Zdůvodňuje ho ruskou hrozbou, spíše se však snaží ztížit americkou podporu opozici

KD - Server Civil Georgia v pátek v noci přinesl zprávu o plánu gruzínského prezidenta na přijetí "vlasteneckého zákona", který by měl zabezpečit vládu před svržením v důsledku vnějšího zásahu. Zákon, jenž prezident zatím nepředložil, by údajně neměl omezovat občanské a politické svobody, ale zajistit kontrolu vlády nad financováním politických stran.

Vzhledem k tomu, že v tomtéž vystoupení v televizi Rustavi 2 Saakašvili současně pochválil opozici za podporu během války s Ruskem, jsou jeho údajné obavy z vlivu Moskvy na gruzínskou politickou scénu dosti nevěrohodné. Mnohem spíše se dá předpokládat, že zamýšlený zákon je ve skutečnosti namířen proti snahám USA podpořit opozici, Saakašviliho vyměnit a krizi v Gruzii disponující přijatelnější hlavou státu pak postupně uklidnit.

KD -- Podle informací získaných redakcí německého týdeníku Spiegel Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) před pondělním summitem EU upozorňuje, že gruzínské vedení samo zavinilo válku s Ruskem.

Zprávy získané od vojenských pozorovatelů OBSE na Kavkaze a několika vládních zdrojů v Berlíně tvrdí, že vojenský útok proti Jižní Osetii byl intenzívně připravován a že začal dříve, než ruské tankové jednotky vstoupily Rokským tunelem na území separatistické republiky. Zprávy také hovoří o možných gruzínských válečných zločinech. Pozorovatelé OBSE tvrdí, že gruzínské vedení nařídilo útok v době, kdy jihoosetští civilisté spali.

KD - Alexandr Chramčichin, vedoucí analytického oddělení ruského Institutu politických a vojenských analýz, si v situaci, kdy se ruské imperiální sebevědomí v několika dnech zvedlo z nuly téměř k nekonečnu, zachoval chladnou hlavu. Jeho příspěvek pro Nězavisimoje vojennoje obozrenie (NVO) ovšem zčásti navazuje na mnohaměsíční debaty v uvedeném periodiku, takže zde pouze přetlumočím pasáže zajímavé i pro českého čtenáře.

KD│ Human Rights Watch v dopise adresovaném mimořádnému summitu EU vyzvala Unii, aby se zabývala "zodpovědností za vážné porušování lidských práv a porušování mezinárodního humanitárního práva, jehož se dopustily všechny strany konfliktu". Již ve zprávě z 13. srpna HRW konstatovala, že "Síly obou válčících stran v konfliktu mezi Gruzií a Ruskem zřejmě zabíjely a zraňovaly civilisty nerozlišenými útoky... na města Gori a Cchinvali". Dnes ovšem informuje o násilí, k němuž podle předložených důkazů dochází v Jižní Osetii ještě řadu dnů po ukončení ozbrojeného nepřátelství. Ať už se těchto činů dopustil kdokoliv, ruská strana má nyní povinnost tato vážná obvinění vyšetřit a zahájit trestní stíhání pachatelů.

První trhliny v protiruské jednotě Gruzie hněvivě odsuzují stoupenci proamerického prezidenta Saakašviliho jako "zradu", píše britský konzervativní deník Daily Telegraph.

Významný představitel gruzínské politické opozice argumentuje, že Saakašvili nese odpovědnost za to, že zatáhl Gruzii do války. "Nejenom Rusové, ale i Saakašvili je odpovědný za to, co se stalo," řekl Eka Beselia, trestní právník a šéf Sjednocené opozice.

Městečko Tkviavi, první město nedaleko hranic s Jižní Osetií, které je skutečně v Gruzii, bylo svědkem útoku gruzínské armády proti Jižní Osetii, pak jeho obyvatelé viděli, jak gruzínská armáda utekla a nechala jejich městečko bez obrany. Zároveň z města uteklo i jeho mladé obyvatelstvo, obávalo se, co přijde. Zůstali jen staří a nemocní.

12.srpna vesnici bombardovala ruská letadla a zničila desítky domů. Po celý další týden přicházeli z Jižní Osetie loupeživé gangy. Teď se v městečku Tkviavi nic neděje.

Avšak tam, kde vládla původně zuřivost obyvatelstva proti "osetínským psům", kteří plenili a ničili jejich domovy, teď se hněv Gruzínců zaměřuje proti prezidentu Saakašvilimu. Ten jim podle jejich názoru způsobil tuto katastrofu, informuje deník Independent.

KD │ Agentura RIA Novosti s odvoláním na náměstka gruzínského ministra zahraničí Grigola Vašadzeho oznámila, že Gruzie se po rezoluci přijaté parlamentem ve čtvrtek rozhodla přerušit diplomatické styky s Ruskou federací. Důvodem je uznání nezávislosti Jižní Osetie a Abcházie.

Putinovo Rusko napadlo sousední zemi, anektovalo její území a částečně ji vojensky okupovalo. Chce svrhnout gruzínského prezidenta a změnit globální geopolitický pořádek. Zrušilo svůj podpis na příměří, které vyjednal francouzský prezident Nicholas Sarkozy a odmítlo svá opakovaná ujišťování o územní celistvosti Gruzie. A je to všechno naše vina, píše Filip Stevens v deníku Financial Times.

Rusko zakázalo 19 americkým dovozním společnostem dovoz drůbežího masa do Ruska, řekl v rozhovoru pro CNN předseda vlády Ruské federace Vladimir Putin. Aćkoliv prohlašoval, že to není reakce na hrozby EU a USA "potrestat" ekonomicky Rusko, je jasné, že opět dojde k využití záminky. Rusko totiž hodlá postupně obnovit vlastní zemědělskou produkci a dosáhnout potravinové soběstačnosti. Ještě 29 zahraničním podnikům bude vydáno varování o nutnosti nápravy , se kterou nejsou spokojeni ruští kontroloři. "Máme svá vlastní pravidla. Chcete-li dodávat na náš trh, musíte se přizpůsobit našim pravidlům" - řekl Putin. A tím řekl vše.

Uznání nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie daleko přesahuje rámec krize, která se rozvíjí od začátku srpna. Už nejde o Gruzii a jejího vůdce. Sázka se prudce zvýšila. Zdá se, že se Moskva rozhodla hrát vabank a vzít na sebe úlohu hrobaře zvláštního a v mnoha ohledech zvráceného systému mezinárodních vztahů, který se vytvořil ve světě začátkem druhého desetiletí po ukončení studené války.

Lze předpokládat několik důvodů, které přiměly Kreml tak prudce zostřit hru a vzdát se scénářů, které se posuzovaly ještě před týdnem.

Ruská média citovala v pátek 29. srpna bývalého velitele ruské Černomořské flotily, admirála Eduarda Baltina, který pro agenturu RIA prohlásil: "Přes zdánlivou sílu námořní skupiny NATO v Černém moři to není uskupení k bitvě... Bylo-li by to nutné, stačila by jediná salva z raketového křižníku Moskva a dvě nebo tři střely doprovodných lodí a celá skupina NATO by byla zničena. Do dvaceti minut by byla hladina čistá." Baltin pak dodal, že šance na vojenskou konfrontaci mezi NATO a Ruska v oblasti Černého moře jsou zanedbatelné. "Nezaútočíme jako první, a oni se nebudou chovat jako lidé se sebevražednými sklony." Podle ruských vojenských zpravodajských zdrojů, válečné lodě NATO, které připluly do Černého moře, mají na palubě více než 100 střel Tomahawk a Harpoon.

RIA: Russia 'could destroy NATO ships in Black Sea within 20 minutes' ZDE

RIA 29. 8. 2008: Rusko-NATO: návrat k Velké hře ZDE

Je zjevné, píše v deníku Times Nader Mousavizadeh, poradce generálního tajemníka OSN Kofiho Annana v letech 1997 - 2003, že Barack Obama, jako jediný z amerických politiků rozumí novým konturám globální politiky. Ví, že svět se nebude dělit podle jasných kategorií na demokracie a proti tomu na diktatury, ani nebude jako celek směřovat k západnímu modelu.

Obama ví, že vzniká svět fragmentů a částí - států, které budou navzájem stále izolovanější a budou vytvářet globální souostroví zájmů a hodnot a že v tomto světě budou apely na svobodu, demokracii a lidská práva muset soutěžit s úsilím o stabilitu, bezpečnost zdrojů a uplatňování státní moci.

Pokud existovaly nějaké pochybnosti, že se pravidla mezinárodní hry změnila navždy, události posledních dní je měly rozptýlit, míní Seumas Milne v deníku Guardian v brilantní analýze současné situace. V pondělí prezident Bush požadoval, aby vedoucí představitelé Ruska odmítli požadavek jejich parlamentu, aby byla uznána nezávislost Jižní Osetie a Abcházie. Do 24 hodin měl Bush reakci: prezident Medvěděv oznámil, že Rusko nezávislost obou sporných gruzínských teritorií uznává.

Ruský signál byl jasný: o výsledku války, kterou vyvolal útok Gruzie na Jižní Osetii dne 7. srpna, se jednat nebude - a nic, co titánové amerického impéria mohou říci či udělat, to nezmění. Poté vypadalo divadýlko, které sehrál v Kyjevě britský ministr zahraničí David Miliband, když požadoval vybudování "koalice proti ruské agresi", už jen hloupě.

Iniciativa Ne základnám reaguje tímto na "Dohodu mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o zřízení radarové stanice protiraketové obrany Spojených států v České republice," neboli tzv. Hlavní smlouvu o radaru, podepsanou ministrem zahraničních věcí Karlem Schwarzenbergem a americkou ministryní zahraničních věcí Condoleezzou Rice 8. července 2008 v Praze.

Analýza nevýhod a nezákonných ustanovení Dohody mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o zřízení radarové stanice protiraketové obrany Spojených států v České republice ze dne 8. 7. 2008

Tento dokument, zpracovaný právníky i vojenskými analytiky, představilo občanské sdružení Ne radaru veřejnosti včera. Britské listy vám přinášejí jeho plné znění, včetně mapy vojenského újezdu, z které je zřejmé, které jeho části hodlají zabrat Spojené státy pro svou radarovou stanici. Tato analýza má dvě části. V první se zabývá postupně vadami Dohody podle jednotlivých článků a ve druhé doplňuje, co v Dohodě chybí, respektive co by v ní mělo být obsaženo.

Obyčejné písmo jsou výňatky z Dohody, kurzívou je komentář autorů analýzy.

Na titulní stránky novin se informace o bojích na hranicích Gruzie a Jižní Osetie dostaly zároveň s reportážemi ze zahájení olympijských her v Pekingu. Vývoj v Gruzii na několik dní olympiádu zcela zastínil. O tom, zda to náhodou nebylo zamýšleno opačně, můžeme spekulovat, stejně jako o mnohém jiném. Ostatně, říká se, že první obětí každého válečného konfliktu bývá pravda. Konflikt na Kavkaze, jakkoliv lokálně omezený, ale znamená přelom.

Nic na tom nezmění účelové hledání analogií, manipulace s fakty, případně zavírání očí. Rusko je zpět na mezinárodní scéně. Je vnitřně konsolidované a pevně zakotvené ve svém geopolitickém okruhu (o Šanghajské organizaci spolupráce jistě uslyšíme více, až přijde čas). A co víc, západ v podstatě ignoruje. Poznámce jednoho z ruských generálů, že i kdyby Gruzie byla v NATO, na věci by to nic neměnilo, se dá věřit. Vojenské vztahy se Severoatlantickou aliancí zmrazilo Rusko bez mrknutí oka, sankce nesankce. Západní svět, jehož se cítíme být součástí, takovéto jednoty v rozhodování dosáhne jen stěží.

Experti na životní prostředí ruské Strany zelených v úmyslu, aby se provedla důkladná analýza škod na životním prostředí a aby bylo možné podat na Gruzii žalobu na vymáhání škod prostřednictvím Programu OSN pro životní prostředí (UNEP), navštívili Jižní Osetii. Médiím to řekl v pátek náměstek předsedy Ruské strany zelených ("Зеленые") Alexander Belozerov.

Ruský premiér Vladimír Putin se ve čtvrtek vyjádřil, že kavkazskou krizi začali Američané jako předvolební trik pro americké prezidentské volby. Putin argumentoval, že gruzínskou válku připravili ve Washingtonu ve snaze obnovit před americkými prezidentskými volbami ovzduší studené války, které by posílilo postavení konzervativního kandidáta Johna McCaina a zlikvidovalo naděje Baracka Obamy.

ŠOK│ Podle jednozdrojové, z jiného zdroje doposud nepotvrzené informace z důvěryhodného zdroje Britských listů ruská armáda při vyčišťovacích operacích zaměřených na skladiště zbraní a technologie NATO na gruzínských vojenských základnách nezajala pouze 20 "silně ozbrojených" gruzínských "policistů" ve čtyřech amerických terénních vozidlech HMWWVa v jednom kamionu, vybavených sofistikovanými prostředky elektronické rozvědky, u vojenské základny v Senaki. Zajala prý též šest osob ve vojenských uniformách gruzínské armády, které jsou příslušníky amerických speciálních jednotek.

Expert SPD na východní politiku Egon Bahr pracoval pro německou diplomacii dávno poté, co jeho země konečně přijala své rozměry a možnosti. Než k tomu dospěla, stálo to svět řadu malých a dvě velké války. Spolková republika dokonce i dnes, po připojení bývalé NDR, zůstává hospodářsky významnou regionální mocností nedisponující zvlášť velkými přírodními zdroji -- a v době, kdy se Sovětským svazem uzavírala Moskevskou smlouvu, byl její možný vliv na mezinárodní dění ještě podstatně menší.

Námitka Jana Rovenského, kterou Britské listy přinesly pod titulkem "Pánbůh s SPD", tvrdí, že se Egon Bahr v rozhovoru pro Deutsche Welle, komentujícím gruzínskou krizi, dopustil nepřijatelného zjednodušení.

Opět jsme mohli, někteří večer jiní na internetu shlédnout duel zástupce ministerstva zdravotnictví a opozičního -- stínového ministra zdravotnictví. Téma bylo relativně z mého pohledu nosné. A sice vstup soukromých subjektů do zdravotního pojištění. Po selsku řečeno, jak řekl i dr. Rath, privatizace části daní. V tomto případě daně zdravotní. Jinými slovy povinný odvod dostane soukromý subjekt a ten s ním bude nakládat.

tisková zpráva

Libertas Independent Agency o.s. (LIA) oznamuje, že místopředseda představenstva Lukáš Lhoťan obdržel od Rady pro rozhlasové a televizní vysíláni (RRTV) vyjádřeníi ve věci stížnosti na nepřesné a zkreslující zpravodajství TV NOVA v reportáži odvysílané dne 15 ledna 2008. Rada konkrétně sděluje:

ŠOK│ Ve čtvrtek 28. srpna 2008, se předseda ČSSD Jiří Paroubek a stínový ministr životního prostředí Petr Petržílek sešli se zástupci Hnutí DUHA. Předmětem jednání byla "neutěšená situace v oblasti odpadového hospodářství v ČR především ve vztahu k rezignaci ministra Martina Bursíka na plnění Plánu odpadového hospodářství ČR, který v roce 2003 schválila vláda ČSSD". "Pokud chceme prosadit jakoukoli legislativu, potřebujeme většinu, opravdu výraznou většinu hlasů ve Sněmovně, a proto debatujeme se všemi stranami. To je dlouhodobá strategie Hnutí Duha," osvětlit důvody dnešní schůzky s ČSSD Vojtěch Kotecký.

Štěpán Kotrba píše o čtvrteční schůzce Hnutí DUHA se sociálními demokraty, kde jsme debatovali o podpoře pro recyklaci odpadu. V některých bodech bohužel došlo k dost závažným nedorozuměním.

Lepší recyklace by se měla hlavně a prioritně týkat názorů ekologických aktivistů na politiku a politiky. Názor, že ekologické organizace se od Bursíkovy politiky odvracejí vyplývá z toho, že před volbami 2006 tytéž organizace až nekriticky podporovaly nikoliv všechny politické strany, prosazující ekologickou šetrnost ve svých programových materiálech, ale pouze Bursíkovy "Zelené". Bursík je dnes součástí koalice s vládní většinou a vládní odpovědností, která si přitom pojmy jako ekologie či občanská společnost vykládá velmi svérázně.

Formulace 'neutěšená situace v oblasti odpadového hospodářství v ČR především ve vztahu k rezignaci ministra Martina Bursíka na plnění Plánu odpadového hospodářství ČR, který v roce 2003 schválila vláda ČSSD‘ je převzata z tiskové zprávy, kterou vydal Lidový dům... Proto je v uvozovkách. Do uvozovek bych rád dal celý text páně Koteckého, nikoliv pro jeho autenticitu, ale pro nutnost jej relativizovat. Neboť zbožné přání je zde otcem myšlenky.

JU│ŠOK│ Ruská armáda nemá v úmyslu vrátit do Washingtonu americkou vojenskou techniku a vybavení, zabavené v Jižní Osetii v průběhu gruzínské operace na vynucení míru.

Podle Izvestijí gruzínská armáda při svém zmateném ústupu nejen odhodila svoji výzbroj, ale fakticky odkryla i systém globální ochrany a velení vojenských operací USA. Jen tak mimochodem, říká se, že údajně jedním z důvodů zmateného ústupu byl fakt, že na čele ruských vojsk přicházejících do Osetie byl tzv. batalion Vostok, což jsou Čečenci, kteří bojují v Čečně proti čečenským povstalcům. Gardisté. Údajně si své radiostanice přeladili na otevřené frekvence a začali si vydávat rozkazy. Když to Gruzínci uslyšeli, pochopili, že je zle .... Inu Kavkaz...

ŠOK│ 28. srpna 2008 přijal velvyslanec Republiky Srbsko v ČR Vladimir Vereš členy petičního výboru, jehož mluvčím je Ivan Hadrava a zástupce občanského sdružení Přátelé Srbů na Kosovu. Petiční výbor a členové sdružení uspořádali v Praze od konce února přes dvacet demonstrací proti uznání samostatnosti Kosova, na kterých byla veřejnosti předložena petice adresovaná předsedovi Poslanecké sněmovny PČR.

Podle velvyslancova vyjádření má srbská vláda dvě programové priority: vstup do EU a zachování územní celistvosti Srbska včetně Kosova. Vereš zdůraznil, že pro Srbsko je nepřijatelné podmiňování členství v EU vzdáním se Kosova. V otázce územní celistvosti Srbska je vláda i opozice zajedno.

TASR│ Ruský prezident Dmitrij Medvedev požiadal dnes svojho iránskeho partnera Mahmúda Ahmadínežáda, aby spoločne rokovali o jadrovom programe islamskej republiky. Na základe Medvedevovho návrhu, obaja politici diskutovali o iránskom jadrovom programe na summite Šanghajskej organizácie pre spoluprácu (SCO) v Dušanbe, metropole Tadžikistanu.

SME 28. 8. 2008: Medvedev chce rokovať s Ahmadínežádom o iránskom jadrovom programe ZDE

BL 28. 8. 2008: Medvěděv: "Rusko zaznamenalo diplomatické vítězství" ZDE

AFP│ Ruský prezident Dmitrij Medvedev uviedol vo štvrtok, že Rusko má "jednotnú" podporu Číny a stredoázijských krajín v otázke zásahu ruských jednotiek v Gruzínsku, čo by podľa neho malo vyslať jasný signál Západu. "Som presvedčený, že jednotná pozícia členských krajín Organizácie šanghajskej spolupráce (SCO) bude mať medzinárodnú odozvu," povedal Medvedev na summite SCO v hlavnom meste Tadžikistanu Dušanbe.

Webnoviny: Medvedev privítal podporu Číny a stredoázijských krajín ZDE

Pozn. JČ: Medvěděvův optimistický výrok byl ovšem poněkud předčasný. Čína ani ostatní členové Šanghajské organizace pro spolupráci vyjádřili znepokojení nad ruským narušením územní celistvosti Gruzie a požadují její respektování. O tom více ZDE ZDE

Vítám pana Volného zpět v českém Kocourkově a přeji mu hodně štěstí při následné aklimatizaci. Nějak mi však stále uniká, proč se pustil za každou cenu do obhajoby toho (řečeno politicky nekorektně) škváru Deryové - a to ještě způsobem emotivně iracionálním, tedy nedůstojným jeho intelektu a renomé úspěšného vědce. Jako by nebylo dost kvalitní literatury české i zahraniční - a ani tu člověk nestihne přečíst.

Nemyslím si, že je pan Volný fachidiotem - jeho jiné články vedou k zamyšlení (např. o stavu vzdělanosti; článek o akademikovi Šormovi byl velmi dobrý). V otázkách týkajících se literatury však nepovažuju Volného názory pro sebe za směrodatné. Nejde snad tady ani o odbornost či neodbornost (já sám jsem také nevystudoval literaturu jako obor - i když součástí studia to bylo), jako spíše o míru literárního vkusu či nevkusu.

Blanka mi volala a řekla, že si nepřeje, abych zneužíval jejích soukromých příběhů. Že prý si chce uchovat svůj soukromý život. Blanka přitom není vůbec žádná mediální hvězda. Dokonce si myslím, že patří naštěstí k těm lidem, kteří hvězdné manýry neprovozují. V minulých textech ZDE ZDE jsem ale využil jejích osobních postřehů k tomu, abych se tak trochu její optikou věnoval světu, jenž nás obklopuje. Není to zcela vážné, ale místy se mi zdá, že to přesahuje horizont všedního dne. Proto tyhle texty posílám do Britských listů , které ten horizont dne přesahují.

CRI│ Asistent vrchního generála ruského válečného námořnictva Igor Dutalo včera řekl, že část válečných lodí ruské flotily v Černém moři pod vedením raketového křižníku "Moskva" odplula do přístavu Suchumi v Abcházii do stanovené bezpečnostní zóny.

Podle zpráv ruských médií vedoucí představitel Abcházie uvedl, že NATO posiluje svoje námořnictvo v přístavech Batumi a Poti. Abcházie proti tomu podnikne opatření a vytvoří "podmínky pro dočasnou přítomnost ruských válečných lodí v Černém moři v Abcházii".

K tomu: SME: Americká vojenská loď zakotvila v prístave Batumi ZDE

Se zájmem sleduji, jak se v souvislosti s konfliktem v Gruzii polarizuje veřejné mínění. Jedna strana zůstává věrná kritice USA živené obavami z přítomnosti amerických vojáků na našem území, solidaritou se Srby nebo odporem k válce v Iráku a Afghánistánu. Současná politika Kremlu jim pak připadá jako přirozená reakce na americký imperializmus. Druhá zase, často velmi emocionálně, reaguje na události na Kavkaze, když vidí podobnosti s tím, co potkalo nás přesně před čtyřiceti lety. Ti pak Strýčka Sama vnímají jako ochránce slabých, který jako jediný dokáže udržet ruského medvěda na uzdě. Obě dvě strany jsou podle mě vedle jak ta jedle, míní čtenář David Štamberk.

21. srpna podal právník Philip Berg u okresního federálního soudu v Pensylvánii žalobu na demokratického prezidentského kandidáta Baracka Husseina Obamu alias Barry Soetora alias Barry Dunhama (a také na celostátní výbor Demokratické strany a Federální volební komisi), kde žádá soud, aby uznal Baracka Obamu nevolitelným do úřadu prezidenta USA, neboť Ústava USA připouští volitelnost jen těm, kdo se tam narodili a jsou občany USA.

"Existuje podezření, že někdo ve Spojených státech vytvořil tento konflikt ve snaze vyhrotit situaci a zvýhodnit tak jednoho z kandidátů, kteří bojují o post prezidenta USA," je přesvědčen Putin.

Aktuálně: Válku v Gruzii zinscenovaly USA, zaútočil Putin ZDE

Putin CNN interview on Georgia-Osetia conflict ZDE

Jako vášnivý čtenář, toužící po dobrém románu ze současnosti, jsem dlouho a marně v knihkupectvích i veřejných knihovnách lovil ve vodách české polistopadové beletrie. Nemám rád ani černobílé vidění, ani zpovědi psychopatů, tím méně červenou knihovnu nebo bulvár a netoužím ani po post- či jiné moderně, pokud příliš velkoryse zachází s logikou a přírodními zákony. Až jednou jsem si v knihovně povšiml, že paní za pultem přijímá záznamy na knihy Pavla Jansy. Maje dosud za to, že v českých knihovnách se čeká nejvýš na Viewegha nebo Pawlowskou, začal jsem se pídit po tom, co tento autor napsal. Pokusím se teď podělit o své postřehy.

Seznámil jsem se s materiálem ČMKOS, který ač je zván interním, byl zveřejněn v Britských listech. Autoři onoho materiálu povětšinou věrně přepisují, někde sem tam něco popletou, což se může při takovém kvantu informací stát, bohužel, sem tam i něco zamlčí. Aby si čtenář mohl učinit úplný obrázek, je třeba některé informace doplnit. Nevystupuji jako druhá strana, ale jako člen téhož expertního panelu, do kterého byli k projednání navržených změn přizváni též zástupci odborů a zaměstnavatelů. Ke cti všech zúčastněných slouží, že prozatím neukončená jednání jsou povětšinou konstruktivní a věcná. A jelikož jsem svým založením duše nepodezíravá, velmi oceňuji, že ČMKOS považuje předložené návrhy změn za produkt ucelené soustavy myšlenek (co jiného bych si měl představit pod označením ideologický?).

Na titulní straně aktuálního vydání britského satirického čtrnáctideníku Private Eye stojí pod titulkem *USA ODSUZUJÍ RUSKO* na fotografii u pultíku americké vlády na tiskové konferenci ministryně zahraničí Condoleezza Ricová a vedle ní prezident Bush ZDE

Bublina nad Condoleezzou obsahuje text: "Jak si dovoluje Rusko napadnout suverénní zemi?"

Prezident George Bush k tomu dodává: "To děláme my."

Rusko-gruzínská válka vyrostla z širších geopolitických procesů. Z velké části šlo prostě o výsledek cyklického znovuprosazování ruské moci. Ruské impérium -- carské nebo sovětské -- dosáhlo svých hranic v 17. a 19. století. Zhroutilo se v roce 1992. Západní mocnosti chtěly tuto desintegraci uchovat natrvalo. Bylo nevyhnutelné, že Rusko bude zcela předvídatelně chtít prosadit své nároky. To, co se stalo v Gruzii, vyplynulo ze situace.

Naše země je ve vztahu k cizím vlivům pozoruhodná. Mírotvorná Strana zelených podporuje zahraniční projekt, který může vést až ke třetí světové válce. Skoro každá česká politická reprezentace ráda operuje s národním cítěním, ale přitom má každých pár let tendenci předkládat nás mocnostem jako kolonii. Pro anglicky mluvící civilizaci důležitý liberální myslitel Milton Friedman je u nás prezentován jako konzervativec a jeho pokrokové liberální myšlenky nebyly uvedeny ani v jednom z jeho mnoha českých nekrologů. A kniha, která zcela odporuje stereotypům, které o životě za socialismu má ta menšina Američanů, kterou něco takového jako život v cizích zemích vůbec zajímá, je okamžitě onálepkována jako poplatná Americe za "třicet stříbrných".

Západní politikové spěchají podpořit prozápadní vládu Ukrajiny v obavách, že se může tato bývalá sovětská republika stát frontovou linií "nové studené války".

Britský ministr zahraničí David Miliband navštívil Kyjev, americký viceprezident Dick Cheney pocestuje do Gruzie a na Ukrajinu příští týden. Avšak západní politikové neprojevují Ukrajině stoprocentní podporu, konstatuje britský deník Independent.

Místo rozčilování se nad ruským uznáním nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie by měl Západ raději usilovat o spolupráci a ratifikovat Smlouvu o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE), říká expert německých sociálních demokratů na východní politiku Egon Bahr v rozhovoru pro Deutsche Welle. Ptal se redaktor Dirk Eckert.

DE: Rusko navzdory varování Západu uznalo nezávislost Jižní Osetie a Abcházie. Hrozí teď nová studená válka?

EB: Ne - když Kosovo vyhlásilo nezávislost, také žádná nenastala. Jádrem mezinárodního pořádku je pravidlo, že žádný stát ani skupina států nesmí porcovat mezinárodně uznanou zemi, jako se to předtím stalo Srbsku a nyní Gruzii. Kosovo se nestalo členskou zemí OSN a Abcházie se jí také nestane. Kosovo uznalo nějakých čtyřicet států a okolo sto šedesáti tak neučinilo. Počet států které uznají Abcházii a Jižní Osetii bude ještě nižší. Nový stát může v principu získat nezávislost jedině tehdy, když bude uznán Organizací spojených národů.

Tedy pánbůh s SPD, jestli její zahraniční politiku určují lidé jako pan Bahr. Stačí jeden odstavec:

Osobně bych sice lhostejnou reakci Západu na rozdrcení Pražského jara rozhodně popsal méně eufemističtěji než jako "nepošetilá a nerozčilená reakce", ale připouštím, že pohled z Berlína na stejnou událost může být legitimně jiný než můj pohled z Prahy.

Konec Wave se nelíbí nejenom jemu a mě, ale také řediteli komerčního Rádia 1 Sašovi Michailidisovi: "Pro nás je to schizofrenní situace: ubude nám konkurence, která navíc nežije z reklamy, bohužel ale alternativní kultura zase přijde o jeden ze způsobů, jak o sobě dát vědět." A tak si politiky dosazení ouřadové rozhodují a mně, posluchači, zužují nabídku - za své koncesionářské poplatky bych chtěl slyšet zajímavou současnou hudbu, ale mám smůlu. Konec Radia Wave v analogovém vysílání je pro Český rozhlas krok zpět.

Instinkt, str. 48, Scéna, Josef Rauvolf: Vlna odšuměla ZDE

Radio Wave na vlně 100,7 FM TĚMA BL

Proč byl text návrhu občanského zákoníku a jeho důvodová zpráva zveřejněny na webu ministerstva spravedlnosti právě v letních měsících? Zasluhuje totiž mnohem větší pozornost občanů než jen v okurkové sezóně. Požaduji proto, aby veřejnost byla průběžně informována o vývoji této zásadní právní normy pro českou společnost, aby připomínky k textu návrhu mohli občané i organizace předkládat oficiálně a průběžně a vždy k další připravené variantě.

Uběhla dlouhá doba, co jsem naposledy psala o Kanadě a přitom se stala spousta věcí. Například to, že do mého milovaného stařičkého notebooku se dostal virus s názvem Antivirus 2008. Nedokázala jsem si s ním poradit. Každý normální uživatel počítače by zavolal odborníka, který by mašinku vyléčil a bylo by vše v pořádku. Jo, to by udělal normální uživatel. Ale ne já. Já se tak dlouho pokoušela toho protivného viru zbavit (podotýkám, že jsem absolutní amatér, co se počítačů týče) až jsem svou oblíbenou metodou „pokus – omyl“ dostala laptop do stavu, že už mu nedokáže pomoci opravdu nikdo. Bylo mi ho opravdu líto.

Předchozí kapitoly 987654321

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 180 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V červenci 2008 přispělo celkem 185 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 40 916.45 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31.7. 2008 částku 231 190.15 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a 1,400.18 euro.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.