židů" a pod tím hebrejsky "Chasid Umot Ha'olam" -- spravedlivý mezi národy.

Byl Oskar Schindler skutečně hrdinou? Na to se jeho manželka Emilie (2007 -- 2001) až do jeho smrti dívala s roztrpčením. "Všechny jeho eskapády jsem zaplatila -- mimomanželské vztahy, nemanželské děti, alkohol i dluhy." Prohlásila, že zachránila více Židů než její muž, ale ve Spielbergově filmu hrála podřadnou roli. Americký historik a životopisec David M.Crowe však míní, že "přes všechny své lidské chyby se po právu stal slavným". Již záchrana životů tolika Židů je jedinečným činem.

Židovské muzeum ve Frankfurtu nad Mohanem od minulého čtvrtka otevřelo výstavu k 100. výročí narození Oskara Schindlera. a dnes bude v Augsburku na jeho počest zasazen památečný strom. V tamní synagoze bude pak uspořádáno čtení z knihy Meitka Tempera "Cesta záchrany. Schindlerův seznam" za účasti prominentů společnosti Křesťansko-židovské spolupráce Augsburku. Mluvčí jeruzalémského památníku Yad Vaschem Estée Aaariová prohlásila, že nepořádá žádné zvláštní oslavy, protože jeho návštěvníci se denně seznamují s Schindlerovým stromem, který patří k dějinám. Rovněž historický "Schindlerův seznam" je zde vystaven. V jeho rodišti ve Svitavách je v tamním muzeu věnována jeho osobnosti výstava "Hledání hvězdy Davidovy". Její vernisáž se bude konat zítra v 15.00 hodin. Naproti jeho rodnému domu je vztyčen pamětní kámen u příležitosti předpremiéry Spielbergova filmu s česko-německým nápisem "Nezapomenutelnému zachránci života 1200 pronásledovaných".