Izrael / Palestina

Na podzim roku 2000 vypukla v okupovaných palestinských územích II. intifáda, jejíž roznětkou byla návštěva Chrámové hory Arielem Šaronem – třetího nejsvatějšího místa islámu. Vypuknutí intifády lze přičíst i dlouhodobé frustraci Palestinců v předcházejících sedmi letech, kdy měl vzniknout palestinský stát, avšak počet ilegálních židovských osad na palestinském území se v průběhu té doby zdvojnásobil. Podle statistik izraelské humanitární organizace B'tselem bylo od září 2000 do června 2008 Izraelci zabito 4863 Palestinců, zatímco Palestinci zabili 1057 Izraelců. Díky americkým bojovým helikoptérám, tryskáčům a dalším zbraním by Izrael nebyl schopen takového krveprolití. Díky totální blokádě a středověkému obležení Gazy Izraelem další stovky vážně nemocných Palestinců zemřely a nadále umírají, neboť izraelské sankce drasticky omezily přísun léků, potravin, paliva a energie, a místní nemocnice a zdravotnická zařízení jsou tudíž v naprosto zoufalém stavu.

Zdroj B'tselem ZDE

Mezinárodní pozorovatelé hovoří o Pásmu, kde živoří 1.5 milionu lidí, jako o „největším open-air vězení na světě.“

Zdroj the Peoples Voice ZDE

Jak minulý rok uvedl list Ha'aretz, Spojené státy Izraeli poskytly roční vojenskou apanáž ve výši 2.4 miliardy dolarů.

Zdroj Haaretz ZDE

Kosovo

Vytvoření amerického narkoteroristického satelitu v Kosovu tento rok předcházela etnická čistka probíhající zde od roku 1999, která dosahovala střídavé intenzity. Za „aktivní nečinnosti“ složek KFOR bylo v těchto letech z Kosova vyhnáno čtvrt milionu lidí, především pak Srbů. Stovky, možná tisíce z nich byly povražděny. Vyrostla zde obří americká základna Camp Bondsteel (kosovské Abú Ghraib – pozn.aut.), jejímž hlavním úkolem je strážit strategické ropné trasy v celém regionu. V Kosovu se téměř podařilo to, co Izraelci v Palestině nebyli schopni dokázat za 60 let. Dračí setba z Kosova.

Zdroj Dissident Voice ZDE

Afghánistán

Americká vzdušná kampaň nad Afghánistánem odstartovala na sklonku roku 2001, aniž byla podpořena důkazy o pobytu bin Ládina na afghánském území, jež vyžadovala vláda v Kábulu. Washington také naprosto ignoroval zprávy OSN o tom, že pokud bude bombardovat Afghánistán, uvrhne 7.5 milionu lidí do akutního rizika hladovění. Washington však toho nedbal a začal zasypávat Afghánistán bombami. Počet lidí ohrožených hladomorem tak stoupl. Ačkoliv byl despotický režim talibů svržen a riziko hladomoru sníženo, noví vládci země ze Severní aliance nebyli o nic lepší, jak dokazuje například monitoring humanitární organizace RAWA. BBC NEWS v únoru 2002 zveřejnila studii profesora Marc Herolda z Univerzity v New Hampshire, ve které tvrdí, že bombardování mezi 7. říjnem a 7. prosincem roku 2001 zabilo 3.800 Afghánců, tedy víc lidí, než zemřelo při útocích z 11/9. Reportér Jonathan Steele v roce 2002 na stránkách listu Guardian uvedl, že v důsledku americké intervence mohlo zemřít 20.000 Afghánců. Letos v březnu publikoval tentýž list článek, podle nějž jen v minulém roce v Afghánistánu zemřelo násilnou smrtí 8.000 lidí, z čehož 1.500 tvořili civilisté. Pachatelé zločinů se rekrutují hlavně z řad Talibanu, NATO a různých kmenových klanů.

Zdroje BBC, Guardian, ZMag a další ZDEZDEZDEZDE

Irák

Invaze Spojených států do historické Mezopotámie v březnu 2003 byla postavena na cynických a vykalkulovaných lžích. V novém miléniu se jedná snad o nejhorší lidskou tragédii, pomineme-li horor v Kongu. Specialisté na terorismus Peter Bergen a Paul Cruikshank vypracovali minulý rok analýzu, kde tvrdí, že americká invaze do Iráku způsobila sedminásobný nárůst teroristických aktivit v celém regionu. Fakta shromážděná experty z Univerzity John Hopkins a publikovaná předloni v lékařském periodiku Lancet hovoří o tom, že v důsledku americké invaze do Iráku zemřelo násilnou smrtí od března 2003 do léta 2006 „navíc“ (tzv. excess deaths) cca 602.000 Iráčanů. Z tohoto počtu je 31% úmrtí přičítáno koaličním vojskům, 24% dalším a o zbývajících 46% se nic neví. Letos v lednu poskytla britská nezávislá agentura Opinion Research Business (ORB) vycházejíc z metod studie uveřejněné v časopisu Lancet aktualizovaný odhad počtu mrtvých Iráčanů v důsledku okupace a invaze – 1.033.000. Existují další odhady počtu mrtvých. Ty však uvádějí daleko nižší cifry. Invaze, okupace a rozdmýchání sektářského násilí vyhnaly z domovů asi 4 miliony lidí, jak uvádějí kompetentní tělesa OSN.

Zdroje Wikipedia, MSNBC a další ZDE ZDEZDEZDE

Somálsko

Tato polozapomenutá a tvrdě zkoušená země se vesměs nachází mimo akční rádius celoplošných sdělovacích prostředků. Na sklonku roku 2006 byla do Somálska uskutečněna etiopská invaze s přímým krytím Washingtonu, aby byla svržena vláda islámských soudů (ICU). Této vládě, přestože byla složena z umírněných i radikálních islamistů, se během několika měsíců podařilo stabilizovat situaci v zemi a získat přízeň mnoha obyvatel. Etiopská invaze doslova rozpoutala peklo.Tři a půl milionu Somálců dle aktuálních dat Potravinové bezpečnostní jednotky při OSN, tedy rovná půlka somálské populace, čelí hladomoru. Mogadišo se stalo somálským Bagdádem, kde zůstala polovina obyvatelstva. Zemřely tisíce lidí, avšak konec utrpení je v nedohlednu.

Zdroj All Africa ZDE

Haiti

V roce 2004 byl opozičními silami s podporou USA, Francie a Kanady svržen populární haitský prezident Aristide a unesen do Afriky, kde je dosud protiprávně zadržován. Zpráva prestižního lékařského periodika Lancet o dva roky později uvádí, že:„ V hlavním městě země Port-au-Prince a jeho blízkém okolí bylo zabito 8.000 osob během 22 měsíců, které následovaly po puči. Téměř polovina z těchto se připisuje na vrub vládních sil a jejich podporovatelů. Na 35.000 žen bylo v této oblasti znásilněno. Více než polovinu obětí tvořily dívky a ženy mladší 18 let.“ Netřeba dodávat, že se tyto hrůzy odehrály za štědré pomoci Spojených států a dalších.

Zdroj Democracy Now ZDE

Kolumbie

Na základě poznatků získaných profesorem sociologie Jamesem Petrasem je stávající kolumbijský prezident Alváro Úribe za první tři roky svého prvního mandátu zodpovědný za milion vykořeněných kolumbijských rolníků. Tito byli vládními vojsky a pravicovými paramilitaristickými skupinami vyhnáni ze svých domovů a půdy, aby skončili v obřích favelách městských aglomerací. Celkově je ve vlastní zemi na útěku kolem tří milionů bezradných uprchlíků, již nesou těžké břímě civilního konfliktu. Petras dále konstatuje, že dva roky prvního Úribeho mandátu zaplatilo životem přes 6.000 neozbrojených civilistů. Kolumbie je nejvěrnějším spojencem Washingtonu v Latinské Americe. V rámci tzv. Plánu Kolumbie tento teroristický stát inkasoval od USA v průběhu této dekády zbraně a další vojenský materiál za 5 miliard dolarů, a stal se tak předním recipientem vojenské pomoci ve světě. Premiér Topolánek Kolumbii nedávno navštívil, aby zde vyjednal výhodné obchodní transakce.

Zdroj Dissident Voice ZDE

Tolik v hrubém náčrtu o vývozu americké demokracie do světa jen v průběhu stávající dekády.

Přestože se Rusko v 90. létech ocitlo v hospodářské a politické agónii, vedlo na Kavkaze dvě války proti malému Čečensku. Všichni máme v paměti hrůzy této války. Tento tragický konflikt vzal život v průběhu let 1994-1996 a 1999-2002 podle různých odhadů až čtvrt milionu lidí. Mnozí dnes v souvislosti s aktuálním konfliktem Rusko vyzývají, aby svou „agresi“ zastavilo a vykreslují jej v nejčernějších barvách. Démon prý povstal z popela a touží pouze po krvi; hlavně neuvádět fakta v kontext. Západní politici jako Bush II. , Sarkozy nebo Merkelová však o dodržování lidských práv mluvit nemohou.

Zdroj Wikipedia ZDE